1. Naʼanishgi éí haitʼéego baa nitsáhákees?

DINÉ bił kééhótʼíinii éí naʼanishgi haitʼéego yaa nitsídaakees? Łahgóó éí naanish tʼéiyá baa ooldah. Hááʼdooyįh yę́ęgi diné doo yaa nitsídaakees da, hooghan hazʼą́ągi yaa dayooznah, doodaiiʼ Diyin hazhóʼó bééhodiʼdoolzįįłgi ádin. (Eccl. 2:23) Náánáłahgóó éí naanish doo deinízin da, éí bíighahí yichʼą́ą́h neisʼą́ągo tʼóó bił dahóyééʼ.—Prov. 26:​13, 14.

2-3. Jiihóvah dóó Jesus éí naʼanishgi haitʼéego yaa nitsíkees?

² Jiihóvah dóó Jesus éí naʼanishgi łah átʼéego yaa nitsíkees. Tʼáá bééhózinígo éí naʼanishgi Jiihóvah bił ayóó átʼé. Jesus díí ííshjání áyiilaago ání: “ShiTaaʼ tʼáá áłahjįʼ díí jı̨́ı̨́góó yilnish, shí ałdóʼ yishnish.” (John 5:17) Diyingo ndaalʼaʼí índa yá biiʼ dahólóonii Diyin áyiilaa yę́ę baa nitsíníkees. Nahasdzáán nizhónígo haidiilaagi nélʼı̨́įgo ałdóʼ baa ákohwiindzin. Psalmist łaʼ ání: Jiihóvah “nílíinii, dooládóʼ binishínílnishii ląʼí ałʼąą ádaatʼée da! Baa honíyą́ągo tʼáá ałtso ádeinilaa. Nahasdzáán biiʼ nitʼíinii hadeezbin.”—Ps. 104:24.

³ Jesus éí Bizhéʼé yeʼiilaa. Éí Diyin “yótʼááh hiníláii áyiilaadą́ą́ʼ,” łahdóó áká ajoolwod. “Naanish yiyiichįįhii” jílı̨́įgo ákwii hojílǫ́ǫ́ ńtʼééʼ. (Prov. 8:​27-31) Tʼahádóó éí nahasdzáán bikááʼ nijigháago naanish yáʼátʼéehgo ájiilaa. Díí naanish Jiihóvah haidiníʼánígíí há chʼiyąʼ nahalin, éí bee bééhózingo Diyin honíłʼaʼ.—John 4:34; 5:36; 14:10.

4. Hááʼáyı̨́įhgi éí Jiihóvah dóó Jesus haitʼéego nihinááł áʼiilaa?

 ⁴ Jiihóvah dóó Jesus éí yéigo nihinááł naashnishgo, ákoósh doo hááʼáyı̨́įh da doo? Ndagaʼ. Diyin Bizaad áníigo Jiihóvah éí yádiłhił índa nahasdzáán áyiilaadóó bikʼijįʼ “hanáályı̨́įʼgo chánah silı̨́ı̨́ʼ.” (Ex. 31:17) Díí áníigo éí Jiihóvah áłtsé áhodiilzeeʼgo áyiilaii yaa bił hózhǫ́. Áádóó Jesus éí tʼah nahasdzáán yikááʼ naagháhą́ądą́ą́ʼ yéigo naashnish, áko háádoolyįhgi yá náhoołʼaah índa bikʼis yił ahínéekahgo yił nídaʼadı̨́ı̨́h ńtʼééʼ.—Matt. 14:13; Luke 7:34.

5. Diyin bidineʼé éí haʼátʼíí bá ndanitłʼa nádleeh?

⁵ Diyin Bizaad bikʼehgo éí Diyin bidineʼé naanish bídanohdlı̨́įgo ádaałʼı̨́ dabidiʼní. Éí tʼáadoo hoł dahóyéʼígo yéigo nidajilnish doo. (Prov. 15:19) Nighan hazʼą́ą́dóó shı̨́ı̨́ bá yilnishgo átʼé. Áádóó Christ bídahoołʼaahii éí nahaneʼgi binaanishgo ádayósingo átʼé. Hááʼiiyı̨́įh dooleeł. Ákoósh łahda ninaanish, nahólneʼgi, índa hááʼdooyįhgi ná nantłʼa nádleeh? Haa nízahjįʼ naʼanish índa hááʼiiyı̨́įh doo?

