1.–3. Proč si můžeme být jisti, že Jehova je pokorný?

 OTEC chce své malé dítě poučit o něčem důležitém. Velmi rád by zapůsobil na jeho srdce. Jak to má provést? Měl by se nad ním hrozivě postavit a mluvit s ním hrubě? Nebo by se k němu měl sklonit a promlouvat k němu mírně a přívětivě? Moudrý a pokorný otec by jistě zvolil mírný přístup.

² Jakým otcem je Jehova? Je povýšený, nebo pokorný? Hrubý, nebo mírný? Jehova je vševědoucí a absolutně moudrý. Všimli jste si však už, že když má někdo poznání a je inteligentní, nutně to neznamená, že je také pokorný? Jak říká Bible, „poznání vede k pýše“. (1. Korinťanům 3:19; 8:1) Ale Jehova, který je „moudrý v srdci“, je rovněž pokorný. (Job 9:4) Ne že by měl nízké postavení nebo nebyl dost vznešený, ale není domýšlivý. Proč to tak je?

³ Jehova je svatý. Není tedy domýšlivý, což je vlastnost, která znečišťuje. (Marek 7:20–22) Všimněme si také, že prorok Jeremjáš Jehovovi řekl: „Určitě si vzpomeneš a skloníš se ke mně.“ a (Nářky 3:20) Jen si to představme. Jehova, Svrchovaný pán vesmíru, byl ochoten sklonit se neboli snížit se na Jeremjášovu úroveň, aby tomuto nedokonalému člověku věnoval patřičnou pozornost. (Žalm 113:7) Ano, Jehova je  pokorný. Co však Boží pokora zahrnuje? Jak souvisí s moudrostí? A proč je to pro nás důležité?

 4., 5. a) Co je pokora, jak se projevuje a proč bychom ji nikdy neměli zaměňovat se slabostí nebo nesmělostí? b) Jak Jehova projevoval pokoru, když jednal s Davidem, a jak důležitá je Jehovova pokora pro nás?

⁴ Pokora je poníženost mysli, absence nadutosti a pýchy. Je to vnitřní vlastnost srdce a projevuje se takovými rysy, jako je mírnost, trpělivost a rozumnost. (Galaťanům 5:22, 23) Tyto bohulibé vlastnosti bychom však nikdy neměli zaměňovat se slabostí nebo nesmělostí, tedy vlastnostmi neslučitelnými s Jehovovým spravedlivým hněvem ani s tím, jak Jehova používá ničivou moc. Jehova však svou pokorou a mírností dokazuje obrovskou sílu, moc dokonale se ovládat. (Izajáš 42:14) Jak ale pokora souvisí s moudrostí? Jeden biblický slovník uvádí: „Pokora je nakonec definována … jako nesobeckost a je kořenem veškeré moudrosti.“ Opravdová  moudrost tedy nemůže existovat odděleně od pokory. Jaký užitek máme z Jehovovy pokory?

⁵ Král David Jehovovi zpíval: „Dáváš mi svůj štít záchrany, tvá pravice mě podporuje a díky tvé pokoře se stávám velkým.“ (Žalm 18:35) Jehova se vlastně ponížil, aby mohl o tohoto obyčejného nedokonalého člověka pečovat a denně ho chránit a podporovat. David si uvědomoval, že pokud má být zachráněn – a časem dokonce dosáhnout určité velikosti v postavení krále – bude to pouze díky tomu, že Jehova je ochoten se takto pokořit. Ano, kdo z nás by vůbec mohl doufat v nějakou záchranu, kdyby Jehova nebyl pokorný a nebyl ochoten snížit se a pečovat o nás jako mírný a láskyplný Otec?

 6., 7. a) V jakém smyslu je Jehova pokorný? b) Jaký je vztah mezi mírností a moudrostí a kdo je v tomto ohledu tím nejlepším příkladem?

⁶ Pokora je znamenitá vlastnost, kterou by Boží služebníci měli pěstovat. Je spojena s moudrostí. V Příslovích 11:2 například čteme: „U pokorných je moudrost.“ Jehovova pokora se ale od té lidské v určitém smyslu liší. Proč to můžeme říct? Výraz „pokora“ totiž mimo jiné označuje vědomí vlastních omezení. Všemohoucí Bůh však žádná omezení nemá – s výjimkou těch, která na sebe sám vzal kvůli svým měřítkům. (Marek 10:27; Titovi 1:2) Jako Nejvyšší není navíc nikomu podřízen. V tomto významu se tedy slovo „pokora“ na Jehovu nedá uplatnit.

