Jiihóvah Bidaʼiilʼı̨́—Haʼahóní éí God Nihaidiyiiʼaahii Nilı̨́
“Diyin God . . . éí baa haʼniih, éí tʼáá ałtsojįʼ atínihiʼdilʼı̨́įgo hanihiʼiyoołnííh *.”—2 CORINTHIANS 1:3, 4.
SIN: 7, 3
1. Ádam dóó Íiv éí Jiihóvah doo akʼeh hóółʼįįd yę́ędą́ą́ʼ, haitʼéego éí bílaʼashdlaʼii yíká análwoʼ dóó bił chodahooʼı̨́įgo ánáyiidlaa?
JIIHÓVAH éí bílaʼashdlaʼii yíká análwoʼ. Éí bílaʼashdlaʼii nidaʼiisííh ndi tʼahdii bíká aníjílwoʼ. Tʼáá ákǫ́ǫ́ Ádam dóó Íiv éí Jiihóvah doo akʼeh hóółʼįįd yę́ędą́ą́ʼ Genesis 3:15 yee ádeehaadzííʼ. Bidineʼé díí yee haadzíʼígíí yikʼidaʼdiitįįhgo náás daʼahéelchíihgo bá chodahooʼı̨́ índa doo nánílyéésgóó ádabidoolííł éí Jiihóvah bił bééhózin. Éí Séítan, Devil níłchʼi bidaʼiiníziinii binanitʼaʼí nilíinii binaanish íidoołdįįł.—1 John 3:8; Revelation 12:9.
JIIHÓVAH YÁ NDAALʼAʼ YĘ́Ę HADAʼÓLNÍIGO ÁYÓSIN
2. Haitʼéego Jiihóvah éí Nóah haʼahóní yee yíká eelwod?
2 Nóah baa nitsíníkees. Haitʼéego Jiihóvah haʼahóní yee yíká adoolwoł? Hó yoołkááł yę́ędą́ą́ʼ diné tʼóó baaʼihígi ádaaníiłgo doo ayóó atídaʼałʼı̨́ı̨́ ńtʼééʼ. Nóah, dóó beʼasdzą́ą́, dóó baʼáłchíní tʼéiyá Jiihóvah yá ndaalʼaʼ. Díí biniinaa Nóah tʼáadoo baa náhániihkaad. (Genesis 6:4, 5, 11; Jude 6) Ndi Jiihóvah éí Nóah nahasdzáán bikááʼ tʼóó baaʼihígi diné doo yáʼádaashxónígíí íidoołdįįł yidííniid. Jiihóvah éí Nóah, dóó beʼasdzą́ą́, dóó haʼáłchíní yisdéidooniłgo yił ííshjání áyiilaa. (Genesis 6:13-18) Jiihóvah éí Nóah doo náhinílyéésgóó yee yíká eelwod. Éí binahjįʼ Jiihóvah yá naalʼaʼ ńtʼééʼ dóó tʼáá ákótʼéego áʼjiilaa. (Genesis 6:9) Jiihóvah éí Nóah haʼahóní yeeʼ áyósin ńtʼééʼ.
