Mark 10:1-52

10  Áádóó dah náázhdiidzáago Judíya kéyah bibąąhgóó chʼízhníyá, áádóó Jórdan tooh wónaanídi jiníyáago, áadi haa áłah nááʼásdlı̨́ı̨́ʼ, áko tʼáá ninázhʼnítįįhígi átʼéego nínáázhdíʼníitą́ą́ʼ.  Nítʼééʼ Férisii danilíinii łaʼ haa yíkaigo hákadaʼiiłhilgo nidahódééłkidgo ádaaní, Daʼ dinéésh beʼasdzą́ą́ yił ałtsʼándootʼashgo tʼáá bee hazʼą́?  Ákohgo bichʼįʼ hadzoodzíiʼgo ábijiní, Mózesshąʼ haʼátʼíí yee nihá hoołʼaʼ?  Áko ádahodííniid, Mózes éí diné łaʼda naaltsoos bikʼehgo ałtsʼáʼdootʼashígíí hazhdiilaago índa hweʼasdzą́ą́ yóóʼazhdidooʼááł níigo yee aʼdiʼníʼą́.  Nidi Jesus ánááhodooʼniid, Nihijéí doo binídahazʼáhígíí biniinaa éí bee hazʼáanii Mózes nihá yee akʼeʼashchı̨́.  Nidi Diyin God tʼáá ałtsoní áyiilaadą́ą́ʼ bikąʼii índa biʼáadii áyiilaa.  Éí biniinaa diné bizhéʼé índa bimá yitsʼą́ą́ʼ dah didoogáałgo beʼasdzą́ą́ yił ahididooʼash,  áko éí nizhdiltʼéhígíí atsʼíís tʼááłáʼí jidooleeł. Áádóó bikʼijįʼ doo tʼáá ałʼąą da, nidi atsʼíís tʼááłáʼí jileeh.  Éí bąą Diyin God ahainínilii éí diné doo łaʼ ałtsʼázhdoonił da. 10  Wóneʼé hódahoołʼaahii tʼáá éí yínináádahódééłkid. 11  Áko ábizhdííniid, Tʼáá háiida hweʼasdzą́ą́ yóóʼazhdííʼą́ągo náánáłaʼ asdzání bá nááʼdzísgehgo, éí átsé hweʼasdzą́ą́ nítʼéʼígíí baazhdíílá, 12  áádóó asdzání hahastiin yóóʼazhdííʼą́ągo náánáłaʼ diné hahastiin ánáájiidlaago, éí ałdóʼ azhdíílá. Jesus éí áłchíní yázhí yikʼijidlí (Mt. 19:13-15; Lk. 18:15-17) 13  Áko diné łaʼ áłchíní yázhí bidazhdidoolchił biniyé hachʼįʼ nidayiiʼéésh, nítʼééʼ hódahoołʼaahii éí deideezteh. 14  Nidi Jesus éí yaa ákoniizı̨́įʼgo yikʼee doo bił hóózhǫǫd da, áko áhodííniid, Bíniʼdii áłchíní shaa hakááh, tʼáadoo shichʼįʼ nidanohʼiní, háálá ákódaatʼéhígíí Diyin God bee bóhólníihgo bił hazʼáanii bííʼ ádaatʼé. 15  Tʼáá aaníígóó ánihidishní, Tʼáá háiida áłchíní yázhí nahalingo Diyin God bee bóhólníihgo bił hazʼáanii doo ádaazhdeetʼánígíí éí doo biishdoogáał da. 16  Áko náhizhdiiłteehgo bikʼi dah dahizhdilníihgo bá sozdoolzin. Dinééh atʼíinii (Mt. 19:16-30; Lk. 18:18-30) 17  Nítʼééʼ náánáłahgóó nihináádzídzáago, diné léiʼ hadááh yílwodgo hachʼįʼ nitsidinígoʼgo áháłní, Naʼnitiní yáʼátʼéehii nílíinii, haash deeshníiłgo iiná doo ninítʼiʼii shee hodooleeł? 18  Áko Jesus áhodííniid, Haʼátʼíishąʼ biniyé yáʼátʼéehii shidiní? Tʼááłáʼí nidi doo yáʼájítʼéhí da, tʼáá hazhóʼó Diyin God tʼéiyá. 19  Bee hazʼáanii nił bééhózin: Tsʼídá doo adidííléeł da, Diné tsʼídá doo diyííłhéeł da, Tsʼídá doo adínííʼı̨́įł da, Tsʼídá doo tʼáá ádzaagóó hólneʼí da, Doo honaʼadloʼ da, Nizhéʼé índa nimá nił nilı̨́įgo íínísin. 20  Áko ázhdííniid, Naʼnitiní, eii tʼáá ałtso tʼáá áłchíní nishłı̨́ı̨́dą́ą́ʼ bikʼeh honishʼı̨́įgo hoolzhiizh. 