1. Jubilee haʼátʼíí óolyé? (“ Jubilee Haʼátʼíí Átʼéé Ńtʼééʼ?” níníłʼı̨́.)

ŁAʼ kéyah dah nahazʼą́ą́góó éí tʼáá 50 nínáhah bikʼeh baa hózhǫ́ǫgo tʼáadoo leʼé biniyé áłah nádleehgo celebrate ádaʼałʼı̨́į łeh. Díí éí naatʼáanii nilı̨́įgo 50 nááhai nahaʼá haʼníigo bee bééhoʼdílzin. Kótʼéego ádaʼalʼı̨́įgo dikwíida yiłkááh, damóoda aleeh, doodaiiʼ haanízahjįʼda, ndi bikʼiʼdildah, áádóó honeení yę́ę niitʼihgo tʼáá íídą́ą́ʼ baa hoyooʼnah.

2. Luke 4:​16-18 góneʼ Jesus éí haʼátʼíí yee haadzííʼ?

² Ałkʼidą́ą́ʼ Ízrel dineʼé ałdóʼ tʼáá 50 nínáhah bikʼeh łaʼ nááhaijįʼ Jubilee wolyéego celebrate ánídaʼiilʼįįh ńtʼééʼ. Ákogo éí naalteʼ ídlı̨́ı̨́dę́ę́ʼ ééʼdiyiichííd ńtʼééʼ. Haʼátʼíí biniyé díí baa íhwiilʼaah doo? Jó, Ízrel dineʼé éí Jubilee yihahgo biiʼ ééʼdíchííd bee hazʼą́ą́ ńtʼééʼ. Díí binahjįʼ baa nitsáhákeesgo nihí éí nihéédidoochiłgi tsʼídá doo niitʼéehii átʼéego Jiihóvah yee nihił ííshjání áyiilaii átʼé. Jesus éí díí yee haadzííʼ.—Luke 4:​16-18 yíníłtaʼ.

3. Leviticus 25:​8-12 bikʼehgo Ízrel dineʼé éí Jubilee haitʼéego bíká eelwod?

³ Diyin éí ałkʼidą́ą́ʼ Ízrel dineʼé Jubilee yá niiníʼánę́ę áłtsé baa nídasíitʼįįdgo éí daasnáanii béédahididoochił níigo Jesus yee haadzííʼ yę́ę hazhóʼó bikʼidadiʼdiitı̨́ı̨́ł. Jiihóvah éí Ízrel dineʼé kwíidííniid: “Ashdladiin náháhígíí dadíínóhsin, índa kéyahgóó kéédahatʼíinii tʼáá átʼéé nítʼééʼ áhonídleeʼ [ééʼdíchííd] bee bił dahołneʼ; díí danihichʼįʼgo hózhǫ́ǫ́jí náhááh [Jubilee] átʼé, áko diné tʼááłáʼí nítínígo bidádaʼakʼeh yichʼįʼ nihéédahidookah áádóó bikʼéí yichʼįʼ nihéédahidookah.” (Leviticus 25:​8-12 yíníłtaʼ.) Ízrel dineʼé éí Hááʼáyı̨́ı̨́h  jı̨́ bíká eelwodgi tʼáá íídą́ą́ʼ baa nídasíitʼįįd. Áko Ízrel dineʼé éí Jubilee haitʼéego bíká eelwod? Éí łaʼda ąąh hááʼá yiih yitłishgo éí bikéyah baa nahidoonihgo yee yikʼeh nináʼdoodlééł. Áádóó Jubilee yihahgo éí bikéyah yę́ę bííʼ nádleeh. Éí ‘bidádaʼakʼeh yichʼįʼ nikéédahakah,’ áko tʼahádóó baʼáłchíní kéyah daabííʼ daaleeh. Náánáłahgo ałdóʼ, łaʼda ąąh hááʼá bikʼé nináʼdoolyééł biniyé baʼáłchínída łaʼ baa nahanih, tʼáá bída, naalté íʼdiilʼįįh. Áádóó Jubilee yihah góneʼ éí naalté ídlı̨́ı̨́dę́ę́ʼ béédíchiʼgo éí “bikʼéí yichʼįʼ nikéédahakah.” Kótʼéego éí doo naalté ídlı̨́įgo ahoolʼáa da doo! Dooládóʼ Jiihóvah bidineʼé yaa nitsékeesda lá!