3. Haitʼéego Jiihóvah éí Jáshowa bidziilgo áyósin ńtʼééʼ? (Áłtsé naashchʼąąʼígíí níníłʼı̨́.)
3 Tʼahádóó, Jiihóvah bá naalʼaʼí Jáshowa bidziilgo áyósin ńtʼééʼ. Jáshowa éí God bidineʼé kéyah hóóʼ dadooleeł haʼnínę́ę bíísh doohʼish hoʼdooʼniid. Siláo ayóó ádabóodziil dabikéyahdi bił daʼahizhdoogą́ąłgo bikʼeh dazhdidoodleeł. Jáshowa hó naanish ázhdoolíłígíí baa hozhdiiztsʼąąʼgo tʼóó daatsʼí hoł yeeʼgo éí Jiihóvah bił bééhózin. Éí biniinaa Jiihóvah éí Mózes áyidííniid: “Nidi Jáshowa bichʼįʼ handziihgo chánah ánílééh áádóó bidziilgo ánílééh, háálá díí dineʼé yooʼishgo haʼnaa nidoogááł, áko kéyah ííʼ dooleełii ádííʼ ádeidoolíiłgo íidoolíłígíí yidííłtsééł.” (Deuteronomy 3:28) Áádóó Jiihóvah tʼáá bí Jáshowa bidziilgo áyósin, ání: “Daʼ díísh doo bee nichʼįʼ haasdzíiʼ da? Nidziilgo íʼdííʼnílzin áádóó chánah íʼdííʼnílzin; tʼáadoo náníldzidí, doodaiiʼ tʼáadoo ádił nisindáhí, háálá Bóhólníihii [Jiihóvah] niDiyin God éí tʼáá hidínááhgóó nił hólǫ́.” (Joshua 1:1, 9) Díí saad haitʼéego Jáshowa biʼdiisnaaʼ?
4, 5. (a) Haitʼéego Jiihóvah bidineʼé yíká análwoʼ ńtʼééʼ? (b) Haitʼéego Jiihóvah biYeʼ yíká análwoʼ ńtʼééʼ?
4 Jiihóvah tʼáá ałtso bidineʼé yíká eelwod. Jew dineʼé Bábilandi dabiʼdiisnaaʼ yę́ędą́ą́ʼ baa nitsíníkees. Jiihóvah éí Jew dineʼé yíká análwoʼ yídaneedlı̨́įgo bił bééhózin. Éí binahjįʼ haʼadoolíłígíí yee hoł hólneʼ. Áádóó áhodííniid: “Tʼáadoo nił yéʼí, háálá nił honishłǫ́; tʼáadoo yéego nąąh nááhákaʼí, háálá niDiyin God nishłı̨́; nidziilgo ándeeshłííł; tʼáá aaníí, níká adeeshwoł; tʼáá aaníí, shílaʼ nishʼnáájí tʼáá ákogi áníshtʼéii bee de áníínísin doo.” (Isaiah 41:10) Tʼahádóó, Jiihóvah éí ałkʼidą́ą́ʼ Oodlání yíká análwoʼgo áyósin ńtʼééʼ. (2 Corinthians 1:3, 4 yíníłtaʼ.) Tʼáá ákótʼéego Jiihóvah nihíká análwoʼgo ánihósin.
5 Jiihóvah ałdóʼ biYeʼ yíká análwoʼ ńtʼééʼ. Jesus baptize ábiʼdiilyaago bikéédę́ę́ʼ, yáʼąąshiidę́ę́ʼ iinééʼ diistsʼą́ą́ʼ ání: “Díí shiYeʼ ayóóʼóóshʼníinii jílı̨́, tʼáá íiyisí hąą shił hózhǫ́.” (Matthew 3:17) Díí saad haitʼéego Jesus bidziilgo ábiilaa?
JESUS ÉÍ NÁÁNÁŁAʼ YÍKÁ ANÁLWOʼ
6. Haitʼéego Jesus tálent yahalneʼ yee nihíká análwoʼ?
6 Jesus éí bizhéʼé Jiihóvah yikʼehgo íʼiilaa. Áádóó náánáłaʼ niheʼoodląʼ bidziil ádeinósin yidííniid. Íídą́ą́ʼ tálent yahalneʼ. Díí haneʼ éí binanitʼaʼí baʼahódlíigo naalʼaʼí nílíinii áyidííniid: “Yáʼátʼéhígi íinidzaa, yáʼátʼéehgo índa baʼahódlíigo naalʼaʼí nílíinii; tʼįįhdígo bee naʼahoosdlíʼígíí yáʼátʼéehgo ninaanish silı̨́ı̨́ʼ, kʼad éí ląʼí bee nóhólníihgo ándeeshłííł; ninanitʼaʼí yaa bił hózhóonii bee náʼíldįįh doo.” (Matthew 25:21, 23) Díí saad binahjįʼ bídahoołʼaahii dabidziilgo Jiihóvah bá ndaalʼaʼ ńtʼééʼ!
