Může být tvé manželství šťastné?
20. kapitola
Může být tvé manželství šťastné?
1–4. (a) Proč je dobrý důvod vážně se zamýšlet nad tím, jaké máme vyhlídky na šťastné manželství? (b) Co musíme uznat se zřetelem k původu manželství, chceme-li je učinit šťastné? Proč? (1. Mojžíšova 2:21–24; Matouš 19:4–6)
PŘICHÁZÍ-LI čas, kdy by ses chtěl oženit, nebo kdy by ses chtěla provdat, je přirozené, že chceš, aby tvé manželství bylo šťastné. Podle toho, jak rychle vzrůstá počet rozvodů, by se mohlo zdát, že tvé vyhlídky na úspěch jsou velmi špatné. V některé zemi se počet rozvodů blíží počtu sňatků! Jak můžeš, vstupuješ-li do manželství, předcházet problémům, které mohou ničit manželské štěstí?
2 V této souvislosti je nutné přemýšlet o původu manželství, protože pak můžeš dostat vysvětlení o původu problémů a také o jejich řešení. Mnozí věří, že manželství má lidský původ, to znamená, že lidé toto uspořádání vymysleli v dávné minulosti. Tato představa je však jednou z příčin ztroskotání tolika manželství. Proč? Protože odsunuje jako nedůležitou právě tu nejlepší radu pro řešení manželských problémů.
3 Manželství bylo skutečně založeno někým vyšším. Bůh, Všemohoucí, stvořil prvního muže a první ženu. Vybavil je reprodukční schopností a spojil je v manželství. Dal jim také pokyny, které jsou zapsané v Bibli, jak mohou vést šťastné manželství. Budeš-li
se těmito pokyny řídit, budeš v manželství šťastný.4 Někteří lidé snad mohou namítat, že lidé měli Bibli již dávno, a přesto mnoho manželství ztroskotalo. Vzrůstající počet rozvodů pochází podle jejich mínění z toho, že je dnes mnohem méně manželských párů ochotných smířit se s nešťastným manželstvím. V tomto argumentu je něco pravdy. Milióny párů, které mají špatné manželství, však přesto vlastní Bibli. Ale je otázka, zda ji četli, a co je ještě důležitější, zda uplatnili její zásady ve svém životě. Skutečností je, že biblická rada již pomohla statisícům párů úspěšně vyřešit rodinné problémy. Chceš-li mít šťastné manželství, může pomoci i tobě.
POHLAVNÍ STYKY JSOU V MANŽELSTVÍ OBŠŤASTŇUJÍCÍ
5–10. (a) Jaké nereálné představy mají dnes mnozí lidé o pohlavním uspokojení? (b) Jak může uplatňování biblické rady o nesobeckém dávání pomoci manželskému páru nalézt uspokojení také v této oblasti manželského života?
5 Pravděpodobně jsi již slyšel, že pohlavní styky jsou příčinou mnoha manželských problémů. To je pravda. Vina je často v nereálných názorech, které jsou běžně šířeny sdělovacími prostředky. V populárních knihách, časopisech a filmech jsou líčeny páry, které se „zamilují“ a jsou „provždy šťastné“. Literatura také oslavuje sexuální požitek, což způsobuje, že mnoho mladých lidí žije v napjatém očekávání, za nímž skutečnost zůstává pozadu. Jedna mladá žena například řekla: „Podle mých představ by sexuální styky měly být jako nějaký psychedelický kotlík, který by způsobil, že by se celý svět rozzářil jako hrací automat. Tím chci říci, že všechno bylo
v pořádku, ale vždy jsem si myslela: ‚A to je všechno? Je to opravdu všechno?‘ “6 Jako mladík nejsi pravděpodobně ještě ženatý. Chápeš však příčinu problému této mladé ženy? Myslela v první řadě na svůj vlastní pohlavní požitek a nebyla uspokojena. Mnoho žen si stěžuje, že je jejich manžel sexuálně neuspokojuje. Co může žena v takovém případě dělat? Dává k tomu Bible potřebnou radu? Povšimni si, jak často se Bible vyjadřuje: „Manžel ať dává své manželce, co jí patří, ale stejně také manželka svému manželovi . . . Neodpírejte toho jeden druhému kromě po vzájemné dohodě.“ — 1. Korintským 7:3, 5.
7 Na koho bys měl, jsi-li ženatý, podle této biblické rady v první řadě myslet? Měl bys myslet na sebe, jako to dělala výše uvedená žena? Ne. Měl bys myslet na svého partnera. Bible zdůrazňuje jednu hlavní zásadu: dávání. Rozhodující není tvé uspokojení a štěstí, ale uspokojení a štěstí tvého partnera. To je v souladu s dalšími dvěma biblickými zásadami: „Každý nadále hledej nikoli svůj vlastní užitek, ale užitek druhého.“ „Láska . . . nehledá své vlastní zájmy.“ — 1. Korintským 10:24; 13:4, 5.
