Přejít k článku

Přejít na obsah

Známost a volba partnera

Známost a volba partnera

19. kapitola

Známost a volba partnera

1–4. (a) Odkdy jsou vážné známosti běžné? (b) Jak se uskutečňují manželství v zemích, kde nejsou vážné známosti běžné? (c) Co nakonec rozhoduje o tom, zda je tento zvyk dobrý nebo špatný?

KAŽDÝ normální člověk touží najít v životě skutečnou radost. Bible ukazuje, že toto přání je správné, neboť uvádí radost jako jedno z „ovoce“ Božího ducha. (Galatským 5:22) Mnozí mladí lidé, zvláště v západních zemích, se dívají na známost jako na jeden z nejdůležitějších prostředků k nalezení radosti. Často si smlouvají schůzky s někým z druhého pohlaví o samotě, bez doprovodu. Jak se na to máme dívat?

2 Snad považuješ známost za docela normální, protože je to v mnoha zemích obvyklé. Vždycky tomu však tak nebylo. Kniha Rodina ve společenské souvislosti (angl.) vysvětluje: „Vážné známosti, jak je dnes známe, se pravděpodobně objevily teprve po první světové válce.“ V mnoha zemích však přesto nejsou obvyklé. Ještě dnes existují země, kdy se ženich a nevěsta poprvé vidí ve svůj svatební den. Všechny dohody, které jsou potřebné pro manželství, uzavírají rodiče nebo snad „dohazovači“ či „námluvčí“.

3 Žiješ-li však v zemi, kde je obvyklé, aby mladí lidé spolu chodili a sami si volili manželského partnera, bude se ti snad zdát nepochopitelné, že tomu v jiných zemích tak není. Lidé, kteří žijí v těchto zemích, se zase mohou podivovat nad jinými zvyky, které panují tam, kde žiješ ty. Mohou pokládat vážnou známost a volbu partnera mezi mladými lidmi za nerozumné nebo dokonce za závadné. Jedna indická dívka vysvětlovala známému západnímu manželskému poradci: „Jak bychom mohly posoudit charakter hocha, s nímž bychom se stýkaly a přátelily? Jsme mladé a nezkušené. Naši rodiče jsou starší a rozumnější a nenechají se tak lehce oklamat, jako my . . . Zjistila jsem, že je důležité, aby muž, za něhož se provdám, byl ten správný. Mohla bych se snadno zmýlit, kdybych si ho musela sama najít.“

4 Člověk by neměl mít úzkoprsý názor a domnívat se, že jsou dobré pouze ty zvyklosti, kterých se drží on, ale měl by se snažit rozšířit svůj obzor. O tom, zda je zvyk dobrý či špatný, rozhodnou vždy nakonec výsledky. V Bibli čteme u Kazatele 7:8: „Lepší je pozdější konec věci než její začátek.“ A musíme dodat, že v mnoha zemích, kde mladí lidé pěstují vážnou známost a sami si volí svého partnera, je mnoho manželství špatných nebo dokonce takových, která končí před rozvodovým soudem.

JAK TEDY POHLÍŽET NA VÁŽNOU ZNÁMOST

5–8. (a) Jak nám pomáhají slova u Kazatele 11:9, 10 pohlížet na své jednání se zřetelem k budoucnosti? (b) Proč chce mít tolik mladých lidí vážnou známost?

5 Kladeš-li důraz na to, abys vše promyslel, neměl bys vidět jen to, k čemu vede známost v přítomné době, ale jak se projeví i v budoucnosti. Náš Stvořitel nám pomáhá pohlížet na věci z hlediska budoucnosti. Chtěl by, abychom byli opravdu a trvale šťastni. Proto nás vyzývá ve svém Slově: „Raduj se, mladý muži, ve svém mládí a ať ti tvé srdce dělá dobré ve dnech tvého jinošství; a kráčej po cestách svého srdce a podle věcí, které vidí tvé oči. Věz ale, že pro to všechno tě přivede pravý Bůh na soud. A tak odlož mrzutost od svého srdce a odraz neštěstí od svého těla; protože mládí a rozkvět života jsou marnost.“ (Kazatel 11:9, 10) Co to znamená?

