1., 2. a) Co jsme se o Ezekielově vidění chrámu dozvěděli v předchozí kapitole? b) Jakými dvěma otázkami se budeme zabývat v této kapitole?

 V PŘEDCHOZÍ kapitole jsme se dozvěděli, že chrám z Ezekielova vidění není velký duchovní chrám, o kterém mluvil o staletí později apoštol Pavel. Dozvěděli jsme se také, že účelem vidění bylo ukázat Božímu lidu, jak je důležité uctívat Jehovu podle jeho měřítek. Jedině tak mohli Izraelité obnovit svůj dobrý vztah s Jehovou. Můžeme tedy chápat, proč Jehova tuto klíčovou myšlenku zdůraznil tím, že v jediném verši dvakrát zopakoval: „Toto je zákon chrámu.“ (Přečti Ezekiela 43:12.)

² Teď se budeme zabývat dalšími dvěma otázkami. Za prvé, jaká konkrétní poučení o Jehovových měřítkách na čisté uctívání mohli z vidění chrámu získat Židé v Ezekielově době? Když si na to odpovíme, pomůže nám to najít odpověď na druhou otázku: Jaký význam má vidění pro nás, kdo žijeme v těchto náročných posledních dnech?

3. Proč se mohli Židé zastydět, když viděli, že chrám stojí na vysoké hoře?

³ Abychom si odpověděli na první otázku, zaměřme se na několik výrazných rysů tohoto vidění. Vysoká hora. Lidé si umístění chrámu z Ezekielova vidění pravděpodobně spojili s povzbudivým proroctvím o obnově, které zapsal Izajáš. (Iz. 2:2) Co se ale měli naučit z toho, že Jehovův dům byl na takové vysoké hoře? Měli si uvědomit, že čisté uctívání Jehovy má být vyvýšené nad všechno ostatní. Samozřejmě že čisté uctívání Jehovy je samo o sobě vyvýšené, protože ho zavedl ten, kdo „daleko [převyšuje] všechny jiné bohy“. (Žalm 97:9) Boží lid ale nedělal, co měl. Po staletí opakovaně dovoloval, aby uctívání Jehovy upadalo a bylo zanedbáváno a znečišťováno. Když upřímní lidé viděli Boží posvátný dům vyvýšený do slavného a výsadního postavení, které si právem zaslouží, určitě se zastyděli.

4., 5. Jaké poučení si Ezekielovi posluchači mohli vzít z toho, že brány chrámu byly vysoké?

⁴ Vysoké brány. Na začátku vidění Ezekiel sledoval, jak anděl, který byl jeho průvodcem, měří brány. Měly na výšku asi 30 metrů! (Ezek. 40:14) Uvnitř těchto vstupních prostor byly strážnice. Co si mohli ti, kdo plány chrámu zkoumali, z toho všeho vyvodit? Jehova Ezekielovi řekl: „Dobře si všímej vstupu do chrámu.“ Proč? Protože v minulosti lidé přiváděli přímo do Božího posvátného domu osoby „s neobřezaným srdcem a tělem“. K čemu to vedlo? „Znesvěcují můj chrám,“ řekl Jehova. (Ezek. 44:5, 7)

⁵ Ti „s neobřezaným ... tělem“ neposlouchali jasný Boží příkaz, který platil už od doby Abrahama. (1. Mojž. 17:9, 10; 3. Mojž. 12:1–3) Ale ti „s neobřezaným srdcem“ měli větší problém. Byli zatvrzelí a vzpurní, nereagovali na Jehovovo vedení. Vstoupit do Božího posvátného domu nemělo být takovým lidem dovoleno! Jehova nenávidí pokrytectví, ale jeho lid připustil, aby v jeho domě pokrytectví přímo bujelo. Z toho, že byly v chrámu vysoké brány a strážnice, vyplývalo jasné poučení: S takovým jednáním musí být konec! Ti, kdo chtějí vstoupit do Božího domu, musí dodržovat Jehovova vysoká měřítka. Jedině v tom případě pro něj bude jejich uctívání přijatelné.

6., 7. a) Co Jehova sdělil svému lidu tím, že území chrámu bylo obehnané obvodovou zdí? b) Jak v minulosti Jehovův lid zacházel s jeho domem? (Viz poznámka pod čarou.)

