Skip to content

Skip to table of contents

Nihaʼáłchíní Dahóyą́ągo Yisdádoogááł Bee Bíká Anídeijah

Nihaʼáłchíní Dahóyą́ągo Yisdádoogááł Bee Bíká Anídeijah

‘Tʼáá awééʼ nílı̨́ı̨́dę́ę́ʼ Diyin God bizaad bee akʼedaʼashchíinii nił bééhoozinígíí bee ahoʼniʼniyąądgo . . . bee yisdádíínááł.’—2 TIMOTHY 3:15.

SIN: 141, 134

1, 2. Łaʼ azhéʼé dóó amá danilíinii haʼátʼíísh biniinaa éí baʼáłchíní Jiihóvah yaa ádahodiitʼaahgo baptize ádabiʼdiilyaago baa dabíniʼ?

TʼÓÓ AHAYÓÍ Diyin Bizaad yídahoołʼaahígíí éí God yaa ádahodiitʼaahgo baptize ádabiʼdiilyaa. Ląʼí nooséłí danilı̨́įgo éí Diyin Bizaad bitsʼą́ą́dę́ę́ʼ tʼáá aaníí naʼnitinígíí bee dabidiʼneesą́. Díí bikʼeh hinishnáago daaníigo nídeidiilá. (Psalm 1:​1-3) Azhéʼé dóó amá nohłı̨́įgo, nihaʼáłchínída baptize abiʼdiʼdoolníiłgo bíká dínóhʼı̨́ı̨́ʼ.—Compare 3 John 4.

2 Ákondi shı̨́ı̨́ łahda tʼáá niʼdiiłʼáa łeh. Łaʼ shı̨́ı̨́ nooséłí baptize ádabiʼdiilyaa ndi God bibee hazʼáanii daatsʼí yikʼehgo dahináa dooleeł baa ákoninizı̨́ı̨́ʼ. Ákondi łaʼ díí tʼáá aaníigo naʼnitinígíí yitsʼą́ąjįʼ dah hidiikah. Áko azhéʼé dóó amá nilínígíí díí sheʼawééʼ Jiihóvah ayóóʼáyóʼnínę́ę daatsʼí niʼ kwíidoolííł, danohsin. Neʼawééʼ éí ałkʼidą́ą́ʼ Éfesasdi oodlání átʼéego daatsʼí nitsíkees. Jesus ááhyiłní: “Átséédą́ą́ʼ nihiʼayóóʼóʼóʼniʼ yę́ę bitsʼáhisoohkaigo átʼé.” (Revelation 2:4) Neʼawééʼ beʼoodląʼ dóó beʼayóóʼóʼóʼniʼ bidziilgo yee yisdádoogááł, haash yitʼéego bíká adiilwoł? (1 Peter 2:2) Diyin Bizaad biiʼ Timothy baa haneʼígíí bitsʼą́ą́dę́ę́ʼ ídahwiidiilʼááł.

‘GOD BIZAAD BEE AKʼEDAʼASHCHÍINII NIŁ BÉÉHOOZIN’

3. (a) Haitʼéego Timothy éí Jesus yikééʼ dah diiyá, dóó bóhojiiłʼą́ʼígíí binahjįʼ haa jiidzaa? (b) Paul éí Timothy haʼátʼíí táaʼgo bíhooʼaahígíí yichʼįʼ chʼíhozhníʼą́?

