1-3. (a) Díí nihoogháahjįʼ Jiihóvah bikʼeh hojíłʼı̨́įgo haʼátʼíí yee nihíká adoolwoł? (b) Haʼátʼíísh díí biiʼ bídahwiidiilʼááł?

DÍÍSHJĮ́ĮDI éí nihogháajįʼ bichʼįʼ yoołkááł. Diné doo yáʼádaashóonii tʼóó ahayóí yileeh. Éí “tłʼoh łitsooí háánítʼı̨́hígíí nahalingo.” (Psalm 92:7) Díí biniinaa tʼóó ahayóí diné God ánihiłnínígíí éí doo deinízin da. Paul éí daʼoodláanii áhyiłní: Áłchíní “átʼéego doo ákǫ́ǫ́ ádaatʼéii doo baa ákodanohsin da” ndi “hóyáanii kʼehgo nitsídaahkees.” (1 Corinthians 14:20) Haitʼéego ádadiilnííł?

² Proverbs 28:5 ákweʼé áhyiłnínígíí éí binahjįʼ bikʼidiʼdiitı̨́ı̨́ł, “há daatʼíinii éí tʼáá ałtsoní yikʼidadiʼyiitįįh.” (Proverbs 28:5) Tʼáá ałtso yikʼidadiʼyiitįįhígíí éí Jiihóvah bił hózhǫ́ǫ́ ádeidoolííł. Proverbs 2:7, 9, díí  nanihinitin éí Jiihóvah bikʼeh dahółʼíníí éí hódzą́ yichʼįʼ kwííłʼı̨́. Áádóó nihá ádoonííł “tʼáá ákogi átʼéii, áádóó doo haada yitʼéii índa aheełtʼéego iiná, tʼáá aaníí, éí tʼáá ákǫ́ǫ́ dahonítʼiʼígíí tʼáá ałtso nił bééhodoozįįł.”

³ Nóah, Daniel, dóó Job éí God bitsʼą́ą́dę́ę́ʼ hódząʼ bee dahólǫ́ ńtʼééʼ. (Ezekiel 14:14) Dííshjı̨́įdi Jiihóvah bidineʼé ałdóʼ bee dahólǫ́. Nishąʼ, God bitsʼą́ą́dóó hódząʼásh nee hólǫ́? “Tʼáá ałtsoní yikʼidadiʼyiitįįh” Jiihóvah bikʼeh honiilʼı̨́į doogo éí tʼáá aaníí bééhoniilzin doo. Díí baa ídahodiilʼáłígíí éí (1) haitʼéego Nóah, Daniel, dóó Job éí Jiihóvah yéédahoosįįd, (2) haitʼéego Jiihóvah yéédahoosįįdgo bíká eelwod, dóó (3) haitʼéego bidaʼoodląʼígíí ádadiilnííł.

4. Nóah éí haitʼéego Jiihóvah yééhoosįįd áádóó haitʼéego God yaa ákoniizı̨́įʼgo tʼáá íiyisíí bíká eelwod?

⁴ Nóah éí haitʼéego Jiihóvah yééhoosįįd? Adam dóó Íiv baʼáłchíní hazlı̨́ı̨́ʼ dóó wóshdę́ę́ʼ éí diné táaʼgo hazʼą́ągo God yaa ídahoołʼą́ą́ʼ. Éí ádaalyaaígíí yaa ákodaniizı̨́ı̨́ʼ. Éí God bá ndaalʼaʼii bidaʼoodląʼ bitsʼą́ą́dóó yídahołʼą́ą́ʼ. Éí yikʼeh dahółʼı̨́įgo God bikʼihojisdliʼ. (Isaiah 48:18) Ádaalyaii hajisíidgo, Nóah éí God hólǫ́ǫgo yaa ákozhniizı̨́ı̨́ʼ. God bibee ajoobaʼ dóó ayóó ábóodziil ałdóʼ God ádayiilaii bitsʼą́ą́dóó yíhoołʼą́ą́ʼ. Áko bóhojoołʼą́ąʼgo éí tʼáá aaníí tʼááłáʼí God nilı̨́ bił bééhoozįįd. (Romans 1:20) Éí biniinaa Nóah éí God joodlą́ągo baʼjólí.

