23. BŘEZNA 2015
ÁZERBÁJDŽÁN
Náboženská nesnášenlivost v Ázerbájdžánu roste
Náboženská nesnášenlivost v Ázerbájdžánu se stupňuje. Orgány prosazující zákon ukládají svědkům Jehovovým vysoké pokuty a posílají je do vězení. Trestně je stíhají za to, že se scházejí k uctívání Boha a že s druhými mluví o své víře.
Náboženská činnost je postavena mimo zákon
Dvě ženy, které patří ke svědkům Jehovovým, mluvily 5. prosince 2014 o své víře s obyvateli bytového komplexu v Baku. Jedna byla Irina Zacharčenková, zdravotně postižená 55letá vdova. Druhá byla Valida Džabrailovová, které je 38 let a pečuje o svoji nemocnou maminku. Nabízely zadarmo brožuru Učíme se z Bible, která má pomoct rodičům seznámit své děti s biblickými příběhy. *
Policejní vyšetřovatel je obvinil z toho, že nabízely biblické publikace bez „patřičného povolení“. Konkrétně byly obviněny z trestného činu, který spáchaly jako organizovaná skupina. Ten se trestá vysokou pokutou v hodnotě 7 000 až 9 000 manatů (asi 170 000 až 220 000 korun) * nebo odnětím svobody na dva až pět roků.
V průběhu vyšetřování ministerstvo národní bezpečnosti a policejní vyšetřovatel opakovaně předvolávali ženy k výslechu. Když se k jednomu výslechu dostavily 17. února 2015, ocitly se před Sabailským okresním soudem v Baku, kde proběhlo jednání s vyloučením veřejnosti.
Vyšetřovatel ministerstva národní bezpečnosti nejdřív vznesl obvinění a pak předložil návrh, aby byly ženy umístěny do vyšetřovací vazby. Jako důvod uvedl, že stejný trestný čin pravděpodobně spáchají znovu a že budou chtít „utéct a vyhnout se trestnímu řízení“. Jejich právník namítl, že vzhledem k okolnostem a k tomu, že ženy ochotně spolupracují s úřady, by umístění do vazby bylo neopodstatněné. Soudce sice věděl, že ženy nikdy dřív nebyly obviněné z trestného činu, ale i tak označil jejich činnost za „hrozbu pro veřejnost“ a vyhověl návrhu vyšetřovatele. Ženy byly na tři měsíce umístěny do věznice, kterou spravuje tajná policie.
Jejich právník se proti rozhodnutí odvolal, a tak je policie 26. února 2015 v poutech a v autě s tmavými skly dopravila k odvolacímu soudu v Baku. Následovalo jednání s vyloučením veřejnosti, při kterém ani státní zástupce, ani vyšetřovatel ministerstva národní bezpečnosti neuvedli pádné důvody pro umístění do vyšetřovací vazby. Soud přesto odvolání zamítl a paní Zacharčenková a Džabrailovová se musely vrátit do vězení.
Dne 6. března 2015 dostaly dvě skupiny ministerstva národní bezpečnosti soudní příkaz k domovní prohlídce u paní Zacharčenkové a Džabrailovové. Zabavily jim náboženské publikace, bloky s poznámkami, počítač a mobilní telefon. O několik dní později, 10. března 2015, ministerstvo národní bezpečnosti, Státní výbor pro dohled nad náboženskými společnostmi a policie prohledaly na základě soudního nařízení sál Království (budovu určenou k uctívání Boha) a dům jednoho ze sborových starších. Ministerstvo národní bezpečnosti také kvůli tomuto případu předvolalo některé svědky z Baku k výslechu.
V reakci na umístění paní Zacharčenkové a Džabrailovové do vazby se svědkové Jehovovi písemně obrátili s žádostí o pomoc na zvláštního zpravodaje OSN pro svobodu náboženství a vyznání a na pracovní skupinu OSN pro svévolné zadržování. Místní právník také připravuje návrh, aby byla vyšetřovací vazba nahrazena domácím vězením.
Vysoké pokuty a uvěznění za účast na náboženských setkáních
Ve městě Ganja dostávají ti, kdo se účastní náboženských setkání svědků Jehovových, vysoké pokuty, a někteří jsou dokonce posíláni do vězení. Výše pokut se pohybuje mezi 1 500 manaty (asi 35 000 korun) a 2 000 manaty (asi 50 000 korun).
V říjnu 2014 uvěznily soudy v tomto městě tři svědky a jednoho muže, který chodí na jejich náboženská setkání, za to, že pokuty nezaplatili v plné výši. I když pokuty částečně uhradili, byli uvězněni na tři až dvacet dní.
Muž, který se svědky chodí na jejich setkání, řekl: „Tisíc pět set manatů (asi 35 000 korun) je pro mě hodně peněz. ... Moje první reakce byla, že pokutu nezaplatím, protože nemám pocit, že bych se něčím provinil.“ Dva svědkové to také vnímali tak, že jejich trest je nespravedlivý, a řekli, že úřady s nimi zacházejí jako se zločinci.
Žena, která byla tím třetím uvězněným svědkem, říká: „Nikoho nezajímalo, že naše rodina je na tom finančně hodně špatně, že se starám o invalidní maminku, která je plně závislá na pomoci druhých, a že jsem pokutu začala dobrovolně splácet.“
Ti čtyři si odpykali své tresty ve vězení, ale soudy dál požadují zaplacení pokut v plné výši. Pokud všichni obvinění neuhradí pokuty včas, může soud znovu nařídit jejich zadržení.
Začne Ázerbájdžán prosazovat spravedlnost?
Úřady v Ázerbájdžánu různými způsoby brání svědkům Jehovovým v jejich náboženské činnosti. V současné době mají svědkové podáno 19 stížností na Ázerbájdžán u Evropského soudu pro lidská práva. Svědkové také doufají, že ázerbájdžánská vláda dá co nejdřív do pořádku to, že paní Zacharčenková a Džabrailovová byly nespravedlivě umístěny do vyšetřovací vazby. Pokud to vláda udělá a napraví i ostatní projevy náboženské nesnášenlivosti, ukáže tím, že si váží svých občanů, ústavy i základních lidských práv.
^ Dovoz této brožury, vydané svědky Jehovovými, schválil 11. srpna 2014 Státní výbor pro dohled nad náboženskými společnostmi Ázerbájdžánské republiky.
^ Podle odhadu ze srpna 2014 je průměrný měsíční plat v Ázerbájdžánu 440 manatů (asi 10 500 korun).