My, svědkové Jehovovi, rádi mluvíme o náboženských otázkách s lidmi všech vyznání. Nezapojujeme se ale do ekumenismu neboli mezináboženské spolupráce v tom smyslu, že bychom společně s lidmi jiných vyznání uctívali Boha. Bible ukazuje, že praví křesťané jsou spolu harmonicky spojeni a klíčem k tomu je jednota ve víře. (Efezanům 4:16; 1. Korinťanům 1:10; Filipanům 2:2) Ta zahrnuje víc, než se jenom shodnout na důležitosti dobrých vlastností, jako je láska, soucit a ochota odpouštět. Naše víra je založená na přesném poznání Bible, bez kterého by byla zbytečná. (Římanům 10:2, 3)

 Když Boha společně uctívají lidé, kteří mají rozdílnou víru, Bible to přirovnává k nerovnému jhu, k nesourodému spojení, které může víru křesťana poškodit. (2. Korinťanům 6:14–17) Proto Ježíš nechtěl, aby se jeho učedníci do mezináboženské spolupráce zapojovali. (Matouš 12:30; Jan 14:6) Podobně Boží zákon předaný Mojžíšem zakazoval starověkým Izraelitům, aby společně s okolními národy uctívali jejich bohy. (2. Mojžíšova 34:11–14) Věrní Izraelité později při jedné příležitosti odmítli pomoc, kterou jim nabízely jiné národy, protože by tak uzavřeli náboženské spojenectví s těmi, kdo měli jinou víru. (Ezra 4:1–3)

 Ano. Podobně jako apoštol Pavel chceme pochopit uvažování a názory „co nejvíce lidí“. (1. Korinťanům 9:19–22) Během rozhovorů se upřímně snažíme uplatňovat biblickou radu, abychom druhým projevovali „hlubokou úctu“. (1. Petra 3:15)