4-5. Ízrel dineʼé Jubilee ánídaʼiilʼįįh yę́ęgi haʼátʼíí biniyé nihił bééhózin doo?

⁴ Jubilee éí haaʼígi ałdóʼ yee áká análwoʼ ńtʼééʼ? Jiihóvah ání: “Nihitahgi doo łaʼda bahojoobáʼí da doo, háálá Bóhólníihii [Jiihóvah] nihiDiyin God nilíinii kéyah nihííʼ dadooleełgo nihaidiníʼánígíí biyiʼ Bóhólníihii [Jiihóvah] tʼáá íiyisí nihikʼijidlíi doo.” (Deut. 15:4) Díí éí doo kótʼéego nihił hazʼą́ą da! Diné daʼatʼíinii éí tʼóó tséʼádin daʼootʼįįłgo baa dahojoobaʼíii éí tʼóó tséʼádin baa dahojoobaʼí!

⁵ Oodlání ídlı̨́įgi éí Mosaic Law doo biyaa shiijaaʼ da. Éí Jubilee biyáádóó naalteʼ béédiyiichíidgi, ąąh hááʼá aa náhiditʼaahgi, índa kéyah hwííʼ nídoodleełgi doo bikʼehgóó ádaʼiilʼı̨́į da. (Rom. 7:4; 10:4; Eph. 2:15) Ákondi Jubilee nihił bééhózingo yáʼátʼéeh doo. Háálá Jiihóvah éí nihibąąhági átʼéii yitsʼą́ąjįʼ nihéidiichidgi bee béédeilniih.

6. Haʼátʼíí bitsʼąą hwéédochíid leʼ hwiindzin łeh?

⁶ Tʼáá áníiltso éí tsʼídá doo yildinii bąąhági átʼéii binaalteʼ daniidlı̨́, áko díí bitsʼąą hwéédochíid leʼ hwiindzin łeh. Áko niʼiisíihii daniidlı̨́įgo éí są́, tahoniigááh, índa anoonééł góneʼ nihá adahwiiztʼiʼ. Díí éí tʼáá aaníí nihitsʼíís doo hadíłtʼée da, háálá biiʼadéestʼı̨́įʼii biiʼ jidéezʼı̨́įʼgo bee bééhózin doodaiiʼ atsʼíís bąąh dahooʼaahgo éí azeeʼííłʼíní bichʼįʼ yiidááh. Áádóó ádił iilzihgo ayóó átʼéego bąąh nihíniʼ  łeh. Yilʼaadii Paul ání: “Dooládóʼ lá diné hojoobaʼ átʼéii nishłı̨́į da! Hoolʼáágóó dadeestsaał biniyé bąąhági átʼéego hinishnánígíí bitsʼą́ąjįʼ háí lá yisdáshidoołtééł lá?”—Rom. 7:​23, 24.

7. Aizéíyah éí ééʼdíchíid dooleełgi haitʼéego yaa chʼíhoníʼą́?

⁷ Baa hózhǫ́ǫgo éí niʼiidzííh bitsʼąą nihéédidoochiłgo átʼéego Diyin nihá yinahazʼą́. Díí éí Jesus binahjįʼ áhodoonííł. Jesus tʼah doo yigháhą́ądą́ą́ʼ Aizéíyah éí tsʼídá alááh átʼéego ééʼdíchíid dooleeł níigo akʼeʼashchı̨́. Díí éí Ízrel dineʼé Jubilee biniyé ánídaʼiilʼįįh yę́ę bilááh átʼéii átʼée doo. Aizéíyah ání: Jiihóvah “biníłchʼi diyinii shił hólǫ́, háálá badahojoobáʼíii éí haneʼ yáʼátʼéehii bee bił dahashneʼ doogo biniyé akʼah shikʼi yaadziidgo shíísı̨́ı̨́ʼ; bijéí daneezgaígíí hashtʼéédadeeshdlííł, índa daasnáanii éí béédahididoochiłígíí bee bił dahashneʼ doo.” (Isa. 61:1) Díísh éí háí bá ákódoolnííł?

