1. God éí haʼátʼíí biniyé bílaʼashdlaʼii áyiilaa?

GOD éí bílaʼashdlaʼii nizhónígo yá nahaʼá. Áłtsé hastiin dóó asdzání yę́ę, Ádam dóó Íiv éí ayóó áhonóolingo haghan doo biniyé God áhoolaa. Éí haʼáłchíní hodooleełgo nahasdzáán ayóó áhonóolingo bił ádazhdoolííł. Áádóó naaldlooshii baa ádahojilyą́ą doo.​—Genesis 1:28; 2:8, 9, 15; Endnote 6 níníłʼı̨́.

2. (a) Haitʼéego bééhózin, God yinahazʼáanii yiʼdoolííł? (b) Hoolʼáágóó iiná, Diyin Bizaad haʼátʼíí níigo yaa halneʼ?

² Ayóó áhonóolingo kéédahoniitʼı̨́į doo. Díísh éí tʼáá aaníí ádoonííł nínízin? Jiihóvah ání, “binahosíʼáanii . . . ádeeshnííł.” (Isaiah 46:9-11; 55:11) Díí tʼáá aaníí íidoolííł, doo łaʼda hó dínóoltłʼah da. Nahasdzáán éí biniyéii íishłaa ní. Doo éí “tʼáadoo biniyéhígóó” áyiilaa da. (Isaiah 45:18) Jiihóvah éí nahasdzáán bikááʼ bílaʼashdlaʼii kééhatʼı̨́į doo yiniyé áyiilaa. Diné haa daatʼéhígíí dóó haa nízahjįʼ nahasdzáán yikááʼ kéédahatʼı̨́į doo? Diyin Bizaad áníigo éí: “Tʼáá ákogi ádaaníiłii hoolʼáágóó kéyah [nahasdzáán] bííʼ dadooleeł, áádóó ákwii hoolʼáágóó kéédahatʼı̨́į doo.”​—Psalm 37:29; Revelation 21:3, 4.

3. Diné bitah nídahoniigah dóó noonééł, áko haʼátʼíí diiʼníi doo?

³ Dííshjı̨́įdi diné bitah nídahoniigah dóó noonééł. Ląʼí nahazʼą́ą́góó, diné daʼahigą́ dóó nidaʼahiltseed. Díí átʼéego nihił hazʼą́ą doogo éí doo biniyé ánihiilaa da.  Ákoshąʼ haa hóótʼįįd? Haʼátʼíí biniyé kótʼéego hazʼą́? Diyin Bizaad yee nihił hodoolnih.

4, 5. (a) Íídengi, háí tłʼiish choyoosʼįįdgo Íiv yichʼįʼ yee haadzííʼ? (b) Doo binaʼadloʼii nilı̨́įgo éí haitʼéego aniʼįįhii dooleeł?

⁴ Diyin Bizaad áníigo éí God biʼanaʼí hólǫ́, éí Devil, ‘Séítan wolyé.’ Ííden dáʼákʼehgi díí tłʼiish choyoosʼįįdgo Íiv yee yichʼįʼ haadzííʼ. (Revelation 12:9; Genesis 3:1) Éí tłʼiish yáłtiʼ nahalingo áyiilaa.​—Endnote 7 níníłʼı̨́.

⁵ Ákoósh God éí Séítan, Devil nilíinii áyiilaa? Ndagaʼ! God éí nahasdzáán áyiilaa yę́ędą́ą́ʼ diyingo ndaalʼaʼí yáʼąąshdi yił hólǫ́ǫ́ ńtʼééʼ. (Job 38:4, 7) Áko diyingo ndaalʼaʼí łaʼ Devil áʼdiilyaa. Díí éí haitʼéego ákódzaa? Baa nitsíníkees, diné doo binaʼadloʼii, haitʼéego aniʼįįhii dooleeł? Doo éí aniʼįįhii nilı̨́įgo biʼdizhchı̨́į da. Ndi, doo bíhígíí yidánoolniih. Yaa nitsíkeesgo yaa nídiidááh áádóó yóóʼabiniʼah. Bá ashjaʼátʼįįhgo, yiniʼı̨́ı̨́h. Aniʼįįhii áʼdiilyaa doo.​—James 1:13-15 yíníłtaʼ; Endnote 8 níníłʼı̨́.

