1, 2. Haʼátʼíí biniyé Ániilaii íísíníłtsʼą́ąʼgo neʼiinaʼ yíłtʼihgi níká adoolwoł? (Áłtsé adahaskidígíí níníłʼı̨́.)

NOOSÉŁÍ nilı̨́įgo, náasdi ádíílíłígíí shı̨́ı̨́ tʼóó ahayóí kótʼéego daniłní. Báʼóltaʼí dóó náánáłaʼ shı̨́ı̨́ wódahgo óltaʼ ádíílííł danóʼní, doodaiiʼ ląʼí béeso bee áníłʼı̨́įgo danízingo kódaaní. Jiihóvah éí kótʼéego doo yínaʼniłtin da. Jiihóvah éí óltaʼdi hazhóʼó ádíílííł, éí bee ákʼindidaa doo. (Colossians 3:23) Nooséłí nilínígíí éí Jiihóvah bił bééhózin, náasdi ádíílíłígíí éí hazhóʼó baa nitsíníkees. Jiihóvah bikʼeh oodáłígíí naa niinílá neʼiinaʼ yíłtʼihgi dóó nił hózhǫ́ǫ doo nóʼní háálá nihoogháahjįʼ yoołkáałgo biiʼ kééhwiitʼı̨́.—Matthew 24:14.

² Béénílniih, Jiihóvah éí tʼáá ałtsoní bił bééhózin. Áhodooníłígíí dóó doo yáʼádaashxónígíí íidoołdįįł bił bééhózin. (Isaiah 46:10; Matthew 24:​3, 36) Jiihóvah tʼáá íiyisíí nééhósin. Baa nił hózhónígíí dóó niʼdiiłʼáhígíí bił  bééhózin. Diné ádaniłnínígíí yáʼátʼéehgo nidahaʼá jinízin łeh. Ákondi doo Diyin Bizaad bitsʼą́ą́dę́ęʼ da, éí doo níká adoolwoł da.—Proverbs 19:21.

3, 4. Ádam dóó Íiv dóó baʼáłchíní éí haitʼéego doo yáʼátʼéhígíí dayíistsʼą́ąʼgo bee bichʼįʼ dahodiisnááʼ?

³ Séítan éí tsʼídá áłtsé diné yóóʼiinííʼaaʼ. Íiv ííłní, ni dóó Ádam tʼáá íiyisíí nihił hózhǫ́ǫ doo tʼáá nihí ánósinígíí átʼéego iinaʼ ádoołííł. (Genesis 3:​1-6) Haʼátʼíísh biniyé ákózhdííniid? Séítan éí tʼáá bí tʼéiyá ádaa nitsékees! Ádam dóó Íiv naashłoʼ doo nízin, áádóó náásgóó baʼáłchíní ałdóʼ. Tʼáá bí beʼoodląʼ tʼéiyá bikʼeh dahojíłʼı̨́į doo nízin, Jiihóvah éí ndagaʼ. Séítan éí yáʼátʼéehii doo hainíláa da. Jiihóvah éí tʼáá ałtsoní hwee hólóonii haidiníʼą́. Jiihóvah ahaa honínil. Dáʼákʼeh hózhóní haidiníʼą́ bikááʼ kééhojitʼı̨́įgo biniyé, dóó hoolʼáágóó iiná hainílá, atah honiigááh tʼáágééd.

⁴ Ádam dóó Íiv éí God doo bikʼeh hojííłʼįįd da. Díí biniinaa hweʼiinaʼ yę́ę yóóʼajííłdéél. Chʼilátah hózhóón bąąh kʼízhnígizh nahalingo, Ádam dóó Íiv są́ biih jiʼaazh dóó jineezná. Baʼáłchíní ałdóʼ bichʼįʼ nidahwiiʼná, nihí ałdóʼ bee nihichʼįʼ nidahwiiʼná. (Romans 5:12) Dííshjı̨́įdi ląʼí diné God ánínígíí doo ádídeidééltʼiʼ da, tʼáá bí ádeinízinígíí yaa nidaakai. (Ephesians 2:​1-3) Díísh haitʼéego nihíká análwoʼ? Diyin Bizaad ání, diné Jiihóvah yikʼijįʼ nilı̨́įgo éí hódzą́ doo bee hólǫ́ǫ da doo.—Proverbs 21:30.