6 To znamená, že stvořitel chce, aby ses ve svém mládí radoval, ale současně si přeje, abys nevedl takový způsob života, který by se v tvém pozdějším životě projevil škodlivě. Naneštěstí se často stává to, co dalo podnět jednomu současnému spisovateli, aby napsal: „Většina lidí používá prvních let svého života k tomu, aby si zkazila ty poslední.“ Přece to nechceš dělat také tak! Ani Bůh nechce, abys to tak dělal. Bible však také v knize Kazatel ukazuje, že Bůh vede mladé lidi k tomu, aby nesli odpovědnost za to, co dělají. Tvé mládí tě nechrání před tím, abys nesl následky cesty, kterou sis zvolil.

7 To všechno přímo souvisí s vážnou známostí. Jak? Ptej se sám sebe: „Proč bych chtěl mít známost? Co hledám, že to nemohu mít ve společnosti více jiných lidí? Proč chci být pohromadě pouze s jedním člověkem druhého pohlaví?“ Není základním důvodem rostoucí přitažlivost, kterou má pro tebe opačné pohlaví? Je to patrné z toho, že tělesná přitažlivost je obyčejně velmi důležitá, aby byl člověk žádoucí jako partner.

8 Mnoho mladých lidí, kteří mají známost, netvrdí, že právě vážně myslí na manželství nebo že si člověka, s kterým mají známost, skutečně přejí za manželského partnera. Na většině místech, kde platí známost za něco běžného, je považována pouze za způsob zábavy, za možnost, jak příjemně strávit večer nebo víkend. Někteří mladí lidé, kteří nechtějí být pokládáni za „odlišné“, mají známost jen proto, že ji mají i ostatní v jejich věku. Není pochyb o tom, že známost může vést k „mrzutosti“ nebo dokonce k „neštěstí“. Uvažujme o tom, proč.

NÁSLEDKY TĚLESNÝCH STYKŮ

9–11. (a) Jaký tělesný styk je obvyklý mezi lidmi, kteří mají známost? Proč se tento přirozený sklon stává stále intimnějším? (b) Proč může toto jednání vést u lidí, kteří nejsou v manželství k nervovému napětí? (c) K jakým druhům neštěstí to může vést, jestliže tělesný styk vyvrcholí smilstvem?

9 Nezřídka jsou se známostí spojeny tělesné styky: mladí se drží za ruce, líbají se nebo jdou ještě dále. Zpočátku může být docela příjemné pouze se dotýkat ruky druhého a cítit vnitřní teplo. Ale po určitém čase to ztratí půvab a již to nepůsobí. Musí přijít něco dalšího, líbání. Ale pak i to zevšední, ano je dokonce poněkud nudné. Čím to je?

10 Je to tím, že pohlavní vášeň patří k řetězu, který má vést k určitému vyvrcholení. Prvním článkem je první dotyk. Poslední článek je pohlavní styk, který je podle Božího slova vyhražen manželům. Všechno, co je mezi tím, vede vždy k poslednímu článku. Je tedy rozumné, jestliže nežiješ v manželství, začínat s prvním nebo kterýmkoli jiným článkem řetězu? Učinit to přináší jen „mrzutost“. Proč? Protože se tvé tělo začne přizpůsobovat něčemu, co mu nepatří, totiž poslednímu článku řetězu. Vzbuzená a neukojená touha po pohlavním styku vede ke stavům podrážděnosti a zklamání, nervovému napětí.

11 Smilstvem „mrzutosti“ nekončí; spíše může vést k „neštěstí“. Jak? Různými způsoby. Může vést třeba k pohlavním nemocem. Nebo mladá dívka může otěhotnět, a tak mohou být dva mladí lidé přinuceni vstoupit do manželství, na něž ve skutečnosti nejsou připraveni. To rozhodně nevede k jejich šťastné budoucnosti. Nebo se mladý muž nechce oženit s dívkou, která je s ním těhotná. Pak musí dívka vychovávat dítě sama, bez manžela. Nebo může být v pokušení dát si udělat potrat, který je podle Bible formou vraždy. Není to „neštěstí“? Snad jsi přesvědčen, že tvoje známost nebude mít takové následky. Otázka je však stejná; jsi připraven na manželství, nebo ne?

TVŮJ OSOBNÍ VÝVOJ

12, 13. Jak může známost bránit v osobním rozvoji? Jaký druh vztahů bývá prospěšný?