8. Aizéíyah kóhodoonííł nínę́ę háí yihoolaa?

⁸ Díí ééʼdíchíid dooleeł hodooʼniid yę́ę éí Jesus nahalneʼgo yaa nídiidzáádóó bikʼijįʼ bihoolyaa. Éí hodiʼneeszánígi Názarethdi kin biiʼ áłah náʼádleehgi jiníyáago ákwii Jew dineʼé áłah nílínígíí díí Aizéíyah binaaltsoos bichʼįʼ jííłtaʼ. Éí díí shí áshidiʼní jiníigo ajííłtaʼ. “Jiihóvah biníłchʼi diyinii shił hólǫ́, háálá badahojoobáʼíígíí éí haneʼ yáʼátʼéehii bee bił dahashneʼ doogo biniyé akʼah shikʼi yaadziidgo shíísı̨́ı̨́ʼ. Daasnáanii éí béédahididoochiłígíí bee bił dahashneʼ dooleeł biniyé, doo daʼooʼínígíí daʼooʼı̨́ nídadoodleeł biniyé shiníłʼaʼ, kʼad yihahígíí Jiihóvah bił lą́go bá ashja ósin dishníigo baa hashneʼ dooleeł biniyé shiníłʼaʼ.” (Luke 4:​16-19, New World Translation) Jesus éí díí haitʼéego yihoolaa?

9. Háí bitsʼąą hwéédadidoochił dazhnízin ńtʼééʼ?

⁹ Aizéíyah éí ééʼdíchíid dooleeł níigo chʼíiníʼánę́ę áádóó Jesus yiyííłtaʼgo éí bikʼijįʼ díí ééʼdíchííd bohoolnííł silı̨́ı̨́ʼ. Éí Jesus tʼáá bí ákóníigo yee haadzííʼ: “Díí Diyin God bizaad bee akʼeʼashchíinii dasidootsʼą́ʼígíí díí jı̨́ bohoolyaa.” (Luke 4:21) Diné ákwii dabidiiztsą́ʼígíí éí Rome binahatʼaʼ bitsʼą́ąjįʼ nihéédadidoochił danízingo shı̨́ı̨́ nitsídaakees ńtʼééʼ. Hastóí léiʼ tsídeezkééz yę́ęgi átʼéego shı̨́ı̨́ tsídazdeezkééz: “Ízrel dineʼé [éí Jesus] chʼéiidooʼniłgo bee nihił chodahooʼı̨́ı̨́ nítʼééʼ,” jiní. (Luke 24:​13, 21) Ndi nihił béédahózingo Jesus éí bikééʼ ndaakai yę́ę éí Rome doo daatsʼíidii bikʼijįʼ danohłı̨́ tʼáadoo yidííniid da. Éí “Síízar  bíhígíí Síízar baa” nídahohʼnííł, yiłní. (Matt. 22:21) Áko diné béédoochidgi Jesus haitʼéego áʼiilaa?

10. Jesus éí haʼátʼíí yitsʼą́ąjįʼ chʼééʼníʼeezh?

¹⁰ Diyin biyeʼ éí naaki ałʼąą átʼéego diné chʼíneiiʼnil. Áłtsé éí, religious leaders bee hazʼáanii ádá ádeeleʼgo ayóó átʼéego diné yee deiłjizhgo Jesus éí díí yitsʼą́ąjįʼ hááʼííʼeezh. Íídą́ą́ʼ Jew dineʼé éí diné bibee óʼoolʼįįłii índa doo tʼáá aaníinii bee naʼnitin ádaatʼéii binaalteʼ dajílı̨́ı̨́ ńtʼééʼ. (Matt. 5:​31-37; 15:​1-11) Diyin kʼehgo nidaʼnitinii dahoʼdóʼnínę́ę éí hanááʼ ádaadin nidahojílin. Mesáíyah índa binaʼnitin doo dazhniizı̨́įʼ da, áko éí tʼóó tłʼééʼgóó jookah índa niʼiidzííh doo há yóóʼanídahideestʼą́ą da. (John 9:​1, 14-16, 35-41) Jesus éí tʼáá aaníinii yee naʼnitin índa yáʼátʼéehgo yigáałgo éí aʼohgo ádaatʼéii doo tʼáá aaníinii bee naʼnitinii yitsʼą́ąjįʼ chʼééʼníʼeezh.—Mark 1:22; 2:23–3:5.