6. Diyingo ndaalʼaʼí łaʼ, haitʼéego God biʼanaʼí ázhʼdiilyaa?

⁶ Díí diyingo naalʼaʼí kódzaa. Jiihóvah éí Ádam dóó Íiv áyiilaadóó bikʼijįʼ, “nihaʼáłchíní hooleełgo kʼeeʼąą noohtʼı̨́įł doo,” yidííniid. (Genesis 1:27, 28) Áko díí diyingo naalʼaʼí kótʼéego nitsíkeesgo yaa ńdiníidzá, ‘Díí shígo shikʼeh hojíłʼı̨́į doo, Jiihóvah éí ndagaʼ!’ Jiihóvahjí bikʼeh hólʼı̨́ yę́ę yidánoosnííʼ. Shígo shichʼįʼ nidahałáa doo niizı̨́ı̨́ʼ. Áko yoochʼííd bee Íiv biniʼjizloʼ. (Genesis 3:1-5 yíníłtaʼ.) Diyingo naalʼaʼí jílı̨́ı̨́ ńtʼééʼ yę́ę, Séítan Devil biyoochʼíidii ázhʼdiilyaago, God biʼanaʼí jizlı̨́ı̨́ʼ.

7. (a) Ádam dóó Íiv haʼátʼíí biniinaa jineezná? (b) Haʼátʼíí biniinaa są́ dóó aniné biih hiikááh?

⁷ Ádam dóó Íiv éí God doo bikʼeh hojííłʼįįdgóó tsin  bineestʼąʼ jííyą́ą́ʼ. (Genesis 2:17; 3:6) Jiihóvah bibee hazʼáanii kʼízhnítiʼ, áhodííniid yę́ęgi átʼéego tʼahádóó jineezná. (Genesis 3:17-19) Ádam dóó Íiv baʼáłchíní náás daʼahílchíihii tʼáá ałtso God bibee hazʼáanii bikʼeh hóʼı̨́įgi nidayiisííh. Éí biniinaa diné daniné. (Romans 5:12 yíníłtaʼ.) Ádam dóó Íiv baʼáłchíní ałdóʼ haʼátʼíí biniyé nidaʼjiisíihgi, díí binahjįʼ bikʼidiʼdootı̨́ı̨́ł. Bááh biʼniniłtʼéego bee ííníkánígíí shijizh éí bááh síníłtʼé yę́ę ałdóʼ shijizh doo. Tʼáá áníiltso éí Ádam baʼáłchíní daniidlı̨́, éí bąą ndaʼayiilzííh. Éí bááh shijizh yę́ę nidahoniidlin, jó Ádam nihijishjizhígi ánihijiilaa. Ádam éí God doo yikʼeh hóółʼįįdgóó niʼiisíihii jizlı̨́ı̨́ʼ. Éí bąą są́ dóó aniné biih hiikááh.​—Romans 3:23; Endnote 9 níníłʼı̨́.

8, 9. (a) Séítan éí Ádam dóó Íiv haʼátʼíí yizhdoodląął hóʼní? (b) Haʼátʼíí biniinaa Jiihóvah tʼáadoo tʼáá ákǫ́ǫ́ nahastseed da?

⁸ Séítan éí Ádam dóó Íiv biniʼjizloʼgo Jiihóvah doo bikʼeh hóʼı̨́ hajííłtʼiʼ. Séítan díí yizhdoodląął hóʼní, Jiihóvah biyoochʼííd índa doo yáʼátʼééhgóó hooʼááł. Éí yáʼátʼééhjí índa doo yáʼátʼééhjí tʼáá nihí bee ádá nahohtʼá níigo ání. Séítan ałdóʼ ání, bílaʼashdlaʼii yeeʼ éí God tʼáágééd ádá nidahojiʼáa doo. Díí éí Jiihóvah haitʼéego yaa tsídeezkééz? Doo hakʼeh dahóółʼįįd yę́ę tʼáá ákǫ́ǫ́ nijistseedgo éí doo hashtʼedooníił da. Jiihóvah ákódzaagoósh, Séítan biyoochʼíidgo bééhodoozįįł? Ndagaʼ.