5. Haitʼéego Nóah éí God bílaʼashdlaʼii yá yinízinígíí yíhoołʼą́ą́ʼ?

⁵ Diyin Bizaad ání “dazdiitsʼaʼígíí bee daʼjoodlą́ągo baa deijólí nidajiileeh.” Díí áhyiłnínígíí éí háida yikʼeh dahółʼínígíí yíísíníłtsʼą́ąʼgo niheʼoodląʼ yee nihíká adoolwoł. (Romans 10:17) Nóah shı̨́ı̨́ hakʼéí bitsʼą́ą́dóó Jiihóvah baa hozhdiiztsʼą́ą́ʼ. Hazhéʼé Léímek éí Adam ádin dóó bikʼijįʼ hoʼdizhchı̨́. Léímek éí Jiihóvah yoodlą́ ńtʼééʼ. (Áłtsé naashchʼąąʼígíí níníłʼı̨́.) Nóah éí Miithúzelah binálí dóó Jéíred éí táaʼdi nánálí jílı̨́. Nóah éí 366 binááhaigo Jéíred ájídin. * (Footnote níníłʼı̨́.) (Luke 3:36, 37) Díí hastóí dóó bedaʼasdzą́ą́ shı̨́ı̨́ Jiihóvah bílaʼashdlaʼii áyiilaaígíí Nóah yee nidabineeztą́ą́ʼ. Hwił hólneʼgo shı̨́ı̨́ Jiihóvah, áłchíní hwee dahodooleeł náásgóó kʼeeʼąą jinootʼı̨́įłgo ńtʼééʼ hóʼní. Nóah bił bééhózingo Adam dóó Íiv éí Jiihóvah doo yikʼeh hółʼı̨́ı̨́góó biniinaa bichʼįʼ nahwiisʼnááʼ. (Genesis 1:28; 3:16-19, 24) Nóah yíhoołʼą́ą́ʼígíí ayóóʼáyóʼníigo biniinaa Jiihóvah bá naashʼaʼ doo jiniizı̨́ı̨́ʼ.​—Genesis 6:9.

6, 7. Haitʼéego ił chohooʼı̨́ éí Nóah biʼoodląʼ bidziilgo áyiilaa?

 ⁶ Ił chohooʼı̨́ éí oodląʼ bidziilgóó áyósin. Nóah házhiʼ éí náánáłaʼ bee haʼahóníinii óolyé. Baa nitsíníkees haitʼéego Nóah bił bééhoozįįdgo házhiʼ éí ił chohooʼı̨́ óolyéego bibee oodląʼ niłdzil silı̨́ı̨́ʼ. (Genesis 5:29) Nóah íidoolíłígíí, Jiihóvah éí Léímek yił hólneʼ. “Éí Nóah bee jíízhiʼgo ázhdííniid, Díí lą́ą nideiilnishgo índa nihílaʼ bee yéego nideiilnishgo nihikʼi hałtaʼgo ánihidoolííł, háálá Bóhólníihii éí niʼ hóyéeʼgo yá haadzííʼ.” Jiihóvah yáʼátʼéehgo áhodoolíiłii éí Nóah bił chohooʼı̨́. Éíbel dóó Íínak bibee oodląʼ łaʼ “baʼáłchíní” tłʼiish bitsiitsʼiin yidoołjish.​—Genesis 3:15.

⁷ God yee haadzííʼ yę́ę Genesis 3:15 éí Nóah doo tʼáá átʼé bił bééhózin da. Díí áhodooníiłii bahaneʼígíí éí náásgóó bee chohooʼı̨́įgo bił bééhózin. Jiihóvah doo yáʼádaashóonii íidoołdįįłgo Íínak yaa nahasneʼ. Yaa nahasneʼígíí Genesis 3:15 God yee haadzííʼ tʼáá bináłtʼé. (Jude 14, 15) Tʼáá aaníí tʼáá átʼé Armagédandi áhodoonííłígíí Íínak yaa hólneʼ. Íínak yidiiztsʼą́ąʼgo shı̨́ı̨́ Nóah biʼoodląʼ dóó bił chohooʼı̨́ niłdzil silı̨́ı̨́ʼ!