3 Yilʼaadii Paul éí 47 C.E yihah góneʼ áłtsé Lístradi níyá. Timothy tʼahdii nooséłí nilı̨́įgo, Jesus binaʼnitinígíí yíhoołʼą́ą́ʼ. Nahodiʼneeztą́ʼígíí bikʼehgo ájoonííł, dóó naaki nááhai bikéédóó Paul bił nazhnitin biniyé dashdiiʼáázh. Áádóó 16 nááhai bikéédóó Paul éí Timothy yichʼįʼ íʼjiilaa. Éí ání: “Bíhwiiniłʼą́ʼígíí índa yisínídląądígíí bidziilgo bee sínízı̨́. Háálá bitsʼą́ą́dóó bíhwiiniłʼą́ąʼii nił bééhózin, áádóó tʼáá awééʼ nílı̨́ı̨́dę́ę́ʼ Diyin God bizaad bee akʼedaʼashchíinii [Hebrew Scriptures] nił bééhoozinígíí bee ahoʼniʼniyąądgo éí Christ Jesus yinídlánígíí bee yisdádíínáałgi yíneelʼą́ągo yínaniniłtin.” (2 Timothy 3:​14, 15) Paul éí Timothy yaa halneʼgo baa ákoniidzin. Éí ání: Áłtséhígíí éí Diyin Bizaad bee akʼedaʼashchíinii hoł bééhózin, naaki góneʼ éí yíhoołʼą́ʼígíí yéigo joosdląądgo hajéí biiʼ hólǫ́, dóó tááʼ góneʼ éí Christ Jesus binahjįʼ hweʼoodląʼ bee hojíyą́ągo yisdázhdoogááł.

Áłchíní yázhí ndi, Diyin Bizaad biiʼ diné baa dahaneʼígíí dóó ádahóótʼįįdígíí yídahoołʼaahgo átʼé

4. Naʼáłchíní nanitingo, haʼátʼíísh choisíníłʼįįd? (Áłtsé eelkidígíí níníłʼı̨́.)

4 Azhéʼé dóó amá nilı̨́įgo, neʼawééʼ Diyin Bizaad biyiʼdi bikʼeʼashchínígíí bił bééhózin doo nínízin. Áłchíní yázhí ndi, Diyin Bizaad biiʼ diné baa dahaneʼígíí dóó ádahóótʼįįdígíí yídahoołʼaahgo átʼé. Jiihóvah Yá Dahalneʼé bił hazʼą́ą́dę́ę́ʼ tʼóó ahayóí naaltsoos bee naʼnitinígíí dóó ndaalkidígíí dahólǫ́. Éí azhéʼé dóó amá baʼáłchíní bee neinitingo choidoołʼįįł. Háiidígíísh nízaad kʼehjí bee hadilyaago hólǫ́? Sheʼawééʼ tʼáá áhą́dígo Jiihóvah yił ahééh hoʼdílzin dooleeł nínízingo, Diyin Bizaad bee nanitin doo.

NEʼOODLĄʼ “BIDZIILGO BEE SÍNÍZĮ́”

5. Timothy éí Jesus haneʼ yáʼátʼéehii bijéí tłʼááhdę́ę́ʼ yee yoosdląąd, haitʼéego nihił béédahózin?

5 Áłchíní éí Diyin Bizaad biiʼ haneʼígíí tʼóó bił bééhózingo doo bíighah da. Béénílniih, Timothy éí díí yinídlánígíí nijéí tłʼáahdi hólǫ́ǫgo bee sínízı̨́, biʼdooʼniid. Timothy ‘tʼáá awééʼ jílı̨́ı̨́dą́ą́ʼ,’ Diyin Bizaad bee akʼeʼashchínígíí hoł bééhózin. Náás jizhneesą́ągo, Jesus éí Mesáíyah nilı̨́įgo joosdląąd. Timothy hweʼoodląʼ bidziil silı̨́įʼgo baptize áhoʼdiilyaa, áko índa hojilneʼ biniyé Paul bił dashdiiʼáázh.

6. Haitʼéego naʼáłchíní éí Diyin Bizaad yoodlą́ągo bee bíká adiilwoł?

6 Timothy nahalingo, haitʼéego naʼáłchíní nanitingo beʼoodląʼ bidziilgo nooséeł doo? Áłtsé bichʼįʼ haʼjólní. Oodląʼ nooséełgo ayóó binaʼanishgo átʼé. Haʼátʼííshı̨́ı̨́ yinídlánígíí naʼáłchíní éí doo tʼáá ákótʼéego oodlą́ą da dooleeł. Jó, áłchíní “háidísh yáʼátʼééh índa háidísh doo yáʼátʼéeh daígíí bił béédahózin” éí yídahoołʼaah. (Hebrews 5:14 yíníłtaʼ.) Azhéʼé dóó amá nilı̨́įgo, naʼáłchíní beʼoodląʼ niłdzilgo áyósin bee bíká adoołwoł. Naʼídééłkidgo bee bíká adiilwoł. Azhéʼé léiʼ bitsiʼ neinitingo baa haneʼ, díí bitsʼą́ą́dóó ídahwiidiilʼááł.

