Hodéesyéél índa hasih yę́ę ádin silı̨́įʼgo, áádóó bee nihichʼįʼ anídahaztʼiʼii bílaʼashdlaʼii hashtʼedeidoolíiłgoósh baa dzíínílí? Anáhóótʼiʼ hashtʼéédoolníiłgo éí íiyisíí biniinaa áhootʼéhígíí bééhodoozįįł.

Hastiin léiʼ Tom wolyéego bąąh dahooʼaʼgo ájídin. Haʼátʼíí biniinaa ájídin? Azeeʼííłʼíní akéeʼdi honéłʼı̨́ yę́ę ání: “Tʼóó bąąh dahooʼaʼ yę́ędą́ą́ʼ íiyisíí yikʼee átʼéii tʼáadoo bá naaskáaʼ da.” Áko Tom tʼóó ádzaago aa ádahalyáanii éí azeeʼ tʼóó yáʼátʼééh ábósinii tʼéiyá baa nidajiʼnił ńtʼééʼ lá.

Bee achʼįʼ anídahaztʼiʼii tʼóó yáʼátʼéeh dooleełgoósh óolzin? Éí doo yáʼáshǫ́ǫ́góó ádaaníiłii biniyé bee hazʼáanii ádaalneʼ, surveillance cameras dahólǫ́, áádóó siláo dah yikahgi bidziilgo ádaalneʼ. Díí éí haashı̨́ı̨́ níłtsogo áká análwoʼ, ndi íiyisíí bee achʼįʼ anáhóótʼiʼii doo hashtʼeidoolíił da. Jó, oodląʼ áádóó bidázhnoolníinii índa nitsíjíkeesgi éí ájooníiłgi bee ííshjání ájósin.

Daniel, South Americadi kéyahgi łaʼ kééhojitʼı̨́. Ákweʼé hojoobáʼígo hooʼaʼ. Ájíní: “Tʼáadoo átʼéhígóó kééhwiitʼı̨́ı̨́ ńtʼééʼ. Nihee ádínóotʼı̨́ı̨́ł doo hwiindzin da. Kin dah naazhjaaʼgóó hashtʼehodítʼé yę́ę ádingo nahazʼą́. Kótʼéego hojoobáʼígo hooʼaʼgo éí diné íiyisíí ádaatʼéiigi bee béédahoozin. Éí áchą́hwíídéeniʼ áádóó diné beʼiinaʼ índa binaalyeʼ doo ílı̨́ı̨́góó yaa nitsídaakees.”

Hastiin Elias * wolyéego Middle Eastdi diné ałkʼi neijaahgo bitsʼą́ą́ʼ yóóʼajoolwod, áádóó tʼahádóó Diyin Bizaad bóhojiiłʼą́ą́ʼ. Kójíní: “Shighan ńtʼééʼ yę́ędi ląʼí ashiiké anaaʼgóó atah nidaahbaah, áko heroes danohłı̨́į doo, dabidiʼní. Éí kʼéí índa political dóó religion ádaatʼéii há yídaneedlı̨́įgo kódaháłní. Hweʼanaʼí ałdóʼ tʼáá ákótʼéego bichʼįʼ yádaatiʼ! Bílaʼashdlaʼii doo baʼjólíí átʼée da, áádóó tʼáá íiyisíí baa yinííł hasingo baa ákoniizı̨́ı̨́ʼ.”

Diyin Bizaad ání:

• “Diné tʼáá áłchíní nilı̨́ı̨́dę́ę́ʼ bijéí biiʼdę́ę́ʼ doo yáʼátʼéehii bił ádaatʼı̨́.”—Genesis 8:21.

• “Ajéí wolyéii éí naʼadloʼ nináneelʼą́ąjįʼ tsʼídá tʼáá ałtso biláahgo binaʼadloʼ, áádóó doo náodziihígi átʼéégóó tʼáá íiyisí yíchxǫʼ. Éí háí bił bééhodoozįįłgo yíneelʼą́?”—Jeremiah 17:9.

• “Ajéí biiʼdę́ę́ʼ nichxǫ́ʼógo nitsáhákees hahwiileeh, diné naatseed, . . . naʼageh bee tsiʼnaʼadá, aniʼı̨́ı̨́ʼ, woochʼíidgo haneʼ, tʼáá ádzaagóó aa haneʼ.”—Matthew 15:19.