8. Haitʼéego Nóah éí Jiihóvah yééhósingo baa áhályą́ą́ ńtʼééʼ?

⁸ Tʼáá aaníinii God bééhoʼdílzinígíí haitʼéego Nóah yíká eelwod? Nóah éí Jiihóvah yaa íhoołʼą́ą́ʼ. Díí binahjįʼ hwee oodląʼ dóó God bitsʼą́ą́dę́ę́ʼ hódząʼ ázhdiilyaa. Doo yáʼátʼéhígíí nahjįʼ kójiilaa áko Jiihóvah bił hózhǫ́ ájiilaa. Haitʼéego? Demons dabidziilgo éí bił ayóí ádaatʼéego diné bichʼįʼ nidahałá. Ákondi Jiihóvah bikʼis jidooleełgo, Jiihóvah doo dayoodlánígíí dóó bitsʼą́ąjįʼ danilínígíí éí doo hakʼis ájiilaa da. Demons nahasdzáán bikáaʼjįʼ adáákaigo éí Nóah tʼáadoo dahonííʼaaʼ da. (Genesis 6:1-4, 9) Demons éí bedaʼasdzą́ą́ ádayiilaa dóó baʼáłchíní dahazlı̨́ı̨́ʼ. Nóah bił bééhózingo éí díí doo bił ákótʼée da. Áádóó áłchíní bá nidahaazhchínígíí ayóí ádaatʼéego dabitsxeʼ daazlı̨́ı̨́ʼ. Nóah éí bił bééhózin Jiihóvah bílaʼashdlaʼii áyiilaago badaʼáłchíní dahodooleełgo kéyah náásgóó kʼeeʼąą dínóohtʼı̨́ı̨́ł. (Genesis 1:27, 28) Jiihóvah éí Nóah yił hólneʼ tó dooląąłgo bílaʼashdlaʼii doo yáʼádaashóonii nidootsił yiłní. Biniinaa Nóah bibee oodląʼ yee tsinaaʼeeł áyiilaago bighan hazʼą́ą́dóó yił yisdáákai.​—Hebrews 11:7.

9, 10. Haitʼéego Nóah bee oodląʼígíí bee daʼdiilnííł?

⁹ Haitʼéego Nóah bibee oodląʼ biʼdiilnííł? Diyin Bizaad hazhóʼó  bíhwiidiilʼááł dóó bíhwiilʼą́ą́ʼígíí nihił ílı̨́į doo. Bíhwiilʼą́ą́ʼígíí choilʼı̨́įgo éí doo yáʼátʼééh bitsʼą́ąjįʼ ániitʼéego, yáʼádaatʼéhígíí íílı̨́į doo. (1 Peter 1:13-15) Niheʼoodląʼ dóó God bí nitsíkeesígíí yee nihíká adoolwoł éí Séítan binahagiz dóó nihokáaʼgi bídéétʼiʼígíí bitsʼą́ąjįʼ ádaniitʼée doo. (2 Corinthians 2:11) Tʼóó ahayóí diné atídaʼałʼı̨́ dóó baaʼihgo ooldahígíí, atsʼíís yidádanoolníinii deinízin. (1 John 2:15, 16) Nihoogháahjįʼ yoołkááłígíí doo dayíistsʼą́ąʼ da. Niheʼoodląʼ doo bitsxeʼgóó nihí ałdóʼ tʼáá ákótʼéego nitsíikees doo. Béénílniih Jesus éí Nóah bíyoołkááł yę́ędą́ą́ʼ dóó dííshjı̨́įdi nihił áhooníłígíí yił ahąąh neenil. Jesus éí atídaʼałʼı̨́ dóó baaʼihgo ooldahígíí doo yee nanihinitin da, ákondi éí God bá nideilʼaʼgo nihidínóołtłʼahígíí yaa yáłtiʼ.​—Matthew 24:36-39 yíníłtaʼ.