Jesus éí Peter haʼahóní saad yee yichʼįʼ haadzííʼ áádóó naanish yee diníʼą́, náánáłaʼ dabidziilgo ádanileʼ yidííniid
7. Haitʼéego éí Jesus daalʼaadii hadaʼólníigo áyiilaa, Peter ałdóʼ?
7 Daalʼaadii ałghadazhʼditʼáahgo, háí lá Luke 22:24-26) Peter díkwíidi shı̨́ı̨́ asiihgo Jesus ndi hazhóʼó nabinitin ńtʼééʼ.(Matthew 16:21-23; 26:31-35, 75) Bee haʼahóní Peter yee yichʼįʼ haadzííʼ. Jesus éí Peter naanish yee diníʼą́ náánáłaʼ dabidziilgo ádanileʼ yidííniid.—John 21:16.
aláahdi átʼé daaní. Jesus tʼáá áłahájįʼ éí nízaadgóó yichʼįʼ haʼólní. Éí aʼohgo ádaa nitsídaakees dóó hadaʼíínółníigo náánáłaʼ baa nidaałʼaʼ yidííniid. Áádóó náánáłaʼ nihá ndaalʼaʼ doogo tʼáadoo danohsiní. (AŁKʼIDĄ́Ą́ʼ BEE HAʼAHÓNÍ
8. Haitʼéego Heziikáíyah bisiláo binanitʼaʼí dóó Júdah dineʼé hadaʼíínółní yiłní?
8 Tʼah doo Jesus bikʼehgo oodááł bił béédahoozįįd, Jiihóvah bá ndaalʼaʼí náánáłaʼ hadaʼólníigo ádayósin ńtʼééʼ. Heziikáíyah baa nitsídaakees. Asíriya dineʼé éí Júdah dineʼé yichʼįʼ nídadiibaaʼ. Heziikáíyah éí bisiláo binanitʼaʼí dóó bidineʼé áłah áyiilaa áádóó “saad hachʼįʼ yee haadzíʼígíí yee hadaʼoosnííʼ.”—2 Chronicles 32:6-8 yíníłtaʼ.
9. Haʼátʼíísh Job bitsʼą́ą́dóó bídahwiilʼą́ą́ʼ?
9 Job bitsʼą́ą́dóó hadaʼííníilníigo bídahwiidiilʼááł. Azhą́ shı̨́ı̨́ bichʼįʼ nahwiiʼnáa ndi, náánáłaʼ hadaʼíínółní yiłníigo neineeztą́ą́ʼ. Béénílniih hastóí léiʼ Job tiʼhooníihgo saad bee haʼahónínígíí yee hachʼįʼ haadzííʼ. Job éí díí hastóí bíká adeeshwoł éí saad yáʼádaatʼéhígíí bee nihichʼįʼ yáshtiʼgo bee hadaʼíínółní yiłní. Saad doo bee akʼeh dadiniihígíí éí ndagaʼ. (Job 16:1-5) Job éí Iiláíhu bitsʼą́ą́dóó saad bee haʼahóní jidiiztsʼą́ą́ʼ áádóó Jiihóvah ałdóʼ tʼáá bí hachʼįʼ haadzííʼ.—Job 33:24, 25; 36:1, 11; 42:7, 10.
10, 11. (a) Haʼátʼíí biniyé Jéfthah bitsiʼ haʼahóní yinízin? (b) Dííshjı̨́įdi háísh éí haʼahóní bee bichʼįʼ hadiidzih?
10 Jéfthah bitsiʼ ałdóʼ haʼahóní yídin nilı̨́. Hazhéʼé, Ánihwiiʼaahii Jéfthah, Áman dineʼé yichʼįʼ jideezbaaʼ. Jéfthah yee ádeehaadzííʼ, éí díí Jiihóvah nihíká eelwodgo anaʼí bikʼeh dadeidlı̨́įʼgo, hooghandi nánísdzáago tsʼídá áłtsé shidááh níyáhígíí éí Jiihóvah biníbaal biiʼ hodílzinii góneʼ baa nijilʼaʼ dooleeł. Áman bidineʼé yikʼeh deesdlı̨́ı̨́ʼ, bikéédóó tsʼídá áłtsé hadáá yílwodígíí éí hatsiʼ. Tʼáá éí tʼéí hweʼawéeʼgo biniinaa Jéfthah bijéí bichʼįʼ hodiiznááʼ. Ádee hajoodzííʼ yę́ę beʼjiilaa. Áko hatsiʼ tʼah hijiináágóó níbaal biiʼ hodílzingi Jiihóvah bá nijisʼaʼ.—Judges 11:30-35.