⁹ Éí bąą Jiihóvah tʼáadoo nahastseed da. Jiihóvah éí bílaʼashdlaʼii tʼáá bí akʼi dahwéeʼaahgo yee hoołʼaʼ. Áko díí bééhodoozįįł, Séítan éí biyoochʼííd, dóó Jiihóvah éí bílaʼashdlaʼii bá yáʼátʼéehii bił bééhózin. Díí Bíhooʼaah 11 góneʼ hazhóʼó baa íhwiidiilʼááł. Ádam dóó Íiv éí Séítan joosdląądgi, dóó Jiihóvah doo bikʼeh hojííłʼįįdgi, haitʼéego baa nitsíníkees, éísh tʼáá  ákótʼéego ájítʼı̨́? Jiihóvah éí tʼáá ałtsoní hainílá. Iiná hadíłtʼéii, kéyah ayóó áhonóolingo, dóó naanish bízhneedlínígíí haa deetʼą́. Séítan éí tʼáadoo hainíláhí da. Ákweʼé nanináagoshąʼ, haa yinidzaa ńtʼééʼ?

10. Tʼááłáʼí niitínígo, haʼátʼíí lá ádiiʼníiłgo nihidááh silá?

¹⁰ Dííshjı̨́įdi, nihí ałdóʼ tʼáá ákótʼéego háájí ádiiʼníiłgi nihidááh silá, díí niheʼiinaʼ bídéétʼiʼ. Jiihóvah bikʼeh ániitʼéego nihá hooʼáałii nílı̨́įgo ádiilnííł, éí Séítan biyoochʼííd  diiʼníigo íilʼı̨́į doo. Doodaiiʼ Séítan nihá hooʼáałii nílı̨́įgo ádiilnííł. (Psalm 73:28; Proverbs 27:11 yíníłtaʼ.) Tʼáá díkwííhí diné God yikʼeh dahółʼı̨́. Jó, díí nihił hoogáłígíí God doo yikʼi bóhólníih da. Ákoósh háí bóhólnííh?

11, 12. (a) Séítan éí Jesus díí naa dideeshʼááł yidííniidígíí, haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó bídahwiilʼą́ą́ʼ? (b) Haaʼígi Diyin Bizaad biiʼ, Séítan nihokááʼ bóhólnííh níigo yaa halneʼ?

¹¹ Jesus éí ádíhólníihii tʼáá íídą́ą́ʼ bił bééhózin. Łah, Séítan éí “nahasdzáán bikáaʼgi bee ídahólníihgo bił nahazʼáanii áádóó yee ayóó ádaatʼéii tʼáá ałtso” Jesus yichʼįʼ yitʼíní áyiilaa. Séítan ání, “Shichʼįʼ nitsidíínígoʼgo áádóó shichʼįʼ nahosínísáago díí tʼáá ałtso naa dideeshʼááł.” (Matthew 4:8, 9; Luke 4:5, 6) Baa nitsíníkees, ‘Díí ídahólníihgo bił nahazʼáanii Séítan doo bee bóhólníihgoósh, Jesus naa dideeshʼááł yiłníi doo?’ Nda shı̨́ı̨́. Tʼáá ałtso bílaʼashdlaʼii binahatʼaʼ Séítan bee bóhólnííh.

¹² Díí nihił hoogáłígíí éí haitʼéego Séítan yee ádíhólníih doo? Shą́ą́hanii Jiihóvah Ayóóʼábóodziilii tʼáá ałtsoní áyiilaii, bóhólníih niʼ? (Revelation 4:11) Aooʼ, Jiihóvah bóhólnííh. Ndi, Jesus éí Séítan kótʼéego yiyíízhiʼ, “nahasdzáán binanitʼaʼí.” (John 12:31; 14:30; 16:11) Paul éí Séítan Devil nilíinii kótʼéego yózhí, “nihokááʼ diyin áhodilʼíinii” yinanitʼaʼí. (2 Corinthians 4:3, 4) John ałdóʼ ání, “doo yáʼáshǫ́ǫ́góó naagháii nihokáaʼgi tʼáá átʼéé nítʼééʼ bee” bóhólnííh.​—1 John 5:19.

13. Haʼátʼíí biniyé tʼáá ákogi áhootʼéego hazʼánígíí bídin hwiindzin?

¹³ Tʼóó nááhádzidgo hazʼą́ hooleeł. Anaaʼ, inaʼadloʼ  dóó atéʼélʼı̨́ dahólǫ́. Bílaʼashdlaʼii díí ałtso nahjįʼ kódazhdoolíiłgi doo bídazhneelʼą́ą da. God éí díí doo yáʼáshǫ́ǫ́góó hazʼánígíí Armagédan yee íidoołdįįł. Áádóó hózhónígo tʼáá ákogi áhootʼéego ánáhodoodlííł.​—Revelation 16:14-16; Endnote 10 níníłʼı̨́.

