1, 2. Proč je obvykle dobré, když se člověk na něco ptá?

 VŠIMLI jste si někdy toho, jak se děti na všechno vyptávají? Mnohé z nich s tím začnou hned, jak se naučí trochu mluvit. Vzhlížejí k vám s vykulenýma, zvědavýma očima a ptají se: Proč je obloha modrá? Z čeho jsou udělané hvězdy? Kdo naučil ptáky zpívat? Člověk se jim snaží odpovědět co nejlépe, ale přesto se při tom občas pořádně zapotí. A i ta nejlepší odpověď bývá pro děti jen důvodem k další otázce: Proč?

² Ale nejsou to jen děti, kdo klade otázky. S tím, jak člověk nabírá rozum, ptá se stále na další věci. Ptáme se na cestu, na to, jakým nebezpečím se máme vyhnout, nebo prostě jen tak ze zvědavosti. Zdá se však, že mnozí lidé se časem ptát přestávají, a to zvlášť na věci, které jsou nejdůležitější. Anebo přinejmenším přestávají pátrat po odpovědích.

 3. Proč mnozí lidé přestávají hledat odpovědi na ty otázky, na kterých záleží nejvíc?

³ Zamyslete se nad otázkou, která je vytištěna na přebalu této knihy, nebo nad otázkami  uvedenými v předmluvě či na začátku této kapitoly. Jsou to jedny z nejdůležitějších otázek, jaké člověk vůbec může položit. Přesto se mnozí lidé vzdali snahy hledat odpovědi. Co je k tomu vedlo? Mohla by ty odpovědi obsahovat Bible? Někteří lidé si myslí, že biblické výroky jsou těžko pochopitelné. Jiní mají obavy se na něco zeptat, aby neztratili tvář nebo se neztrapnili. A ještě jiní jsou přesvědčeni, že řešení takových otázek by se mělo nechat na náboženských vůdcích a učitelích. Co si o tom myslíte vy?

4, 5. Které otázky patří k těm nejdůležitějším, jaké vůbec můžeme klást, a proč bychom na ně měli hledat odpovědi?

⁴ Velmi pravděpodobně vás zajímají odpovědi na zásadní otázky týkající se lidského života. Bezpochyby jste si už někdy říkali: ‚Jaký je smysl života? Existuje něco po smrti? Jaký vlastně Bůh je?‘ Je důležité ptát se na takové věci a nevzdávat se, dokud nenajdeme uspokojivé, spolehlivé odpovědi. Nejproslulejší učitel, jaký kdy žil, Ježíš Kristus, řekl: „Neustále proste, a bude vám dáno; neustále hledejte, a naleznete; neustále klepejte, a bude vám otevřeno.“ (Matouš 7:7)

⁵ Pokud ‚neustále budete hledat‘ odpovědi na důležité otázky, zjistíte, že takové zkoumání může být velmi užitečné. (Přísloví 2:1–5) Bez ohledu na to, co vám k tomu říkají ostatní lidé, odpovědi na tyto otázky existují a vy je můžete najít — a to v Bibli. Ty odpovědi nejsou těžko pochopitelné. Navíc člověku dávají naději a radost. Mohou vám také pomoci, abyste už nyní vedli uspokojující život. Uvažujme nejprve o otázce, která zneklidňuje mnoho lidí.

 6. Proč si mnoho lidí myslí, že Bůh je k lidskému utrpení lhostejný?

⁶ Mnoho lidí si myslí, že odpověď na tuto otázku zní „ano“. Uvažují takto: ‚Kdyby se Bůh o lidi zajímal, nevypadal by svět jinak?‘ Když se člověk rozhlédne kolem sebe,  vidí svět plný válek, nenávisti a bídy. A každý z nás občas onemocní, něčím trpí nebo ztratí milovaného člověka. Proto často slyšíme: „Kdyby se Bůh o nás a o naše problémy zajímal, nezabránil by snad tomu, aby se takové věci děly?“

 7. (a) Jak náboženští učitelé vedou mnoho lidí k názoru, že Bůh je necitelný? (b) Co Bible doopravdy říká o utrpení, které snad zažíváme?

