1, 2. (a) Haʼátʼíí aa yílyáhígíí baa ahééh hwiindzin łeh? (b) Nihikʼé nináʼályáhígíí, haʼátʼíí biniyé God nihá niinílá?

HAʼÁTʼÍÍ lá aláahdi nił ayóó átʼéego neiyílyá? Aa yílyáhígíí doo ląʼí bą́ą́h azlı̨́įʼ da ndi, ayóó ílı̨́įgo baa nitsíjíkees łeh. Hoł yáʼátʼéhígíí doodaiiʼ bídin ádlínígíí hweelyéehgo ayóó baa ahééh hwiindzin łeh.

² Tʼáá ałtsoní God nihainílá, tʼáá łáʼígo éí aláahdi hwiindzingo nihainílá. Hoolʼáágóó dahiniiʼnáa doo biniyé, Jiihóvah biYeʼ Jesus Christ yiníłʼaʼ, díí bíhwiidiilʼááł. (Matthew 20:28 yíníłtaʼ.) Jiihóvah éí Jesus nihikʼé nináʼdoodlééł yiniyé nahasdzáán bikáaʼjįʼ yiníłʼaʼ. Éí God ayóóʼánihóʼníigo yiniyé átʼı̨́.

3. Haʼátʼíí biniinaa bílaʼashdlaʼii noonééł?

³ Nihikʼé nináʼílyáagi éí bąąhági ádaatʼéii danihiiʼígíí dóó anoonééł Jiihóvah nihá nahjįʼ kwíidoolííł. (Ephesians 1:7) Biniyé nihikʼé nináʼílyáagi áłtsé hazhóʼó baa íhwiidiilʼááł. Ałkʼidą́ą́ʼ Ííden dáʼákʼehgi áhóótʼįįd yę́ę áłtsé nihił bééhózin doo. Áłtsé nihizhéʼé dóó nihimá yę́ę, Ádam dóó Íiv, doo akʼeh hojííłʼįįd da. Éí biniinaa jineezná. Nihí ałdóʼ níiʼnééł, hó honiinaa bąąhági ádaatʼéii bee daʼahííníilchííł.​—Endnote 9 níníłʼı̨́.

4. Ádam éí háí ájítʼı̨́ı̨́ ńtʼééʼ? Haitʼéego áhoʼdiilyaa?

⁴ Jiihóvah éí áłtsé hastiin Ádam áyiilaa yę́ędą́ą́ʼ,  yáʼádaatʼéehii baazhnílá. Hontsékees dóó hatsʼíís tʼáadoo haa dayitʼéhígóó bee hazhdiilaa. Doo hąąh dah hwiidiyooʼaał da, są́ doo biishdoogáał da, índa doo dazhdootsaałgóó áhoolaa. Jiihóvah áhoolaago bąą, hazhéʼé nilı̨́. (Luke 3:38) Jiihóvah tʼáá ahą́ą́h hachʼįʼ yáłtiʼ. Hazhóʼó jiináa dooígi hwił ííshjání áyiilaa dóó naanish bóhoneedlínígíí haidiníʼą́.—Genesis 1:28-30; 2:16, 17.

5. Diyin Bizaad éí Ádam “God biníjíłtʼéego áhoolaa” níigi, haʼátʼíí níigo ání?

⁵ Ádam éí “God biníjíłtʼéego áhoolaa.” (Genesis 1:27) Jiihóvah bee ájítʼéii, éí ayóóʼóʼóʼní, hódząʼ, tʼáá ákogi éʼétʼéii, índa adziilee Ádam bee hazhdiilaa. Áádóó tʼáá hó háníʼ bee ádá nitsíjíkeesgo áhoʼdiilyaa. Ádam éí robot doo nahojílin da. Yáʼádaatʼéehii índa doo yáʼádaatʼéehii tʼáá hó bee ádá nahojiʼáa doogo bił áhoʼdilyaa. Ádam éí tʼáá íídą́ą́ʼ God bikʼeh hojíłʼı̨́įgo, nahasdzáán bikáaʼgi ayóó áhonóolingo hoolʼáágóó jiináa doo ńtʼééʼ.

6. Ádam éí God doo bikʼeh hojííłʼįįdgóó, haʼátʼíí ádá náazhdiidlá? Díí haitʼéego nihídadéétʼiʼ?

