Nǔxe Biblu Dóxya
“Exe wɛ otàn olɔn kpó ayigba kpó tɔn to ojlɛ̌ xe mɛ yé nyí didá te.” (Jenɛsísí 2:4) Xogbe kleun Biblu tɔn exelɛ dó lěxe ayigba wá aimɛ ɖó xya. Cigba, be nǔxe Biblu ɖɔ sɔgbe xɛ́ nǔxe dódinnanu wenywɛtɔ lɛ tɔn dóxya ya? Lɛnnukpɔ́ndó akpajlɛ̌ kleun exelɛ jí.
To Bɛ́jɛeji: Olɔn kpó ayigba kpó wɛ yè dá
Be wɛkɛ lɔ ko tíin sɔ́n odò wɛ ya?
Jenɛsísí 1:1 ɖɔmɔ: “To bɛ́jɛeji Jixwéyɛxwe dá olɔn lɛ kpó ayigba kpó.”
Kakajɛ nǔɖi 1950, nǔxe wenywɛtɔ ɖaxoɖaxo ayihɔ́n tɔn lɛ nɔ lɛn wɛ nyiɖɔ wɛkɛ lɔ ma ɖó bɛ́jɛeji. Amɔ́ kpó dódinnanu xe wenywɛtɔ lɛ bayi to agɔe lɛ kpó, susu yětɔn wá mɔɖɔ wɛkɛ lɔ ɖó bɛ́jɛeji.
Náwɛ ayigba cí to dóhwenu?
Mǐ xya to Jenɛsísí 1:2, 9 mɛ ɖɔ to dóhwenu, ayigba “to ovɔ́ bosɔ to tata” bɔ osin gɔ́ é jí.
To egbexe, dódinnanu wenywɛtɔ lɛ tɔn dóxya ɖɔ nǔgbó wɛ oxó enɛ. Dodinnanutɔ Patrick Shih bayi zɛɛmɛ ɖɔ to bɛ́jɛeji, “jɛhɔn oxygène xe yè ná gbɔ́n ɖé ma tíin . . . bɔ nulɛ to mɔmɔ kpoun to ayigba jí.” Linlinwe ɖé ɖɔmɔ: “Todin, mǐ ko mɔnukúnnujɛemɛ kpó dódinnanu xe mǐ bayi lɛ kpó ɖɔ to dóhwenu, osin kɛ́ɖɛ́ wɛ gɔ́ Ayigba jí, ɖiblanyi ɖɔ ofi xúxú ɖé ma tíin.”—Linlinwe Astronomy.
Náwɛ nulɛ wá ɖyɔ́ to ayigba jí gbɔn?
Jenɛsísí 1:3-5 dóxya ɖɔ to bɛ́jɛeji, filɛkpó wɛ dózin to ogbɛ̀ lɔ mɛ bɔ hinhɔ́n ma gán hɔ́n dó ayigba jí. To ojlɛ̌ susu godo wɛ ohwè kpó osun kpó wá hɔnwun gblegede sɔ́n ayigba jí.—Jenɛsísí 1:14-18.
Biblu ma ɖɔ ɖɔ nutogbɛ̀ he to ayigba jí lɛkpó nyí didá to azán ciɖokpó gànxixo 24 tɔn lɛ gblamɛ
Dodinnanutɔ ɖélɛ basí zɛɛmɛ ɖɔ hinhɔ́n vuɖe kpoun wɛ hɔ́n dó ayigba jí to bɛ́jɛeji. Yé ɖɔmɔ: “Ayigba dózin bɔ avìvì ɖé cinnyɔ́ é jí.” Nukɔn mɛ wɛ “nulɛ jɛ wunhɔn jí to ayigba jí bɔ yè gán mɔ agaxomɛ kpó sinmɛ juju etɔn kpó.”—Smithsonian Environmental Research Center.
Náwɛ nutogbɛ̀ lɛ wá aimɛ ɖó to ayigba jí?
Jenɛsísí 1:20-27 ɖɔ ɖɔ yè dá hwèvi, oxɛ̀ kpó kanlin xe nɔ nɔ̀ ayigba-klo jí lɛ kpó bo wá ɖá gbɛtɔvi lɛ gbɔngodo. Wenywɛtɔ lɛ yise ɖɔ hwèvi lɛ ko tíin xóxó jɛnukɔnna kanlin xe nɔ nanɔ̀ ovi yětɔn lɛ bɔ ojlɛ̌ susu godo wɛ gbɛtɔ́ wá wá.
