Krevní frakce. Získávají se ze čtyř základních složek krve — červených krvinek, bílých krvinek, destiček a plazmy. Například červené krvinky obsahují bílkovinu zvanou hemoglobin. Produkty vyrobené z lidského nebo zvířecího hemoglobinu se používají k léčbě pacientů s akutní anémií nebo při velkých ztrátách krve.

Plazma, kterou z 90 procent tvoří voda, obsahuje spoustu hormonů, anorganických solí, enzymů a živin, k nimž patří minerály a cukr. Obsahuje také srážlivé faktory, protilátky k boji s nemocemi a takové bílkoviny, jako je například albumin. Hrozí-li někomu určité onemocnění, mohou lékaři naordinovat injekce gamaglobulinu získaného z plazmy lidí, kteří si již proti této nemoci imunitu vytvořili. Bílé krvinky jsou zdrojem interferonů a interleukinů, které se používají k léčení některých virových infekcí a rakoviny.

Mohou křesťané podstoupit léčbu, při které se používají krevní frakce? Bible se k takovým podrobnostem nevyjadřuje, takže každý křesťan musí na základě svého svědomí udělat osobní rozhodnutí, za které před Bohem ponese odpovědnost. Někteří křesťané odmítají veškeré frakce a svůj  názor zakládají na tom, že Boží Zákon od Izraelitů požadoval, aby krev byla „[vylita] na zemskou půdu“. (5. Mojžíšova 12:22–24) Jiní sice odmítají transfuzi plné krve nebo jejích základních složek, ale léčbu pomocí frakcí přijímají. Možná to zdůvodňují tak, že krevní frakce již nepředstavují život člověka nebo zvířete, kterému byla krev odebrána.

Když zvažujete, zda přijmete krevní frakce, mohli byste si položit následující otázky: ‚Jsem si vědom toho, že odmítnutím veškerých krevních frakcí vlastně odmítám některé produkty používané k léčbě nemocí nebo ke zvýšení srážlivosti krve, aby se zastavilo krvácení? Dokázal bych lékaři vysvětlit, které krevní frakce odmítám a proč a které jsem naopak ochoten přijmout?‘

Chirurgické postupy. Patří k nim hemodiluce a sběr krve z rány. Při hemodiluci je krev odvedena z těla, nahrazena látkou na doplnění objemu a později vrácena zpět do těla. Při sběru krve z rány se krev odsává přímo z operovaného místa nebo tělní dutiny, je čištěna nebo filtrována a pak je vrácena zpět. Tyto postupy může každý lékař provádět jinak, a proto by si měl křesťan zjistit, jak bude postupovat jeho lékař.

Když uvažujete o tom, které chirurgické postupy jsou pro vás přijatelné, zeptejte se sami sebe: ‚Když bude krev z mého těla odvedena a krevní oběh bude možná na chvilku  přerušen, dovolí mi svědomí, abych ji považoval stále za součást svého těla, takže není nutné, aby byla „[vylita] na zemskou půdu“? (5. Mojžíšova 12:23, 24) Měl bych výčitky svědomí, kdyby při lékařském zákroku byla krev z mého těla odvedena, upravena a vrácena zpět? Uvědomuji si, že když odmítám všechny lékařské postupy, při nichž se používá má vlastní krev, odmítám zároveň krevní testy, hemodialýzu nebo mimotělní krevní oběh?‘

 Křesťan se musí sám rozhodnout, s jakými postupy při chirurgickém zákroku bude souhlasit. Totéž platí o lékařských vyšetřeních a terapiích, při kterých se odebere malé množství krve, možná se nějakým způsobem upraví a vrátí zpět do těla.