21  Áko Jesus ayóóʼáhóʼníigo honééłʼı̨́įʼgo áhodííniid, Tʼááłáhígo hazʼą́ tʼahdii bee nichʼįʼ anáhóótʼiʼ; nílááh, nídídáahgo nee hólónígíí tʼáá ałtso naa nahóniihgo bee shóisíníłtʼeʼígíí badahojoobáʼíígíí bitaa díínih, áko yáʼąąshdi naalyeʼé ílíinii nee hólǫ́ǫ dooleeł, áádóó dah diináahgo [tsin ałnáoszid nídiitįįhgo] shikééʼ yínáał doo. 22  Nidi kótʼéego haʼoodzíʼígíí bikʼee yínííł dzizlı̨́įʼgo bąąh hániʼgo dashdiiyá, háálá tʼáá íiyisí ajitʼı̨́. 23  Áko Jesus hódahoołʼaahii bitaa dzizghalgo ájíní, Daʼjitʼínígíí Diyin God bee bóhólníihgo bił hazʼáanii biih dazhdookahígi dooládóʼ há daniłdzil da! 24  Nítʼééʼ hódahoołʼaahii saad bee hadzoodzíʼígíí yikʼee tʼóó bił adahóóyóí. Áko Jesus hachʼįʼ hanáánáádzíiʼgo áhodííniid, Shaʼáłchíní, [atʼı̨́ badaʼjólíhígíí] Diyin God bee bóhólníihgo bił hazʼáanii biih dazhdookahígi dooládóʼ lá há daniłdzil da. 25  Ghą́ą́ʼaskʼidii tsah bigháʼáltʼih góneʼ chʼídoogáałgo doo bá bohónéedzą́ą da, nidi diné ajitʼíinii Diyin God bee bóhólníihgo bił hazʼáanii biishdoogáłígi agháago doo há bohónéedzą́ą da. 26  Áko tʼáá íiyisí tʼóó hoł adahayóigo ádabizhdííniid, Ákoshąʼ háí yisdádooltééł? 27  Áko Jesus hatah déezʼı̨́įʼgo áhodííniid, Éí diné tsʼídá tʼáadoo bee bá bohónéedzání da, nidi Diyin God éí doo chʼééh íidoołʼįįł da, háálá Diyin God tʼáá ałtsoní bee bá bohónéedzą́. 28  Áko Peter hachʼįʼ ayáʼniiłtiʼgo ání, Jóʼakon, nihí nihee dahólǫ́ǫ́ nítʼéʼígíí ałtso bitsʼą́ą́ʼ dah dahidiikaigo nikééʼ dayíníikááh. 29  Áko Jesus ádííniid, Tʼáá aaníígóó ánihidishní, Diné tʼááłáʼí nítínígo shí áádóó haneʼ yáʼátʼéehii biniinaa bikin, doodaiiʼ bikʼisóó, doodaiiʼ bilahkéí, doodaiiʼ bizhéʼé, doodaiiʼ bimá, [doodaiiʼ beʼasdzą́ą́,] doodaiiʼ baʼáłchíní, doodaiiʼ bikédaayah yitsʼą́ą́ʼ dah diiyáii, 30  éí díí kʼad hoolzhishígíí biyiʼ daakin áádóó akʼisóó áádóó alahkéí áádóó amá danilíinii áádóó áłchíní índa kédaayah, neeznádiindi ahą́ą́h nániiláago atéʼélʼı̨́ bóóltąʼgo baa nídoolyééł, áádóó łahgo náhodeesdzáago iiná doo ninítʼiʼii bee jiináa doo. 31  Nidi ląʼí daʼalą́ąjįʼígíí éí daʼakéédę́ęʼ dooleeł, índa daʼakéédę́ʼígíí éí daʼalą́ąjįʼ dooleeł. Jesus bidiʼyoolyéłígíí yaa nááhálneʼ (Mt. 20:17-19; Lk. 18:31-34) 32  Nítʼééʼ Jesus halą́ąjįʼ yigáałgo Jerúsalem góde bikééʼ jookahgo tʼóó hoł adahóóyóí, índa bikééʼ jookahígíí nídadzildzid. Áko naakitsʼáadahígíí bił atsʼádzískaigo áhodiʼdoolníłígíí bee bił ahozhniilneʼ, 33  kójíníigo, Jóʼakon, Jerúsalem góde deekai, áko Diné Silı̨́įʼii éí aláahgo náádaʼiiłniihii índa bee hazʼáanii yíndaʼniłtinii baa hodiʼdootʼááł, áádóó éí hodiʼyoolyéełjįʼ há nidahodooʼááł índa doo Jew dineʼé danilíinii yaa dahodidooʼááł, 34  áko éí há nidahodoołtʼih áádóó nahódaʼdoołtsxis áádóó hakʼídahididoozhah índa dahodiyoołhééł, áko tágí jı̨́ aleeh góneʼ náázhdidoodááł. James áádóó John adííkeed (Mt. 20:20-28) 35  Nítʼééʼ Zébedii biyeʼké James índa John haa níʼáazhgo áháłní, Naʼnitiní, tʼáá nííníikeedígíí nihá biʼdíílííł, nííníiʼní. 