⁷ Aby toho nebylo málo, názor, že Bůh je necitelný, někdy podporují i náboženští vůdci. Jak to? Když někoho postihne tragédie, řeknou mu, že to je Boží vůle. Takoví učitelé tím vlastně z tragických událostí obviňují Boha. Je ale pravda o Bohu skutečně taková? Co o tom Bible doopravdy říká? Odpověď lze najít u Jakuba 1:13: „Když je někdo ve zkoušce, ať neříká: ‚Jsem zkoušen Bohem.‘ Vždyť Bůh nemůže být zkoušen zlými věcmi ani sám nikoho nezkouší.“ Bůh tedy nikdy není odpovědný za ničemnost, kterou ve světě kolem sebe vidíme. (Job 34:10–12) Je ale pravda, že špatné věci připouští. Jenže mezi tím, když někdo nějakou situaci připustí a když ji způsobí, je velký rozdíl.

8, 9. (a) Jak byste znázornili rozdíl mezi tím, když někdo nějakou ničemnost připustí a když ji způsobí? (b) Proč by nebylo spravedlivé kritizovat Boha za to, že lidstvo nechal, aby si šlo svou cestou?

⁸ Uvažujme například o moudrém a láskyplném otci a o dospělém synovi, který ještě bydlí u svých rodičů. Pokud ten syn začne být vzpurný a rozhodne se z domova odejít, otec mu v tom nebude bránit. Řekněme, že syn se pak v životě dostane na šikmou plochu a zabředne do problémů. Nese vinu za synovy problémy otec? Vůbec ne. (Lukáš 15:11–13) Podobně Bůh lidem nezabránil, aby si šli svou cestou — špatnou cestou —, ale rozhodně nenese vinu za problémy, které si tím lidé způsobili. Vinit Boha z těžkostí, které lidstvo zažívá, by proto rozhodně nebylo spravedlivé.

 ⁹ Bůh měl pádné důvody k tomu, že dovolil, aby se lidstvo vydalo špatnou cestou. Jakožto moudrý a mocný Stvořitel nám vůbec nemusel vysvětlovat, jaké důvody ho k tomu vedly. Láska ho však podnítila, aby nám to objasnil. Více se o těchto důvodech dozvíte v 11. kapitole. Můžeme si ale být jistí, že Bůh není odpovědný za problémy, s nimiž se potýkáme. Naopak, dává nám spolehlivou naději, že naše svízelná situace bude vyřešena. (Izajáš 33:2)

10. Proč můžeme důvěřovat tomu, že Bůh odstraní všechny následky ničemnosti?

¹⁰ Bůh je navíc svatý. (Izajáš 6:3) To znamená, že je ryzí a čistý. Není na něm ani stopa špatnosti. Proto mu můžeme bezvýhradně důvěřovat. To ovšem nelze říct o lidech, kteří někdy bývají zkažení. Ani ten nejčestnější člověk, jenž je u moci, často není schopen napravit škody, které svým jednáním napáchají špatní lidé. Avšak Bůh je Všemohoucí. Může odstranit veškeré následky ničemnosti, kterými je lidstvo poznamenáno, a také to udělá. Až s ničemností skoncuje, udělá to jednou provždy. (Žalm 37:9–11)

11. (a) Jak se Bůh dívá na bezpráví? (b) Co Bůh cítí, když vidí trpět jednotlivé lidi?

¹¹ Prozatím ale k utrpení dochází. Co si tedy Bůh myslí o událostech, které se dějí ve světě, a o těžkostech, které postihují nás osobně? Bible říká, že Bůh „miluje právo“. (Žalm 37:28) Proto se velmi zajímá o to, co se děje — o to, zda je to dobré, nebo špatné. Veškeré bezpráví ze srdce nenávidí. V Bibli se píše, že když byla země v minulosti naplněna špatností, Boha „v srdci . . . zabolelo“. (1. Mojžíšova 6:5, 6) Bůh se od té doby nezměnil. (Malachiáš 3:6) Když vidí, kolik utrpení dnes na celém světě je, nenávidí to stejně jako v minulosti. A nesnáší ani pohled na utrpení jednotlivých lidí. Bible říká, že Bůh „o vás pečuje“. (1. Petra 5:7)

12, 13. (a) Díky čemu máme takové znamenité vlastnosti, jako je například láska, a jak tato vlastnost ovlivňuje náš pohled na svět? (b) Proč si můžeme být jistí, že se světovými problémy Bůh opravdu něco udělá?

 ¹² Proč si můžeme být jisti, že pohled na utrpení Bůh opravdu nesnáší? Zde je další důkaz. Bible říká, že člověk byl stvořen k Božímu obrazu. (1. Mojžíšova 1:26) Dobré vlastnosti tedy máme díky tomu, že je má sám Bůh. Trápí vás například to, když vidíte nevinné lidi trpět? Jestliže takové bezpráví není lhostejné vám, můžete si být jisti, že Boha to tíží ještě mnohem víc.