⁷ Jehova je ale pokorný v tom smyslu, že je ochotný jednat s pouhými lidmi. Je také mírný. Své služebníky vyučuje, že mírnost je základem pravé moudrosti. Jeho Slovo mluví o mírnosti, „která je projevem moudrosti“. b (Jakub 3:13) Zamysleme se nad tím, jaký příklad v tomto ohledu Jehova dává.

 8.–10. a) Proč stojí za zmínku to, že Jehova projevuje ochotu pověřovat a naslouchat? b) Proč můžeme říci, že Všemohoucí jedná se svými anděly pokorně?

⁸ Potěšujícím důkazem Jehovovy pokory je to, že Jehova je ochoten předávat jiným tvorům odpovědnost a naslouchat jim. Je ohromující, že to vůbec dělá. Nepotřebuje totiž, aby mu někdo pomáhal nebo radil. (Izajáš 40:13, 14; Římanům 11:34, 35) Přesto Bible opakovaně ukazuje, že se Jehova takto snižuje.

⁹ Uvažujme například o významné události v Abrahamově životě. Abrahama navštívili tři muži a on jednoho z nich oslovil „Jehovo“. Ve skutečnosti se jednalo o anděly, ale jeden z nich přišel a vystupoval v Jehovově jménu. Když tento anděl mluvil a jednal, bylo to v podstatě, jako kdyby mluvil a jednal Jehova. Prostřednictvím anděla Jehova Abrahamovi řekl, že slyšel hodně „stížností na Sodomu a Gomoru“. Jehova prohlásil: „Sestoupím, abych viděl, jestli jsou stížnosti, které se ke mně dostaly, oprávněné a jestli skutečně jednají tak špatně. Pokud ne, zjistím to.“ (1. Mojžíšova 18:3, 20, 21) Tím samozřejmě nemyslel, že sestoupí osobně. Ne, znovu poslal anděly, aby ho zastupovali. (1. Mojžíšova 19:1) Proč to udělal? Cožpak Jehova, který všechno vidí, nemohl sám zjistit, jak to v oné oblasti skutečně vypadá? Určitě mohl. S pokorou však pověřil zmíněné anděly, aby zjistili, jaká je situace, a aby v Sodomě navštívili Lota a jeho rodinu.

¹⁰ Jehova také naslouchá. Jednou pověřil své anděly, aby navrhli různé způsoby, jak zajistit, že zkažený král Achab padne v bitvě. Jehova takovou pomoc nepotřeboval. Přesto návrh jednoho z andělů přijal a pověřil ho, aby tento návrh uskutečnil. (1. Královská 22:19–22) Nebyl to snad projev pokory?

11., 12. Jak Jehovovu pokoru poznal Abraham?

 ¹¹ Jehova je dokonce ochoten naslouchat nedokonalým lidem, kteří chtějí vyjádřit, že jsou něčím znepokojeni. Například když Jehova poprvé řekl Abrahamovi o svém úmyslu zničit Sodomu a Gomoru, byl tento věrný muž vyveden z míry. „Je nepředstavitelné, že bys to udělal,“ řekl Abraham a dodal: „Copak Soudce celé země neudělá, co je správné?“ Potom se Jehovy zeptal, zda by ta města ušetřil, pokud by se tam našlo 50 dobrých lidí. Jehova ho ujistil, že by to udělal. Abraham se však ptal znovu a počet postupně snižoval na 45, pak na 40 a dále. Přes Jehovovo ujišťování se Abraham dotazoval tak dlouho, až došel k počtu 10 lidí. Abraham asi ještě plně nechápal, jak je Jehova milosrdný. Ten však svému příteli a služebníku Abrahamovi trpělivě a pokorně dovoloval, aby tímto způsobem vyjadřoval své obavy. (1. Mojžíšova 18:23–33)

¹² Kolik geniálních a vzdělaných lidí by tak trpělivě naslouchalo člověku, který by měl o tolik nižší inteligenci? c Tak pokorný je náš Bůh. Během téhož rozhovoru Abraham také poznal, že Jehova je „trpělivý“. (2. Mojžíšova 34:6) Možná si uvědomoval, že nemá právo zpochybňovat konání Nejvyššího, a proto dvakrát naléhavě prosil: „Jehovo, nezlob se prosím.“ (1. Mojžíšova 18:30, 32) Jehova se samozřejmě nerozzlobil. Skutečně má mírnost, „která je projevem moudrosti“.