11. Naaki góneʼ éí haʼátʼíí bitsʼąą Jesus nihéidííchid?

¹¹ Naaki góneʼ éí niʼiidzíihgi bílaʼashdlaʼii yinaalteʼ nilı̨́įgi Jesus éí yitsʼąą nihéidííchid. Jiihóvah éí Jesus nihá niiníłtı̨́, áko Jesus nááʼádiisniiʼgi dajoodlánígíí índa hoł danilínígíí éí nidaʼjiisíihgi Diyin há yóóʼáneidiyiiʼaah. (Heb. 10:​12-18) Jesus ání: “Éí bąą aYeʼ nihéédeideezhchidgo, tʼáá aaníí nihéédadeeshchid doo.” (John 8:36) Kótʼéego nihéédoochidgo éí Ízrel dineʼé Jubilee yihahgo ééʼdoochid ánídayiilʼįįh yę́ę biláahdi átʼéii átʼé! Éí íídą́ą́ʼ diné łaʼ naalteʼ ídlı̨́ı̨́dę́ę́ʼ béédoochid ndi, éí naalteʼ náázhdoodleełgoda átʼé, índa anoonééł góneʼ há ahóótʼiʼ.

12. Háí éí áłtsé doo tʼáá aaníinii bee ndaʼnitinii bitsʼą́ąjįʼ háábiʼdootʼeezh?

¹² Péntekast 33 C.E. yę́ędą́ą́ʼ éí daalʼaadii áádóó hastóí índa sáanii biʼoodląʼ dabidziilii Jiihóvah biníłchʼi diyinii yee anoint ádayiilaa. Éí baʼáłchíní danilı̨́įgo adopt áyiilaa, áádóó bikʼíhoolzhiizhgo éí yáʼąąshdi Jesus yił dahwéeʼaah doo biniyé resurrect ádadoolnííł. (Rom. 8:​2, 15-17) Éí díí Jesus Názarethdi yee haadzííʼ yę́ę éí doo tʼáá aaníinii bee naʼnitin yę́ę éí bí áłtsé bitsʼą́ąjįʼ háábiʼdootʼeezh. Áko éí religious leaders yee nidaʼnitin yę́ę doo binaalteʼ dajílı̨́į da. Áádóó niʼiidzíihgo anoonééł góneʼ bił dadeeztʼiʼii bitsʼąą béédadoochid nízin Diyin. Jesus bikééʼ ndaakai yę́ę 33 C.E. yihahgo anoint ádaalyaa yę́ędą́ą́ʼ Jubilee Oodlání báhígíí bee háátʼiʼ áádóó Jesus 1,000 nááhai hooʼááł bíighah azlı̨́įʼjįʼ éí nidootʼih. Áajįʼ ahoolzhiizhgo haʼátʼíí łaʼdaalyaa doo?

13-14. Jesus yee haadzííʼ yę́ę háí ałdóʼ béédadoochid?

¹³ Dííshjı̨́įdi miiltsoh ánéelą́ą́ʼ diné éí Diyin bééhodeesįįł danízinii, éí ‘dibé náánáłaʼígíí,’ dabidiʼní. (John 10:16) Éí yáʼąąshdi Jesus yił dahwéeʼaah doogo Diyin doo nábiizláaʼ da. Ndi, Diyin Bizaad áníigo nahasdzáán bikááʼ hoolʼáágóó kéédahatʼı̨́į doogo bá chodahooʼı̨́. Niísh éí bee ná ił chohooʼı̨́?

¹⁴ Anoint ádaalyaaígíí tʼáá íídą́ą́ʼ bee bíká aʼoolwodígíí, ni ałdóʼ bee níká anáʼáwoʼgo átʼé. Jesus bidił yee nááʼádiisniiʼígi yiniidlą́ągo éí niʼiyiilzííhgóó Jiihóvah nihá yóóʼanéidiyiiʼaah. Áko éí Diyin bee bił honiilzhǫ́ índa nihíniʼ bee áhodéeszééʼ. (Eph. 1:7; Rev. 7:​14, 15) Áádóó baa nitsíníkees, doo tʼáá aaníinii yinídlánę́ę bitsʼą́ąjįʼ néédoochidgo baa nił hózhǫ́. Jesus ání: “Tʼáá aaníinii nihił béédahodoozįįł, índa tʼáá aaníinii nihéédeididoochił.” (John 8:32) Dooládóʼ díí bitsʼąą hwéédoochidgo baa hózhǫ́ǫ da!