6. Mark 6:​30-34 éí naʼanish índa hááʼáyı̨́ı̨́h Jesus haitʼéego yaa nitsíkees ní?

⁶ Nihinaanish íilʼíinii hazhóʼó baa nitsíikees doo. Naatʼáanii Sálaman ání: “Tsʼídá tʼáá ałtsoní baa hwiilzhíísh.” Éí kʼéédaʼdilyééh, naʼanish, atíńdiʼnidleeh, dloh hasin, áádóó łah ádaatʼéii chʼíiníʼą́. (Eccl. 3:​1-8) Naʼanish índa hááʼiiyı̨́ı̨́h éí iiná bił nítʼiʼ. Jesus éí díí tʼáá áłah aheełtʼéego yaa nitsíkees ńtʼééʼ. Łah éí daalʼaadii nidahalneʼdę́ę́ʼ nákai. Naanish bighą́ągo biniinaa “dazhʼdooyı̨́ı̨́ł yę́ęgi nidi doo há hooʼaah da.” Áko Jesus ání: “Tįʼ, tʼáá sáhí doo naagháhígóó diikahgo haada nízahjįʼ háádadoołyįh.” (Mark 6:​30-34 yíníłtaʼ.) Jesus éí bídahoołʼaahii yił háádadoolyįhgi doo bá bíighah da nádleeh ndi, Jesus bił bééhózingo tʼáá ájíłtso éí háádazhdoolyįh.

7. Hááʼáyı̨́ı̨́h jı̨́ ánáʼálʼįįh ńtʼééʼ yę́ęgi haʼátʼíí biniyé baa íhwiilʼaah doo?

⁷ Łahda éí hááʼáyı̨́ı̨́h doodaiiʼ tʼáadoo leʼé binaʼanishii áłtsé neʼ áńjiilʼįįh doo. Diyin ákotʼéego ałkʼidą́ą́ʼ bidineʼé tʼáá tsostsʼid neiłkaah bikʼeh Hááʼáyı̨́ı̨́h jı̨́ áńdajiilʼįįh doogo yá niiníʼą́. Nihí éí Mosaic Law doo biyáádóó siiʼnil da, ndi díí Hááʼáyı̨́ı̨́h jı̨́ haitʼéego bitsʼą́ą́dóó nihíká adoolwołgi baa nitsíikees doo. Áádóó éí naʼanish índa hááʼáyı̨́ı̨́h haitʼéego baa nitsíikees doogo bíhwiidiilʼááł.

8. Exodus 31:​12-15 bikʼehgo Hááʼáyı̨́ı̨́h jı̨́ éí haʼátʼíí biniyé ályaa?

⁸ Diyin Bizaad áníigo éí hastą́ą́ “jı̨́” yiską́ą́dóó bikʼijįʼ Diyin éí nahasdzáán bikááʼ ádajiilaaígíí ałtso binjishnishgo háájoolyı̨́ı̨́ʼ. (Gen. 2:2) Ndi Diyin éí naʼanishgi ayóóʼájóʼní, áko “tʼáá áłahjįʼ díí jı̨́ı̨́góó [tʼahdii] yilnish.” (John 5:17) Jiihóvah éí tsostsʼid jı̨́ góneʼ hanáályı̨́ı̨́ʼ, áko éí Ízrel dineʼé Hááʼáyı̨́ı̨́h jı̨́ há ályaa. Éí Jiihóvah bił kʼé daʼahizhdiʼníigi áádóó naalteʼ dajílı̨́ı̨́dę́ę́ʼ yitsʼá honíʼeezhgi béédajilniih doo biniyé há ályaa. “Éí hááʼáyı̨́ı̨́h jı̨́ átʼéego dílzin; [Jiihóvah] bichʼįʼgo” bee hodílzinii átʼé. (Exodus 31:​12-15 yíníłtaʼ.) Díí éí tʼáá ájíłtso, áłchíní, naalteʼ dajílíinii, índa dahalı̨́ı̨́ʼ doo nidaalnish da dooleełgo há bee nahazʼą́. (Ex. 20:10) Áko éí Jiihóvah bichʼįʼ hodílzinjįʼ áłtsé ádajósin doo.

