První část Překladu nového světa v angličtině byla uveřejněna v roce 1950. Od té doby někteří lidé jeho přesnost komentovali nebo ji zpochybnili, protože se na určitých místech odlišuje od jiných překladů Bible. a Důvody pro tyto odlišnosti zpravidla spadají do jedné z následujících kategorií.

•   Věrohodný. Překlad nového světa je založený na moderním odborném výzkumu a na těch nejvěrohodnějších starověkých rukopisech. Naproti tomu překlad King James Version z roku 1611 vycházel z rukopisů, které zdaleka nebyly tak přesné a staré jako ty, jež byly použity při přípravě Překladu nového světa.

•   Přesný. Překlad nového světa se snaží věrně předat původní zprávu inspirovanou Bohem. (2. Timoteovi 3:16) Mnoho překladů Bible dává přednost lidským tradicím před přesností Božího sdělení, například nahrazuje Boží jméno Jehova takovými tituly jako Pán nebo Bůh.

•   Doslovný. Na rozdíl od volných překladů Bible je Překlad nového světa doslovný, s výjimkou míst, kde by doslovný překlad působil neobratně nebo zakrýval myšlenku původního textu. Překlady, které původní text Bible parafrázují, mohou obsahovat vložené názory nebo vynechávat důležité detaily.

 Chybějící knihy. Římskokatolická a pravoslavná církev do svých Biblí zařazují knihy, které jsou známé jako apokryfy. Ty ale nebyly přijímány za součást židovského kánonu a stojí za zmínku, že podle Bible to byli Židé, komu byla „svěřena Boží posvátná prohlášení“. (Římanům 3:1, 2) Překlad nového světa podobně jako mnoho jiných moderních překladů Bible proto apokryfní knihy oprávněně vynechává.

 Chybějící verše. Některé překlady obsahují verše nebo jejich části, které v nejstarších dostupných rukopisech Bible nejsou. Překlad nového světa ale takový dodatečný materiál neobsahuje. Mnoho moderních překladů tyto pozdější dodatky buď vynechává, anebo připouští, že nemají oporu v těch nejvěrohodnějších pramenech. b

 Odlišné formulace. Občas může být doslovný překlad nesrozumitelný nebo zavádějící. Například Ježíšova slova u Matouše 5:3 se často překládají jako „blahoslavení chudí duchem“. (Bible česká, Hejčl–Sýkora; Kralická bible; Český studijní překlad) Pro mnoho lidí je doslovný překlad „chudí duchem“ těžko pochopitelný. Jiní si zase myslí, že Ježíš zdůrazňoval význam pokory nebo chudoby. Ježíš však chtěl říct něco jiného – šťastní jsme, když si uvědomujeme, že potřebujeme Boží vedení. Překlad nového světa přesně vystihuje význam těchto slov, když uvádí „ti, kdo si uvědomují svou duchovní potřebu“. (Matouš 5:3) c

•   V dopise z 8. prosince 1950 napsal známý překladatel a znalec Bible Edgar J. Goodspeed o Křesťanských řeckých písmech – Překladu nového světa: „Zajímá mne misijní práce vašich lidí a její celosvětový rozsah a tento nenucený a mocný překlad se mi velmi líbí. Projevuje se v něm ohromná škála zdravých a vážných vědomostí, jak mohu dotvrdit.“

•   Profesor Allen Wikgren z Chicagské univerzity se o Překladu nového světa zmínil jako o příkladu moderní jazykové verze, která není odvozena od jiných překladů, ale často obsahuje „přínosné nezávislé formulace“. (The Interpreter’s Bible, svazek I, strana 99)

•   Ve svém komentáři ke Křesťanským řeckým písmům – Překladu nového světa britský kritik Bible Alexander Thomson napsal: „Překlad je zjevně dílo odborných a bystrých badatelů, kteří se snažili projevit tolik opravdového pochopení pro řecký text, nakolik je to angličtina schopna vyjádřit.“ (The Differentiator, duben 1952, strana 52)

•   Spisovatel Charles Francis Potter sice podotkl, že některé pasáže byly přeloženy poněkud neobvykle, ale také prohlásil: „Anonymní překladatelé dozajista přeložili ty nejlepší rukopisné texty, jak řecké, tak hebrejské, s odbornou zdatností a důvtipem.“ (The Faiths Men Live By, strana 300)

•   Robert M. McCoy došel k závěru, že Překlad nového světa má své silné stránky, ale obsahuje i nezvyklé pasáže. Svou recenzi tohoto překladu uzavřel slovy: „Překlad Nového Zákona je důkazem toho, že v hnutí [svědků Jehovových] jsou badatelé, kteří jsou schopni rozumně se vypořádat s mnoha problémy překladu Bible.“ (Andover Newton Quarterly, leden 1963, strana 31)

•   Přestože profesor S. MacLean Gilmour se zněním určitých pasáží v Překladu nového světa nesouhlasil, uznal, že výbor překladatelů byl „neobyčejně obratný v řečtině“. (Andover Newton Quarterly, září 1966, strana 26)

•   Ve své recenzi k Překladu nového světa, který je součástí The Kingdom Interlinear Translation of the Greek Scriptures, docent Thomas N. Winter napsal: „Překlad vytvořený anonymním výborem je naprosto moderní a důsledně přesný.“ (The Classical Journal, vydání duben–květen 1974, strana 376)

•   Profesor Benjamin Kedar-Kopfstein, izraelský znalec hebrejštiny, v roce 1989 prohlásil: „Při svém jazykovědném bádání ve spojitosti s hebrejskou Biblí a překlady často používám anglické vydání známé jako Překlad nového světa. Přitom se mi opětovně potvrzuje, že se v tomto díle zračí poctivé úsilí dospět k co nejpřesnějšímu porozumění textu.“

•   Profesor Jason David BeDuhn porovnal devět hlavních překladů Bible v angličtině a došel k tomuto závěru: „NS [Překlad nového světa] se ze všech srovnávaných překladů jeví jako nejpřesnější.“ Veřejnost a mnozí znalci Bible se domnívají, že Překlad nového světa se od jiných překladů liší kvůli tomu, že jeho překladatelé byli nábožensky předpojatí. BeDuhn však poznamenal: „Většina odlišností vyplývá z toho, že NS jakožto doslovný překlad vyznačující se opatrností je přesnější.“ (Truth in Translation, strany 163, 165)