5. Jiihóvah éí bílaʼashdlaʼii haitʼéego yaa ákonízin, díísh tʼáá aaníí?

⁵ Diné bééhodeesįįł dóó bá naalʼaʼ dooígíí éí Jiihóvah bił bééhózin. Nooséłí danílíinii ałdóʼ yaa ákonízin. (Psalm 103:​17, 18; 110:3) Jiihóvah éí nooséłí tʼáá íiyisíí ayóóʼáyóʼní. Nooséłí nilı̨́įgo Jiihóvaásh bá naashʼaʼ doo nínízin? Áko “yáʼádaatʼéehii” God bitsʼą́ą́dę́ę́ʼ bínindlı̨́įgo, índa neʼiinaʼ yíłtʼihgi baa nił hózhǫ́. (Psalm 103:5 yíníłtaʼ; Proverbs 10:22) Áko dı̨́įʼgo baa nídadíitʼįįł. Éí diyin kʼehgo chʼiyáán, akʼis yáʼádaatʼéehii, yáʼátʼéehgo íʼoolʼįįłígíí, dóó tʼáá aaníí ééʼdichííd.

6. Haʼátʼíísh biniyé diyin kʼehgo chʼiyáán bíhwiilʼaah, dóó haitʼéego Jiihóvah níká análwoʼ?

⁶ Naaldlooshii éí Ábiilaii doo yaa ákodanízin da. Nihí éí God bééhodiilzįįł. (Matthew 4:4) God yíísíníłtsʼą́ąʼgo éí bikʼiʼdiitįįh, hódzą́, dóó ił hózhǫ́ shóidííłtʼeeł. Jesus ání: “Diyin kʼehgo hojoobaʼ ádaatʼéego ádaa nitsídaakeesii bił dahózhǫ́.” (Matthew 5:​3, NW) God éí Diyin Bizaad nihainílá. “Baʼahódlíigo índa hóyą́ągo naalʼaʼí” choyoołʼı̨́įgo naaltsoos éí niheʼoodląʼ bidziilgo íidoolííł. (Matthew 24:45) Haʼátʼíí biniyé díí naaltsoos diyin kʼehgo chʼiyáán bidiiʼní? Niheʼoodląʼ bidziilgo íidoolííł dóó Jiihóvah bikʼis niidlı̨́įgo nihíká análwoʼ. Tʼáá ałtso diyin kʼehgo chʼiyáán éí tʼáá íiyisíí baa ahééh niidzin!—Isaiah 65:​13, 14.

7. Diyin kʼehgo chʼiyáán éí God bitsʼą́ą́dę́ę́ʼ haitʼéego níká adoolwoł?

⁷ Diyin kʼehgo chʼiyáán éí hódzą́ dóó  yáʼátʼéehgo nitsáhákees neidoolééł. Díí nichʼą́ą́h hólǫ́ doo. (Proverbs 2:​10-14 yíníłtaʼ.) Áko háiida yoochʼííd yee yałtiʼgo baa ákonínízin doo. Ániilaii doo hólǫ́ǫ da doodaiiʼ béeso dóó naalyéhé éí baa hózhǫ́ daaníi łeh, éí yoochʼííd átʼéego baa ákonínízin doo. Yáʼátʼéehgo nitsáhákees dóó hódzą́ éí níká adoolwoł doo yáʼátʼéehgo oodááł éí bitsʼą́ąjįʼ ániitʼée doo. Honíyáa doo. Yáʼátʼéehgo nitsáhákees bíhoołʼaah. Áko éí bee baa ákonínízin Jiihóvah ayóóʼánóʼnínígíí índa yáʼátʼéehii ná yinízin.—Psalm 34:8; Isaiah 48:​17, 18.