7, 8. (a) Thomas bitsiʼ neinitingo, haitʼéego yichʼįʼ haʼólní? (b) Hádą́ą́ʼ shąʼ neʼawééʼ bichʼįʼ haʼíínílníí ńtʼééʼ?

7 Thomas éí bitsiʼ 11 binááhai díí átʼéeda ayóogo naʼídééłkid: “Jiihóvaásh éí magí bitsʼą́ą́dę́ę́ʼ hosíídlı̨́įʼgo ánihiilaa?” doodaiiʼ “Haʼátʼíísh biniinaa kin dah naazhjaaʼgóó adaʼíiʼníił, doo atah anidaʼíiʼnił da?” Thomas kʼad ání: “Łahda tsxı̨́įłgo bił hodeeshnih ndi, tʼóó tʼą́ą́ʼ bił kóníshtʼé. Tʼáá áłtsʼísígo yíneelʼánígíí bił chʼíhwiishʼaah.”

8 Thomas bił bééhózingo, bitsiʼ yichʼįʼ haʼólníigo hazhóʼó neinitin doo. Tʼáá ałtso Jesus yikééʼ deiyíkáhígíí ábidiʼní, “Ałchʼįʼ nízaadgóó hadaʼíínółní.” (Colossians 3:12) Thomas éí bitsiʼ beʼoodląʼ niłdzilgo yee yíká adoolwołgo, tʼáá hodidoonaał baa yátiʼgo yaa ákoniizı̨́ı̨́ʼ. Diyin Bizaad biiʼ naʼnitinígíí yíhoołʼaahgo yee hashtʼeʼ nitsékees. Thomas ání: “Shí dóó sheʼasdzą́ą́ éí niheʼawééʼ daatsʼí yíhoołʼaahígíí tʼáá íiyisíí yoodlą́, dóó tʼáá daatsʼí bił ákótʼé niidzin. Nanihídíłkidgóó éí nihił yáʼátʼééh. Doo nashídééłkidgóó éí shiʼdiiłʼáa doo.”

Neʼawééʼ Diyin Bizaad biiʼ baa dahaneʼígíí yoodlą́ągo, haʼíínílníigo bee bíká adiilwoł

9. Haitʼéego naʼáłchíní Diyin Bizaad yoodlą́ą doogo bee bíká adiilwoł?

9 Azhéʼé dóó amá haʼjólníigo bee nazhnitin, áko baʼáłchíní oodląʼ “áníłtéelgi, áníłnéezgi, dego áníłtsogi índa íídéetą́ąʼgi” yikʼiʼdiitįįh doo. (Ephesians 3:18) Binááhaígíí dóó akʼiʼdiitįįh yíneelʼánígíí bikʼehgo nazhnitin doo. Beʼoodląʼ bidziil yileehgo, óltaʼdi beʼoodląʼ yichʼą́ą́h yáłtiʼgo éí bee bíká análwoʼ doo. (1 Peter 3:15) Naʼáłchíní Diyin Bizaad biiʼdóó anoonééł baa naʼnitinígíí choyoołʼı̨́įgoósh yééhósin? Diyin Bizaad biyiʼdę́ę́ʼ haneʼígíísh yikʼidiitįįh? * (Footnote níníłʼı̨́.) Béénílniih, neʼawééʼ Diyin Bizaad biiʼ baa dahaneʼígíí yoodlą́ągo, haʼíínílníigo bee bíká adiilwoł. Éí tʼáá ákónéeh doo.—Deuteronomy 6:​6, 7.