36  Áko ábizhdííniid, Haʼátʼíí nihá baa nideeshaał nohsin? 37  Áko áháłní, Ayóó ánítʼé ániʼdiilyaadi, łaʼ ninishʼnáájí dah siidáa doogo índa łaʼ ninishtłʼají dah siidáa doogo bee nihaʼdiʼníʼaah. 38  Nidi Jesus áhodííniid, Yínóhkeedígíí doo nihił bééhózingóó ádóhní. Sheíką́ągo yishdlánígíí daatsʼí doohdlı̨́įłgo bínoołʼą́? Áádóó bee shidiʼdoolzįhii daatsʼí bee nihidiʼdoolzįhgo bínoołʼą́? 39  Áko, Bíniilʼą́ lą́ą, hodííniidgo Jesus ázhdííniid, Sheíką́ągo yishdlánígíí lá doohdlı̨́įł ni, áádóó bee shidiʼdoolzįhii lá bee nihidiʼdoolzįh ni, 40  nidi łaʼ shinishʼnáájí áádóó łaʼ shinishtłʼají dah soodáa dooleełígíí shí aʼdideeshʼáałgo doo bee shóhólníih da, nidi bá hashtʼeelyaaígíí éí baa didootʼááł. 41  Áko neeználtʼéhígíí éí deidiiztsʼą́ąʼgo James índa John yichʼįʼ doo bił dahóózhǫǫd da. 42  Áko Jesus tʼáá ádzíłtso hágo hodííniidgo áháłní, Nihił béédahózingo doo Jew dineʼé danilíinii nidantʼá béédahoʼdílzinii ayóogo ádídahólníihgo yindantʼáa łeh, áko doo Jew dineʼé danilíinii bitahgóó ayóó ádaatʼé danilíinii ídaʼniłkadgo bee bídahólnííh. 43  Nidi nihí nihitahgóó éí doo ákótʼée da dooleeł, nidi tʼáá háiida nihitahgóó ayóó átʼéii deeshłeeł jinízinígíí éí nihá nijilʼaʼ doo, 44  áádóó tʼáá háiida nihitahgóó shí alą́ąjįʼ dooleeł jinízinígíí éí tʼáá ałtso bá nijilʼaʼ doo. 45  Háálá Diné Silı̨́įʼii ałdóʼ doo bá naʼalʼaʼ da, nidi á naalʼaʼ doo índa beʼiinaʼ ninéidiníʼą́ągo daaztsánígíí yee ląʼí ninéidiyoołnih yiniyé níyá. Bartimíyas doo ooʼíinii ooʼı̨́ ábiʼdiilyaa (Mt. 20:29-34; Lk. 18:35-43) 46  Nítʼééʼ Jériko kin haalʼáadi jíkai, áko hódahoołʼaahii índa diné hoł nooyéłígíí Jérikodóó bił chʼíjíkaigo Bartimíyas, Timíyas biyeʼ, doo ooʼı̨́ı̨́góó adókeedí nilı̨́įgo, atiin bąąhgi sidáá lá. 47  Áko Názarethdóó Jesus átʼı̨́ haʼníigo yidiiztsʼą́ąʼgo hadoolghaazhgo ání, Jesus, David biYeʼ nílíinii,* shaa jiiníbaah! 48  Áko diné ląʼí, Tʼáadoo ádíníní, dahałní, nidi tʼah yówehgo hanáázhdoolghaazhgo ájíní, David biYeʼ nílíinii, shaa jiiníbaah! 49  Áko Jesus tʼáá ákǫ́ǫ́ yiizįʼgo ání, Hágo bidohní. Áko diné doo ooʼínígíí hágo deidííniidgo ádeiłní, Nił hózhǫ́ǫgo nídiidááh; níláhdę́ę́ʼ hágo niłní. 50  Áko diné éí habeeldléí nahjįʼ ajiyííłhango náhizhdiitahgo Jesus baazhníyá. 51  Áko Jesus áháłní, Haʼátʼíí ná baa nideeshaał shííníʼní? Áko diné doo ooʼíinii ání, Naʼnitiní, eeshʼı̨́įgo áshílééh. 52  Áko Jesus áháłní, Nílááh yínááł; neʼoodląʼ bee doo ánítʼéhí da násínídlı̨́ı̨́ʼ. Tʼáá áko ajooʼı̨́ dzizlı̨́ı̨́ʼ áádóó Jesus bikééʼ dashdiiyá.

Footnotes

David biyeʼ jiníigo éí yisdáʼiiníiłii bee haʼoodzíʼígíí David bitsʼą́ą́dóó oochíiłii áádóó David bitsáskʼeh góneʼ naatʼáanii dooleełii ááhyiłní.