15. Haʼátʼíí bee nihikʼihozhdoodliiłgo bichʼįʼ hoolzhish?

¹⁵ Ayóó átʼéii bitsʼąą nihéédadidoochiłgo bichʼįʼ hoolzhish. Éí doo tʼáá aaníí oodląʼ ádaatʼéii índa bílaʼashdlaʼii binahatʼaʼ éí Jesus ałtso íidoołdįįł. Diyin éí diné “tʼóó ahayóí áłah nilı̨́įgo” dabidósinii éí yichʼą́ą́h hólǫ́ǫ doo. Áádóó éí nahasdzáán  honóoshónígo yikʼihadlíigo yikááʼ kéédahatʼı̨́į doo. (Rev. 7:​9, 14) Tsʼídá tʼóó ahayóí éí náábidiʼdooljah, áádóó éí Jiihóvah bá naashʼaʼ doo daniizı̨́įʼgo éí tahoniigááh, są́, índa anoonééł bąąh ádaadin doo.—Acts 24:15.

16. Haʼátʼíí bitsʼąą nihéédadidoochiłgo bichʼįʼ hoolzhish?

¹⁶ 1,000 nááhaijįʼ Jesus índa yił dahwéeʼaah dooleełii éí bílaʼashdlaʼii bitsʼíís hadaałtʼéego índa tsʼídá tʼáá ákogi átʼéego Diyin bichʼįʼ hodílzingi yee yíká adoojah. Tʼáá Ízrel dineʼé Jubilee yihah góneʼ bił dahózhǫ́ǫgo ánídaʼiilʼįįh ńtʼééʼ yę́ęgi átʼéego hazʼą́ą doo. Éí nahasdzáán bikááʼ bílaʼashdlaʼii éí hadaałtʼéego doo ndi nidaʼiisíih da doo.

17. Isaiah 65:​21-23 éí Diyin bidineʼé haitʼéego bił hazʼą́ą doo ní? (Naaltsoos bikááʼdę́ʼígíí níníłʼı̨́.)

¹⁷ Nahasdzáán bikááʼ áhootʼée dooleełgi éí Isaiah 65:​21-23 (Yíníłtaʼ.) góneʼ yaa halneʼ. Díí éí ił hóyéeʼgo doo tʼóó asdáa da doo. Ndi, Diyin Bizaad éí Diyin bidineʼé éí naanish yaa bił dahózhóonii yindaalnish doo ní. Áádóó Jesus éí 1,000 nááhai hooʼááł bíighah niiníłką́ągo “Diyin God baʼáłchíní baa hózhǫ́ǫgo béédahideeshchidígi átʼéego ádaalyaii dadidoołdziłígíí adiłdzid [bąąhági ániitʼéii] bitsʼą́ą́dóó béédahididoochił.”—Rom. 8:21.

18. Yáʼádahootʼéehgo nihił hazʼą́ą dooleełgo nihił béédahózingi haʼátʼíí biniyé deiniidlą́?

¹⁸ Jiihóvah éí tʼáá ałkʼidą́ą́ʼ bidineʼé, éí hanínádaalyįh áádóó Diyin bichʼįʼ hodílzingo bá hazʼą́ą́ ńtʼéeʼgo Hááʼáyı̨́ı̨́h jı̨́ yá niiníʼą́. Éí Christ 1,000 nááhai hooʼááł góneʼ tʼáá ákótʼéego Diyin bichʼįʼ hodílzingo bił hazʼą́ą doo. Kʼad ndi tsʼídá Diyin bichʼįʼ hodílzingo tʼéiyá ił hózhǫ́, ániidí ánáhoolyaago biiʼ kééhwiitʼı̨́įgo áadi ałdóʼ tʼáá ákótʼée doo. Bílaʼashdlaʼii tʼáá ałtso Diyin deidísinii éí Christ 1,000 nááhai hooʼááł góneʼ bił dahózhǫ́ǫ doo, háálá naanish baa hózhóonii yindaalnish doo, áádóó Diyin yá ndaalʼaʼ doo.