Wɛkɛ lɔ to titoji. Owě ɖé ɖɔ ɖɔ: “Sunhwlɛvu lɛ nyí tito tɛnwin-lɛnwin to agaxomɛ, [kpóɖɔ] é ma nyí gbɔn kosɔ dali wɛ yé dó dɛn dó yeɖe.” (Linlinwe lɔ Astronomy) Náwɛ enɛ nyɔbasí gbɔn? Dodinnanutɔ lɛ ɖɔ ɖɔ nue nukún ma gán mɔ ɖé xe nɔ nyí matière noire wɛ nɔ hɛn yé dote. Mɛlɛ ɖɔ ɖɔ matière noire “tayiɖi aliya ɖé xe nukún ma gán mɔ . . . exe nɔ ɖeanana bɛ́kplidókpɔ́ sunhwlɛvu lɛ tɔn, kpɛvi, ɖaxo kpó ɖaxo blibata lɛ kpó.”

Náwɛ é nyí gbɔn bɔ wɛkɛ lɔ dó to titoji ɖomɔ? Be é nyɔbasí ɖɔ ni wá aimɛ ná eɖe kpoun wɛ ya? Kpɔ́n nue Allan Sandage xe ko kú todin ɖɔ. Mɛlɛ nɔ mɔ ɛn ɖi “ɖokpó to sunhwlɛvu-kplɔ́ntɔ ɖaxo húgǎn xe yè nɔ ná sísí tawun lɛ mɛ to oxwe 100 xe wayi lɛ mɛ.” E ka sɔ́ yise ɖɔ Jixwéyɛxwe tíin.

 É ɖɔmɔ: “Yɛn mɔɖɔ titojininɔ onǔ lɛ tɔn [to wɛkɛ lɔ mɛ] ma sɔgǎn nyí kosɔ ɖé kpoun gba. Nunɔhwinnusɛ́n ɖélɛ ɖóná tíin xe nɔ ɖeanana ɛn.”

Lěxe wɛkɛ lɔ ná nɔ bo nyɔ́ ná nutogbɛ̀ lɛ pɛɛ wɛ é te. Lɛnnukpɔ́ndó lěxe ohwè nɔ to hùnhùn maɖoalɔte ɖó jí. Enyí xúhlɔn xe nɔ zɔ́n bɔ é nɔ to hùnhùn ma sínnyɛ sɔ́ lěxe é te, ohwè ma ná ko tíin. Enyí é ka sɔ́ lán, ohwè ná ko fiɔ.

Nususu wɛ to wɛkɛ lɔ mɛ bɔ lěxe yé ɖóná te ná nutogbɛ̀ lɛ nidó nɔ é mɛ pɛɛ wɛ yé te. Wekantɔ Anil Ananthaswamy ɖɔ ɖɔ enyí yè tlɛ yí nuɖevo ɖé dó ɖiɔtɛnna ɖokpó tata to onǔ enɛlɛ mɛ, “sunhwlɛvu, planɛti, kpó bɛ́kplidókpɔ́ sunhwlɛvu lɛ tɔn kpó ma ná ko tíin. Nutogbɛ̀ ɖé ma ná tíin.”

Ayigba nyí nɔtɛn ɖagbe ná gbɛtɔvi lɛ nadó nɔ. Jɛhɔn ɖagbe kpó osin xe kpé kpó tíin to ayigba jí bɔ kiklo osun tɔn zɔ́n bɔ ayigba to otɛn xe jɛ mɛ to wɛkɛ lɔ mɛ. Owě ɖé ɖɔ ɖɔ “dódinnanu xe nyí bibasí gandó ayigba go kpó lěxe nutogbɛ̀ lɛ to é jí ɖó kpó dóxya ɖɔ [ayigba] kɛ́ɖɛ́ jí wɛ gbɛtɔvi lɛ gán nɔ.”—National Geographic. a

Wekantɔ ɖé ɖɔ ɖɔ ohwè kpó planɛti xe lɛdó é lɛ kpó “dɛn tawun dó sunhwlɛvu xe kpò lɛ” to bɛ́kplidókpɔ́ sunhwlɛvu tɔn mǐtɔn mɛ. Nue ka zɔ́n bɔ nutogbɛ̀ lɛ gán nɔgbɛ̀ to ayigba jí ninyɛ. Enyí fie ayigba te sɛkpɔ́ sunhwlɛvu xe kpò lɛ, vlavo cɛncɛn bɛ́kplidókpɔ́ sunhwlɛvu lɛ tɔn xe mɛ mǐ te tɔn kavǐ sɛkpɔ́ tónu etɔn, yozò ná húgǎn bɔ mǐ ma gán nɔgbɛ̀ to ayigba jí. Amɔ́, fie ayigba te to wɛkɛ lɔ mɛ zɔ́n bɔ nutogbɛ̀ lɛ gán nɔgbɛ̀ to é jí.

Nue wenywɛtɔ Paul Davies nywɛ gandó wɛkɛ lɔ kpó osɛ́n xe nɔ ɖeanana ɛn lɛ kpó go zɔ́n bɔ é wá taɖona kɔ̀n ɖɔ: “É vɛawuna mi nadó yise ɖɔ kosɔ sín nú wɛ zɔ́n bɔ mǐ dó to ogbɛ̀ lɔ mɛ, ɖɔ nujijɔ maɖonukún ɖé wɛ zɔ́n, kavǐ ɖɔ nujijɔ ajiji ɖé wɛ wá aimɛ bɔ mǐ dó tíin. . . . Nuɖé wutu janwɛ mǐ dó to ogbɛ̀ lɔ mɛ.” Wenywɛtɔ Davies ma kplɔ́nmɛ ɖɔ Jixwéyɛxwe wɛ dá wɛkɛ lɔ kpó gbɛtɔvi lɛ kpó, amɔ́ etɛ́wɛ hyɛ lɛn? É tayiɖi ɖɔ wɛkɛ lɔ kpó ayigba kpó nyí awuwlena ná nutogbɛ̀ lɛ nidó nɔ é jí. Be vlavo mɛɖé wɛ dá wɛkɛ lɔ kpó ayigba kpó wɛ zɔ́n bɔ é dó nyimɔ ya?