11 Díí Jéfthah bá nanitłʼah ndi bitsiʼ shı̨́ı̨́ alááh átʼéego bá nanitłʼah ńtʼééʼ. Éí tsʼídá doo azhdooyeh da dóó haʼáłchíní doo hwee hodooleeł da. Bił hajííjééʼ náás nidaʼiichíih dooleeł yę́ę ádin. Hazhéʼé yee haadzííʼ yę́ę tʼah hó íizhnízingo beʼjiilaa. (Judges 11:36, 37) Éí haʼahóní łą́ągo jinízin. Diyin Bizaad ání: “Áko Ízrel dineʼé bibee éʼélʼįʼ bikʼehgo ákódaʼałʼı̨́; tʼáá nináháhááh bikʼeh Ízrel dineʼé bitsiʼké danilíinii Jéfthah éí Gíliyad dineʼé nilı̨́įgo bitsiʼ baa nídajichahgo [yił nida hóshǫ́ biniyé yaa nákaah ńtʼééʼ] dı̨́ʼí jı̨́ náʼádleehgo nínáhah nítʼééʼ.” (Judges 11:39, 40) Jéfthah bitsiʼ áátʼįįdígíí baa nitsíikeesgo dííshjı̨́įdi Oodlání łaʼ tʼáá sáhí nidaakaígíí Jiihóvah yéigo yaa nidaalnish. Baa ahééh daniidzingo saad haʼahónínígíí bichʼįʼ ííshjání ádíílííł.—1 Corinthians 7:32-35.
DAALʼAADII ÉÍ BIKʼIS HADAʼÓNÍ YEE ÁDEIYÓSIN
12, 13. Haitʼéego Peter bibrothers ‘dabidziilgo áyiilaa’?
12 Jesus yiską́ągo bidiʼyoolyéełgo yilʼaadii Peter áyidííniid: “Sáíman, Sáíman, jóʼakon, tłʼoh naadą́ą́ʼ bigházhníłdééh nahalinígi átʼéego ándoolííł biniyé Séítan nííkeed. Nidi ná sodeeszin, áko neʼoodląʼ bee aa dzódlí doo bígééd dííleeł da, áko adíísihígíí bitsʼą́ąjįʼ dah nídinidzáago, nikʼisóó dabidziilgo áńdadíídlííł.”—Luke 22:31, 32.
13 Ałkʼidą́ą́ʼ Oodlání danilínígíí áłah nídaʼadleehgi Peter bá alą́ąjįʼ jizı̨́ı̨́ ńtʼééʼ. (Galatians 2:9) Péntekastdi éí brothers tʼáadoo nínadahoníłyéésí hadaʼíínółní yidííniid. Ląʼí nááhai bikéédóó habrothers bichʼįʼ akʼeʼjishchı̨́: “Áłtsʼíísígo nihichʼįʼ akʼeʼshéłchı̨́. Éí baʼahódlíigo Christ bee nihikʼis nilı̨́įgo shił bééhózin. Díí bee nihichʼįʼ akʼeʼshéłchínígíí tʼáá aaníí Diyin God bibee ajoobaʼ bee nihił hashneʼgo bee chánah danohłı̨́įgo ádanihishłeʼ. Áko yéego bee nidasoozı̨́.” (1 Peter 5:12) Peter éí Oodlání yichʼįʼ íʼiilaa hadaʼíínółní yiłní. Dííshjı̨́įdi ałdóʼ hadaʼíínółní Jiihóvah yee hahasdzííʼ bibaʼ ádaniitʼé!—2 Peter 3:13.
14, 15. Yilʼaadii John éí Diyin Bizaad naaltsoos yikʼeʼashchínígíí haitʼéego bee hadaʼííníilníi doo?
