Ruské úřady udělaly další troufalý tah v agresivní, vládou podporované kampani proti svědkům Jehovovým. Nejvyšší státní zastupitelství vyhrožuje, že zruší administrativní centrum svědků Jehovových v Rusku kvůli údajné extremistické činnosti. Ve varovném dopise z 2. března 2016 náměstek nejvyššího státního zástupce V. J. Grin požadoval, aby administrativní centrum do dvou měsíců přestalo se všemi „přestupky“.

Tímto varováním se vyhrocuje kampaň zaměřená na potlačení svědků Jehovových v Rusku a na omezení jejich náboženské svobody. Pokud bude administrativní centrum zrušeno a uzavřeno, dostane se na federální seznam extremistických organizací a jeho majetek propadne státu. S administrativním centrem je úzce spojeno 406 místních náboženských organizací (právních subjektů) svědků Jehovových a přes 2 500 jejich sborů. Likvidace by tedy mohla hrozit i jim. Následkem toho by svědkové Jehovovi po celém Rusku mohli přijít o sály Království (budovy, ve kterých se scházejí k uctívání Boha). Zrušení administrativního centra by v konečném důsledku mohlo svědky připravit o jejich právo věnovat se svému náboženství.

Systematický útok, který Rusko podniká proti svědkům Jehovovým, je založený na vykonstruovaných důkazech a vědomém zneužívání federálního zákona o potlačování extremistické činnosti. V roce 2015 Výbor OSN pro lidská práva vyjádřil obavy „nad množstvím zpráv, že se zákon [o extremistické činnosti] stále více používá na omezování svobody projevu ... a svobody vyznání a zaměřuje se mimo jiné na svědky Jehovovy“. *

Svědkové Jehovovi jsou mezinárodním a obecně uznávaným náboženstvím. Mají náboženskou svobodu v demokratických státech po celém světě i ve všech zemích Evropské unie. Rusko je ale výjimkou. V polovině 90. let začalo podnikat kroky, které přerostly v rozsáhlou kampaň zaměřenou na potlačení pokojného náboženství svědků Jehovových. Kampaň nabrala na obrátkách poté, co Rusko přijalo zákon o extremismu a začalo ho používat proti svědkům.

V roce 2002 Rusko kvůli obavám z terorismu přijalo federální zákon o potlačování extremistické činnosti. Extremistická činnost v něm ale byla nejasně definovaná. To už od začátku vzbuzovalo obavy, že by ruští úředníci mohli zákon zneužít jako nástroj k utlačování. V roce 2003 Výbor OSN pro lidská práva vybídl Rusko, aby zákon pozměnilo a definovalo extremistickou činnost konkrétněji, čímž by se „vyloučila jakákoli možnost použít ho svévolně“. *

Pozdější úpravy ale zákon nekonkretizovaly, naopak umožnily ještě širší výklad. Parlamentní shromáždění Rady Evropy ve své zprávě z roku 2012 uvedlo: „V původním znění zákon definoval extremismus mimo jiné jako ‚vyvolávání společenských, rasových, národnostních či náboženských nepokojů, které je doprovázeno násilím nebo výzvami k násilí‘. Při novelizaci v roce 2006 byla ze zákona odebrána část ‚které je doprovázeno násilím nebo výzvami k násilí‘. ... Taková nejednoznačná definice extremismu dává orgánům hájícím dodržování zákona možnost svévolného použití.“

Obavy ze zneužití zákona se ukázaly jako opodstatněné. V roce 2007 nejvyšší státní zastupitelství využilo formulaci zákona, aby iniciovalo vyšetřování svědků Jehovových. Náměstek nejvyššího státního zástupce V. J. Grin, který podepsal i nedávné varování určené administrativnímu centru, vydal oficiální dopis nařizující státním zástupcům, aby začali svědky Jehovovy vyšetřovat. Tento dopis byl prvním náznakem, že kampaň proti svědkům Jehovovým bude mít celostátní rozsah a bude centrálně organizovaná.