12 I když známost nevede bezprostředně k „neštěstí“, má přesto určité nevýhody. Jednou z nich je skutečnost, že tvůj zájem je omezen pouze na jednu osobu — a to v době, kdy pro rozvoj k citové zralosti máš největší užitek ze styku s mnoha různými lidmi. Když jsi ještě mladík, soustřeď se nejprve na to, aby ses stal skutečným mužem a pěstuj hlavně přátelství s muži, kteří mají rádi to, co je správné. Tak se od nich učíš mužným vlastnostem a mužnému charakteru. Jsi-li ještě mladá dívka, zajímej se hlavně o to, stát se opravdovou ženou tím, že máš užitek ze společnosti opravdových žen, které ti pomohou k vynikajícím ženským vlastnostem a ženskému charakteru. Známostí je totiž tento vývoj narušen a zpomalen.

13 Dříve, než se známosti staly běžnou zvyklostí, těšili se mladí lidé z mnoha věcí. Tyto věci máš i ty. Opravdovou radost můžeš mít, když se bavíš s druhými, učíš se, rozvíjíš svou zručnost, pracuješ na svěřených úkolech, účastníš se her a poznáváš určité pamětihodnosti. A může ti působit velkou radost, když to děláš s někým stejného pohlaví nebo s celou skupinou. Často zjistíš, že tvá radost je tím větší, čím je větší skupina lidí, kterou tvoří osoby jak stejně staré jako ty, tak i starší a mladší.

KDY UZAVŘÍT MANŽELSTVÍ?

14, 15. (a) Co si myslíš o předčasném manželství? (b) Jakou odpovědnost mají rodiče ve spojení s touhou svých dětí po manželství?

14 Jednou však nastane čas, kdy mladí lidé chtějí uzavřít manželství. Kdy je nejlepší období pro uzavření manželství — je to v mladistvém věku? Všeobecně tomu tak není, protože se ukazuje, že většina předčasně uzavřených manželství není tak šťastných, jako manželství, v nichž oba partneři (nebo alespoň jeden) jsou v době sňatku starší. Jeden sociolog napsal: „Průzkum ukázal, že počet rozvodů neboli počet nešťastných manželství je daleko vyšší při předčasných sňatcích než v případech, kdy manželské dvojice uzavíraly sňatek později.“

15 Na druhé straně však není žádný biblický důvod pro to, abychom zcela zamítali předčasná manželství. Zákony země obyčejně poskytují rodičům právo, aby na základě své zdravé soudnosti rozhodovali, co je podle jejich názoru nejlepší pro jejich děti a co jim může nejvíce přispět ke štěstí a blahu. Mohou rozhodnout, zda budou chtít dát svému synu nebo dceři, za které zodpovídají, povolení k sňatku, nebo ne. Měli by jistě pamatovat na mnohé problémy, které dnes vyvstávají, a na velké procento rozváděných manželství, a proto by měli rozhodovat teprve po zralé úvaze. Tyto skutečnosti by měly přimět mladé lidi k opatrnosti, aby spíše přemýšleli, než uplatnili přísloví: „Ve spěchu se ožeň a pak budeš mít čas litovat.“ Je pošetilé hnát se do nějakých dveří jen proto, že jsou otevřené, jestliže vůbec nevíme, co je za nimi.

VOLBA MANŽELSKÉHO PARTNERA

16–19. (a) Jak může být v místech, kde je vážná známost běžná, užitečné uplatňovat zásadu v Galatským 5:13? (b) Jaký cíl by měla mít vážná známost? Na co by měli být připraveni ti, kteří takovou známost pěstují? (c) Proč je pro tebe výhodné, stýkáš-li se s člověkem opačného pohlaví ve společnosti jiných lidí?

16 Někde smí být mladý muž pospolu s mladou ženou jen za přítomnosti někoho z rodičů nebo nějaké jiné starší osoby. Ale v mnoha západních zemích smí být často taková dvojice spolu bez jakéhokoli doprovodu. Proto vzniká otázka: Jestliže dva mladí lidé mají takovou svobodu, jak by se měli chovat, aby jejich vztah vedl ke šťastnému a úspěšnému manželství?