13. Jaký význam má v Bibli slovo „rozumný“ a proč tento výraz výstižně popisuje Jehovu?

¹³ Jehovova pokora je patrná ještě v jiné znamenité vlastnosti – v rozumnosti. Tu však nedokonalí lidé, žel, postrádají. Jehova je ochoten nejen naslouchat svým inteligentním  tvorům, ale je ochoten také ustoupit, pokud to není v rozporu s jeho zásadami. Slovo „rozumný“, jak se používá v Bibli, znamená doslova „poddajný“. Rovněž tato vlastnost je charakteristickým znakem Boží moudrosti. U Jakuba 3:17 čteme: „Moudrost shora je … rozumná.“ V jakém smyslu se o Jehovovi, který je absolutně moudrý, dá říci, že je rozumný? Za prvé, je přizpůsobivý. Vzpomeňme si, co nám říká samotné jeho jméno: Jehova se stává tím, čím potřebuje být, aby vykonal své záměry. (2. Mojžíšova 3:14) Není to snad projev přizpůsobivosti a rozumnosti?

14., 15. Co se z Ezekielova vidění Jehovova nebeského vozu dozvídáme o nebeské části Jehovovy organizace? V čem je odlišná od organizací v tomto světě?

¹⁴ V Bibli je pozoruhodná pasáž, která nám pomáhá pochopit Jehovovu přizpůsobivost. Prorok Ezekiel dostal vidění nebeské části Jehovovy organizace, kterou tvoří duchovní tvorové. Spatřil velkolepý vůz o rozměrech vzbuzujících úžas – Jehovův vlastní „dopravní prostředek“, který má Jehova stále pod kontrolou. Nejzajímavější bylo to, jak se tento vůz pohyboval. Obrovská kola se otáčela na čtyři strany a byla plná očí, takže mohla vidět všude a okamžitě mohla měnit svůj směr, aniž se zastavila nebo obrátila. A tento mohutný vůz se nemusel pohybovat ztuha jako nějaký těžkopádný dopravní prostředek vyrobený lidmi. Mohl se přesunovat rychlostí blesku, a dokonce mohl zatáčet do pravého úhlu. (Ezekiel 1:1, 14–28) Ano, Jehovova organizace, stejně jako všemohoucí Svrchovaný panovník, který ji ovládá, je nanejvýš přizpůsobivá a reaguje na stále se měnící situace a potřeby, s nimiž se musí vypořádávat.

¹⁵ Lidé se o napodobení této dokonalé přizpůsobivosti mohou pouze snažit. Příliš často se však oni i jejich organizace vyznačují spíše strnulostí než přizpůsobivostí a také spíše nerozumností než poddajností. Uveďme si příklad. Obří tanker  nebo nákladní vlak mohou mít ohromující velikost a sílu. Je však jeden nebo druhý schopen reagovat na náhlé změny okolností? Jestliže se nákladnímu vlaku dostane do cesty nějaká překážka, je nemyslitelné, že by se jí vyhnul. O nic snazší ale není ani okamžité zastavení. Těžký nákladní vlak, který brzdí, může k zastavení potřebovat skoro dva kilometry. Podobné je to s obřím tankerem – po vypnutí motorů může plout ještě osm kilometrů. Dokonce i když se motory přepnou na zpětný chod, tanker pokračuje v plavbě ještě až tři kilometry. Nejiné je to s lidskými organizacemi, jejichž postupy bývají strnulé a nerozumné. Kvůli pýše se lidé často odmítají přizpůsobovat měnícím se potřebám a okolnostem. Taková strnulost přivádí firmy k bankrotu, a dokonce může vést i k pádu vlády. (Přísloví 16:18) Můžeme být tedy opravdu šťastní, že o Jehovovi a jeho organizaci nic takového neplatí.

16. Jak Jehova prokázal rozumnost, když před zničením Sodomy a Gomory jednal s Lotem?

¹⁶ Zamysleme se znovu nad zničením Sodomy a Gomory. Lot dostal společně se svou rodinou jasné pokyny od Jehovova anděla: „Uteč do hor.“ To se ale Lotovi nelíbilo. Naléhavě žádal: „Jehovo, prosím, tam ne!“ Lot byl přesvědčen, že by zemřel, pokud by musel utéci do hor, a proto naléhal, aby se svou rodinou mohl utéci do nedalekého města Coar. To město chtěl Jehova ale zničit. Navíc Lotovy obavy neměly opodstatnění. Je jisté, že Jehova mohl Lotovi pomoci, aby v horách zůstal naživu. Vyslyšel však Lotovy prosby. „Dobře, vyhovím ti a nezničím město, o kterém mluvíš,“ řekl anděl Lotovi. (1. Mojžíšova 19:17–22) Nebylo to snad od Jehovy rozumné?