Tʼáá ní bee ánítʼéhígíí binahjįʼ naʼáłchíní beʼoodląʼ noosééł

10. Haitʼéego ílínígíí bee nanitin doo?

10 Tʼáá ní bee ánítʼéhígíí binahjįʼ naʼáłchíní beʼoodląʼ noosééł. Amá léiʼ Stephanie wolyéego táaʼgo hwee atʼééké hólǫ́. Éí ání: “Shaʼáłchíní tʼáá awééʼ danilı̨́įgo, díí áda naʼídíshkid: ‘Jiihóvah tʼáá aaníí hólǫ́, beʼayóóʼóʼóʼniʼ dóó tʼáá ákogi átʼéii nilı̨́ haʼátʼíí biniinaa tʼáá aaníí yinishdlą́ągo shaʼáłchínísh bee bichʼįʼ yáshtiʼ? Shaʼáłchínísh Jiihóvah ayóóʼííníshʼnínígíí doo shił naaki nilı̨́įgo dayooʼı̨́?’ Sheʼoodląʼ niłdzil íinisingo, áko shaʼáłchíní ałdóʼ ákótʼée doo.”

HONÍYĄ́ĄGO YISDÁDÍÍNÁÁŁ

11, 12. Hódząʼ haʼátʼíísh átʼé, dóó náás jinooséłígíí doo bił ahídéétʼiʼgóó haitʼéego nihił béédahózin?

11 Timothy éí Diyin Bizaad bee bikʼeʼashchínígíí bił bééhózin dóó bee ajoodlánígíí bee jizı̨́. Ákondi Paul éí diyingo bee akʼedaʼashchíinii Timothy bee hojíyą́ągo yisdázhdoogááł haʼníigi, haʼátʼíísh áhyiłní?

12 Insight on the Scriptures, Volume 2 wolyéhígíí, hódząʼ yiłníigo yaa hoolneʼígíí hazhóʼó yaa chʼíhoníʼą́. Díí hódząʼ hoolyéhígíí éí “tʼáá ałtsoní bóhojiiłʼą́ʼígíí dóó bikʼizhdiitánígíí chojoołʼı̨́įgo anídahaztʼiʼgo hashtʼezhdoolííł. Áádóó tsístłʼazhdoogáłígíí bitsʼą́ąjįʼ kójítʼée doo, dóó náásgóó áda nahojitʼá háká adoolwoł doo. Áádóó náánáłaʼ nahatʼá bee bíká azhdoolwoł. Éí doo hóyánígíí doo bił ałhídéétʼiʼ da.” Diyin Bizaad ání: “Doo áháyąʼ éí áłchíní bijéí biiʼdi hólǫ́.” (Proverbs 22:15) Hódząʼ hwee ádingo éí doo áhojilyą́ą da wolyé. Hódząʼ hwee hólǫ́ǫgo éí hantsíkees neiyą́ągo áhyiłní. Diné diyin kʼehgo hóyą́ągo éí Jiihóvah yaʼólí dóó yikʼeh hółʼı̨́. Náás jinooséełgo éí doo diyin kʼehgo hódzą́ yiłnínígíí átʼée da.—Psalm 111:10 yíníłtaʼ.

13. Haitʼéego nooséłí éí dahojíyą́ągo yisdázhdookah ííshjání ádeidoolííł?

13 Nooséłí diyin kʼehgo hojíyą́ągo éí bidázhnoolnínígíí doodaiiʼ náánáłaʼ nooséłígíí bikʼehgo ‘tʼáadoo bee nahíílghałí.’ (Ephesians 4:14) Ákondi “háidísh yáʼátʼééh índa háidísh doo yáʼátʼéeh daígíí bił béédahózin doo biniyé yaa nitsídaakeesii naʼíhonitaah yee yídahoołʼą́ą́ʼ.” (Hebrews 5:14) Azhą́ shı̨́ı̨́ bizhéʼé dóó bimá doo ákǫ́ǫ́ nidaakai da ndi, hódzą́ bee dahólónígíí éí yáʼátʼéehgo ádaa nitsídaakees. (Philippians 2:12) Díí hódząʼ binahjįʼ yisdádoogáałgo átʼé. (Proverbs 23:​15, 18 yíníłtaʼ.) Haitʼéego naʼáłchíní díí bibee hódząʼ nooséełgo bee bíká adiilwoł? Tʼáá ni sínízínígíí, naʼáłchíní yee naa ádaa ákodanízin. Bee yáníłtiʼígíí dóó bee ánítʼéhígíí, Diyin Bizaad bibee hazʼáanii bikʼehgo hinínáago naʼáłchíní dayooʼı̨́.—Romans 2:​21-23.

