Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

3. Kẹalọyi Alọgọ Mẹdevo lẹ Tọn

3. Kẹalọyi Alọgọ Mẹdevo lẹ Tọn

Lehe Hiẹ Sọgan Mọnukunnujẹ Biblu mẹ Do

3. Kẹalọyi Alọgọ Mẹdevo lẹ Tọn

To whenue dodinnanutọ Edward John Eyre zingbejizọnlin dasá danfafa gbọgbé Nullarbor tọn, Aborigène he nọ nọ̀ lẹdo lọ mẹ lẹ dohia Eyre lehe e na mọ osin sọn okọ́ he jẹhọn nọ bẹpli to danfafa ji lẹ po atin eucalyptus tọn lẹ po mẹ do. Eyre zingbejizọnlin lọ awuyẹyẹ-afọyẹyẹ na e kẹalọyi alọgọ mẹhe yọ́n-ai ganji to lẹdo lọ mẹ lẹ tọn wutu.

DILE apajlẹ ehe dohia do, kọdetọn dagbe tintindo to azọ́n sinsinyẹn de kọ̀n nọ saba biọ dọ mí ni kẹalọyi alọgọ mẹhe tindo numimọ hú mí de tọn. Nudopolọ wẹ gando Biblu hihia go.

Jesu ma donukun sọn hodotọ etọn lẹ si nado mọnukunnujẹ Biblu mẹ matin alọgọ mẹdevo lẹ tọn gba. To gbèdopo, “e hùn [ayiha] yetọn, na yé nido tunwun Owe-wiwe.” (Luku 24:45) Jesu yọnẹn dọ Biblu hiatọ lẹ tindo nuhudo alọgọ tọn nado mọnukunnujẹ nuplọnmẹ Owe-wiwe tọn lẹ mẹ.

Mẹnu Wẹ Sọgan Gọalọ?

Jesu deazọ́nna hodotọ nugbo etọn lẹ nado wleawuna alọgọ ehe. Whẹpo Jesu do hẹji yì olọn mẹ, e degbè dọmọ: “Enẹwutu mì yì, bo hẹn akọta lẹpo zun nuplọntọ, . . . na mì nisọ nọ plọn yé nado nọ doayi onú lẹpo go, nudepope he yẹn degbena mì.” (Matiu 28:19, 20) Azọ́n tintan he Klistiani lẹ dona wà wẹ mẹpinplọn, ehe bẹ zẹẹmẹ bibasi do lehe nunọwhinnusẹ́n Biblu tọn lẹ sọgan yin yiyizan to gbẹzan egbesọegbesọ tọn mẹ do ji hẹn. Klistiani nugbo lẹ nọ gọalọna mẹdevo lẹ nado mọnukunnujẹ Biblu mẹ.

Ojlẹ vude to whenuena Jesu deazọ́n enẹ na hodotọ etọn lẹ godo, nujijọ ojlofọndotenamẹ tọn de wá aimẹ. Biblu dọho gando ahọluzọnwatọ Etiopianu de go he to adà dọdai Isaia tọn de hia. E jẹ wefọ he e ma mọnukunnujẹemẹ delẹ ji. Sọgbe hẹ nuhe kandai Biblu tọn dọ, wefọ he vẹawuna ẹn lọ lẹ dọmọ: “Yè plan ẹn di lẹngbọ de jẹ hùhùtẹn; podọ dile lẹngbọvu nọ ṣiabọẹ to fúnpatọ etọn nukọn, mọ wẹ e ma kẹ̀ onù etọn. To huwhẹ etọn mẹ, yè yí whẹdida etọn yì: Mẹnu wẹ sọ sọgan pìntàn whẹndo etọn tọn? Na yè de ogbẹ̀ etọn sọn aihọn mẹ.”—Owalọ lẹ 8:32, 33; Isaia 53:7, 8.

Ahọluzọnwatọ lọ kanse Filipi, Klistiani numimọnọ he yọ́n Owe-wiwe ganji de dọmọ: “Mẹnu tọn wẹ ehe yẹwhegán dọ he? Ewlọsu tọn, kavi omẹ devo tọn?” (Owalọ lẹ 8:34) Etiopianu ahunjijlọnọ lọ ko yì basi sinsẹ̀n to Jelusalẹm podọ e yọnbasi dọ e ko biọ anademẹ to odẹ̀ mẹ. E họnwun dọ e yí whiwhẹ do to kandai lọ hia po jeje po. Etomọṣo, ahọluzọnwatọ lọ ma mọnukunnujẹ wefọ ehelẹ mẹ janwẹ. Enẹwutu, e gbọn whiwhẹ dali biọ alọgọ Filipi tọn. Zẹẹmẹ he Filipi basi lẹ hẹn homẹhun dawe lọ sọmọ bọ e yin whinwhàn nado lẹzun Klistiani.—Owalọ lẹ 8:35-39.

Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ wẹ to azọ́n he Filipi po Klistiani dowhenu tọn lẹ po wà to whenẹnu lọ wadotana to egbehe. To aigba he hugan 235 lẹ ji, Kunnudetọ lẹ nọ desọn ojlo mẹ nado gọalọna mẹdevo lẹ nado mọnukunnujẹ nuhe Biblu plọn mí taun lẹ mẹ. Yé nọ wà ehe gbọn nupinplọn hẹ gbẹtọ lẹ do hosọ Owe-wiwe tọn lẹ ji dali. Aliho Biblu pinplọn debọdo-dego tọn ehe bẹ dogbigbapọnna nuhe Biblu dọ gando whẹho kavi hosọ tangan de go hẹn. a—Pọ́n apotin lọ “Gblọndo Na Kanbiọ Biblu Tọn Lẹ.”

“Kanbiọ Ṣie Lẹpo Wẹ Mọ Gblọndo”

Steven, Valvanera, po Jo-Anne po, he yin nùdego to hosọ bẹjẹeji tọn mẹ, jẹ Biblu plọn ji hẹ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ. Steven dọmọ: “E paṣa mi nado mọdọ gblọndo kanbiọ lẹpo tọn nọ họnwun gbọn nunọwhinnusẹ́n kavi kandai Owe-wiwe tọn lẹ yiyijlẹdo yede go poun dali. Mẹde ma do ehe hia mi pọ́n whẹpo n’do jẹ Biblu plọn ji. Kọgbọ daho wẹ nado yọnẹn dọ Biblu ma yin asisa nudindọn mapote kavi pọndohlan he sọta yedelẹ tọn de poun gba.”

Valvanera kọngbedopọ dọmọ: “Nuhe n’plọn lẹpo wẹ họnwun bo sọgbe hẹ lẹnpọn dagbe. N’nọ mọdọ yé yin nugbo, e ma yin na mí plọn do mọ to ‘sinsẹ̀n mítọn’ mẹ wutu poun wẹ gba, ṣigba na zẹẹmẹ he sọgbe hẹ lẹnpọn dagbe yin bibasi do yé ji wutu.” Jo-Anne dọmọ: “Nugbo lọ dọ kanbiọ ṣie lẹpo wẹ mọ gblọndo sọn Biblu mẹ hẹn mi tindo osi sisosiso na Dowatọ etọn, na e mọnú hlan nukọn bo basi kandai gblọndo pekọhẹnwanamẹ tọn lẹ na kanbiọ depope he gbẹtọvi lẹ sọgan kanse.”

Be hiẹ yọ́n Kunnudetọ Jehovah tọn de ya? Naegbọn a ma na biọ to e si nado do lehe tito nupinplọn tọn ehe nọ yin bibasi do hia we? Eyin a ma yọ́n Kunnudetọ Jehovah tọn de, jaale bo kanwe hlan dopo to adlẹsi he yin sislẹ to weda 2 linlinnamẹwe ehe tọn ji lẹ mẹ. Hiẹ sọgan mọnukunnujẹ Biblu mẹ eyin a nọ biọ gbigbọ wiwe Jiwheyẹwhe tọn, bo nọ hia ẹ po ahundopo po, bosọ kẹalọyi alọgọ Biblu plọnmẹtọ he pegan de tọn. Mọwẹ, hiẹ sọgan mọnukunnujẹ Biblu mẹ!

[Nudọnamẹ odò tọn]

a Owe he ko gọalọna mẹsusu nado plọn Owe-wiwe to aliho ehe mẹ wẹ Etẹwẹ Biblu Plọn Mí Taun?, he Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ zinjẹgbonu.

[Apotin/Yẹdide to weda 8]

Gblọndo Na Kanbiọ Biblu Tọn Lẹ

Delẹ to hosọ he Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ nọ gbadopọnna to tito Biblu pinplọn tọn yetọn lẹ mẹ wẹ:

• Etẹwẹ yin lẹndai Jiwheyẹwhe tọn na aigba?

• Fie wẹ oṣiọ lẹ tin te?

• Be ‘azán godo tọn lẹ’ mẹ wẹ mí to gbẹnọ te ya?

• Naegbọn Jiwheyẹwhe na dotẹnmẹ yajiji?

• Nawẹ yẹn sọgan hẹn whẹndo ṣie tindo ayajẹ gbọn?

[Yẹdide lẹ to weda 7]

Nado mọnukunnujẹ Biblu mẹ . . . nọ biọ gbigbọ Jiwheyẹwhe tọn to odẹ̀ mẹ, nọ hia ẹ po ahundopo po, bo kẹalọyi alọgọ mẹdevo lẹ tọn