Přejít k článku

Přejít na obsah

100. KAPITOLA

Pavel a Timoteus

Pavel a Timoteus

Timoteus byl mladý bratr ze sboru v Lystře. Jeho táta byl Řek a maminka byla Židovka. Už odmalička ho maminka Euniké a babička Lois učily o Jehovovi.

Když byl Pavel v Lystře při druhé kazatelské cestě, všiml si, že Timoteus má moc rád bratry a sestry ve sboru a chce jim pomáhat. Nabídl mu, aby cestoval s ním. Postupem času Pavel naučil Timotea, jak s lidmi mluvit o dobré zprávě, aby je to zajímalo.

Svatý duch Pavlovi a Timoteovi pokaždé ukázal, kam mají jít. Jednou v noci měl Pavel vidění, ve kterém ho nějaký muž prosil, aby šel pomoct lidem do Makedonie. Pavel, Timoteus, Silas a Lukáš se tam vydali, aby s lidmi mluvili o Ježíšovi a zakládali sbory.

V makedonském městě Tesalonika se hodně mužů a žen stalo křesťany. Byli tam ale nějací Židé, kteří na Pavla a jeho spolupracovníky žárlili. Vzali si na pomoc další lidi, odvlekli bratry k vládcům města a křičeli: „Tihle muži jsou nepřátelé Římské říše!“ Pavlovi a Timoteovi šlo o život, a tak v noci utekli do Beroy.

Lidem v Beroi se dobrá zpráva moc líbila a z Řeků i Židů se stávali křesťané. Přišli tam ale Židé z Tesaloniky a dělali problémy. Proto Pavel odešel do Atén. Timoteus a Silas v Beroi zůstali a povzbuzovali bratry. Později Pavel poslal Timotea zpátky do Tesaloniky, aby pomohl místním křesťanům, kteří zažívali těžké pronásledování. Časem Pavel poslal Timotea do mnoha dalších sborů. Měl zjistit, jak se daří bratrům a sestrám, a povzbudit je.

Pavel řekl Timoteovi: „Ti, kdo chtějí sloužit Jehovovi, budou pronásledovaní.“ Přesně to Timoteus kvůli svojí víře zažíval a dostal se i do vězení. Byl rád, že měl příležitost ukázat, jak je Jehovovi věrný.

Filipanům Pavel napsal: „Posílám k vám Timotea. Naučí vás, jak máte sloužit Jehovovi a jak s lidmi mluvit o dobré zprávě.“ Pavel věděl, že se na Timotea může spolehnout. Hodně let společně pracovali pro Jehovu a byli dobří přátelé.

„Nemám nikoho takového, jako je on, kdo by se o vás tak opravdově staral. Všichni ostatní totiž myslí hlavně na to, co je dobré pro ně, a ne na zájmy Ježíše Krista.“ (Filipanům 2:20, 21)