⁶ Ádam éí God doo bikʼeh hojííłʼįįdgóó anoonééł góneʼ há nihootʼą́. Nizhónígo Jiihóvah bił kʼé ahizhdiʼnínę́ęgi, hweʼiinaʼ hadíItʼé yę́ęgi, índa ayóó áhonóolingo kééhojitʼı̨́ yę́ęgi ádaa náazhdiidlá. (Genesis 3:17-19) Ádam dóó Íiv éí God doo bikʼeh hojííłʼįįdgóó bąą, há ił chohooʼı̨́ yę́ę ásdįįd. Ádam kójíítʼįįdgo biniinaa “bąąhági átʼéii bee aniné hazlı̨́įʼgo nihokááʼ dineʼé tʼáá ałtso daniné silı̨́ı̨́ʼ, háálá tʼáá ádzíłtso” God bichʼįʼ nidaʼjiisííh. (Romans 5:12) Ádam doo akʼeh hojííłʼįįdgóó bąąhági ádaatʼéii dóó anoonééł bichʼįʼ  nanihijiisniiʼ, hó ałdóʼ. (Romans 7:14) Ákoósh tʼáá nihá ił chohooʼı̨́įgo átʼé? Aooʼ.

7, 8. Nihikʼé nináʼílyáagi, haʼátʼíí óolyé?

⁷ Nihikʼé nináʼílyá, haʼátʼíí óolyé? Łaʼda biʼdisnáago béédidoochił biniyé bikʼé nináʼdoolyééł. Áádóó bee bikʼé nináʼdoolyééłígíí hólǫ́ǫ doo. Díí tʼáá áłah nihikʼé nináʼílyáagi ałhídéétʼiʼ.

⁸ Ádam doo akʼeh hojííłʼįįdgóó índa anoonééł bee ayóó átʼéego ajííłchxǫʼígíí bílaʼashdlaʼii doo łaʼ yikʼé nináʼdoodléeł da. Ndi Jiihóvah tʼéiyá bee nihéedidoochiłígíí nihá niinílá. Díí éí haitʼéego nihá niilyá dóó nihíká adoolwołgi baa íhwiidiilʼááł.

9. Haitʼéego nihikʼé nináʼdoolyééł?

⁹ Ádam iiná hadíłtʼéego baa yílyá hąą yóóʼajííłdéélígíí bikʼé nináʼdoolyéełgi doo łaʼ yíneelʼání da. Haʼátʼíí biniinaa? Jó, tʼáá áníiltso biʼoh daniidlı̨́. (Psalm 49:7, 8) Bílaʼashdlaʼii łaʼ hanáádíłtʼéhígíigo tʼéiyá nihikʼé nináʼdoodlééł. Diyin Bizaad ání, “Christ éí diné tʼáá ałtso bibąąhági átʼéii bikʼé ninályáii jidooleeł biniyé nináʼázhdeetʼą́.” (1 Timothy 2:6) Jesus bibeʼiinaʼ ninéidiníʼánígíí hadíłtʼéii ńtʼééʼ, éí Ádam beʼiinaʼ yóóʼayííłdélígíí bił ahenáłtʼé.

10. Jiihóvah haitʼéego nihikʼé nináʼídlá?

¹⁰ Jiihóvah haitʼéego nihikʼé nináʼídlá? Jiihóvah éí biYeʼ ayóóʼáyóʼnínígíí nihokááʼ dineʼé yitahjįʼ yiníłʼaʼ. HaYeʼ, Jesus, tsʼídá áłtsé ájiilaa. (1 John 4:9, 10) Jesus éí Hazhéʼé índa yáʼąąshdi haghanígíí nahjįʼ nizhdiníʼą́. (Philippians 2:7) Jiihóvah éí yáʼąąshdę́ę́ʼ nahasdzáán bikáaʼjįʼ Jesus bibeʼiinaʼ bílaʼashdlaʼii  ahoolchíłígi átʼéego biʼdizhchı̨́įgo áyiilaa. Ndi bąąhági ádaatʼéii dóó anoonééł doo hwiiʼgóó hoʼdizhchı̨́.​—Luke 1:35.

11. Haitʼéego tʼáá łáʼígíí diné bee, bílaʼashdlaʼii nááhaazniiʼ?

¹¹ Áłtsé hastiin yę́ę Ádam, doo akʼeh hóółʼįįdígíí bąą iiná hadíłtʼé yę́ę bílaʼashdlaʼii bitsʼą́ą́ʼ yóóʼajííłdéél. Ádam baʼáłchíní náás daʼahéelchíłígíí, náánáłaʼ bílaʼashdlaʼiigoósh anoonééł bá nahjįʼ kwíidoolííł? Aooʼ. (Romans 5:19 yíníłtaʼ.) Jesus éí bąąhági ádaatʼéii dóó anoonééł doo hwiiʼ da ńtʼéeʼgo, hweʼiinaʼ bee bílaʼashdlaʼii bikʼé nináʼjídlá. (1 Corinthians 15:45) Áko hweʼiinaʼ bee, anoonééł nahjįʼ nihá kwíidoolííł.​—1 Corinthians 15:21, 22.