17., 18. Jak Jehova projevil svou rozumnost, když jednal s obyvateli Ninive?

 ¹⁷ Jehova také reaguje na upřímné pokání a vždy dělá to, co je milosrdné a správné. Uvažujme o tom, co se stalo, když proroka Jonáše poslal do zkaženého, násilného města Ninive. Poselství od Jehovy, které Jonáš oznamoval, když kráčel ulicemi Ninive, bylo zcela prosté: toto mocné město bude za 40 dní zničeno. Situace se však úplně změnila. Obyvatelé Ninive totiž činili pokání. (Jonáš, 3. kapitola)

¹⁸ Je velmi poučné porovnat, jak na tento zvrat událostí reagoval Jehova a jak reagoval Jonáš. V tomto případě se Jehova přizpůsobil a stal se tím, kdo odpouští hříchy, a ne mocným válečníkem. d (2. Mojžíšova 15:3) Jonáš však byl umíněný a daleko méně milosrdný. Místo aby napodobil Jehovovu rozumnost, reagoval spíše jako nákladní vlak nebo obří tanker, o kterých už byla zmínka. Ohlašoval přece zničení, a zničení tedy musí nastat. Jehova však tomuto netrpělivému prorokovi trpělivě poskytl lekci v rozumnosti a milosrdenství. (Jonáš, 4. kapitola)

19. a) Proč si můžeme být jisti, že Jehova je rozumný v tom, co od nás očekává? b) Jak Přísloví 19:17 ukazují, že Jehova je dobrý a rozumný Pán a zároveň že je hluboce pokorný?

¹⁹ V neposlední řadě je Jehova rozumný v tom, co od nás očekává. Král David řekl: „Dobře ví, jak jsme utvoření, pamatuje, že jsme prach.“ (Žalm 103:14) Jehova chápe naše omezení a naši nedokonalost lépe než my sami. Nikdy od nás neočekává víc, než jsme schopni udělat. Bible staví do protikladu lidské pány, kteří jsou dobří a rozumní, a ty, „kterým je těžké se zavděčit“. (1. Petra 2:18) Jakým Pánem je Jehova? Povšimněme si slov v Příslovích 19:17: „Kdo prokazuje  laskavost chudému, půjčuje Jehovovi.“ Je jisté, že pouze dobrý a rozumný pán by si povšiml každého laskavého skutku vykonaného ve prospěch chudých. Tento verš navíc naznačuje, že Stvořitel vesmíru na sebe pohlíží tak, jako by byl dlužníkem obyčejných lidí, kteří konají tyto milosrdné skutky. To je ta nejhlubší pokora.

20. Co nás ujišťuje o tom, že Jehova slyší modlitby a reaguje na ně?

²⁰ Stejnou mírnost a rozumnost projevuje Jehova i dnes, když jedná se svými služebníky. Jestliže se modlíme a máme přitom víru, Jehova naslouchá. A přestože neposílá andělské posly, aby k nám promlouvali, neměli bychom si myslet, že naše modlitby nevyslýchá. Vzpomeňme si, že když apoštol Pavel žádal spoluvěřící, aby se modlili o jeho propuštění z vězení, dodal: „Abych k vám mohl co nejdřív přijít.“ (Hebrejcům 13:18, 19) Naše modlitby tedy mohou podnítit Jehovu, aby udělal to, co by jinak možná neudělal. (Jakub 5:16)

21. K jakému závěru by nás Jehovova pokora neměla nikdy dovést, ale co bychom naopak měli na Jehovovi oceňovat?

²¹ Žádný z projevů Jehovovy pokory – ať už mírnost, ochota naslouchat, trpělivost, či rozumnost – není známkou toho,  že Jehova slevuje ze svých zásad. Členové duchovenstva takzvaných křesťanských církví se možná domnívají, že jsou rozumní, když příslušníkům svého stáda lechtají uši rozmělňováním Jehovových mravních měřítek. (2. Timoteovi 4:3) Lidský sklon jednat proti svému přesvědčení kvůli osobnímu prospěchu ale nemá s Boží rozumností nic společného. Jehova je svatý a svá měřítka nikdy neznečistí. (3. Mojžíšova 11:44) Zamilujme si tedy Jehovovu rozumnost pro to, čím je – totiž důkazem jeho pokory. Nepociťujeme snad rozechvění, když pomyslíme, že Bůh Jehova, nejmoudřejší bytost ve vesmíru, je také nanejvýš pokorný? Je krásné přibližovat se k Bohu, který vzbuzuje posvátnou úctu, a přitom je mírný, trpělivý a rozumný.