Matthew 22:1-46
22 Nítʼééʼ Jesus kóníigo haneʼ bee akʼidiʼdootı̨́įłii yee hachʼįʼ hanáánáádzííʼ,
2 Yáʼąąshii bee bóhólníihgo bił hazʼáanii díí bił ahąąh naaʼnilgo baa nitsáhákees, éí aláahgo naatʼáanii léiʼ biyeʼ iiyehgo yá ádaʼíísįįd,
3 áko iigehgo ádaʼazįįdjįʼ bidaʼasniiʼígíí hágo dabidiʼdooʼniił biniyé bá nidaalʼaʼí ayiisʼaʼ, nítʼééʼ áádę́ę́ʼ doo dabíniʼ da.
4 Áko kóníigo nááʼáłdóʼ nidaalʼaʼí náánáłaʼ anááyiisʼaʼ, Bidaʼasniiʼígíí ádabidohní, Jóʼakon, shiyeʼ bá ádaʼniidą́ʼígíí kʼad hashtʼeeshłaa, shibéégashii índa shibéégashii yáázh daneeskʼahígíí nidaaztseed, áádóó ałtso hahodidzaa; hágo, iigehgo ádaʼazįįdjįʼ dadohkááh.
5 Nidi tʼáadoo yaa nídaastʼįįdí tʼóó dah dahidiikai, łaʼ bidáʼákʼehgóó dah diiyá, łaʼ baa naʼiiniihgóó dah diiyá,
6 náánáłaʼ éí naatʼáanii bá nidaalʼaʼígíí deisiłgo tʼáá naʼníleʼdii nideistseed.
7 Áko aláahgo naatʼáanii báhóóchįįd, áádóó bisiláo ákǫ́ǫ́ yiyííłʼaadgo nidaʼastseedígíí dayííghą́ą́ʼ, índa bikin haalʼáhígíí yitsʼą́ą́ʼ deidííłid.
8 Ákohgo bá nidaalʼaʼígíí áyidííniid, Iigehgi ałtso hahodidzaa, nítʼééʼ bidaʼasniiʼígíí éí doo yą́ą́h danilı̨́ı̨́góó ádaʼdiilyaa.
9 Éí bąą nihílááh, daʼnítiingóó chʼíhóhkáahgo tʼáá shódaoztʼeʼígi iigehgo ádaʼazįįdjįʼ hágo dabidohní.
10 Áko éí nidaalʼaʼí daʼnítiingóó aheeskaigo, diné doo yáʼádaashóonii índa diné yáʼádaatʼéehii tʼáá shódaoztʼeʼígi tʼáá ałtso áádę́ę́ʼ áłah ádayiilaa, áko nidahaaskaígíí iigeh góneʼ hadéébįįd.
11 Nidi aláahgo naatʼáanii hágo dabidooʼniidígíí yidínóołʼįįł biniyé yah ííyá, nítʼééʼ ákwii diné łaʼ iigehjįʼ ééʼ bee naʼadáii doo yee hadítʼéégóó yiyiiłtsą́,
12 áko áháłní, Kwáʼásiní, haʼátʼéego lá iigehjįʼ ééʼ bee naʼadáii tʼáágééd yah ííníyá? Áko tʼáadoo yee haodziihí da.
13 Ákohgo aláahgo naatʼáanii bá nidaalʼaʼí áyidííniid, Bílaʼ índa bikeeʼ beʼohtłʼóogo, tłʼóóʼdóó nówehjįʼ chahałheełgóó ahołhan; áadi diné daachxa áádóó biwooʼ ahídeidiłkʼash doo.
14 Háálá ląʼí bíká ádahodooʼniid, nidi tʼáá díkwíí nídahaasdlááʼ, dííniid.
Síízar bichʼįʼ tax nahalyéhígíí bínaʼídéékid (Mk. 12:13-17; Lk. 20:20-26)
15 Ákohgo Férisii danilíinii dah diikaigo, Tʼáá haʼátʼéegoda hazaad bee hákadadiʼyiilyił, daaníigo yaa nídaastʼįįd.