17 Svoboda s sebou vždycky přináší odpovědnost. Pokud i ty stojíš před otázkou, kterou jsme zde uvedli, bylo by dobře, abys pamatoval na vynikající zásadu, která je zapsána v Galatským 5:13. Apoštol Pavel zde ovšem mluví o duchovní svobodě, kterou přináší křesťanství těm, kdo je přijímají. Tato zásada však platí pro každý druh svobody, zejména tehdy, chceme-li ji využít tak, abychom dosáhli dobrých výsledků a Boží přízně. Apoštol napsal: „Byli jste, bratři, ovšem povoláni ke svobodě; jen nepoužívejte této svobody jako podnětu pro tělo, ale s láskou si navzájem služte jako otroci.“ Pravá láska — k Bohu a k našemu bližnímu, a tedy také k člověku, o něhož se ucházíme — přispěje k tomu, že nebudeme své svobody využívat sobeckým, škodlivým způsobem.

18 Vážná známost by vlastně měla mít jeden cíl — sňatek. Nemělo by se s ní začínat, pokud člověk není připraven převzít povinnosti spojené s manželstvím. Samozřejmě nemůžeš vědět předem, zda s určitou osobou chceš uzavřít manželství nebo ne. Proto je rozumné, abys jí nevěnoval ukvapeně výlučnou pozornost. To ovšem neznamená, že bychom měli pěstovat jedno „přátelství“ za druhým, přátelství, která by byla pouze milkováním nebo řadou flirtů.

19 Jestliže se o někoho „zajímáš“, nebylo by pak rozumné omezit své styky s tímto člověkem na příležitosti, kdy jste společně v celé skupině? Proč? Protože za takových okolností často lépe poznáme něčí vlastnosti. Všichni totiž máme sklon jednat přirozeně podle své povahy spíše tehdy, nemáme-li pocit, že si nás někdo mimořádně všímá. Jakmile se však nějaká dvojice oddělí od skupiny, je přirozené, že se oba snaží jednat tak, jak se to líbí druhému, ano, dokonce se druhému přizpůsobit a počínat si tak, jako by každý z nich měl také rád nebo nerad to, co se líbí nebo nelíbí druhému. Někdy se zastírá vlastní osobnost. Jakmile spolu dva lidé začnou chodit, oba se mohou snadno do sebe zamilovat a může se stát, že se navzájem vidí „růžovými brýlemi“. Jestliže se vezmou dva lidé, zamilovaní ještě takovýmto způsobem, zažijí často zklamání.

20–22. (a) Proč musí být volba partnera poctivá a nesobecká? (b) Co se můžeš dovědět o svém předpokládaném manželském partnerovi v době před manželstvím? Jaké vlastnosti by sis zvláště přál u svého manželského partnera?

20 Obvykle se muž uchází o dívku. Pokud projevuje o dívku upřímný a vážný zájem, může dívka předpokládat, že má v úmyslu uzavřít sňatek. Jak by se nyní měla chovat? Nuže, měla by se sama sebe ptát, zda i on pro ni přichází v úvahu jako manžel. Pokud si jej vůbec nedokáže představit jako svého budoucího manžela, jednala by krutě, kdyby se chovala tak, aby rostla jeho náklonnost k ní. Některé dívky dovolují, aby se o ně ucházel mladý muž jen proto, aby druzí viděli, jak jsou žádoucí a že se mohou vdát; přitom doufají, že si jich všimnou i jiní mladí muži. Někteří mladí muži se však chovají podobně. Domnívají se, že si mohou s nějakou dívkou „hrát“, dobře se pobavit a potom, když by věc začala být vážná, rychle se z celé záležitosti vyvléknout. Kdo využívá své svobody tak sobecky, působí druhému bolesti a hluboké rány, které se snad uzdraví teprve po mnoha měsících nebo dokonce letech.

21 Svoboda ke známosti před manželstvím je tedy užitečná jen tehdy, pokud jí využijeme nesobecky. Poskytne potom více příležitostí lépe poznat člověka, s nímž hodláme prožít zbytek svého života. Pokud jsou oba mladí lidé k sobě čestní, bude každý z nich vědět, co se druhému líbí a co se mu nelíbí, budou navzájem znát svá měřítka, své zvyky a názory, způsob, jak se projevuje jejich povaha, budou navzájem znát své schopnosti i způsob, jak kdo z nich reaguje na problémy a těžkosti. Právem bys chtěl o druhém vědět: Je laskavý, velkomyslný a soucitný? Respektuje své rodiče a starší osoby? Je skromný a pokorný, nebo povýšený a svéhlavý? Umí se ovládat? Je vyrovnaný nebo je slabošský, dětinský či snad mrzoutský, nebo dokonce vybuchuje v hněvu? Velkou část života vyplňuje práce a proto by ses měl ptát, zda se u něho neprojevují známky lenosti nebo bezstarostnosti a zda nemá sklon utrácet peníze. Jak vypadají vaše plány do budoucnosti? Chtěli byste mít děti, nebo se zajímáte o nějaký zvláštní úkol? V jednom článku, nadepsaném „Varovné signály v době zasnoubení“, je psáno: „Z našeho průzkumu zasnoubených dvojic a také dvojic ve šťastném i nešťastném manželství vyplynulo, že dvojice v nešťastném manželství měly zpravidla velmi rozdílné názory na životní cíle a hodnoty.“