¹⁰ Naʼádíłkid, ‘Jiihóvah bééhonísingo shee iinaʼísh bee ííshjání íínísin? Shee oodląʼísh Jiihóvah yinízinígíí bikʼeh honishʼı̨́? Náánáłaʼ God yikʼeh dahółʼı̨́įgo tʼáásh íiyisí bee nanishtin doo?ʼ Áko díí ndaʼídíkidígíí níká adoolwoł éí Nóah ádzaa yę́ęgi átʼéego ní ałdóʼ God bił yíʼash doo.

11. (a) Daniel éí God ayóóʼáyóʼníigo haʼátʼíísh bizhéʼé dóó bimá bibee oodląʼ bídahwiidiilʼááł? (b) Haʼátʼíísh Daniel yee átʼéhígíí bee áníshtʼée doo nínízin?

¹¹ Daniel éí haitʼéego Jiihóvah yééhoosįįd? Jiihóvah ayóóʼáyóʼníigo dóó bizaad bił nilı̨́įgo Daniel bizhéʼé dóó bimá nabineeztą́ą́ʼ. Daniel éí Jiihóvah ayóóʼáyóʼníigo bee iinaʼ áyiilaa. Azhą́ są́ silı̨́ı̨́ʼ ndi, Diyin Bizaad tʼáá ahą́ą́h hazhóʼó yółtaʼ ńtʼééʼ. (Daniel 9:1, 2) Daniel éí Jiihóvah tʼáá íiyisíí yééhósin. Tʼáá aʼohgo bijéí bitłʼááhdę́ę́ʼ sodoolzingo éí Daniel 9:3-19 góneʼ kóní, Jiihóvah éí Ízrel dineʼé yá áyiilaaígíí Daniel bił bééhoozįįdgo bíhwiilʼą́ą́ʼ. Daniel sodoolzinígíí yíníłtaʼgo hazhóʼó baa nitsíníkees doo. Naʼádíłkid, ‘Daniel haʼátʼíish bitsʼą́ą́dóó bíhwiidííłʼááł?ʼ

12-14. (a) Haitʼéego éí Daniel diyin kʼehgo hódzą́ ííshjání áyiilaa? (b) Daniel éí Jiihóvah haitʼéego bikʼihojisdliʼ?

¹² Haitʼéego Daniel éí God tʼáá íiyisíí yééhósingo bíká eelwod? Bábilandi God doo dayoodlą́ą da áko łaʼ Jew dineʼé God yá naalʼaʼgo bá nanitłʼah. Jiihóvah éí Jew dineʼé yidííniid, “Yisnááh danohłı̨́įgo tʼáá kin haalʼáajįʼ anihííłʼaadii ákwii bee achʼįʼ hózhóonii hádaohtʼı̨́į doo.” (Jeremiah 29:7) Áádóó bibee hazʼáanii éí bí tʼéiyá nihijéí tʼáá átʼé ńtʼééʼ bee bichʼįʼ sodadoolzin. (Exodus 34:14) Haitʼéego Daniel tʼáá áłah bee hazʼáanii bikʼeh hojíłʼı̨́į doo? Daniel éí Jiihóvah áłtsé yikʼeh hółʼı̨́, áádóó éí bílaʼashdlaʼii binahatʼaʼ bikééʼ góneʼ, God bí nitsíkeesígíí binahjįʼ bíká eelwod. Tʼóó ahayóí nááhai bikʼijįʼ Jesus tʼáá éí yee naneeztą́ą́ʼ.​—Luke 20:25.