⁶ Obvodová zeď. Dalším výrazným rysem tohoto chrámu byla zeď kolem celého jeho území. Ezekiel říká, že na každé straně byla dlouhá 500 rákosů, což je 1 555 metrů – víc než jeden a půl kilometru! (Ezek. 42:15–20) Ale chrámové  budovy a nádvoří tvořily čtverec o straně pouhých 500 loket neboli 259 metrů. Kolem chrámu tedy bylo široké prostranství obehnané vnější zdí. a K čemu sloužilo?

⁷ Jehova řekl: „Ať mi teď přestanou být nevěrní a odstraní ode mě mrtvoly svých králů, a já mezi nimi budu navždy přebývat.“ (Ezek. 43:9) Výraz „mrtvoly jejich králů“ se pravděpodobně vztahuje na modlářství. Tím, že kolem chrámu bylo široké ochranné pásmo, tedy Jehova vlastně řekl: „Držte všechnu takovou špínu co nejdál odtud.“ Pokud by tedy Židé zachovali uctívání Jehovy čisté, požehnal by jim svou přítomností.

8., 9. Co si mohli Židé vzít z toho, že Jehova důrazně napomenul muže v odpovědném postavení?

⁸ Důrazné napomenutí pro muže v odpovědném postavení. Jehova důrazně, ale s láskou napomenul muže, kteří v jeho lidu nesli velkou odpovědnost. Přísně pokáral Levity, kteří ho opustili, když lid zabředl do modlářství, a zároveň pochválil Cadokovy syny za to, že „plnili své povinnosti vůči [jeho] svatyni, i když [ho] Izraelité opustili“. (Ezek. 44:10, 12–16) A přísně pokáral také izraelské náčelníky. (Ezek. 45:9)

⁹ Jehova tedy jasně ukázal, že muži, kteří mají určitou pravomoc a dohlížejí na jeho lid, se mu za to, jak plní své úkoly, budou zodpovídat. I oni potřebovali napomenutí, usměrnění a ukáznění. Vždyť měli jít v dodržování Jehovových měřítek příkladem!

10., 11. Z čeho se dá usoudit, že někteří z navrátilců se z Ezekielova vidění poučili?

¹⁰ Vzali si Židé, kteří se vrátili z vyhnanství, nějaké poučení z tohoto pozoruhodného vidění? Samozřejmě nevíme přesně, co si o něm mysleli. Z Božího Slova se ale dozvídáme hodně o tom, co dělali a jaký měli k čistému uctívání Jehovy postoj. Řídili se zásadami, které jim mělo Ezekielovo vidění předat? Do určité míry ano – zvlášť ve srovnání s jejich vzpurnými předky, kteří žili v době před babylonským vyhnanstvím.

¹¹ Věrní muži, jako byli proroci Ageus a Zecharjáš, kněz a písař Ezra a místodržitel Nehemjáš, dělali maximum pro to, aby lidi učili podobné zásady, jaké předávalo Ezekielovo vidění chrámu. (Ezra 5:1, 2) Připomínali jim, že uctívání Jehovy musí být vyvýšeno a musí mít přednost před starostmi o hmotné věci a před sobeckými cíli. (Ag. 1:3, 4) Trvali na tom, že požadavky na ty, kdo uctívají Jehovu, se musí respektovat. Například Ezra a Nehemjáš Židům důrazně  přikázali, aby poslali pryč své cizozemské manželky, které lid duchovně oslabovaly. (Přečti Ezru 10:10, 11; Neh. 13:23–27, 30) Jak to bylo s modlářstvím? Zdá se, že po návratu z vyhnanství začal národ tento hřích, kterému předtím tak často podléhal, konečně nenávidět. A co kněží a náčelníci neboli knížata? Jak Ezekielovo vidění naznačilo, patřili k těm, koho Jehova napomínal a usměrňoval. (Neh. 13:22, 28) Mnozí z nich na to pokorně reagovali. (Ezra 10:7–9, 12–14; Neh. 9:1–3, 38)

12. Jakými způsoby Jehova vyhnancům po jejich návratu žehnal?

¹² Jehova na oplátku svému lidu žehnal. Duchovně se jim dobře dařilo, byli zdraví a žili spolu pokojně, jako už dlouho ne. (Ezra 6:19–22; Neh. 8:9–12; 12:27–30, 43) A díky čemu? Díky tomu, že se lid konečně začal řídit Jehovovými měřítky na čisté uctívání. Našlo se hodně těch, kdo byli vnímaví a z vidění chrámu se poučili. Když to shrneme, Ezekielovo vidění chrámu bylo pro vyhnance užitečné ve dvou hlavních ohledech: 1. Dalo jim praktická poučení o měřítkách na čisté uctívání Jehovy a o tom, jak je mají dodržovat. 2. Ujistilo je, že čisté uctívání Jehovy bude obnoveno a že jim Jehova bude žehnat, pokud ho budou uctívat  správným způsobem. Ještě nás ale zajímá, jestli se toto vidění splňuje i dnes.