I když se svědkové Jehovovi nevěnují žádné nezákonné činnosti, státní zástupci po celém Rusku proti nim od roku 2007 zahájili přes 500 vyšetřování. V již zmíněné zprávě Parlamentního shromáždění Rady Evropy se píše: „Federální zákon o potlačování extremistické činnosti, přijatý v roce 2002, je využíván proti určitým náboženstvím, zvlášť proti svědkům Jehovovým, kteří v Rusku tvoří velkou komunitu čítající 162 000 členů. Počet případů zneužití tohoto zákona rapidně vzrostl od jeho novelizace v roce 2006.“ *

Ještě předtím než se úřady zaměřily na administrativní centrum svědků Jehovových, které leží blízko Sankt Petěrburgu, soustředily svoji pozornost na jejich náboženské publikace. Státní zástupci v Taganrogu a Gorno-Altajsku soudní cestou požádali o to, aby byly mnohé z těchto publikací prohlášeny za extremistické a umístěny na federální seznam extremistického materiálu.

Na základě takzvaných znaleckých posudků soudy v Taganrogu i Gorno-Altajsku v roce 2009 a 2010 rozhodly ve prospěch státních zástupců. Tyto dva rozsudky, které postavily mimo zákon 52 náboženských publikací, byly základem pro většinu obvinění, jež byla od té doby proti svědkům vznesena. Soudy v jiných částech země využily stejný postup jako ty v Taganrogu a Gorno-Altajsku. Dodnes bylo na federální seznam extremistického materiálu umístěno 87 publikací svědků Jehovových.

Proti soudním rozhodnutím, která označila jejich publikace za extremistické, se svědkové právně brání. Aby byla vyvrácena nařčení z extremismu a byly napraveny s tím související křivdy, podali svědkové 28 stížností k Evropskému soudu pro lidská práva. Ten by měl ve 22 případech už brzy rozhodnout. Když ruská vláda u Evropského soudu obhajovala své stanovisko, uznala, že mnohé publikace svědků, které jsou na seznamu extremistického materiálu, „neobsahují přímé výzvy k násilí ani k násilí nijak nepodněcují“.

Když ruské úřady docílily toho, aby byly publikace soudně označeny za extremistické, získaly „právní“ prostředek, pomocí kterého mohly zahájit útok na svědky a ještě víc omezit jejich svobodu projevu.

• V roce 2010 ruské úřady svědkům zakázaly dovážet a distribuovat Strážnou věž a Probuďte se! Časopis Strážná věž se přitom tiskne už od roku 1879. Oba časopisy vycházejí v největším nákladu na světě.

• Od března 2015 nepustili úředníci do Ruska žádnou zásilku náboženských publikací svědků Jehovových.

• Od července 2015 jsou v Rusku zakázané oficiální stránky svědků Jehovových jw.org. Tím pádem je pro kohokoli v Rusku náročné získat jejich elektronické publikace. Propagování stránek je považováno za trestný čin.

• Začátkem roku 2016 podal státní zástupce ve Vyborgu žádost, aby bylo za extremistické prohlášeno Svaté Písmo – Překlad nového světa, což je Bible vydaná svědky Jehovovými.

Úřady ale nepoužily publikace umístěné na seznamu extremistického materiálu jenom k tomu, aby omezily právo svědků na svobodu projevu. Využily je také jako záminku, aby zahájily vyšetřování jejich místních právních subjektů a některé jednotlivce soudně stíhaly za náboženskou činnost.

Když je nějaká publikace umístěna na federální seznam extremistického materiálu, je zakázáno ji hromadně distribuovat, vydávat nebo skladovat se záměrem distribuce. Toho ruské úřady využívají a opatřují si soudní příkazy, které je opravňují prohledávat stovky domovů a sálů Království svědků. Cílem je zjistit, jestli se v nich nenacházejí zakázané náboženské publikace.

Razie jsou často agresivní a bezpečnostní složky toho zabaví mnohem víc, než kolik dovoluje zákon. Berou osobní věci a všechny náboženské publikace bez ohledu na to, jestli jsou umístěné na seznamu extremistického materiálu.

• V srpnu 2010 ve městě Joškar-Ola bylo náboženské setkání přerušeno asi 30 příslušníky policie, Federální bezpečnostní služby a speciálních jednotek. Některým svědkům zkroutili ruce za záda nebo je jiným způsobem znehybnili. Prohledali prostory a zabavili osobní věci, dokumenty a publikace.