Biblu ma ɖɔ ɖɔ nutogbɛ̀ lɛma gán ɖyɔ́ wunmɛ ɖile ojlɛ̌ to yìyì
Nǔxe Mɛlɛ Ma Nywɛ Gandó Biblu Go
Nukúnnumɔjɛnumɛ agɔ̀ xe mɛɖélɛ ɖó gandó nǔxe Biblu ɖɔ go nɔ zɔ́n bɔ yé nɔ lɛnɖɔ nǔxe é ɖɔ ma sɔgbe kpó nǔxe dódinnanu wenywɛtɔ lɛ tɔn dóxya kpó.
Biblu ma ɖɔ ɖɔ sɔ́n oxwe 6000 kpoun ɖie wɛ wɛkɛ lɔ kavǐ ayigba tíin. Biblu ɖɔ kpoun ɖɔ ayigba kpó wɛkɛ lɔ kpó nyí didá “to bɛ́jɛeji.” (Jenɛsísí 1:1) Amɔ́, é ma ɖɔ lěxe ojlɛ̌ enɛ dɛn sɔ́.
Biblu ma ɖɔ ɖɔ nutogbɛ̀ xe to ayigba jí lɛkpó nyí didá to azán ciɖokpó gànxixo 24 tɔn lɛ gblamɛ. Biblu zán xogbe lɔ “azán” nadó dlɛnalɔdó ojlɛ̌ xe tindó teɖiɖi voovo lɛ. Ði akpajlɛ̌, é ɖɔ ɖɔ didá planɛti mǐtɔn kpó nutogbɛ̀ he to e jí lɛ kpó tɔn to “azán” ciɖokpó nudida tɔn lɛ gblamɛ, ɖilě Jenɛsísí weta 1 dóxya ɖó, wá aimɛ to ojlɛ̌ xe nyí yiylɔ́ɖɔ “azán xe gbè Jehovah a Jixwéyɛxwe basí ayigba kpó olɔn kpó” gblamɛ. (Jenɛsísí 2:4) Exe to didóhia ɖɔ “azán” nudida tɔn ciɖokpó lɔ lɛ ɖókpóɖókpó xe Jixwéyɛxwe yí dó wazɔ́n dó ayigba go ná é nidó nyɔ́ nɔ ná nutogbɛ̀ lɛ kpó hwenu xe é wá yizan dó dá nutogbɛ̀ lɛ kpó gán to alɔdlɛndó ojlɛ̌ xe ɖite tawun lɛ.
Biblu ma ɖɔ ɖɔ nutogbɛ̀ lɛ ma gán ɖyɔ́ wunmɛ ɖilě ojlɛ̌ to yìyì. Owě Jenɛsísí tɔn kplɔ́n mǐ ɖɔ kanlin lɛ nyí didá “sɔgbe xɛ́ wunmɛ yětɔn.” (Jenɛsísí 1:24, 25) Nǔxe ná ɖɔ Biblu te bo dó zán xogbe lɔ “wunmɛ” wɛ nyiɖɔ nutogbɛ̀ lɛ gán ɖyɔ́ tawun ɖilě ojlɛ̌ to yìyì, bɔ “wunmɛ” voovo nutogbɛ̀ ɖé tɔn ná wá tíin.
Etɛ́wɛ a lɛn?
Ðilě mǐ ko ɖɔ ɖó, Biblu ɖɔ lěxe wɛkɛ lɔ bɛ́jɛeji ɖó, lěxe ayigba te to dóhwenu kpó lěxe nutogbɛ̀ lɛ wá aimɛ ɖó kpó, kpóɖɔ xogbe xe é zán lɛ ma gɛdɛ bosɔ sɔgbe. Todin, be é nyɔbasí ɖɔ nǔxe Biblu ɖɔ gandó Mɛxe dá onǔ enɛ lɛkpó go nisɔ sɔgbe ya? Owě ɖé ɖɔmɔ: “Dodinnanu xe wenywɛtɔ egbezangbe tɔn susu bayi ma jɛagɔdó . . . linlɛn lɔ ɖɔ ogbɛ̀ wá aimɛ gbɔn nujijɔ vonɔtawun ɖé gblamɛ.”—Encyclopædia Britannica. b