14. God éí biNahatʼaʼ háí biNaatʼáaniigo néidiiłtı̨́? Diyin Bizaad éí haitʼéego Jesus yaa chʼíhoníʼą́?

¹⁴ Jiihóvah éí yáʼąąshdę́ę́ʼ biNahatʼaʼ, Jesus Christ Naatʼáanii nilı̨́į doogo néidiiłtı̨́. Diyin Bizaad éí Jesus “Hózhǫ́ǫ́jí Yinantʼáii” nilı̨́į doo, áádóó díí nahatʼaʼ hoolʼáágóó siʼą́ą doo níigo yaa chʼíhoníʼą́. (Isaiah 9:6, 7) Jesus bikééʼ ndaakai yę́ę, kótʼéego sodadołzin níigo yee neineeztą́ą́ʼ: NiNahatʼaʼ “kʼeeʼąą yilzhish leʼ. Áádóó bee íinínízinii tʼáá yáʼąąshdi ááníłígi átʼéego nahasdzáán bikáaʼgi ááníił” doo. (Matthew 6:10) Bíhooʼaah 8 góneʼ éí God biNahatʼaʼ haitʼéego bílaʼashdlaʼii binahatʼaʼ bitsáskʼeh góneʼ nidootʼáałgi bíhwiidiilʼááł. (Daniel 2:44 yíníłtaʼ.) God biNahatʼaʼ éí nahasdzáán ayóó áhonóolingo íidoolííł.​—Endnote 11 níníłʼı̨́.

15. “Nahasdzáán ániidíii”, haʼátʼíí áhyiłní?

¹⁵ Diyin Bizaad ání: “Yótʼááh hiníláii ániidíii áádóó nahasdzáán ániidíii bíká dadíníitʼı̨́ı̨́ʼ,” éí “tʼáá ákogi éʼétʼé hólǫ́ǫ dooleeł.” (2 Peter 3:13; Isaiah 65:17) Diyin Bizaad éí “nahasdzáán” yee nítʼı̨́įgo, bílaʼashdlaʼii yaa yáłtiʼ. (Genesis 11:1) “Nahasdzáán ániidíii” nínígi éí bílaʼashdlaʼii tʼáá ákogi ádaatʼéii áhyiłní, éí God yikʼihadliʼ.

16. Nahasdzáán ániid ánályaago ákweʼé kéédahatʼı̨́į dooígíí, God éí haʼátʼíí haidoolééł? Éí haitʼéego nihííʼ dooleeł?

¹⁶ Jesus ání, ániid nááhodeesdzáago ákweʼé kéédahatʼı̨́į dooígíí “iiná doo ninítʼiʼii” baa dadoolyééł.  (Mark 10:30) Haitʼéego éí iiná doo ninítʼiʼii nihííʼ dadooleeł? John 3:16 dóó 17:3 yíníłtaʼ, ákweʼé nił hodoolnih. Nahasdzáán bikááʼ ayóó áhonóolin ályaago, Diyin Bizaad yaa halneʼgi dadíníilʼįįł.

17, 18. Haitʼéego nihił bééhózin, nahasdzáán bikááʼ hashtʼehodítʼéego doo náhádzidgóó hazʼą́ą doo?

¹⁷ Doo yáʼáshóonii, anaaʼ, bee hazʼáanii dahatííh, atéʼélʼı̨́ ádin doo. Nahasdzáán bikááʼ diné doo yáʼádaashóonii ádin doo. (Psalm 37:10, 11) God éí “nahasdzáán nidaneesʼą́ąjįʼ anaaʼ,” íidoołdįįł. (Psalm 46:9; Isaiah 2:4) God ayóóʼádayóʼníigo yikʼeh dahółʼínígíí éí nahasdzáán bikááʼ kéédahatʼı̨́į doo. Hoolʼáágóó hashtʼehodítʼée doo.​—Psalm 72:7.

¹⁸ Jiihóvah bidineʼé doo nídaaldzid da doo. Ałkʼidą́ą́ʼ Ízrel dineʼé God yikʼeh dahółʼı̨́įgo bił hólǫ́ǫgo doo náhádzidgóó kéédahatʼı̨́ı̨́ ńtʼééʼ. (Leviticus 25:18, 19) Nahasdzáán bikááʼ ayóó áhonóolin ánályaago éí doo náhádzid da doo. Yééʼ ádin doo!​—Isaiah 32:18; Micah 4:4 yíníłtaʼ.