14 Ałkʼidą́ą́ʼ Oodlání danilínígíí áłah nídaʼadleehgi yilʼaadii John ałdóʼ bá alą́ąjįʼ jizı̨́ı̨́ ńtʼééʼ. Jesus beʼiinaʼ dóó nahasneʼígíí baa hojilneʼgo akʼeʼjishchı̨́. Neeznádiindóó baʼaan nááhai díí naaltsoos Diyin Bizaad Oodlánígíí chodayoołʼı̨́įgo yee hadaʼólní, éí díísh jı̨́ tʼahdii nihidziilgo ánihósin. John binaaltsoos biiʼ tʼéiyá Jesus tʼáá aaníí bídahoołʼaahii ayóóʼóʼóʼní ííshjání ádeełʼı̨́įgo bee béédahózin doo.—John 13:34, 35 yíníłtaʼ.
15 Táaʼgo naaltsoos John yikʼeʼashchínígíí nihidziilgo ánihósin, nihąąh nináádahákaʼgo bee hadaʼííníilní. Nidaʼiyiilzíhígíí baa nitsídeikeesgo, éí Jesus nihikʼé nináʼílyáagi baa daʼííníiltaʼgo bee hadaʼííníilní “nihibąąhági átʼéii tʼáá átʼé ałtso nihąąh tánéigis.” (1 John 1:7) Tʼáh ndi doo ákótʼéego nitsíjíkeesgo, éí ajółtaʼgo bee haʼjólníi doo “God éí nihijéí biláahdi ayóó átʼéii” nilı̨́.(1 John 3:20) John éí tʼáá bí tʼéiyá Diyin Bizaad yikʼeʼashchı̨́ “God ayóóʼóʼóʼníinii nilı̨́.” (1 John 4:8, 16) John naaki góneʼ dóó tááʼ góneʼ naaltsoos Oodlání hadaʼíínółníigo “tʼáá aaníinii yikʼehgo dayíkáahgo” yiłní.—2 John 4; 3 John 3, 4.
16, 17. Haitʼéego yilʼaadii Paul ałkʼidą́ą́ʼ Oodlání hadaʼíínółní yidííniid?
16 Yilʼaadii Paul éí haitʼéego bibrothers hadaʼólníigo áyiilaa baa nitsíníkees. Acts 8:14; 15:2) Judíyadi dineʼé łaʼ tʼáá íídą́ą́ʼ tʼááłáʼí God dayoodlánígíí éí Christ yee nideineeztą́ą́ʼ. Yilʼaadii Paul níłchʼi diyinii hoołʼaʼ, Gríik dineʼé, Rome dineʼé, dóó náánáłaʼ dineʼé éí ląʼí dabigod yichʼįʼ nidahałáhígíí yił nahasneʼ.—Galatians 2:7-9; 1 Timothy 2:7.
Jesus ájídin bikéédóó, łaʼ daalʼaadii éí Jerúsalemdi ndaakai. Ákweʼé hastóí daʼéeʼéshígíí bá hazʼą́. (17 Paul éí Térkii, Gríis, dóó Ítalii dahoolyéégóó nahojilneʼgo tázhdííyá. Doo Jew dadineʼé akǫ́ǫ́ dabighanígíí yichʼįʼ nahasneʼ, áádóó Oodlání áłah nádleehgo áyiilaa. Ániid daʼoosdląądígíí iiná baa ndanitłʼah ńtʼééʼ. Tʼáá hó hodineʼé atídaʼháłʼı̨́ áko bee haʼahónínígíí bídin dajílı̨́. (1 Thessalonians 2:14) 50 yihah yę́ędą́ą́ʼ Paul akʼeʼashchı̨́ éí Thesalonáíkadi ániid daʼoosdląądígíí bichʼįʼ áʼjiilaa. Kójíní: “Tʼáá áłahjįʼ danihííníijíigo sodadiilzingo Diyin God bichʼįʼ tʼáá ánółtso nihaa ahééh daniidzin. Niheʼoodląʼ binahjįʼ baa nidaahkaígíí áádóó ayóóʼóʼóʼní bee deínółníshígíí índa” hadaʼíínółní. (1 Thessalonians 1:2, 3) Áádóó áháłní danihidziilgo ádaʼdíínółzin áádóó akʼeʼjishchı̨́: “Tʼáá ádaahtʼínígi átʼéego chánah ídaʼahołneʼ índa ahíłká anáhjahgo nihidziil ádaʼahołnééh.”—1 Thessalonians 5:11.