8 Možná, že se zeptáš: „Jak mohu sám dosáhnout větší spokojenosti, když se budu snažit obšťastnit svého manželského partnera?“ Nuže, radost z manželského pohlavního styku je z velké části závislá na postoji mysli a srdce. Pohlížíš-li, jako žena, na pohlavní styky jako na příležitost projevit svému manželovi svou hlubokou lásku, zjistíš, že budou pro tebe mnohem uspokojivější. Nemyslí-li manželka
v první řadě na své vlastní pocity, snáze se uvolní a osobní požitek bude jen přirozeným následkem manželského pohlavního spojení.9 Ježíš Kristus, největší učitel, který kdy žil na zemi, poukázal na to, že dávání uspokojuje. Řekl: „Více štěstí je v dávání než v přijímání.“ (Skutky 20:35) Tato zásada se prokázala a stále prokazuje ve spojení s manželským stykem jako pravdivá.
10 Je ještě další důvod, proč uplatnění biblické rady přispívá k tomu, že potom najdeš v manželství větší uspokojení. Budeš-li dbát této rady, přiměješ svého manžela víc než čímkoli jiným, aby s tebou jednal nesobecky a aby bral větší ohled na tvé potřeby a přání. Stalo se to již v mnoha manželstvích. Kdo předchází svým příkladem v dávání, dostává odpovídající odměnu. Tak Bible zdůrazňuje ve spojení s manželským stykem prokazování nesobeckosti a lásky. Nezapomeň na to a sám se ujistíš, že to přispívá k tvému manželskému štěstí.
11–15. (a) Co musí budoucí manžel vědět o potřebách své manželky vzhledem k milující pozornosti? (b) Co Bible říká o odpovědnosti manžela v tomto ohledu?
11 Snad jsi již někdy slyšel, že si manželé často stěžují, že jejich manželky jsou při pohlavním styku příliš „chladné“. Víš, na čem často záleží? V Bibli se říká: „Rovněž tak mají manželé milovat své manželky jako svá vlastní těla. Kdo miluje svou manželku, miluje sebe, neboť nikdo nikdy neměl v nenávisti své vlastní tělo; ale živí je a něžně je opatruje.“ (Efezským 5:28, 29) Ano, manželské problémy často pocházejí z toho, že manžel nedbá na tuto biblickou radu.
12 Potřebují manželky opravdu, aby byly milovány Efezským 5:33.
svými manžely? Ano, potřebují. Manželští poradci to často zdůrazňují. Základní pravda je: Manželky jsou jen tehdy opravdu šťastné, cítí-li, že je manželé milují. Oženíš-li se někdy, mysli na to, že váš vztah bude jen tehdy vřelý a důvěrný, uspokojíš-li tuto potřebu své manželky. Bible nabádá manžely: „Nicméně ať i každý z vás osobně miluje svou manželku tak, jako sám sebe.“ —13 Jsi však možná toho mínění, že svou hmotnou péčí o manželku dáváš dostatečný důkaz, že ji miluješ.
Jak však na manželku působí, nedostává-li od svého manžela žádný důkaz jeho náklonnosti? Následující dopis od jedné manželky ti to snad objasní. Napsala: „Můj problém vypadá takto: Jsem tak hladová . . . po několika sladkých slovech, po lichotce, po tom, aby mě vzal můj manžel kolem pasu, když vařím — nebo po příležitosti posadit se na jeho klín; dala bych všechny hmotné věci za to, kdyby mě jednou něžně objal.“14 Ano, manžel musí své manželce projevovat lásku. Když ji projevuje, manželka vzkvétá, a je-li spokojená, je často také krásnější. Žena je stvořena s potřebou lásky. Proto Bůh nabádá manžely, aby své manželky milovali. Okolnost, že se této rady nedbá, je dnes hlavní příčinou tolika nešťastných manželství. Proč je tomu tak?
15 Manželka, které chybí důkazy manželovy vřelé náklonnosti, žije v nejistotě a ztrácí důvěru ve svou ženskost. Dokonce se může rozvíjet i jistý odpor k jejímu manželovi a vzniknout i podvědomé přání opustit jej proto, že ji zanedbává.
16–18. (a) Jaké falešné představy mají někteří muži o tom, jak by se mělo jednat se ženami? (b) Jaký význam má rada v 1. Petra 3:7?
16 Snad si myslíš, že by nebylo mužné jednat se svou manželkou láskyplně a něžně. Dokonce jsi snad slyšel někoho tvrdit, že ženy mají rády, když se s nimi jedná drsně. To však není pravda. Pohlavní styky mohou být pro manželku neuspokojivé a dokonce nepříjemné, jestliže manžel nechápe, že Bůh stvořil ženu tak, aby byla poddána dobrému a laskavému muži, a nikoli muži drsnému a násilnému.