Haʼátʼíísh biniinaa nihaʼáłchíní tʼáá nidaniitin? (¶14-18 bił)

14, 15. (a) Nooséłí baptize áshidiʼdoolnííł nízinígíí, haash yitʼéego yaa nitsíkees doo? (b) God bibee hazʼáanii bikʼeh hojíłʼı̨́įgo, haitʼéego naʼáłchíní bee bikʼihojisdliʼii yaa nitsíńjíkeesgo bee bíká adiilwoł?

14 Naʼáłchíní díí yáʼátʼééh índa díí doo yáʼátʼéeh da, doo tʼóó bił hojilneʼ da. Ákondi, haʼáłchíní bibee oodląʼ bidziilgo áyósingo, yaa nitsíkeesígíí bee bíká azhdoolwoł. Nooséłí díí yaa nitsídaakeesgo átʼé: ‘Haʼátʼíí biniinaa Diyin Bizaad łaʼ honeeninii doo yá hasʼą́ą da? Áádóó Diyin Bizaad bibee hazʼáanii bikʼeh hinishnáago, tʼáásh aaníí shá yáʼátʼééh?’—Isaiah 48:​17, 18.

15 Naʼáłchínída baptize áshidiʼdoolníił niizįįhgo, éí ląʼí naanish bąą niilyáhígíí bił ahídéétʼiʼ bididííniił. Áádóó baptism hazhóʼó yaa nitsékees doo. Bąą niilyáhígíí haash yitʼéego yaa nitsékees? Haitʼéego bikʼihojidlíi doo? Haitʼéego nanitłʼah? Haʼátʼíísh biniinaa bikʼihojidlíhígíí éí nanitłʼaaígíí biláahdi ílı̨́? (Mark 10:​29, 30) Tʼah doo baptize ábiʼdilneehgóó, hazhóʼó yaa nitsékees doo. Jiihóvah bikʼeh hojíłʼı̨́įgo bikʼihojidlíigo dóó bibee hazʼáanii kʼízhnítiʼgo doo yáʼátʼééhgóó ázhdooníłígíí éí neʼawééʼ yaa nitsékeesgo bíká adiilwoł. Áko Diyin Bizaad bibee hazʼáanii bikʼehgo hináa tʼáá áłahjįʼ bá yáʼátʼéehgo yoodlą́ą doo.—Deuteronomy 30:​19, 20.

BAPTIZE ÁBIʼDIILYAAÍGÍÍ BEʼOODLĄʼ NAAKI BIŁ NILĮ́ YILEEHGO

16. Naʼáłchíní baptize ádabiʼdiilyaa ndi beʼoodląʼ doo niłdzil silı̨́įʼgo haash díínííł?

16 Baptize ábiʼdiilyaa ndi naaki bił nilı̨́įgo haash díínííł? Łahda, nahasdzáán bikáaʼgi baa ooldahígíí yídin nilı̨́į łeh, doodaiiʼ Diyin Bizaad yikʼehgo hinánę́ę bił naaki nilı̨́į łeh. (Psalm 73:​1-3, 12, 13) Haitʼéego bichʼįʼ ánítʼé binahjįʼ Jiihóvah daatsʼí tʼáá yá naalʼaʼ doo. Nooséłí doodaiiʼ tʼah áłchíní danilı̨́įgo ndi, tʼáadoo bichʼįʼ náháchįʼí. Ákondi ayóóʼííníshʼní dóó níká adeeshwoł bidiníigo bichʼįʼ yáníłtiʼ.

17, 18. Nooséłí naaki bił nilı̨́įgo, haitʼéego azhéʼé dóó amá áká azhdoolwoł?