¹³ Baa nitsíníkees bee hazʼáanii éí God tʼáadoo bichʼįʼ sodadołziní hodooʼniid, tʼáá hazhóʼó naatʼáanii tʼéiyá bichʼįʼ sodadiilzingo tádiin yidoołkááł. (Daniel 6:7-10 yíníłtaʼ.) ‘Tʼáá yeeʼ tádiin  yiskáníjįʼ éísh nahjįʼ kózhdoolííłʼ nízin. Tʼáá nahonitʼinee sozdoolzin dooleeł ndi tʼóó ahayóí diné dabooʼı̨́įgo tʼáá ákwii jı̨́ sodilzin ńtʼééʼ. Azhą́ tíhodiʼdoolnííł ndi, Daniel tʼáá áłahjįʼ sodilzingo diné hadabisííd. Daniel éí Jiihóvah yá naalʼaʼígíí, éí tsʼídá aláahdi ílı̨́įgo yaa nitsíkeesgo doo niʼ kóyiilaa da.

¹⁴ Daniel doo nánílyéésgóó dóó yikʼeh hołʼínígíí Jiihóvah bikʼeh hoosdliʼ. Daniel éí náshdóítsoh bitsiijįʼ daditłʼooígíí bitsʼą́ąjįʼ yisdáyííłtı̨́. Éí biniinaa diné Pérzha binahatʼaʼ kéédahatʼínígíí Jiihóvah yaa ákodaniizı̨́ı̨́ʼ!​—Daniel 6:25-27.

15. Haitʼéego Daniel bibee oodląʼ biʼdiilnííł?

¹⁵ Haitʼéego Daniel bibee oodląʼ biʼdiilnííł? Diyin Bizaad tʼóó jółtaʼgo éí hwee oodląʼ doo bidziilgo íidoolííł. Áhyiłnínígíí éí hazhóʼó bikʼidiʼdíítı̨́ı̨́ł. (Matthew 13:23) Jiihóvah nitsíkeesígíí haitʼéego nihił béédahodoozįįł. Diyin Bizaad deiyíníiltaʼígíí yéigo baa nitsíikees doo. Tʼáá ałhąąh sodiilzingo  tʼáá íiyisíí ílı̨́. Nihichʼįʼ nahwiiʼnáago ałdóʼ nihíká análwoʼ doo. Jiihóvah éí hódzą́ dóó nihidziilgo bíká sodadiilzin éí nihaa joobaʼgo nihaididooʼááł.​—James 1:5.

16, 17. Job éí haitʼéego Jiihóvah yééhoosįįd?

¹⁶ Job éí haitʼéego Jiihóvah yééhoosįįd? Job éí doo Ízrel dineʼé jílı̨́į da. Ákondi Éíbraham, Áízak, dóó Jéíkab bikʼéí danilı̨́ı̨́ ńtʼééʼ. Jiihóvah éí ájítʼéhígíí dóó bílaʼashdlaʼii bá jinízinígíí bee nazhneeztą́ą́ʼ. Job ałdóʼ díí tʼáá aaníí ádaatʼéhígíí yíhoołʼą́ą́ʼ. (Job 23:12) Jiihóvah ábizhdííniid, “Tʼóó jaaʼeego naa hodiistsʼaʼgo hoolzhiizh.” (Job 42:5) Jiihóvah ání Job éí tʼáá áníinii áníshtʼéhígíí yee shá hahaasdzííʼ.​—Job 42:7, 8.

¹⁷ Job éí Jiihóvah átʼéhígíí ádayiilaaígíí binahjįʼ bee bił bééhózin. (Job 12:7-9, 13)Iiláíhu dóó Jiihóvah ádayiilaaígíí éí bílaʼashdlaʼii dóó God bił ałhąąh naaʼnilgo Job yee neineeztą́ą́ʼ. (Job 37:14; 38:1-4) Job éí Jiihóvah bizaadígíí hodiisnáaʼgo aʼohgo ázhdiilyaa áko ábizhdííniid, “Tʼáá ádeeshłííł nínízinígíí tʼáá ałtso áálíiłgo bíninilʼą́ągo shił bééhózin índa nitsáhákees doo nitsʼąąh nazhnóołʼı̨́ı̨́ʼ átʼée da.” Áádóó ánáhodooʼniid, “łeezh dibahí áádóó łeeshchʼiih ádééhésjáahgo Diyin God bichʼįʼ łahgo átʼéego tsíndíkééz.”​—Job 42:2, 6.