¹³ Jednou z nejúžasnějších schopností člověka je jeho schopnost milovat. I v ní se zrcadlí osobnost Boha. Bible říká, že „Bůh je láska“. (1. Jana 4:8) My lásku projevujeme díky tomu, že ji projevuje Bůh. Cožpak by vás láska nepodnítila k tomu, abyste ukončili veškeré utrpení a bezpráví, k němuž ve světě dochází? Kdybyste měli potřebnou moc, neudělali byste to snad? Samozřejmě, že udělali. A stejně jistí si můžeme být tím, že Bůh opravdu s veškerým utrpením a bezprávím skoncuje. Sliby uvedené v předmluvě této knihy nejsou pouhými sny ani planými nadějemi. Boží sliby se jistě splní. Má-li však člověk takovým slibům věřit, musí Boha, který tyto sliby dal, lépe poznat.

14. Jaké je Boží jméno a proč bychom je měli používat?

¹⁴ Co uděláte, když se chcete s někým seznámit? Neřeknete mu snad  nejdřív své jméno? A má nějaké jméno Bůh? Mnohá náboženství učí, že jeho jméno je prostě „Bůh“ nebo „Pán“, ale taková označení nejsou osobními jmény. Jsou to tituly, stejně jako výrazy „král“ nebo „prezident“. Bible říká, že Bůh má mnoho titulů. Mezi ně patří i označení „Bůh“ nebo „Pán“. Bible ale také uvádí, že Bůh má osobní jméno — Jehova. V Žalmu 83:18 se píše: „Ty, jehož jméno je Jehova, ty sám jsi Nejvyšší nad celou zemí.“ Pokud váš překlad Bible toto jméno neobsahuje, můžete se v této knize podívat do dodatku „Boží jméno — Jak jej používat a jaký má význam“, abyste zjistili proč. Skutečnost je však taková, že Boží jméno se ve  starověkých biblických rukopisech objevuje mnohotisíckrát. Jehova si tedy přeje, abychom jeho jméno znali a abychom je používali. Dalo by se říci, že Bibli použil k tomu, aby se nám na jejích stránkách představil.

15. Co znamená jméno Jehova?

¹⁵ Bůh sám si dal jméno, které má hluboký význam. Jeho jméno, Jehova, znamená, že Bůh může splnit každý svůj slib a že může uskutečnit jakýkoli záměr, který si předsevzal. a Boží jméno je jedinečné, jediné svého druhu. Toto jméno náleží jedině Bohu. Jehova je však jedinečný ještě v mnoha dalších ohledech. Jak to?

16, 17. Co se o Jehovovi dozvídáme z toho, že je označen jako (a) „Všemohoucí“ (b) „Král věčnosti“ (c) „Stvořitel“?

 ¹⁶ Viděli jsme, že Žalm 83:18 o Jehovovi říká: „Ty sám jsi Nejvyšší.“ Podobně jen o Jehovovi se mluví jako o „Všemohoucím“. Ve Zjevení 15:3 se píše: „Velká a podivuhodná jsou tvá díla, Jehovo Bože, Všemohoucí. Spravedlivé a pravé jsou tvé cesty, Králi věčnosti.“ Z toho, že Jehova je označen jako „Všemohoucí“, se dozvídáme, že je tou nejmocnější bytostí. Jehovova moc je naprosto nesrovnatelná; je všepřevyšující. Titul ‚Král věčnosti‘ nám zase připomíná, že Jehova je jedinečný ještě v dalším ohledu. Jen on existoval vždy. Žalm 90:2 říká: „Od neurčitého času na neurčitý čas [neboli navždy] jsi Bůh.“ Nevzbuzuje v nás snad tato myšlenka posvátnou úctu?

¹⁷ Jehova je jedinečný také tím, že jedině on je Stvořitel. Ve Zjevení 4:11 čteme: „Hoden jsi, Jehovo, ano náš Bože, přijmout slávu a čest a moc, protože jsi stvořil všechny věci a z tvé vůle existovaly a byly stvořeny.“ Všechno, co vás napadne — od neviditelných duchovních tvorů v nebi přes hvězdy, které se třpytí na noční obloze, a ovoce rostoucí na stromech, až po ryby, které plavou v oceánech a řekách —, to všechno existuje díky tomu, že Jehova je Stvořitelem.