22 Především bys měl zjistit, jak dalece druhý usměrňuje své zájmy a plány v souladu s Božím předsevzetím. A když je to všechno jasné, vzniká otázka: Hodíme se vůbec k sobě? Pozoruješ-li závažné rozdíly, nepodváděj sám sebe a nemysli si, že se v manželství automaticky vyrovnají. Napětí vznikající z těchto rozdílů může být v manželství ještě citelnější.

BEZÚHONNÉ CHOVÁNÍ PŘED MANŽELSTVÍM

23–26. (a) Pokládáš za vhodné, aby se dvojice, která hodlá uzavřít manželství, držela za ruku, líbala se a objímala? (b) Jak se může taková dvojice provinit „volným chováním“ a „nečistotou“? Proč je důležité vyhnout se těmto věcem? (Galatským 5:19, 21)

23 V zemích, kde rodiče nemají nic proti tomu, že dvojice, jež nejsou v manželství, jsou spolu bez doprovodu, projevují si takové dvojice svou náklonnost často tím, že se drží za ruce, líbají se a dokonce se objímají. Rodiče ovšem mají právo dát svým synům a dcerám určité předpisy a vyžadovat od nich, aby se jich drželi. Starší v křesťanském sboru mohou upozorňovat mladé lidi na rozumné zásady Božího slova, a každý, kdo si upřímně přeje jednat moudře, dobrovolně a rád uposlechne takovou radu.

24 V Bibli jsou nejen rozhodně odsouzeny takové způsoby jednání, jako je pohlavní styk mezi neoddanými — i když snad zasnoubenými — osobami, ale Bible nás také varuje před jinými nemravnými způsoby a „nečistotou“, které by se při vážné známosti mohly vyskytnout. (Galatským 5:19–21) Dvojice, která dbá tohoto varování, si ušetří mnohá trápení a nedostane se do nebezpečí, že by později cítila znepokojení při vzpomínkách na takové nevhodné chování. Co je však nečisté jednání podle biblických měřítek? Co k němu patří?

25 Jestliže se mladí lidé, kteří se chtějí vzít, drží za ruku, může to být prostě známka náklonnosti. Je pravda, že při tom vzniká určité vzrušení, ale to je přirozené a nemusí na něm být nic špatného. Takový účinek může mít i pouhý pohled na budoucího životního druha; může vyvolat ‚bušení srdce‘. (Píseň 4:9) Nesmíme však zapomínat, že člověk byl stvořen tak, aby tělesným dotykem vzrůstalo erotické napětí. Některé zasnoubené dvojice se snad proto budou přísně vyhýbat jakémukoli tělesnému styku, protože vědí, k čemu by to mohlo vést, a nikdo by je neměl pro jejich svědomitost kritizovat ani by se jim neměl posmívat.

26 Také polibek může být pro dvojici, která chce uzavřít manželství, pouze projevem náklonnosti — ale líbání může znamenat i více. Je totiž otázka, jakou úlohu při tom hraje vášeň. Vášnivým líbáním se může dospět k silnému erotickému vzrušení. Takovéto vzrušení připravuje dvojici na pohlavní styk, který je podle Božího zákona určen pouze manželskému páru. Jestliže dvojice vědomě pohrdá Božím zákonem tím, že úmyslně a nestoudně zvyšuje svou vášeň hlazením pohlavních orgánů nebo jiným způsobem, proviňuje se „nečistotou“ a „volným chováním“.

27–30. Z jakého důvodu by se měla dvojice před manželstvím vyhýbat vášnivým projevům?