HASTÓÍ ALĄ́ĄJĮʼ DAʼÉEʼÉSHÍGÍÍ HAʼAHÓNÍ YEE NIHADAʼAŁTSOʼ
18. Ałkʼidą́ą́ʼ haitʼéego hastóí daʼéeʼéshígíí éí Philip bee haʼjólníí ńtʼééʼ?
18 Ałkʼidą́ą́ʼ hastóí daʼéeʼéshígíí éí Jiihóvah choyoosʼįįdgo Oodlání hadaʼíínółní áádóó hastóí oodlání yá naazíinii ałdóʼ ahwiiłní. Philip éí Samériya dineʼé bichʼįʼ Christ baa nahojisneʼ, hastóí daʼéeʼéshígíí bíká anájah ńtʼééʼ. Peter dóó John, nizhdiltʼéego áhoʼdoolʼaad, ániid Oodlání daazlı̨́ı̨́ʼígíí níłchʼi diyinii bikʼi dadooleełgo bíká sozdoolzin. (Acts 8:5, 14-17) Tʼáá ájíłtso éí hastóí daʼéeʼéshígíí háká ííjééʼ bee hadaʼjólníigo ádahoolaa!
19. Ałkʼidą́ą́ʼ hastóí daʼéeʼéshígíí éí Oodlání yichʼįʼ naaltsoos ádayiilaaígíí dajííłtaʼ, bikʼeh hadáá jiidzaa?
19 Tʼahádóó, hastóí daʼéeʼéshígíí bee hazʼáanii daʼílínígíí baa nídajistʼįįd. Mózes bibee hazʼáanii binahjįʼ Jew dineʼé ąąh nídahineeshgizh ńtʼééʼ. Doo Jew dineʼé Oodlánígíí shąʼ? (Acts 15:1, 2) Hastóí daʼéeʼéshígíí níłchʼi diyinii yíká sodadoolzin dóó scriptures binahjįʼ yaa nídaastʼįįd bikééʼdóó ąąh nídahineeshgizh éí doo ílı̨́į da dadííniid. Áádóó baa nídajistʼįįd yę́ę naaltsoos bikááʼ niiʼnil áádóó brothers áłah nídaʼadleehgóó bichʼįʼ ádajiilaa. Oodlání naaltsoos, “éí dayííłtaʼgo bee haʼahóníinii bąą bił dahóózhǫǫd.”—Acts 15:27-32.
20. (a) Dííshjı̨́įdi Hastóí Daʼéeʼéshígíí haitʼéego hadaʼííniilníigo yee nihíká anájah? (b) Náánágo haʼátʼíísh naʼídíkidígíí baa nínáádadíitʼįįł?
20 Dííshjı̨́įdi, Hastóí Daʼéeʼéshígíí éí Bethelites, dóó special full-time bindaanishígíí, áádóó tʼáá áníiltso nihíká anídaajah. Ałkʼidą́ą́ʼ nihibrothers nahalingo nihí ałdóʼ ayóó nihił dahózhǫ́ bee hadaʼííníilní ádanihósin! Hastóí Daʼéeʼéshígíí éí 2015 yę́ędą́ą́ʼ naaltsoos Jiihóvah Baa Nánídááh ádayiilaa. Éí tʼáá aaníí oodlą́ yitsʼá haaskaígíí yee hadaʼólníi doogo bá ályaa. Elders tʼáásh bí tʼéiyá saad haʼahónínígíí yee nidaʼnitin, doodaiiʼ tʼáá áníiltso daatsʼí ákódeiitʼı̨́? Díí naʼídíkidígíí náánágo baa nínáádadíitʼįįł.
^ par. 2 Or “haʼahóní.”