16 Áko kódaaníigo bíjí bídahoołʼaahii índa Hérad yichʼijí danilínígíí hachʼįʼ adeisʼaʼ, Naʼnitiní, nihił béédahózingo tʼáá aaníígóó hólneʼ, áádóó tʼáá aaníígóó Diyin God kʼehgo honítʼiʼ bínaʼníłtin, índa tʼáadoo diné łaʼ bééníldzidí da, háálá diné doo nił ałʼąą átʼée da.
17 Éí bąą díí haash yitʼéego baa nitsíníkeesgo bee nihił hólneʼ. Síízar bichʼįʼ tax nahalyéegoósh bee hazʼą́, dooda daatsʼí?
18 Nidi hweʼáká naatʼá éí Jesus bił bééhózingo ádííniid, Nihí tʼóó ádahodołʼíinii, haʼátʼíishąʼ biniyé shíkadaʼiyołhil?
19 Tax nahalyéii łaʼ nihá níshʼı̨́. Áko béeso denériyas wolyéhígíí łaʼ haa deizʼą́.
20 Nítʼééʼ ábijiní, Díishąʼ háí bitsiitsʼiin bikʼi siʼą́, áádóó háísh bízhiʼ bikááʼ?
21 Nítʼééʼ ádahałní, Síízar lą́ą. Áko ábijiní, Éí lá bąą, Síízar bíhígíí Síízar baa nídahohʼníił ni, áádóó Diyin God bíhígíí éí Diyin God baa nídahohʼnííł.
22 Áko éí saad deidiiztsʼą́ąʼgo tʼóó bił adahóóyóí, índa hatsʼą́ąjįʼ dah dahidiikai.
Aninéédę́ę́ʼ náádiʼdoojahgi bínaʼídíkid (Mk. 12:18-27; Lk. 20:27-40)
23 Nítʼééʼ tʼáá éí bijı̨́ Sádjusii danilíinii haa yíkai, éí aninéédę́ę́ʼ doo nááʼdiʼyiijeeh da daaní, áko nidahódééłkidgo
24 kódaaní, Naʼnitiní, Mózes áníí nítʼééʼ, Diné łaʼda haʼáłchíní tʼáadoo haleehí dadziztsą́ągo bił hajííʼáázh éí hweʼasdzą́ą́ nítʼééʼ yę́ę tsʼídá yá nááʼdoogeh, áko éí bínaaí yę́ę bá áłchíní hwee hodooleeł.
25 Áko nihitahgi ashiiké tsostsʼid yiltʼéego tʼáá łaʼ háájééʼ lá; alą́ąjįʼígíí azyeh, nidi tʼáadoo baʼáłchíní haleehí daaztsą́, áko hatsilí éí hweʼasdzą́ą́ nítʼéʼígíí yaa náánádzá.
26 Tʼáá ákótʼéego akééʼ góneʼ índa tááʼ góneʼ naagháhígíí ałdóʼ índa wónáásdóó tʼáá tsostsʼid yiltʼéego ákódáátʼįįd.
27 Akéédę́ę́ʼ índa éí asdzání daaztsą́.
28 Áko aninéédę́ę́ʼ nááʼdiʼyiijeeh bijı̨́įdishąʼ díí tsostsʼid yiltʼé yę́ę éí háidíígíí beʼasdzą́ą́ jílı̨́į doo? Háálá tʼáá ałtso beʼasdzą́ą́ jílı̨́ı̨́ nítʼééʼ.
29 Nidi Jesus hachʼįʼ hanáánáádzíiʼgo áhodííniid, Nidaʼayohsííh, háálá Diyin God bizaad bee akʼedaʼashchínígíí índa Diyin God bibee adziilii doo nihił béédahózin da.
30 Jó, aninéédę́ę́ʼ nááʼdiʼyiijeeh baa hoolzhiizhdi, diné doo náádaʼdooyeh da, doo nidi ahaa dabiʼdiiʼníił da doo, nidi yáʼąąshdi Diyin God bidiyingo nidaalʼaʼígíigi ádajítʼée doo.