8. Haʼátʼíísh biniyé God áhánígo ííníilzin doo, índa díí náasdi haitʼéego níká adoolwoł?

⁸ Tʼáadoo hodiinaʼí, Séítan binahatʼaʼ bił yóóʼahodoogááł. Jiihóvah tʼéiyá nihichʼą́ą́h hólǫ́ doo. Tʼáá bí tʼéiyá éí bídin daniidlínígíí yee nihíká adoolwoł. Nihí chʼiyáán ádaasdįįd ndi tʼáá bí tʼéiyá baa ííníidlíi doo. (Habakkuk 3:​2, 12-19) God áhánígo bikʼis ídlı̨́įgi bóhoołʼaah. Tʼáá íiyisíí baʼíinílíi dooígíí ałdóʼ bóhoołʼaah. (2 Peter 2:9) Áko David nahalingo nitsíníkees doo, éí kóní: “Bóhólníihii [Jiihóvah] tʼáá áłahjįʼ shilą́ąjįʼ hólǫ́ǫgo íínísin, háálá shinishʼnáájí hólǫ́ǫgo doo shił naʼiiʼnáa da doo.”—Psalm 16:8.

9. (a) John 6:44 yíníłtaʼgo, Jiihóvah éísh haidzaa? (b) Náánáłaʼ Jiihóvah Yá Dahalneʼé yiiłtséehgo, haʼátʼíísh nihił nilı̨́į łeh?

⁹ Łaʼda áłtsé doo tʼáá aaníinii oodlánígíí bééhojoosįįłgo, tʼáásh íiyisíí bééhojísin? Bízhiʼ dóó ánoolinii shı̨́ı̨́ bééhonísin, ákondi tʼáá ákódí. Jiihóvah bidineʼé łaʼ beehojosįįhgo, éí haʼátʼíí nihił bééhózin doo? Jiihóvah ayóóʼáyóʼnínígíí bił bééhózin. Jiihóvah yáʼátʼéehgo biiłtsą́ dóó kéyah tʼáá náhwiistʼą́ą́ ńtʼééʼ bee łáʼí ídlı̨́ wóshdę́ę́ʼ bidooʼniid. (John 6:44 yíníłtaʼ.) Háádę́ę́ʼ shı̨́ı̨́ naaghá dóó haa shı̨́ı̨́ yitʼéego  biʼdiʼneeszą́, tʼáá íídą́ą́ʼ ląʼí bee bééhonísin. Bí ałdóʼ nééhósin!

10, 11. Jiihóvah bidineʼé éísh haʼátʼíí yee łáʼí danílı̨́, dóó haitʼéego níká adoolwoł?

¹⁰ Náánáłaʼ Jiihóvah Yá Dahalneʼé bił ahééhoniilzįįhgo, éí tʼáá íídą́ą́ʼ baa dahastiʼígíí hoł bééhózin łeh. Azhą́ bizaad ałʼąą átʼée ndi saad tʼáá aheełtʼé, “saad tʼáá ákogi” átʼé. (Zephaniah 3:​9, NW) Áko tʼáá ánóhłah Jiihóvah yiinohdlą́, bibee hazʼáanii binahjįʼ niheʼiinaʼ ółʼı̨́, dóó náásgóó nihił chohooʼı̨́ éí tʼáá aheełtʼé. Éí binahjįʼ ił ídlı̨́ dóó bidziilgo kʼé hwiinidzin hoolʼáágóó nihee hólǫ́ǫ doo.

¹¹ Ni ałdóʼ Jiihóvah bá nanilʼaʼ éí nikʼis tʼáá aaníinii nee hólǫ́ǫ doo. Kéyah tʼáá náhwiistʼą́ą́ ńtʼééʼ nikʼis hólǫ́, azhą́ tʼahdoo deiníłtseeł da ndi! Náánáłaʼísh ákótʼéego bééhonísin?