18. Proč mají někteří lidé pocit, že se k Bohu nikdy nemohou přiblížit, ale co o tom říká Bible?

¹⁸ Když někteří lidé čtou o Jehovových bázeň vzbuzujících vlastnostech, necítí se přitom moc dobře. Mají pocit, že Bůh je pro ně příliš vyvýšený, a že se proto k němu nikdy nebudou schopni přiblížit. Možná si také říkají, že takovému vznešenému Bohu na nějakém člověku ani nezáleží. Ale je taková úvaha na místě? Bible učí přesný opak. O Jehovovi říká: „Vlastně není daleko od nikoho z nás.“  (Skutky 17:27) Bible nás dokonce vybízí: „Přibližte se k Bohu a on se přiblíží k vám.“ (Jakub 4:8)

19. (a) Jak se můžeme k Bohu přiblížit a jaký z toho budeme mít užitek? (b) Které vlastnosti se vám na Bohu líbí nejvíc?

¹⁹ Jak se můžete k Bohu přiblížit? Především dále pokračujte v tom, co právě teď děláte — učte se o něm. Ježíš řekl: „To znamená věčný život, že přijímají poznání o tobě, jediném pravém Bohu, a o tom, kterého jsi vyslal, Ježíši Kristu.“ (Jan 17:3) Ano, Bible říká, že ten, kdo se učí o Jehovovi a Ježíšovi, získá „věčný život“. Už jsme si řekli, že „Bůh je láska“. (1. Jana 4:16) Jehova má ale také mnoho dalších krásných a přitažlivých vlastností. Bible například říká, že Jehova je „Bůh milosrdný a milostivý, pomalý k hněvu a hojný v milující laskavosti a pravdě“. (2. Mojžíšova 34:6) Je „dobrý a přichystaný odpouštět“. (Žalm 86:5) Bůh je trpělivý. (2. Petra 3:9) Je věrně oddaný. (Zjevení 15:4) Když budete dál číst Bibli, dozvíte se z ní, jak Jehova tyto i mnohé další přitažlivé vlastnosti projevoval v minulosti a jak je projevuje dnes.

20–22. (a) Když Boha nemůžeme vidět, znamená to, že se k němu nemůžeme přiblížit? Vysvětlete to. (b) Od čeho vás možná budou odrazovat někteří lidé, kteří to s vámi myslí dobře, ale co byste měli dělat?

²⁰ Je pravda, že Boha nemůžeme vidět, protože je to neviditelný duch. (Jan 1:18; 4:24; 1. Timoteovi 1:17) Ale díky tomu, co se o něm dozvídáme ze stránek Bible, ho můžeme osobně poznat. Jak řekl žalmista, můžeme ‚pohlížet na Jehovovu příjemnost‘. (Žalm 27:4; Římanům 1:20) Čím víc toho o Jehovovi budete vědět, tím skutečnější pro vás bude a tím víc důvodů budete mít k tomu, abyste ho milovali a cítili jste se mu nablízku.

²¹ Postupně budete stále lépe chápat, proč Bible říká, že Jehovu máme považovat za svého Otce. (Matouš 6:9) Nejenže nám dal život, ale také si přeje, aby náš život byl co nejlepší — stejně jako si to pro své děti přeje každý láskyplný  otec. (Žalm 36:9) Bible také říká, že lidé se mohou stát Jehovovými přáteli. (Jakub 2:23) Jen si to představte — můžete se stát přítelem Stvořitele celého vesmíru!

²² Když budete ve studiu Bible pokračovat, možná se vám stane, že lidé, kteří to s vámi myslí dobře, vás od takového studia budou odrazovat. Možná mají strach, že přejdete na jinou víru. Nikomu však nedovolte, aby vám bránil rozvíjet to nejcennější přátelství, jaké můžete mít.

23, 24. (a) Proč byste měli bez zábran klást otázky k tomu, o čem se učíte? (b) Co bude námětem další kapitoly?

²³ Při zkoumání Bible pochopitelně narazíte na věci, kterým zprvu nebudete rozumět. Může být poněkud pokořující požádat někoho o pomoc, ale neváhejte se zeptat jen kvůli tomu, že se možná stydíte. Ježíš řekl, že je dobré být pokorný jako malé dítě. (Matouš 18:2–4) A víme, že děti kladou hodně otázek. Bůh si přeje, abyste našli odpovědi. Bible se pochvalně zmiňuje o lidech, kteří se dychtivě snažili dozvědět se o Bohu více. Tito lidé pečlivě zkoumali Písmo, aby se ujistili, že to, co se dozvídají, je pravda. (Skutky 17:11)

²⁴ Nejlepší způsob, jak se o Jehovovi něco dozvědět, je zkoumat Bibli. Ta je odlišná od všech ostatních knih. V čem? Tímto námětem se bude zabývat další kapitola.