31 Nidi aninéédę́ę́ʼ nááʼdiʼyiijeeh bídéétʼiʼgi, Diyin God kóníigo yee nihichʼįʼ haadzíiʼiísh tʼah doo dayínółtaʼ da?
32 Shí Éíbraham biDiyin God áádóó Áízak biDiyin God índa Jéíkab biDiyin God nishłı̨́. Diyin God éí daneeznáanii doo biDiyin God jílı̨́į da, nidi dahináanii biDiyin God jílı̨́.
33 Áko áłah ílínígíí éí deidiiztsʼą́ąʼgo, hanaʼnitin yikʼee tʼóó bił adahóóyóí.
Bikʼeh óʼooʼníiłii tsʼídá aláahdi átʼéii (Mk. 12:28-34; Lk. 10:25-28)
34 Nidi hó éí Sádjusii danilíinii tʼáadoo yee hanáádaodziihígóó ádajiilaaígíí Férisii danilíinii yaa dahodiiztsʼą́ąʼgo haa áłah silı̨́ı̨́ʼ.
35 Áko łaʼ, bee hazʼáanii yikʼeh hooʼı̨́įgo yínaʼniłtiní nilı̨́ı̨́ léiʼ hákaʼiiłhilgo nahódééłkid,
36 Naʼnitiní, bee hazʼáanii biyiʼdóoshąʼ bikʼeh óʼooʼníiłii háidíígíí tsʼídá aláahgo bee hazʼą́?
37 Jesus áhodííniid,
Nijéí tʼáá átʼé bee, áádóó niiʼ sizíinii tʼáá átʼé bee, índa níniʼ tʼáá átʼé beeBóhólníihii niDiyin God ayóóʼííníʼní.
38 Éí tsʼídá aláahgo áádóó alą́ąjįʼ bikʼeh óʼooʼníiłii átʼé.
39 Áádóó naaki góneʼígíí tʼáá éigi ánáánátʼé,Tʼáá ni ádííʼníʼnínígi átʼéego bił kééhótʼíinii ayóóʼííníʼní.
40 Áko díí naakigo bikʼeh óʼooʼníiłii éí bee hazʼáanii tʼáá ałtso índa Diyin God yá dahalneʼii binaʼnitin tʼáá ałtso bitsé siláii átʼé.
David biyeʼ bínaʼídíkid (Mk. 12:35-37; Lk. 20:41-44)
41 Áádóó Férisii danilíinii áłah nilı̨́įgo łahgo Jesus nahódééłkid,
42 kóníigo, Christshąʼ haa yitʼéego baa nitsídaahkees? Éíshąʼ háí biyeʼ? Áko ádahodííniid, David lá biyeʼ ni.
43 Áko Jesus áháłní, Ákoshąʼ haa yitʼéego David, Níłchʼi Diyinii yee Bóhólníihii yiłníigo kóní:
44 Bóhólníihii éí shiBóhólníihii áyidííniid,Nidaʼanaʼí bikʼi díínílʼeezgo ániishłaajįʼ*shinishʼnáájí dah sínídá.
45 Áko David, shiBóhólníihii hałníigo, haʼátʼéegoshąʼ biyeʼ jílı̨́?
46 Áko diné łaʼda saad tʼááłáʼí nidi doo yee hachʼįʼ hanáánáodziih átʼée da, índa éí bijı̨́ı̨́dóó diné tʼáá ałtso tʼááłáhígo ninááhódídóołkiłgi nidi hatsʼąą dáátiid.
Footnotes
^ Bikʼi díínílʼeezgo ániishłaajįʼ, nínígíí éí, Ná bikʼeh díshdlı̨́įʼjįʼ, níigo ání. Nishʼnáájí dah sínídá, nínígíí éí aláahgo anílı̨́, jíníigo óolyé. Ps. 110:1.