9. Jesus tádííyáhą́ądą́ą́ʼ Hááʼáyı̨́ı̨́h jı̨́ haitʼéego baa nitsáhákees ńtʼééʼ?

 ⁹ Hááʼáyı̨́ı̨́h jı̨́ éí Diyin bidineʼé bá yáʼátʼééh, ndi Jesus tádííyáhą́ądą́ą́ʼ religious leaders éí Hááʼáyı̨́ı̨́h jı̨́ bikʼehgóó éʼétʼénę́ęgi ayóó átʼéego diné bá ndantłʼago yá ádayósin ńtʼééʼ. Éí Hááʼáyı̨́ı̨́h jı̨́ góneʼ tłʼoh naadą́ą́ʼ dooʼnishgi doo bee hazʼą́ą da, doodaiiʼ łaʼda bitah honeezgaigo doo náábizhdidoołáał da, daaní. (Mark 2:​23-27; 3:​2-5) Diyin éí doo ndi ákótʼéego nitsékees da, áko Jesus dabíistsʼą́ʼígíí yił ííshjání áyiilaa.

10. Matthew 12:​9-12 éí Hááʼáyı̨́ı̨́h jı̨́ Jesus haitʼéego yaa nitsíkees ní?

¹⁰ Jesus dóó Jew dineʼé bikééʼ ndaakai yę́ę éí Hááʼáyı̨́ı̨́h jı̨́ yikʼeh dahółʼı̨́ı̨́ ńtʼééʼ, háálá éí Mosaic Law biyáádóó jizhjaaʼ. * Ndi Jesus éí Hááʼáyı̨́ı̨́h jı̨́ góneʼ éí há áhwiinítʼı̨́ʼígo łaʼda bíká azhdoolwołgi tʼáadoo átʼéhí da nízingo biniinaa ákódzaa. Jesus ání: “Éí bąą hááʼáyı̨́ı̨́h jı̨́ı̨́ góneʼ yáʼátʼéehgo ázhdooníiłgo bee hazʼą́.” (Matthew 12:​9-12 yíníłtaʼ.) Hááʼáyı̨́ı̨́h jı̨́ góneʼ kótʼéego łaʼda bíká azhdoolwołgo éí tʼáadoo átʼéhí da nízin. Jesus kódzaago binahjįʼ éí Ízrel dineʼé Hááʼáyı̨́ı̨́h jı̨́ góneʼ, haʼátʼíí éí biniyé hanínádaalyįh doo dabiʼdooʼniidígi ííshjání áyiilaa. Ízrel dineʼé nidaalnish áádóó háádaalyı̨́įhgo éí Diyin bichʼįʼ hodílzingi doo yaa dayoonéeh  da. Jesus éí Hááʼáyı̨́ı̨́h jı̨́ góneʼ Diyin dílzingo bee biyaa hooʼaʼ. Éí “Názarethdi hodiʼneeszánígi jiníyá, áko hááʼáyı̨́ı̨́h jı̨́ azlı̨́įʼgo, tʼáá áńjiitʼįįhígíí bikʼehgo kin biiʼ áłah náʼádleeh góneʼ yah ajííyáago, bichʼįʼ íízhdóołtah biniyé dziizįʼ.”—Luke 4:​15-19.