Bílaʼashdlaʼii éí ajéí bee nichxǫ́ʼógo nitsáhákeesii doo hashtʼeidoolíił da. Éí diné tʼóó yówehda ádaanííł níigo baa chʼíhootʼą́. (2 Timothy 3:​1-5) Hashtʼedoolnííł haʼníigi naaltsoos tʼóó ahayói bee hadadítʼé. Díí hashtʼedoolníiłgi bílaʼashdlaʼii doo yíneelʼą́ą da. Áko haitʼéego nahasdzáán bikáaʼgi hashtʼehodítʼé índa hasihgo hazʼą́ągo ádoolnííł? Doo bíniilʼánígíísh bíká ádeitʼı̨́? Doo bohónéedzáaniísh bíká ádeitʼı̨́?

Azhą́ diné nichxǫ́ʼógo nitsídaakeesii hashtʼeelyaa ndi, nihokááʼgóó doo hasihgo nahazʼą́ą da doo. Haʼátʼíí biniinaa? Jó, bílaʼashdlaʼii yiʼoh daneelʼą́.

 “Diné yikʼehgo hináa dooleełígíí doo biiʼ hólǫ́ǫ da. Diné biyoołááł dooleełii biiʼ ádin.” (Jeremiah 10:23) Tʼáá aaníí ákóniitʼé, tah tłʼáahdi hiniiʼnáa doogo doo biniyé ánihiʼdilyaa daígi átʼéego bílaʼashdlaʼii bikʼi nahatʼáagi doo biniyé ánihiʼdilyaa da!

Diné łahdę́ę́ʼ kótʼéego hiníná biłnínígíí yikʼee dadiniih. Tʼáá aaníí yaʼ? Diné éí awééʼ atsą́ haalʼeełgi, diné bá nidahwiistʼáanii naatseedgi, doodaiiʼ naʼáłchíní kótʼéego discipline áníłʼı̨́, daʼahidiʼníigoósh nihił yáʼádaatʼééh? Kótʼéego nitsáhákees bee ałghaʼditʼááh. Áko díí bikʼeʼashchʼííʼ shı̨́į ndi, Diyin Bizaad tʼáá aaníígóó ání. Bílaʼashdlaʼii éí náánáłahjįʼ diné yikʼi hooʼáał dooleełígi doo baa deetʼą́ą da. Áko háadi nihíká adoolwołii hólǫ́?

Diyin Ánihiilaii tʼéiyá nihíká adoolwoł. Jó, bí ánihiilaa! God nihaa yooznah dazhnízin, ndi doo nihaa yooznah da. Diyin Bizaad éí Diyin nihąąh bíniʼ ní. Diyin Bizaad bikʼizhʼdiitįįhgo tʼáá hó ádaa ákozhniidzı̨́ı̨́ʼ. Bílaʼashdlaʼii hashtʼééhodoodlíiłgi chʼééh áátʼįįdgi tʼáá bééhóziní. German philosopher nilı̨́įgo ání: “Diné índa nahatʼaʼ bił nahazʼą́ą́góó níléédę́ę́ʼ ádahóótʼįįd yę́ę bitsʼą́ą́dóó tʼah doo bídahojiiłʼą́ʼí da, áko tʼahdii tʼáá ákóhootʼé.”

Hóyáanii léiʼ ałkʼidą́ą́ʼ kóní: “Hódzą́ ááníłígíí bee tʼáá ákogi átʼéego bééhózin.” (Luke 7:35) Áko Isaiah 2:22 ání: “Diné biyol hadoolwołii tʼáadoo bichʼįʼ choʼiiniłʼíní.” Díí saad éí doo tʼáá aaníígóó ádahodooníiłii bíká nihił chohooʼı̨́įgoda yee nihaa áhályą́. Doo tsʼííh áhootʼéégóó hazʼą́ągo North Americagi kin dah shijaaʼ léiʼgi Kenneth kééhojitʼı̨́įgo ájíní: “Naatʼáanii nídaadleehii yáʼátʼéehgo áhodeeshłííł dajiní, ákondi chʼééh ádajiłʼı̨́. Diyin Bizaad éí díí bee bééhózinígo nihił ííłʼı̨́.”

Daniel, baa chʼíhootʼánę́ę ání: “Bílaʼashdlaʼii éí akʼi nahaʼá dooleełgi doo yiyiichįįh daaígi tʼáá ákwíí jı̨́ tʼáá aaníí nisingo baa nitséskees. . . . Naanish joosbąągo hachʼįʼ naʼiilyé índa béeso hashtʼeʼ nidooʼniłgo doo baʼjóolíi átʼée da. Kótʼéego díí badaʼjólíigo éí bikʼee hachʼįʼ nidahwiiʼnáago baa ákonisin.”

Diyin Bizaad éí doo tʼáá aaníígóó ádahodooníiłii bíká nihił chohooʼı̨́įgoda yee nihaa áhályą́. Ił chohooʼı̨́įgo ałdóʼ aʼosin. Łaʼ baa daʼíídíilta.