12. Haʼátʼíísh yáʼátʼéhígíí bee áda nahwiinítʼą́?

¹² Ecclesiastes 11:9–12:1 yíníłtaʼ. Jiihóvah bá nanilʼaʼgo haʼátʼíísh bee áda nahóʼá? Diyin Bizaadísh tʼáá ákwíí jı̨́ yíníłtaʼ? Tʼáásh yáʼátʼéehgo łaʼ baa hólneʼ? Hooghan tahgóó nahólneʼgoósh Diyin Bizaad hazhóʼó choiníłʼı̨́? Ádaa ákonízin nizhónígo íʼiiłʼı̨́įgo doodaiiʼ łaʼda nizhónígo íʼíłʼı̨́ niłníigo haitʼéego baa nitsíníkees? Ayóó shı̨́ı̨́ baa nił hózhǫ́! Haʼátʼíí biniinaa? Jesus íʼiilaaígíí átʼéego, Jiihóvah bikʼeh honíłʼı̨́.—Psalm 40:8; Proverbs 27:11.

13. Nihookááʼgóó baa nidaʼaldeehígíí dóó God bá neiilʼaʼí éísh haitʼéego ałʼąą átʼé?

¹³ Jiihóvah bá nanilʼaʼgo alą́ąjįʼ íínísin doo, ákótʼéego baa nił hózhǫ́ǫ doo éí neʼiinaʼ yáʼátʼéeh doo. Paul ání: “Danołdzilgo, doo nihízhdóyííł átʼéégóó tʼáá áłahjįʼ tʼááłáhígi átʼéego Bóhólníihii bá nidaałʼaʼ, háálá doo tʼáadoo biniyéhígóó Bóhólníihii bá nidaałʼaʼ dago nihił béédahózin.” (1 Corinthians 15:58) Łaʼ diné béeso tʼóó ahayóí ádoolnííł doodaiiʼ aláahgo shee hoʼdílzin danízin ákótʼéego ádaa nitsídaakees. Yaa bił dahózhǫ́ǫ́sh? Ndagaʼ. Azhą́ béédahoʼdílzin ndi, tʼáadoo biniyéhí da. (Luke 9:25) Díí Naatʼáanii Sálaman ííshjání áyiilaa.—Romans 15:4.

14. Sálaman áátʼįįdígíí haʼátʼíísh bitsʼą́ą́dę́ę́ʼ bíhwiidiilʼááł?

¹⁴ Sálaman éí ayóó ábóodziil dóó naalyéhé tʼóó ahayói bee hólǫ́ǫ́ ńtʼééʼ. Kótʼéego ádee hadzoodzííʼ: “Baa nił honeeninii bee nééhodeesįįł, áko tʼáá íiyisí baa honeenigo baa nił hózhǫ́ǫ doo.” (Ecclesiastes 2:​1-10) Áko Sálaman kin yáʼádaatʼéehii áyiilaa, dóó dáʼákʼeh dahózhónígo áyiilaa, dóó tʼáá bí yídin nílínígíí ałdóʼ áyiilaa. Yee hwiiʼ silı̨́įʼgoósh yaa bił hózhǫ́? Sálaman nátʼą́ą́ʼ yaa nitsínáákeesgo, ájíní: “Tʼáá átʼé tsʼídá tʼáadoo nánídlíní da. . . Tʼáadoo bee bilááh náodleʼí da.” (Ecclesiastes 2:11) Sálaman binahjįʼ éísh haʼátʼíí bíhwiidiilʼááł?

15. Haʼátʼíísh biniyé niheʼoodląʼ hólǫ́, dóó haitʼéego Psalm 32:8 binahjįʼ níká adoolwoł?

¹⁵ Łaʼ diné nidaʼiisííh áádóó yikʼee tiʼdahoonííh éí yitsʼą́ą́dóó ídahoołʼaah. Jiihóvah éí díí doo ná yinízin da. Shíísíníłtsʼą́ą́ʼ dóó shikʼeh honíłʼı̨́, nihóʼní. Niheʼoodląʼ hólǫ́ǫgo tʼéiyá. Áko iinaʼ íníłʼínígi neʼoodląʼ tsʼídá doo binahjįʼ  kʼédí nídeedleeh da doo. Jiihóvah éí “ayóóʼádeínóhʼníigo bá nidasoołʼaʼígíí” tsʼídá doo yeidiyoonah da. (Hebrews 6:10) Yéigo neʼoodląʼ bidziilgo ánílééh. Áko yáʼátʼéehgo neʼiinaʼ ádíílííł, áádóó Jiihóvah yáʼátʼéhígíí ná yinízingo nił bééhodoozįįł.—Psalm 32:8 yíníłtaʼ.

