Přejít k článku

Přejít na obsah

31. KAPITOLA

Učedníci trhají klasy během sabatu

Učedníci trhají klasy během sabatu

MATOUŠ 12:1–8 MAREK 2:23–28 LUKÁŠ 6:1–5

  • UČEDNÍCI TRHAJÍ KLASY BĚHEM SABATU

  • JEŽÍŠ JE „PÁNEM SABATU“

Ježíš a jeho učedníci cestují na sever do Galileje. Je jaro a na polích dozrává obilí. Učedníci mají hlad, a tak trhají klasy a jedí zrní. Jenomže je zrovna sabat a farizeové je pozorují.

Určitě si vzpomínáte, že nedávno někteří Židé v Jeruzalémě obvinili Ježíše, že porušuje sabat, a chtěli ho zabít. Teď ho farizeové kritizují kvůli jeho učedníkům. Říkají: „Podívej, tvoji učedníci dělají něco, co se o sabatu nesmí.“ (Matouš 12:2)

Farizeové tvrdí, že trhat klasy a mnout je v rukou je vlastně sklízení a mlácení obilí. (2. Mojžíšova 34:21) Kvůli jejich přísnému výkladu toho, co znamená práce, je pro lidi náročné sabat dodržovat. Přitom to měl být radostný den, při kterém se duchovně povzbudí. Ježíš chce farizeům ukázat, že Jehova si nikdy nepřál, aby se zákon o sabatu vykládal tímto způsobem. Proto jim uvádí dva příklady.

Ten první se týká Davida a jeho mužů. Když měli hlad, zastavili se u svatostánku a vzali si k jídlu chléb vystavení. Tyto chleby, které už byly odstraněny z místa před Jehovou a nahrazeny čerstvým chlebem, mohli normálně jíst jenom kněží. Za daných okolností ale David a jeho muži nebyli odsouzeni za to, že je snědli. (3. Mojžíšova 24:5–9; 1. Samuelova 21:1–6)

Pak Ježíš uvádí druhý příklad: „Nebo jste nečetli v Zákoně, že kněží v chrámu o sabatu pracují? Přestože tím sabat porušují, zůstávají nevinní.“ I o sabatu kněží porážejí obětní zvířata a dělají další práce. „Ale říkám vám,“ pokračuje Ježíš, „že je tady někdo větší než chrám.“ (Matouš 12:5, 6; 4. Mojžíšova 28:9) Jako Bohem ustanovený velekněz může Ježíš vykonávat své pověření beze strachu, že při tom poruší sabat.

Ježíš se znovu odkazuje na Písmo: „Kdybyste chápali, co znamenají slova: ‚Chci milosrdenství, a ne oběti‘, neodsoudili byste nevinné.“ Nakonec to uzavírá: „Syn člověka je totiž pánem sabatu.“ Ježíš se tím odkazuje na pokojné tisícileté období, kdy bude vládnout nad zemí. (Matouš 12:7, 8; Ozeáš 6:6)

Lidstvo je už dlouhou dobu zotročené Satanem. Svět je plný násilí a válek a život v něm není vůbec jednoduchý. Ale žít pod Kristovou vládou bude něco úplně jiného. Během tohoto sabatního období Ježíš zajistí odpočinek, po kterém tolik toužíme a který tolik potřebujeme.