11. Jesus éí yéigo naʼanishgi, háí bił ííshjání áyiilaa?

¹¹ Jóseph éí Jesus hayeʼ ajíłʼíinii carpenter ídlı̨́įgi yee neineeztą́ą́ʼ, áádóó naʼanishgi Diyin yaa nitsékeesígi ałdóʼ bee nazhneeztą́ą́ʼ. (Matt. 13:​55, 56) Áádóó Jesus éí tʼáá ákwíí jı̨́ Jóseph bighan hazʼą́ą́dóó ląʼí yiltʼéego yéigo yá yilnishgo yaa ákonízin ńtʼééʼ. Áko Jesus éí tʼahádóó bídahoołʼaahii ííłní: “Naalnishí éí bichʼįʼ nahalyéii yą́ą́h nilı̨́ [yoosbą́].” (Luke 10:7) Aooʼ, Jesus éí yéigo naʼanish bił bééhózin.

12. Diyin Bizaad éí naʼanishgi Paul haitʼéego yaa nitsíkees ní?

¹² Yilʼaadii Paul ałdóʼ tʼáá ákótʼéé ńtʼééʼ. Éí Jesus bízhiʼ índa baa nahojilneʼgi íiyisíí honaanish ńtʼééʼ. Ndi, Paul éí tʼáá bí akʼi naaldzil ńtʼééʼ. Thesalonáíka dineʼé haa ákódanízingo éí ‘doo haa naanish hasin da doo biniyé jı̨́įgo áádóó tłʼéeʼgo ndi yéego nidajishnish.’ (2 Thess. 3:8; Acts 20:​34, 35) Paul éí níbaal binaanish ííłʼínę́ę ááhyiłníi shaʼshin. Kórinthdi Ákwila dóó Prisíla baʼałkʼee dzizdáago “níbaal ííłʼíní dajílı̨́.” Éí “jı̨́įgo áádóó tłʼéeʼgo” tʼáadoo ádahozdiilzéhígo dajílníísh ńtʼééʼ doo níigo áníi da. Hááʼáyı̨́ı̨́h jı̨́ góneʼ éí níbaal álʼı̨́įgi áłtsé neʼ ánídajiiłʼįįh. Éí ákogo Jew dineʼé ałdóʼ háádaalyı̨́ı̨́h, áko Paul éí nahaneʼgi bá náhojiiłʼaah.—Acts 13:​14-16, 42-44; 16:13; 18:​1-4.

13. Paul éí haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó bíhooʼaah?

¹³ Yilʼaadii Paul éí nizhónígo nihinááł áʼiilaa. Tʼáá sahdii ádá naashnish, ndi tʼáá ahą́ą́h “Diyin God baa haneʼ yáʼátʼéehii” yaa nahasneʼ. (Rom. 15:16; 2 Cor. 11:23) Nihí ałdóʼ tʼáadoo ádadahodoołáhígo nidahołneʼ níigo haadzííʼ. Ákwila dóó Prisíla éí “Christ Jesus bá bił nidaashnishígíí” jílı̨́ yiłní. (Rom. 12:11; 16:3) Paul éí Kórinth dineʼé “tʼááłáhígi átʼéego Bóhólníihii bá nidaałʼaʼ,” yiłní. (1 Cor. 15:58; 2 Cor. 9:8) Jiihóvah éí yilʼaadii Paul kótʼéego akʼeʼdííłchííł yidííniid: “Łaʼda doo tʼáá kʼad naashnishgóogo éí tʼáadoo ajiyání doo.”—2 Thess. 3:10.

14. John 14:12 éí Jesus yee haadzííʼ yę́ęgi haʼátʼíí ááhyiłní?

¹⁴ Naanish tsʼídá aláahdi ílíinii nihąą niilyáhígíí éí íhoołʼaahii ádoolníił biniyé nidahwiilneʼ. Jesus éí bídahoołʼaahii íidííniidgo naanish ááshłíłígíí biláahdi átʼéego ádaałíił dooleeł níigo yee haadzííʼ. (John 14:12 yíníłtaʼ.) Éí miracles ádaatʼéii doo ááhyiłníi da. Ndi éí ląʼí daakéyahgóó, ląʼí diné, áádóó ląʼí nááhaigóó nidahołneʼgo nidaʼnohtin dooleeł níigo ání.