17 Stvořitel věděl, že manžel, který stále slyší tolik 1. Petra 3:7.
falešných názorů, musí být poučen, jak má milovat svou manželku. Proto jsou manželé v Bibli povzbuzováni, aby byli něžní a laskaví. Čteme: „Podobně vy, manželé, bydlete s nimi [svými manželkami] nadále podle poznání a prokazujte jim čest jako slabší, totiž ženské nádobě.“ —18 Zejména ve spojení s pohlavním stykem je důležité, aby muž dbal tohoto napomenutí. Měl by jednat v souladu s poznáním, jak Bůh stvořil ženu. Obvykle žena nemá tak velkou tělesnou sílu, je zpravidla citlivější a klade větší důraz na cit než muž. Proto Bůh přikázal manželům, aby manželkám prokazovali čest jako slabším nádobám a brali ohled na jejich citové založení, určitá omezení a periodické výkyvy.
ŘEŠENÍ JINÝCH PROBLÉMŮ
19. Co ještě musí vědět muž o přirozenosti ženy, aby mohli být oba šťastni? (Kolossenským 3:12–14)
19 Ve skutečnosti zaujímají pohlavní styky jen malou část společného života v manželství, ve kterém by měla být uplatněna Boží poučení. Oženíš-li se, neměl bys zapomenout, že tvou manželku ovlivňují tělesně, citově i duševně její biologické cykly. Může potom udělat nebo říci něco, co by normálně neudělala ani neřekla. Musíš na to brát ohled a nesmíš být přecitlivělý. Jestliže příležitostně jedná nebo mluví nerozvážně, přesto s ní musíš zacházet laskavě.
20–24. (a) Pro jakou úlohu v manželství stvořil Bůh ženu s vlastnostmi, které jí dal? (b) Jak může manželka prokázat, že skutečně respektuje svého manžela jako hlavu? (c) Co musí dělat manžel, chce-li být opravdu milující hlavou rodiny?
20 Je však ještě něco mnohem závažnějšího. Manželství může být jen tehdy šťastné, když se oba manželé vzájemně podporují a vyměňují si myšlenky. Porozumění 1. Mojžíšova 2:18.
Božího slova ti pomůže dosáhnout tohoto cíle. Boží slovo ukazuje, že muž a žena byli stvořeni s rozdílnými vlastnostmi a že jsou jim také svěřeny rozdílné odpovědnosti. Je tomu tak proto, aby oba byli v manželství šťastni. Stvořitel po stvoření člověka řekl: „Udělám mu pomocnici, jako jeho doplněk.“ —21 Tak byl tedy stvořen muž a žena, aby se k sobě hodili. Jejich vlastnosti se vzájemně vyvažují nebo doplňují. Každý byl stvořen tak, aby splňoval potřeby druhého. Žena byla stvořena jako mužova pomocnice a v souladu s touto úlohou Bible napomíná: „Ať se manželky podřizují svým manželům . . . neboť manžel je hlavou své manželky.“ Také čteme: „Manželka by měla mít hlubokou úctu ke svému manželovi.“ (Efezským 5:22, 23, 33) Toto uspořádání je praktické, protože nemá-li rodina žádnou hlavu, panuje v ní obvykle nesoulad a zmatek.
22 Dnes se často zdá, že ženy jsou útočné a konkurují mužům, a manželští poradci poukazují na to, že vlastnosti jsou příčinou rodinných problémů. Vdáš-li se, měla bys ke svému vlastnímu užitku uplatňovat biblickou radu. A nepřebírá-li tvůj manžel vedení, jak by to bylo žádoucí, měla by ses ptát sama sebe: Mohla bych ho lépe podporovat v tom, aby mohl plnit své povinnosti hlavy rodiny? Žádám ho o návrhy a o radu? Dokazuji, že na něho pohlížím jako na svou hlavu? Vyhýbám se tomu, abych podceňovala to, co dělá? Když chce učinit nějaké rozhodnutí a ujmout se své odpovědnosti hlavy rodiny, dávám mu najevo, že si toho vážím?
23 Avšak především manžel má odpovědnost uplatňovat biblické rady pro úspěšné manželství. Nezapomeň na to, jsi-li ženatý. Ačkoli jsi jako manžel hlavou rodiny, nejsi zároveň diktátorem. Ne, protože Boží slovo přikazuje manželům, aby milovali své manželky „stejně jako i Kristus miloval [křesťanský] sbor a vydal se za něj.“ (Efezským 5:25). Budeš-li se řídit biblickou radou, budeš pro svou manželku, kterou sis vzal, ochotný přinášet láskyplně oběti. Dříve než učiníš rozhodnutí, bude dobré, aby ses zeptal na její mínění, přání a nechuti. A nepůjde-li o zásadní otázky, měl bys spíše jednat podle jejích přání. Tímto způsobem ukážeš, že ji miluješ a vážíš si jí, jak to Bible přikazuje.
24 Budeš-li se tedy řídit Boží radou, budeš mít pokojné a harmonické manželství. Tvé manželství potom bude úspěšné, splní svůj účel a přinese takové uspokojení, jaké náš stvořitel tímto velkolepým uspořádáním pro lidstvo zamýšlel.
[Studijní otázky]
[Obrázek na straně 161]
Aby manželka byla šťastná, potřebuje cítit, že je milována
[Obrázek na straně 164]
Pro šťastné manželství je nezbytně nutné, abychom dávali pozor, když náš partner mluví