• V červenci 2012 v Karelské republice příslušníci Federální bezpečnostní služby, v kuklách a s automatickými zbraněmi, zaútočili na veřejnosti na jednoho svědka. Přitiskli ho obličejem na kapotu jeho auta a zkroutili mu ruce za záda. Příslušníci prohledali domovy několika svědků a zabavili osobní věci a náboženské publikace bez ohledu na to, jestli jsou na seznamu extremistického materiálu.

• V březnu 2016 v Tatarstánské republice udělala policie razii v sále Království a v několika domovech svědků. Zabavila počítačové vybavení, osobní tablety a náboženské publikace.

Bezpečnostní složky tajně nahrávají na video svědky v jejich domovech a sálech Království. Odposlouchávají jejich telefony, sledují jejich e-mailovou komunikaci a používají další nezákonné způsoby shromažďování informací. Někteří policisté jsou tak odhodlaní dokázat, že se svědkové věnují extremistické činnosti, že dokonce podstrčili zakázané publikace do sálu Království, aby potom tyto falešné důkazy mohli použít proti nim. Následkem toho všeho byli mnozí svědkové obviněni ze spáchání přestupku nebo trestného činu.

Zfalšované důkazy úřady nepoužívají jenom k tomu, aby obvinily jednotlivé svědky, ale také aby zrušily jejich místní náboženské organizace *. Když je takový právní subjekt označen za extremistický a je zrušen, jeho majetek propadne státu. Místní svědkové tím pádem přijdou o budovu, kde se scházejí k uctívání Boha. To se už stalo v Taganrogu a v Samaře a stejné kroky podnikají úředníci i v dalších městech.

Jakmile úřady v Taganrogu zrušily místní náboženskou organizaci svědků, začaly v rozporu se zákonem tvrdit, že když se svědkové dál scházejí k modlitbám a uctívání Boha, jde o „pokračování nezákonné činnosti zakázané organizace“. S využitím této taktiky úřady odsoudily 16 svědků Jehovových prostě jenom proto, že se účastnili pokojných náboženských setkání. Stejná setkání přitom pořádají svědkové po celém světě. Poprvé od pádu Sovětského svazu je teď v Taganrogu trestným činem uctívat Boha jako svědek Jehovův.

Pokud úřady zruší administrativní centrum, uzavřou ho a zakážou jeho činnost v celém Rusku. Svědkům Jehovovým bude podobně jako jejich spoluvěřícím v Taganrogu hrozit trestní stíhání za to, že se pouze účastní křesťanských setkání a mluví o své víře s druhými. Situace by mohla dospět do bodu, kdy svědkové Jehovovi v Rusku sice budou moct věřit, čemu chtějí, ale nebudou se smět svému náboženství věnovat společně se spoluvěřícími. *

Philip Brumley, hlavní právní zástupce svědků Jehovových, k tomu řekl: „To, že jsou svědkové Jehovovi házeni do jednoho pytle s extremistickými skupinami a jejich publikace jsou na stejném seznamu jako materiály násilných teroristů, je urážkou zásad slušnosti a spravedlnosti. Zákon, který ruské úřady nesprávně používají, porušuje mezinárodní normy, předpisy stanovené Radou Evropy, Všeobecnou deklaraci lidských práv přijatou OSN a i samotnou ruskou ústavu. Úřady ho využívají k potlačení pokojného náboženství a k útoku na centrum svědků Jehovových v Rusku.“

Vasilij Kalin, zástupce administrativního centra, řekl: „Svědkové Jehovovi působí v Rusku už od 19. století a zažili tvrdé pronásledování za sovětského režimu. Stát později uznal, že jsme byli oběťmi útlaku. Chceme se v Rusku dál pokojně věnovat svému náboženství. Pomlouvačná nařčení z extremismu mají jednoduše zamaskovat náboženskou nesnášenlivost lidí, kterým se naše víra nelíbí. Extremisté rozhodně nejsme.“

Svědkové Jehovovi doufají, že Rusko bude chránit jejich právo na svobodu vyznání, stejně jako to dělají mnohé jiné země. Žádají, aby nejvyšší státní zastupitelství zastavilo svůj útok na jejich administrativní centrum a aby se Rusko zastalo lidských práv, která mají náboženské menšiny. Otázka zní: Udělá to Rusko? Nebo se vrátí ke svým bývalým praktikám a bude svědky utlačovat stejně jako za sovětského režimu?