13., 14. a) Jak víme, že se Ezekielovo vidění chrámu týká i naší doby? b) V jakých dvou ohledech je toto vidění užitečné pro nás? (Viz také rámeček 13A, „Různé chrámy, různá poučení“.)

¹³ Týká se Ezekielovo vidění chrámu i nás? Rozhodně ano! Vzpomeň si, že Ezekielovo vidění Božího posvátného domu na „velmi vysoké hoře“ je podobné Izajášovu proroctví o tom, že „hora Jehovova domu“ bude „upevněna nad vrcholky hor“. Izajáš konkrétně říká, že jeho proroctví se bude splňovat „na konci dnů“ neboli „v posledních dnech“. (Ezek. 40:2; Iz. 2:2–4; ppč.; viz také Micheáš 4:1–4) Tato proroctví se vztahují na období v posledních dnech, které začalo v roce 1919 a kdy je čisté uctívání Jehovy vyvyšováno a obnovováno, jakoby umístěno na vysokou horu. b

¹⁴ To, že se Ezekielovo vidění vztahuje na čisté uctívání Jehovy v dnešní době, je tedy naprosto jasné. Podobně jako bylo užitečné pro Židy ve starověku, je ve dvou ohledech užitečné i pro nás. 1. Dává nám praktická poučení o tom, jak máme dodržovat Jehovova měřítka na čisté uctívání. 2. Ujišťuje nás, že čisté uctívání Jehovy bude úplně obnoveno a že Jehova bude svému lidu žehnat.

15. Na co bychom měli pamatovat, když se chceme poučit z Ezekielova vidění chrámu?

¹⁵ Uvažujme teď o některých konkrétních rysech Ezekielova vidění. Představ si, že jsme na prohlídce toho impozantního chrámu spolu s Ezekielem. Pamatuj, že nevidíme velký duchovní chrám, ale že prostě hledáme poučení o tom, jak uctívat Jehovu v dnešní době. Co se například můžeme naučit?

16. Co si z toho všeho měření v Ezekielově vidění můžeme vzít? (Viz úvodní obrázek.)

¹⁶ Proč všechna ta měření? Ezekiel sleduje, jak anděl, který vypadá jako muž z mědi, důkladně měří chrám včetně jeho zdí, bran, strážnic, nádvoří a oltáře. Už samotné množství detailů může čtenáře zahltit. (Ezek. 40:1–42:20; 43:13, 14) Přemýšlej ale, co důležitého si z toho můžeme vzít. Jehova tímto způsobem zdůrazňuje, jak důležitá jsou jeho měřítka. Tím, kdo je stanovuje, je on, ne nějací lidé. Když někdo tvrdí, že je jedno, jak Boha uctíváme, tragicky se mýlí. Podrobným měřením chrámu nás Jehova navíc ujišťuje, že o obnově čistého uctívání nemusíme ani trochu pochybovat. Tento Boží slib se splní do nejmenšího detailu – tak jako byl detailně změřen chrám. Ezekiel tak  potvrzuje, že obnova čistého uctívání Jehovy v posledních dnech je jistá věc!

17. Co si můžeme uvědomit, když přemýšlíme o obvodové zdi chrámu?

¹⁷ Obvodová zeď. Jak už jsme si řekli, Ezekiel viděl, že kolem celého území chrámu je zeď. Tento rys byl vážnou připomínkou, že Boží lid nesmí dovolit, aby se jakákoli náboženská nečistota dostala do blízkosti Božího domu a poskvrnila čisté uctívání Jehovy. (Přečti Ezekiela 43:7–9.) Stejné varování potřebujeme i dnes. Když se Boží lid po dlouhých staletích dostal z duchovního zajetí ve Velkém Babyloně, ustanovil Kristus v roce 1919 svého věrného a rozvážného otroka. Zvlášť od té doby se Boží lid usilovně zbavuje falešných nauk a také zvyků, které obsahují prvky modlářství a pohanského myšlení. Dáváme si pozor na to, aby jakákoli duchovní nečistota zůstala daleko od čistého uctívání Jehovy. V našich sálech Království ani neřešíme obchodní záležitosti. Takové věci od uctívání Jehovy oddělujeme. (Mar. 11:15, 16)

18., 19. a) Co se můžeme naučit, když přemýšlíme o vysokých branách chrámu? b) Jak bychom měli reagovat, když někdo zpochybňuje Jehovova měřítka? Uveď příklad.