15. Haʼátʼíí baa nitsíikees doo, éí haʼátʼíí biniyé?

¹⁵ Béeso bikʼeh naʼanishgo nanilnishgo díí baa nitsíníkees: ‘Naashnishgi ayóó naalnishii nishłı̨́įgoósh bee shééhoʼdílzin? Naanish shaa hiditʼaahígíí yéigo binaashnishgo éísh tsı̨́įłgo łaʼdaashłeʼ?’ Díí tʼáá aaníigo éí bá nanilnishígíí ayóó naʼólíigo shı̨́ı̨́ átʼé. Áádóó Diyin biNahatʼaʼ baa nahólneʼgo bił nidanilnishígíí bił yáʼádaatʼéehgo daníistsʼą́ą́ʼ. Nahólneʼgi áádóó naʼnitingi, díí baa nitsíníkees: ‘Nahashneʼgi ayóó naalnishii nishłı̨́įgoósh bee shééhoʼdílzin? Łaʼda baa nináánáshdáahgo, éísh  biniyé hazhóʼó hashtʼéédiishtʼįįh? Diyin Bizaad hazhóʼó shił bénínááhodoodzįįł nízinii éísh tʼáásh tsı̨́łígo baa nináánáshdááh? Nahaneʼ ałʼąą ádaatʼéégóó éísh tʼáá ahą́ą́h bee anishtah?’ Díí tʼáá aaníigo éí kótʼéego ninaanish bitsʼą́ą́dóó nił hózhǫ́.

16. Jesus dóó bídahoołʼaahii éí hááʼáyı̨́ı̨́h yaa nitsídaakees, ndi kʼad éí haitʼéego baa nitsáhákees?

¹⁶ Jesus éí bídahoołʼaahii yił háádazhdoolyįhgo átʼéegi bił bééhózin. Ndi íídą́ą́ʼ índa dííshjı̨́įdi diné éí hastiin léiʼ ayóó átʼı̨́įgo Jesus yaa chʼíhoníʼánę́ę nidahojílin. Éí hastiin ání: “Tʼóó háánílyı̨́įhgo íyą́ą doo índa ídlą́ą doo, áádóó nił” honeení. (Luke 12:19; 2 Tim. 3:4) Éí hááʼáyı̨́ı̨́h dóó honeení tʼéiyá baa naʼadáago iiná, nízingo nitsékees. Ndi Jesus dóó bídahoołʼaahii éí doo kótʼéego nitsídaakees da.

17. Doo neiilnish góneʼ haʼátʼíí baa neidáa łeh?

¹⁷ Nihí éí Jesus bedaʼiilʼı̨́įgo doo nideilnish góneʼ doo tʼóó háádeiilyı̨́įh da, ndi diné bił nidahwiilneʼ índa áłah néidleehgóó ałnánéiidááh. Íhoołʼaahii ádaalneʼgi índa áłah náʼádleehgóó neidáago ayóó ílíinii átʼéego baa nitsíikees. Éí wołí bee Jiihóvah bá íitʼı̨́įgo íitʼı̨́. (Heb. 10:​24, 25) Háágóó shı̨́ı̨́ vacation íilnéeh ndi, áadi áłah náʼádleehígi neidáá. Áádóó tʼáá háí shı̨́ı̨́ nihidááh yígháhígíí ałdóʼ Diyin Bizaad bił chʼíítʼááh.—2 Tim. 4:2.

18. NihiNaatʼáanii Christ Jesus éí haʼátʼíí ádeiʼníił doo nihóʼní?

¹⁸ NihiNaatʼáanii Christ Jesus baa ahééh daniidzin, háálá éí naʼanishgi índa hááʼáyı̨́įhgi nihá yaa nitsékees! (Heb. 4:15) Éí háádahołyı̨́ı̨́h nihiłní. Yéigo ádaatʼı̨́įgo bídin danohłíinii bíká nidaałnish, áádóó nihił dahózhǫ́ǫgo íhoołʼaahii álnéehgi bindaałnish nihiłní. Niʼiilzííh binaalteʼ ídlı̨́įgi éí Jesus haitʼéego yitsʼąą yisdánihíínilgi díí bikééʼdóó baa nídadíitʼįįł.