27 Neměli bychom si nic předstírat. Víme-li, že máme v této oblasti málo sebeovládání, neměli bychom se uvádět do nebezpečí a ohrožovat svou budoucnost nebo budoucnost svého druha. Jel bys vozem po strmé, klikaté cestě, kdybys věděl, že brzdy vozu nejsou v pořádku? Předem si musíš rozmyslet, jak budeš v této věci jednat. Potom je již obvykle pozdě. Jakmile se začne probouzet pohlavní žádost, je obyčejně velmi těžké zabránit, aby se nestala neodolatelnou. Kdo připustí, aby u něho narůstalo erotické napětí, takže vznikne žádost po pohlavních stycích — na něž nemá právo, protože ještě neuzavřel sňatek — bude muset za to pykat napětím a pocitem marnosti. Je to podobné, jako kdybys četl napínavou knihu a pak bys zjistil, že poslední kapitolu někdo vytrhl.

28 Dva lidé, kteří svůj vztah uchovávají v čistotě, mají daleko lepší předpoklady pro manželství než jiní, kteří se chovají volně a jsou k sobě stále intimnější. Může si dívka vážit mladého muže, kterého musí stále „odrážet“? Bude si však vážit takového mladého muže, který má pevnou vůli, projevuje úctu a je zdrženlivý. Totéž lze říci i o dívce. Dívka si zvláště potřebuje uvědomovat, že vzhledem ke svému citovému založení vyžaduje čas, než se pohlavně vzruší, což se nedá říci o muži, protože muž se vzruší snadněji než žena.

29 Stále častější a vášnivější projevy lásky mohou vést k tomu, že dvojice uzavře předčasné manželství. V knize Dospívání a mládí (angl.) je psáno: „Když se dva lidé do sebe zamilují, je to pro ně často nesmírně romantické. Pokud se vezmou v takovém stavu, může se stát, že si slibují od manželství tolik, kolik ani žádné manželství nemůže poskytnout. Pokud však spolu chodí delší čas, obvykle se navzájem posuzují věcněji, a to dává předpoklad k manželství, v němž mají manželé pro sebe porozumění.“ Věnují-li více času tomu, aby se vzájemně poznali, potřebují ovšem větší zdrženlivost, jinak se pohlavní žádost brzy stane nezvladatelnou a nebezpečnou.

30 Nejsou-li dva mladí lidé před manželstvím zdrženliví, může se stát, že se po svatbě u obou projeví pochybnosti a podezření. Mohou se potom ptát: Vzali jsme se skutečně z lásky, nebo jsme se stali pouze obětí své vášně? Byla naše volba rozumná? Mladá žena může začít pochybovat o tom, zda ji manžel skutečně upřímně miluje, a může se ptát, zda si ji vzal z lásky k ní jako k osobě, nebo pouze pro její tělo.

31, 32. Co může dvojici pomoci vyhnout se vášnivému jednání, které by mohlo narušit její vztah?

31 Ke své vlastní ochraně a v zájmu šťastné budoucnosti by ses měl vyvarovat situací, které ti poskytují příležitost k vzájemným projevům vášnivé něžnosti. Dva lidé, kteří se chtějí vzít, neudrží mezi sebou bezúhonný vztah, vyhledávají-li osamělá místa a zůstávají spolu ve tmě. Totéž platí, projevují-li si vzájemně něžnosti jen z pouhé dlouhé chvíle, protože se zdá, že se nedá dělat nic lepšího. Mohou však najít radost i bezúhonným způsobem, například jdou-li spolu bruslit nebo si zahrát tenis či při nějakém podobném sportu, jdou-li se najíst do restaurace, podívat se do muzea nebo na nějakou pamětihodnost. Mají pocit, že jsou sami, protože nejsou v kruhu známých, a přece mají určitou ochranu, protože jsou nablízku ještě jiní lidé.

32 Nemysli si, že něco „zmeškáš“, jsi-li zdrženlivý. Měl bys pamatovat na to, k čemu se připravuješ do budoucnosti. V pozdějších letech budeš pak na dobu před manželstvím vzpomínat rád, a ne s odporem a s lítostí.

[Studijní otázky]

[Obrázek na straně 153]

Jestliže se vážná známost skládá z řady vášnivých projevů, kdy stále více a více padají různé zábrany, jak jsou tím ovlivněny vyhlídky na úspěšné manželství?

[Obrázek na straně 155]

Existuje množství čisté zábavy, na níž se mladí lidé mohou podílet