16. Haʼátʼíísh biniyé ééʼdichííd ílı̨́ dóó hazhóʼó choidiilʼįįł?

¹⁶ Paul ání: “Jiihóvah biníłchʼi diyinii hólǫ́ǫgi ééʼdichííd hólǫ́.” (2 Corinthians 3:​17, NW) Jiihóvah éí ééʼdichííd bił yáʼátʼééh, ni ałdóʼ ákótʼéego ániilaa. Áko díí ééʼdichííd hazhóʼó choiníłʼı̨́į doo honíyą́ągo bee ádaa áhályą́ą doo biniyé. Danikʼis shı̨́ı̨́ łaʼ pornography deiníłʼı̨́. Náánáłaʼ shı̨́ı̨́ ił eshtéézh dóó naʼagehígíí yee tsiʼ naakai. Łaʼ shı̨́ı̨́ bił nidaʼalgeedgo, doodaiiʼ azeeʼ tsiʼndaʼiiłáhígíí dóó wáin yidlánígíí atídabileʼ. Łaʼda shı̨́ı̨́ baa honeeni ndi. Ákondi doo nihá yáʼátʼéeh da, naałniih, baa nízhdinidááh, áádóó bitsʼą́ą́dóó anoonééł. (Galatians 6:​7, 8) Nooséłí ádeinízin tʼáá shí nisinígíí áshʼı̨́ dóó áshtʼı̨́ı̨́ł, ákondi binaalteʼ danilı̨́.—Titus 3:3.

17. God bikʼeh honíłʼı̨́įgo éí haitʼéego nihéédidoochił?

¹⁷ Jiihóvah bikʼeh honíłʼı̨́įgo éí nihá yáʼátʼééh. Nihitsʼíís yáʼátʼéehgo índa doo nanihiníłtłʼah da. (Psalm 19:​7-11) God bibee hazʼáanii dóó bikʼehgo oodáałii bikʼeh honíłʼı̨́įgo, God dóó azhéʼé índa amá bichʼįʼ ííshjání áníłʼı̨́įgo honíyą́ą doo. Azhéʼé dóó amá éí naa ákódínóozįįł índa doo tʼáadoo leʼé nitsʼąą kwííłʼı̨́į da doo. Jiihóvah yee haadzííʼ tʼáadoo hodinaʼí bá nidaalʼaʼí hazhóʼó yéididoochił, éí Diyin Bizaad kótʼéego yaa chʼíhoníʼą́ “Diyin God baʼáłchíní baa hózhǫ́ǫgo béédahideeshchidígi.”—Romans 8:21.

18. Haitʼéego Ádam dóó Íiv éí doo biníłtłʼaa da ńtʼééʼ dííshjı̨́įdi éí niheʼiinaʼ łahgo átʼé?

¹⁸ Ádam dóó Íiv éí Ííden dáʼákʼehgi kótʼéego hijiináá ńtʼééʼ. God áháłní, tʼááłaʼí tʼéiyá óółeʼ lágo hodííniid. (Genesis 2:​9, 17) Daʼ Godísh doo yitsʼíídgóó ákótʼéego yee há nahoníʼą́? Ndagaʼ! Bílaʼashdlaʼii bee hazʼáanii haa shı̨́ı̨́ néelą́ą́ʼ ádayiilaa dóó yee yidanihiniłcheehgo bikʼeh dahonołʼı̨́ daaní. Jiihóvah éí Ádam dóó Íiv tʼááłaʼí bee hazʼáanii yee nílá.