¹⁸ Vysoké brány. Co se můžeme naučit, když přemýšlíme o vysokých branách, které Ezekiel viděl? Na tomto rysu chrámu si židovští vyhnanci určitě uvědomili, že Jehova od svých služebníků vyžaduje, aby se řídili velmi vysokými morálními měřítky. Pokud to platilo ve starověku, platí to i dnes? My Jehovu uctíváme v jeho velkém duchovním chrámu. Není dnes ještě důležitější, abychom jednali správně, a to bez jakéhokoli pokrytectví? (Řím. 12:9; 1. Petra 1:14, 15) Během posledních dnů Jehova svůj lid postupně vede k tomu, aby se jeho morálními měřítky pečlivě řídil. c Například když někdo vážně zhřeší a nečiní pokání, je ze sboru vyloučen. (1. Kor. 5:11–13) Strážnice ve vstupních branách nám také můžou připomínat, že Jehova nepřijme uctívání od nikoho, kdo nemá jeho schválení. Člověk, který vede dvojí život, sice může chodit do sálu Království, ale dokud nezačne žít tak, jak si Jehova přeje, jeho schválení nezíská. (Jak. 4:8) V této době, která se vyznačuje velkým mravním úpadkem, Jehova čisté uctívání úžasně chrání!

¹⁹ To, že se svět před svým koncem zkazí, Bible předpověděla. Čteme v ní, že „zlí lidé a podvodníci budou postupovat od špatného k horšímu, budou klamat druhé a druzí budou klamat je“. (2. Tim. 3:13) Víc a víc lidí je dnes  oklamáno, takže si myslí, že Jehovova měřítka jsou moc přísná, zastaralá nebo prostě špatná. Co si o nich myslíš ty? Kdyby se tě třeba někdo snažil přesvědčit, že Boží názor na homosexuální jednání není správný, dáš mu za pravdu? Nebo budeš souhlasit s Jehovou, který ve svém Slově jasně uvádí, že ti, kdo se tak chovají, se „[dopouštějí] oplzlostí“? Bůh nás varuje, abychom nemravnost neschvalovali. (Řím. 1:24–27, 32) Když na takové otázky dojde, je dobré představit si chrám z Ezekielova vidění s jeho vysokými branami a připomenout si, že Jehova svoje měřítka nesnižuje, ať už je tlak tohoto zkaženého světa jakýkoli. Souhlasíš s naším nebeským Otcem a zastáváš se toho, co je správné?

20. Jaké povzbudivé myšlenky nachází v Ezekielově vidění ti, kdo patří k „velkému zástupu“?

²⁰ Nádvoří. Když Ezekiel viděl prostorné vnější nádvoří chrámu, musel být nadšený představou, kolik lidí by se tam mohlo sejít, aby radostně uctívali Jehovu. Dnes ho křesťané uctívají na mnohem posvátnějším místě. Ti, kdo tvoří „velký zástup“ a uctívají Jehovu na vnějším nádvoří jeho duchovního chrámu, nachází v Ezekielově vidění povzbudivé myšlenky. (Zjev. 7:9, 10, 14, 15) Ezekiel viděl, že podél nádvoří jsou jídelny, kde lidé mohli jíst oběti společenství,  které přinesli. (Ezek. 40:17) V určitém smyslu se mohli těšit ze společného jídla s Jehovou, což bylo známkou toho, že s ním mají pokojný, přátelský vztah. Dnes nepřinášíme takové oběti jako Židé v době, kdy platil Mojžíšův zákon. Přinášíme ale „oběť chvály“, například tak, že dáváme komentáře a vyjadřujeme svoji víru na shromážděních a ve službě. (Hebr. 13:15) Také se posilujeme duchovním jídlem, které nám Jehova dává. Není divu, že máme stejné pocity jako Korachovi synové, kteří Jehovovi zpívali: „Jeden den na tvých nádvořích je lepší než tisíc jinde!“ (Žalm 84:10)

