Jehovovou vůlí je, „aby lidé všeho druhu byli zachráněni a přišli k přesnému poznání pravdy“. (1. Tim. 2:4) V souladu s tím se svědkové Jehovovi v Dominikánské republice svědomitě snaží dostat ke všem lidem ve svých obvodech, včetně vězňů v nápravných zařízeních.

Když v roce 1997 dvojice zvláštních průkopníků navštěvovala každý týden věznici Najayo v San Cristóbalu, setkali se s Glorií, 23letou Kolumbijkou, která byla ve vězení proto, že prodávala drogy. Gloria už předtím vedla rozhovory s jednou sestrou, která byla nespravedlivě uvězněna. Manželé jí chtěli pomoct, aby dostala odpovědi na své otázky k Bibli, a proto jí přinesli knihu Rozmluvy z Písem a další publikace. Gloria svým nadšením a horlivostí pro poznávání Bible  postupně nakazila i jiné vězeňkyně, takže skupina, kterou svědkové pravidelně navštěvovali, stále rostla.

Gloria se pod vlivem pravdy pozoruhodně změnila a v roce 1999 se mohla stát nepokřtěnou zvěstovatelkou. Každý měsíc strávila kázáním ve vězení přes 70 hodin a vedla se spoluvězeňkyněmi šest pěkných biblických studií. Potom v roce 2000 požádala o prezidentskou milost a vzhledem k jejímu dobrému chování jí byla udělena. Byla propuštěna a poslána zpátky do Kolumbie. V roce 2001, krátce po příjezdu do vlasti, se navzdory silnému odporu v rodině dala pokřtít.

Po křtu se Gloria pustila do průkopnické služby. Vdala se za bratra, který je starším, a oba jsou pravidelnými průkopníky. V současnosti slouží v jedné části Kolumbie, kde je větší potřeba zvěstovatelů. Gloria už několika svým zájemkyním pomohla, aby se zasvětily Jehovovi a daly pokřtít. Říká, že se cítí být Jehovovi zavázána a že nejlepší způsob, jak se mu může odvděčit, je dělat pro druhé to, co jiní udělali pro ni – pomáhat jim poznat pravdu.

Jak ukazuje Gloriin příběh, železné mříže nemohou zabránit vězňům, aby poznali životodárnou pravdu. Nějakou dobu potom se zástupci pobočky setkali s úředníky generálního ředitelství věznic a požádali o povolení, aby bratři směli chodit do dalších věznic a vést tam biblická studia. Výsledkem bylo, že povolení dostalo 43 bratrů a 6 sester, kteří mohou vykonávat biblickou vzdělávací činnost ve 13 věznicích.

Na konci 20. století podala Dominikánská republika zprávu o 21 684 zvěstovatelích dobré zprávy v 342 sborech a o 34 380 biblických studiích. Na Památné slavnosti bylo přítomno 72 679 lidí. Tento růst vedl k tomu, že Jehovův lid musel pohotově reagovat na Izajášova slova: „Udělej místo svého stanu prostornějším. A ať roztáhnou stanové látky tvého velkolepého bydliště. Nezdržuj se. Prodluž své stanové šňůry.“ (Iz. 54:2)

Jedním problémem bylo, že scházel sjezdový sál, do kterého by se stále rostoucí počet zvěstovatelů vešel. V roce 1996 byl dokončen sjezdový sál u pobočky v Santo Domingu a pro hlavní město a okolí byla jeho kapacita dostačující. Ale sjezdovou halu ve Villa  González, která sloužila zbytku země, bylo zoufale zapotřebí opravit nebo za ni najít nějakou náhradu.

V roce 2001 vedoucí sbor schválil, že se na pozemku, kde tato hala stojí, postaví nový sjezdový sál pro 2 500 posluchačů. Bratři byli nadšení, když se dozvěděli, že se má také postavit budova pro školu služebního vzdělávání (nyní ji nahradila škola pro zvěstovatele Království). Měla stát u sjezdového sálu a měla mít obytné místnosti, učebnu, knihovnu, kuchyň a jídelnu. Proslov k zasvěcení těchto nových budov pronesl v roce 2004 Theodore Jaracz z vedoucího sboru. Od té doby zde proběhlo 15 tříd.