19. Haʼátʼíísh Jiihóvah dóó Jesus yee nanihinitingo yee nihíká adoolwołgo nihéédidoochił?

¹⁹ Jiihóvah éí hódzą́ yee nihaa áhályą́. Bibee hazʼáanii doo tʼóó ahayóí nihá áyósin da. Bee ayóóʼóʼóʼniʼ yee nanihinitin. Bikʼehgo oodáłígíí yee nanihinitingo niheʼiinaʼ hazhóʼó íilʼı̨́įgo, doo yáʼátʼéhígíí jiniidláa doo. (Romans 12:9) Dziłghą́ąʼdi Naʼneeztą́ą́ʼ binahjįʼ Jesus nihíká eelwod díí bikʼidiʼdíítı̨́įłgo, haʼátʼíí biniinaa diné doo yáʼátʼééhgóó ádaatʼı̨́. (Matthew 5:​27, 28) Jesus tʼéiyá nahasdzáán ániidíii  ánályaago Naatʼáanii nilı̨́įgo yikááʼ hooʼáał doo. Éí tʼáá ákótʼéego, náásgóó nanihinitin doo éí yáʼátʼéehii índa doo yáʼátʼéehii hazhóʼó baa nitsíikees doo. (Hebrews 1:9) Nihitsʼíís dóó nihintsékees Jesus hadaałtʼéego ánihidoolííł. Baa nitsíníkees bąąhígi átʼéii doo íilʼı̨́į da doo éí dooládóʼ nihił dahózhǫ́ǫ da doo. Doo tiʼdahwiiʼníih da doo nidaʼayiilzííhígíí biniinaa. “Hózhǫ́ǫgo béédahideeshchidígi” éí Jiihóvah yee haadzíʼígíí bee nidaʼdiildįįł.

20. (a) Haitʼéego Jiihóvah ééʼdichííd choyoołʼı̨́? (b) Haitʼéego éí beʼiilʼı̨́į doo?

²⁰ Nahasdzáán ániidíii ánáhoolyaago, nihéédidoochił ndi bikʼehgo oodáałii tʼah hólǫ́ǫ doo. Haitʼéego? God dóó náánáłaʼ ayóóʼííníiʼníi doo éí tʼáá áłahájįʼ biniyé íitʼı̨́į doo. Ayóóʼóʼóʼniʼ náásgóó nihoolóosgo éí Jiihóvah beʼiilʼı̨́į doo. Jiihóvah éí tʼáá ałtsojįʼ bí íinízinígíí íidoolíiłgo bá bee hazʼą́ ndi tʼáá ałtso íidoolíłígíí bee ayóóʼóʼóʼní bikʼéstiʼ. (1 John 4:​7, 8) Díí tʼáá aaníí, God beʼiilʼı̨́įgo éí tʼáá aaníí nihéédidoochił.

21. (a) Haitʼéego David éí Jiihóvah yaa nitsékees? (b) Haʼátʼíish baa nínáádadíitʼįįł?

²¹ Tʼáá ałtso yáʼátʼéehgo Jiihóvah nihainíláhígíí baa ahééh nínízinísh? Diyin kʼehgo chʼiyáán, akʼis yáʼádaatʼéehii, naanish baa hastiʼígíí, nihił chohooʼı̨́ éí náasdi nihéédidoochił, dóó haa shı̨́ı̨́ néelą́ą́ʼ yáʼádaatʼéhígíí nihainílá. (Psalm 103:5) David nahalingo shı̨́ı̨́ nitsíníkees, kótʼéego sodoolzin Psalm 16:11: “Iiná bá honítʼiʼígíí shił bééhózingo áshiinilaa; honílǫ́ǫgi tʼáá íiyisí bee ił hózhóonii hólǫ́; ninishʼnáájí baa honeeninii hólǫ́ǫgo ahóyéelʼá.” Náánágo bínáádahwiidiilʼááł, tʼáá aaníigo ílínígíí éí Psalm 16 góneʼ baa nídadíitʼįįł. Díí níká adoolwoł baa ákodíníizįįł iiná aláahdi baa hózhóonii nee hólǫ́ǫ doo!