12. Jesus haʼátʼíí biniyé ayóó átʼéego tiʼhojoozniiʼ?

¹² Jesus dadootsaałgo atíbiʼdilyaa yę́ęgi, Diyin Bizaad yaa halneʼ. Nábiʼdineestxas, tsin bąąhjįʼ bił aʼoolkaal dóó tiʼhoozniiʼgo daaztsą́. (John 19:1, 16-18, 30) Haʼátʼíí biniyé ayóó átʼéego tiʼhojoozniiʼ? Jó, Séítan ání, diné yéigo bichʼįʼ hodiiʼnáahgo God yitsʼą́ąjįʼ dah didoogááł. Ndi Jesus ííshjání áyiilaa, diné hadíłtʼéhígíí yéigo tiʼhoozniiʼ ndi God doo yitsʼą́ąjįʼ dah didoogáał da. Jesus éí Jiihóvah bił hózhǫ́ǫgo áyiilaa!​—Proverbs 27:11; Endnote 15 níníłʼı̨́.

13. Haitʼéego nihikʼé nináʼályá?

¹³ Haitʼéego nihikʼé nináʼályá? Jew dineʼé bináhidizídí Nisan 14, 33 yihah góneʼ, Jiihóvah éí Jesus biʼanaʼí yá hodiníʼą́ągo dahwiisxı̨́. (Hebrews 10:10) Hoʼdiisxı̨́ı̨́dóó tááʼ yiską́ągo, Jiihóvah éí Jesus níłchʼi nilı̨́įgo nínéidiisá. Jesus éí bílaʼashdlaʼii hadíłtʼéii jílı̨́įgo nahasdzáán bikááʼ jiináago ahoolʼáa doo ńtʼééʼ. Ndi yáʼąąshdi nádzáago hweʼiinaʼ yę́ę Hazhéʼé  Jiihóvah bichʼįʼ ninázhdiníʼą́. Díí ninázhdiníʼánígíí God choyoosʼı̨́įdgo Ádam baʼáłchíní bee bikʼé nináʼályá. (Hebrews 9:24) Jiihóvah néidiilá, éí bąąhági ádaatʼéii danihiiʼígíí dóó anoonééł nihéedidoochiłgo bohónéedzą́ągo ályaa.​—Romans 3:23, 24 yíníłtaʼ.

14, 15. Bąąhági ádaatʼéii nihá yóóʼadidootʼáałgo haadiiʼnííł?

¹⁴ God nihá niiníláhígíí tʼáá íídą́ą́ʼ nihíká eelwod. Éí nihíká adoolwołgi baa íídíiltah.

¹⁵ Nihibąąhági ádaatʼéii nihá yóóʼadootʼą́. Yáʼádaatʼéehii ádadiiʼníiłgi nanitłʼah. Nidaʼayiilzííh, doo ádidiiʼniił yę́ęgi ádiiʼniih, doodaiiʼ doo yáʼátʼéhígi íitʼįįh. (Colossians 1:13, 14) Kwíitʼįįhgo haitʼéego nihá yóóʼahiditʼaah? Doo ákǫ́ǫ́ íitʼįįhgóó yéigo bąą yínííł niidlı̨́įgo, Jiihóvah shá yóóʼahidíʼaah bidiiʼníigo néiniikąąh doo. Áko díí nihá yóóʼadootʼą́ niidzin doo.​—1 John 1:8, 9.

16. Haitʼéego nihíniʼ hashtʼedítʼéii doo?

¹⁶ Nihíniʼ hashtʼedítʼéii doogo átʼé. Doo ákǫ́ǫ́ íitʼįįhgóó bąą yínííł yiidleehgo doo yáʼáshǫ́ǫ́góó ádaa tsídidiikos. Díí biniinaa tʼááká nikʼeh dódleeh lágo. Jiihóvah néiniikąąhgo nihá yóóʼahidíʼaah bidiiʼníigo nihididootsʼı̨́ı̨́ł, éí ákódooníiłgo deiniidlą́ą doo. (Hebrews 9:13, 14) Bee nihichʼįʼ anídahaztʼiʼígíí bee shichʼįʼ yádaałtiʼ, ní Jiihóvah. (Hebrews 4:14-16) Ákwíitʼı̨́įgo God bidááhdóó nihíniʼ hashtʼedítʼé.

17. Jesus nihá daaztsánígíí binahjįʼ haʼátʼíí nihaa doolyééł?

¹⁷ Hoolʼáágóó iináa doogo átʼé. “God bichʼįʼ ádił niʼiidzííh éí aniné niyiilé, nidi Jesus Christ nihiBóhólníihii bee . . . God éí iiná doo ninítʼiʼii . . .  nihainílá. (Romans 6:23) Jesus nihá daaztsą́, áko nihitsʼíís hadíłtʼéego hoolʼáágóó dahiniiʼnáa doo. (Revelation 21:3, 4) Ndi haa yitʼı̨́įgo éí nihaa doolyééł?