19. Haitʼéego éí chʼiyáán tʼóó adahayói doo?

¹⁹ Chʼiyáán tʼóó adahayói doo. “Álástsiiʼ tʼóó ahayóigo kʼidoolyáhígíí” hááhinootʼı̨́įł doo. (Psalm 72:16) Jiihóvah, “nihiDiyin God, nihikʼijidlíi doo,” dóó “nahasdzáán bikááʼgóó” kʼéédílyéehgo ayóó ndaniseʼ doo.​—Psalm 67:6.

20. Haitʼéego nihił bééhózin, nahasdzáán bikááʼ ayóó áhonóolin doo?

²⁰ Nahasdzáán bikááʼ ayóó áhonóolin doo. Hooghan dóó dáʼákʼeh nizhónígo naaznil doo. (Isaiah 65:21-24; Revelation 11:18 yíníłtaʼ.) Nahasdzáán bikááʼ ayóó áhonóolin doo, tʼáá Ííden átʼé yę́ęgi átʼée doo. Bídin daniidlínígíí éí Jiihóvah nihá yisłáa doo. Diyin  Bizaad éí Jiihóvah kwííłní: “Nílaʼ ąą ánéinilʼįįhgo hináanii tʼáá ałtso nináneelʼą́ąjįʼ deinízinii yee hwiih danilı̨́įgo áníłʼı̨́.”​—Psalm 145:16.

21. Haitʼéego nihił bééhózin, bílaʼashdlaʼii dóó naaldlooshii doo ałhéédaaldzid da doo?

²¹ Bílaʼashdlaʼii dóó naaldlooshii doo ałhéédaaldzid da doo. Naaldlooshii éí bílaʼashdlaʼii doo atídeełʼı̨́į da doo. Naaldlooshii tʼóó báádahadzidígíí áłchíní yázhí doo béédaaldzid da doo.​—Isaiah 11:6-9; 65:25 yíníłtaʼ.

22. Bitah dahoneezgaiígíí, Jesus haʼátʼíí bá íidoolííł?

²² Doo łaʼ bitah honeezgai da doo. Jesus nahasdzáán yikááʼ naagháhą́ądą́ą́ʼ, diné tʼóó ahayóí hadaałtʼéego áńdajiidlaa. (Matthew 9:35; Mark 1:40-42; John 5:5-9) God biNahatʼaʼ biNaatʼáanii jílı̨́įgo éí diné tʼáá ałtso hadíłtʼé áńdazhdoodlííł. Doo éí “łaʼ daastsaah didooniił da.”​—Isaiah 33:24; 35:5, 6.

23. Ádaadin yę́ę, God haʼátʼíí bá íidoolííł?

²³ Ádaadin yę́ę daneeznáádę́ę́ʼ náábidiʼdooljah. God tʼáá bí díí yee haadzííʼ, tsʼídá tʼóó ahayóí diné ádaadin yę́ę náábidideeshjah. “Tʼáá ákogi ádaatʼéii índa doo ákwii ádaatʼéii daneeznáádę́ę́ʼ náábidiʼdooljahgo” náádahiʼnáa doo.​—John 5:28, 29 yíníłtaʼ; Acts 24:15.

24. Ayóó áhonóolingi kééhonítʼı̨́į doogo, haitʼéego baa nitsíníkees?

²⁴ Tʼáá áníiltso éí háájí ádadiiʼníiłgi nihidááh silá. Jiihóvah baa ídahodiilʼááł dóó bá nideiilʼaʼ doo, doodaiiʼ tʼáá nihí niidzinígi ániitʼée doo. Jiihóvah bá neiilʼaʼ doo niidzı̨́įʼgo éí nizhónígo niheʼiinaʼ hodooleeł. Jesus éí hastiin léiʼ ábidííniid, dasétsą́ągo shéénílniih doo. Jesus ájíní: “Kéyah hózhǫ́ǫdi [nahasdzáán bikááʼ] shił honílǫ́ǫ doo.” (Luke 23:43) Jesus Christ dóó God yee hahaasdzííʼ yę́ę Jesus yiʼdoolíiłgi baa íhwiidiilʼááł.