BAA HANEʼÍGÍÍ
Alhazen
NÍ SHĮ́Į́ éí Abū ‘Alī al-Ḥasan ibn al-Haytham joolyéego tʼah doo baa hodiitsʼı̨́įh da. Europe dóó America kédaayahdóó Alhazen, éí Látinjí yízhíigo bee bééhoʼdílzin, Arabicjí bízhiʼ éí al-Ḥasan. Binaanish áyiilaaígíí ayóó átʼéego nihíká eelwod. “Níléídę́ę́ʼ naʼalkaah dóó ééʼdeetįįhgi yinaashnishii nilı̨́įgo bee bééhoʼdílzinii” bidiʼníí ńtʼééʼ.
Alhazen éí 965 yihahgo daatsʼí Basra hoolyéegi biʼdizhchı̨́, kʼad éí Iraq hoolyé. Sǫʼ, science, math, azééʼ, sin dadiitsʼaʼjí, adinídíín, dóó akʼeʼalchííjí bóhojiiłʼą́ą́ʼ. Díí binjishnishígíí éí dííshjı̨́įdi tʼahdii chooʼı̨́.
NÁILGI DÁʼDEESTŁʼIN
Alhazen baa nahaneʼgo táhodoolzhiizh. Éí Náil tooh nílínígíí bidádiʼdooltłʼı̨́ı̨́ł jiníigo binahojizʼą́. Ndi 1,000 nááhaigo, éí 1902go índída Aswân hoolyéedi biʼdeezhnish.
Díí baa haneʼgo Alhazen éí Náil bitsʼą́ą́dóó Ííjipgi tó nídaadląąhígíí dóó tó áńdaadįįhgo biniinaa dádiʼdooltłʼı̨́ı̨́ł níigo yinahazʼą́. Cairo binaatʼáanii Caliph al-Hakim díí yaa hodiiztsʼą́ąʼgo Ííjipdi nihaa díínáałgo nihá dádiʼdiiłtłʼı̨́ı̨́ł yidííniid. Ndi Alhazen éí díí tooh nílínígíí jiiłtsą́ągo díí yeeʼ doo bíighah da jiniizı̨́ı̨́ʼ. Áko díí biniinaa naatʼáanii doo yáʼáshóonii atíshidoolííł jinízingo 11 nááhaijįʼ tʼóó ájítʼı̨́įgo tsiʼjídeeyá nahalingo ízhʼdiilyaa, éí naatʼáanii 1021 yihahgo daaztsą́. Áko kójítʼéego biniinaa hoʼdótąʼgo ląʼígóó doo baa nijigháhígóó éí łahjįʼgo honaanish ánáájósin ńtʼééʼ.
BOOK OF OPTICS
Hwééʼílniiʼjįʼ Alhazen éí 7go naaltsoos Book of Optics wolyéego kʼasdą́ą́ʼ ałtso ájiilaa, éí “physics biʼoonishgi tsʼídá yéigo naaltsoos ílíinii átʼé” hwiindzin ńtʼééʼ. Éí adinídíín bitsʼą́ą́dóó haitʼéego colors ałtsʼą́ąjįʼ ííłʼı̨́įgi, biiʼadéestʼı̨́ı̨́ʼ haitʼéego nátʼą́ą́ʼ adinídíingo ííłʼı̨́įgi, dóó náánáłahjįʼ biih nááʼdiidláadgo haitʼéego łah átʼįįhgi díí naaltsoos yaa halneʼ. Anááʼ haitʼéego yee ooʼı̨́įgi dóó naalnishígi ałdóʼ neiskááʼ.
1200 biiʼ yihahgo Alhazen binaanish áyiilaaígíí Arabicdę́ę́ʼ saadígíí Látinjįʼ bikʼiniiʼnil. Ląʼí nináánááhaigo Europedę́ę́ʼ scholars éí díí ayóó ílíinii átʼé daaníí ńtʼééʼ. Alhazen éí tózis bee bighá adéestʼı̨́įʼii yaa halneʼgo yikʼeʼashchı̨́. Éí binahjįʼ Europedę́ę́ʼ nákʼee sinilí ádeiłʼíinii tózis bee bighá adéestʼı̨́įʼii ałkʼi ninádeiʼniłgo doo deeghánígóó bee adéestʼı̨́įʼii dóó anááʼ doo yooʼínígíí bee nélʼíinii yéédaʼdeeztą́.
CAMERA OBSCURA
Alhazen éí tsʼídá áłtsé bee iʼiilkeedí naalnishgi yéédiʼnítą́. Camera obscura wolyéego éí “chahałheeł góneʼ hazʼą́ągo” áłtsʼísígo bighá hoodzaago yah adííłdíingo tłʼóóʼdę́ę́ʼ yę́ę wóneʼjįʼ tsiiʼ haʼyaago beʼelyaa.
1800 biiʼ yihahgo photographic plates wolyéego camera obscura biih nátʼáahgo ályaa. Éí aheeskidígíí naaltsoos bikáaʼjįʼ béédaʼalʼı̨́įgo ályaa. Áádóó bee iʼiilkeedí hazlı̨́ı̨́ʼ. Bee iʼiilkeedí dóó nihinááʼ éí camera obscura naalnishígi átʼéego naalnish. *
SCIENTIFIC BIKʼEHGÓÓÍGÍÍ
Alhazen bíyoołkááł yę́ędą́ą́ʼ éí ádaalyaii haʼátʼíí biniyé kótʼéego áánííł hwiindzingi hazhóʼó ałkééʼ yisnilgo neiłkaahgo yinaashnish. Bí áłtsé kótʼéego nayínítaahgo yinaashnish, áádóó ádaalyaii ádaaníiłgi íídą́ą́ʼ diné dayoodlánę́ęgi bee ííshjání ádoolníiłii ádingo doo neʼ nilı̨́ı̨́góó yąąh naʼídíłkid ńtʼééʼ.
Scientists éí kóháʼníigi yedaʼałʼı̨́: “Yinídlánígíí ííshjání ánílééh!” Alhazen éí “scientific bikʼehgóóígíí yizhéʼé nilı̨́,” dabiłní. Áko díí binahjįʼ ląʼígóó bichʼįʼ baa ahééh daniidzin.
^ par. 13 Camera obscura dóó anááʼ aheełtʼéego naalnishgi Europe dóó America kédaayahdóó doo hazhóʼó yikʼidaʼdiitįįh da ńtʼééʼ. Áko 1600 biiʼ yihah yę́ędą́ą́ʼ Johannes Kepler wolyéego hazhóʼó yaa náhoolneʼ.