18. Jiihóvah ayóóʼánihóʼníigi haitʼéego nihił bééhózin?

¹⁸ Łaʼda tʼáadoo leʼé ayóó ánoolingo neinílááhgo, baa ahééh nínízinísh łeh? Nihikʼé nináʼályáagi ayóó ílı̨́įgo Jiihóvah nihá niinílá, éí bąą bichʼįʼ ahééh daniidzin doo. John 3:16 ání: “God éí nihokááʼ dineʼé tʼáá íiyisí ayóóʼájóʼníigo bąą, haYeʼ tʼááłáʼí há yizhchínígíí baazhníłtı̨́.” Aooʼ, Jiihóvah ayóóʼánihóʼníigo bąą, biYeʼ Jesus nihá niiníłtı̨́. Nihił béédahózingo Jesus ałdóʼ ayóóʼánihóʼní, háálá nihá nináʼázhdeetʼą́ągo dajiztsą́. (John 15:13) Jiihóvah dóó Jesus nikʼé nináʼídláagi ayóóʼánóʼníigo átʼı̨́.​—Galatians 2:20.

19, 20. (a) Haitʼéego Jiihóvah bikʼis dííleeł? (b) Jesus nináʼádeetʼánígíí haitʼéego baa ahééh nínízin doo?

¹⁹ Jiihóvah bibee ayóóʼóʼóʼní bíhwiiniłʼą́ą́ʼ, kʼad haitʼéego bikʼis dííleeł? Doo bééhojísinii ayóóʼájóʼní dooígi nanitłʼah. John 17:3 ání, Jiihóvah bił ahéédahodiilzįįłgo átʼé. Ayóóʼííníʼníigo ándoolííł, bił honíshǫ́ǫ́ nínízin doo, índa bikʼis dííleeł. Diyin Bizaad biiʼ Jiihóvah baa ííníłtaʼgo bééhodíísįįł.​—1 John 5:3.

²⁰ Jesus nináʼádeetʼánígíí baa ahééh nínízin. Diyin Bizaad ání, “Tʼáá łaʼ aYeʼ joodlą́ągo beijólíii éí iiná doo ninítʼiʼii hwee hólǫ́.” (John 3:36) Joodlą́ągo beijólíhígíí haʼátʼíí áhyiłní? Éí Jesus yee naʼneeztą́ą́ʼ yę́ę beijólíigo bikʼehgóó ádaniitʼé doo níigo ání. (John 13:15) Jesus yeeʼ yinishdlą́, doo tʼóó diiʼniid da doo. Jesus nináʼádeetʼánígíí baa ahééh niidzingo, niheʼoodląʼ  bindeiilnish doo. James 2:26 ání: “Ájooníłígíí hweʼoodląʼ doo bił joołtʼihgóó tʼáadoo nánídlíní da.”

21, 22. (a) Jesus daaztsánígíí Bééhániih ánáʼálʼįįhgi, haʼátʼíí biniyé néiidáah doo? (b) Bíhooʼaah 6 dóó 7 góneʼ haʼátʼíí baa íhwiidiilʼááł?

²¹ Jesus daaztsánígíí bééhániihgo ánáʼálʼįįhgi nánídááh. Jesus dazhdootsaał bichʼįʼ hoolzhishgo, dajiztsą́ągo bééhániih biniyé ánídaʼoołʼįįh doo níigo yee naʼneeztą́ą́ʼ. Díí éí tʼáá nináháhááh bikʼeh ánídaʼiilʼįįh. Jesus Bééhániih wolyé. (Matthew 26:26-28) Jesus bibeʼiinaʼ hadíłtʼéii yę́ę, yee nihá nináʼídlá. Jesus kódííniid: Díí átʼéego ánídaʼoołʼįįhgo “bee shéédaałniih dooleeł.” (Luke 22:19 yíníłtaʼ.) Jesus Bééhániihgi nánídáahgo, éí nihá nináʼályáhígíí índa Jiihóvah dóó Jesus ayóóʼánihóʼníigo áátʼįįdígíí béénílniihgo ánítʼı̨́.​—Endnote 16 níníłʼı̨́.

²² Nihikʼé nináʼályáagi ayóó átʼéego baa ahééh hasingo aa yílyáii átʼé. (2 Corinthians 9:14, 15) Díí ílı̨́įgo aa yílyáii éí diné ádaadin yę́ę ałdóʼ bá bee ił chohooʼı̨́. Bíhooʼaah 6 dóó 7 góneʼ baa íhwiidiilʼááł.