17 Ániid naagháii baptize ábiʼdiilyaaígíí éí Jiihóvah hweʼiinaʼ baazhdiníʼą́. Díí bee ádaa azhdootʼánígíí éí Jiihóvah ayóóʼájóʼníi doo, dóó bá nijilʼaʼígíí átséedi ájósin doo. (Deuteronomy 11:1 yíníłtaʼ.) Jiihóvah baa ázhditʼaahgo éí tʼáá aaníí ájíníigo yinéłʼı̨́, áko nihí ałdóʼ tʼáá ákótʼéego níilʼı̨́į doo. (Ecclesiastes 5:​4, 5) Díí naʼáłchíní béénílniih bididííniił. Ákondi Jiihóvah Yá Dahalneʼé bił hazʼą́ą́dę́ę́ʼ ná ádayiilaaígíí áłtsé yíníłtaʼ. Naʼáłchíní hazhóʼó bichʼįʼ yáníłtiʼ, Jiihóvah éí hweʼiinaʼ yaa ádeetʼánígíí dóó baptize ályaa yę́ę éí doo bee naʼaʼnée da, ákondi ląʼígóó bee bikʼihojidlíi doo.

18 Naaltsoos Questions Young People Ask—Answers That Work, Volume 1 wolyéhígíí, bineʼdę́ę́ʼ appendix “Questions Parents Ask” hólǫ́, éí níká adoolwoł. Éí ání, naʼáłchíní tʼáá aaníinii yitsʼą́ąjįʼ silı̨́įʼ tʼáadoo níníziní, ndi haʼátʼííshı̨́ı̨́ tʼáá íiyisíí biʼdiiłʼáhígíí nił bééhodoozįįł. Łahda éí óltaʼdi yił naaldeehígíí yéʼéłʼı̨́ doodaiiʼ doo bił hatsʼíi da. Doodaiiʼ náánáłaʼ nooséłí Jiihóvah bá ndaalʼaʼgo doo bił aheełtʼée da deinízin. Appendix díí ałdóʼ ííshjání ííłʼı̨́: Díí ádaatʼéhígíí éí neʼoodląʼ doo bikʼijįʼ átʼée da. Haʼátʼííshı̨́ı̨́ bá nanitłʼah biniinaa bił ákóhootʼé. Áádóó naʼáłchíní tʼáá aaníinii ádaatʼéii naaki bił nilı̨́įgo éí appendix chʼíhwiizʼánígíí yee níká adoolwoł.

19. Haitʼéego nihaʼáłchíní hóyą́ągo yisdádookah bee bíká adoołwoł?

19 Azhéʼé dóó amá danohłíinii nihaʼáłchíní diyin kʼehgo “tʼáá hashkée nidanohtin, índa hazhóʼó nidanohtin, éí Bóhólníihii binaʼnitinígíí” nihąąh niilyá. (Ephesians 6:4) Diyin Bizaad biyiʼdę́ę́ʼ naʼnitinígíí naʼáłchíní hazhóʼó nanitin. Áádóó tʼáá íiyisíí yoodlą́ą dooleełgo bee bíká anánílwoʼ. Beʼoodląʼ bidziil silı̨́įʼgo éí Jiihóvah yaa ádidootʼááł dóó yá naalʼaʼgo alą́ąjįʼ áyósin. Jiihóvah Bizaad, biníłchʼi diyinii, dóó tʼáá wołíbee ánítʼínígíí neʼawééʼ diyin kʼehgo hóyą́ągo yisdádoogááł bee bíká anánílwoʼ.

^ par. 9 Study guides éí naaltsoos “Diyin Bizaad Nanihinitingo Átʼé” bitsʼą́ą́dóó ályaa. Díí éí nooséłí dóó daneeyánígíí Diyin Bizaad yee yikʼiʼdidootı̨́ı̨́ł dóó tʼáá aaníinii baa haneʼ bee bíká adoolwoł. Tʼóó ahayóí saad kʼehjí jw.org biiʼ hólǫ́. BIBLE TEACHINGS > BIBLE STUDY TOOLS níníłʼı̨́.