21. Co se můžou pomazaní křesťané naučit od kněží z Ezekielova vidění?

²¹ Kněží. Ezekiel viděl, že brány, kterými kněží a Levité vcházeli na vnitřní nádvoří, vypadaly stejně jako brány, kterými lidé z nekněžských kmenů vcházeli na vnější nádvoří. Byl to dobrý způsob, jak mužům z kněžské třídy připomenout, že i oni musí splňovat Jehovova měřítka na čisté uctívání. A jak je to dnes? Mezi dnešními Božími služebníky se kněžský úřad nedědí, ale pomazaným křesťanům bylo řečeno: „Jste ‚vyvolený rod, královské kněžstvo‘.“ (1. Petra 2:9) Ve starověkém Izraeli kněží uctívali Boha na odděleném nádvoří. Dnes pomazaní křesťané neuctívají Jehovu odděleně od ostatních spoluvěřících, ale mají s ním zvláštní vztah jako jeho adoptované děti. (Gal. 4:4–6) Zároveň můžou najít v Ezekielově vidění užitečné připomínky. Například si můžou všimnout, že kněží byli usměrňováni a ukázňováni. Všichni bychom měli pamatovat na to, že jsme „jedno stádo s jedním pastýřem“. (Přečti Jana 10:16.)

22., 23. a) Jaké poučení si můžou vzít starší od náčelníka z Ezekielova vidění? b) Co se možná ukáže v budoucnosti?

²² Náčelník. V Ezekielově vidění je náčelník dost významnou postavou. Není z kněžského kmene a v chrámu se měl podřizovat vedení kněží. Očividně mezi lidmi slouží jako dozorce a pomáhá jim přinášet oběti. (Ezek. 44:2, 3; 45:16, 17; 46:2) Je tedy příkladem pro muže, kteří dnes mají ve sboru nějakou odpovědnost. Vždyť starší, včetně cestujících dozorců, se musí podřizovat pomazaným, kteří tvoří věrného otroka. (Hebr. 13:17) Starší usilovně pomáhají bratrům a sestrám přinášet oběti chvály na shromážděních a ve službě. (Ef. 4:11, 12) A také si můžou všimnout, jak Jehova pokáral izraelské náčelníky za to, že zneužívali svoji moc. (Ezek. 45:9) Podobně si starší nemyslí, že nepotřebují napomínání a usměrňování. Naopak si váží každé příležitosti, kdy jim Jehova pomáhá na sobě pracovat, aby byli lepšími pastýři a dozorci. (Přečti 1. Petra 5:1–3.)

 ²³ Jehova bude svému lidu poskytovat schopné a láskyplné dozorce i v ráji. Dnešní starší se školí, jak být dobrými pastýři, a mnozí z nich budou tuto úlohu nejspíš plnit i v budoucnosti. (Žalm 45:16) Je opravdu fascinující přemýšlet o tom, jakým požehnáním tito muži v novém světě budou. Naše pochopení Ezekielova vidění i jiných proroctví o obnově může Jehova v pravý čas ještě upřesnit. V budoucnosti možná zjistíme, že některé jejich rysy mají další uplatnění, nebo se můžou splnit způsobem, který si teď neumíme představit. To ukáže čas.

24., 25. Jak Ezekielovo vidění ukazuje, že Jehova bude svému lidu žehnat, dokud ho budou uctívat čistým způsobem?

²⁴ Na závěr si připomeňme jednu velkou událost, která se v Ezekielově vidění odehrává. Do chrámu přichází Jehova a svému lidu slibuje, že dokud se budou věrně držet jeho měřítek na čisté uctívání, zůstane tam. (Ezek. 43:4–9) Jaký vliv bude mít Jehovova přítomnost na jeho lid a na jejich zemi?

²⁵ O Jehovově požehnání nás ujišťují dva prorocké obrazy: 1. z chrámové svatyně vytéká řeka, díky které země ožívá a je úrodná, a 2. země je rozdělená na přesné díly a v jejím středu stojí chrám s přilehlým územím. Jak dnes tyto pasáže chápeme? Velmi nás to zajímá, protože žijeme v době, kdy Jehova vstoupil do svého velkého duchovního chrámu a toto mnohem posvátnější uspořádání očistil a schválil. (Mal. 3:1–4) Tyto dva prorocké obrazy budeme rozebírat v 19. až 21. kapitole.