18, 19. Haitʼéego Job éí Jiihóvah tʼáá aaníí yééhósingo ííshjání áyiilaa?

¹⁸ Haitʼéego Job éí God tʼáá íiyisíí yééhósingo bíká eelwod? Job éí diyin kʼehgo oodááłígíí tʼáá íiyisíí hoł bééhózin. Díí biniinaa Job tʼáá ákogi ájíłʼı̨́įgo ázhdólzin doo. Job hoł bééhózin diné łaʼ doo baa jijoobaahgóó éí Jiihóvah ayóóʼáyóʼnínę́ę doo ízhdoolííł da. (Job 6:14) Job éí doo łaʼ bílááh áníshtʼé da niizı̨́ı̨́ʼ. Áko, tʼáá bighan hazʼánígi átʼéego yaa nitsíkees. Job ání, “Daʼ doósh Diyin God áshiilaago iishchʼid biyiʼ nishiníłtínígíí áhoolaa da?” (Job 31:13-22) Azhą́ shı̨́ı̨́ ayóó átʼı̨́ dóó ayóó ájítʼé ákondi doo ayóó ádeidzódlíi da ńtʼééʼ. Dííshjı̨́įdi tʼóó ahayóí diné daʼatʼı̨́ dóó ayóó ádaatʼé ndi doo Jobgi ádajitʼée da.

¹⁹ Job éí binaalyéhé éí doo Jiihóvah biláahdi átʼéego yaa nitsíkees ńtʼééʼ. Tʼáadoo leʼé Jiihóvah biláahdi ájiilaago éí “Diyin God yótʼáahdi” yóóʼazhdidooʼááł. (Job 31:24-28 yíníłtaʼ.) Job bił bééhózin ałhéʼáskéh dólzingo éí ahastiin dóó eʼasdzą́ą́ bee ałchʼįʼ hazhdoodzih. Bee ádee hadzoodzíʼígíí éí asdzą́ą́ náánáłahjįʼ doo bidázhnoolníi da doo. (Job 31:1) Íídą́ą́ʼ shı̨́ı̨́ Jiihóvah éí diné beʼasdzą́ą́ díkwíida hwee dahólǫ́ǫgo yáhołʼaʼ. Job shı̨́ı̨́ łaʼ asdzání hwee náhodoodleeł bee báhazʼą́ą ndi doo ájiilaa da. * (Footnote níníłʼı̨́.) Díí binahjįʼ Job tʼáá íiyisíí Jiihóvah bił nilı̨́įgo yaa nitsikees ńtʼééʼ. Bił bééhózingo áłtsé ałhéʼáskéhígíí éí Jiihóvah bitsʼą́ą́dę́ę́ʼ éí diné tʼááłaʼí bee asdzą́ą́ bá ályaa. (Genesis 2:18, 24) Áko 1,600 nááhai bikéédóó Jesus tʼáá  ákótʼéego naneeztą́ą́ʼ ił eshtéézh dóó ałhéʼáskéh éí tʼááłáʼí hastiin dóó tʼááłáʼí asdzání bee báhoʼaʼ.​—Matthew 5:28; 19:4, 5.

20. Jiihóvah bił bééhoniilzingo haitʼéego yá’ádaatʼéhígíí nídidiilyéełgo yee nihíká adoolwoł?

²⁰ Haitʼéego Job bibee oodląʼ biʼdiilnííł? Jiihóvah tsʼídá yéigo bééhodiilzįįł áádóó díí ił ééhózinígíí éí tʼáá átʼé bee íʼiilʼı̨́į doo. Diyin Bizaad ání Jiihóvah “doo yáʼádaashóonii áádóó ádééhooldzíidgo hináanii tsʼídá yijoołxá” áádóó diné biyoochʼíidii doo bił dahoniidlǫ́ǫ da doo. (Psalm 11:5; 26:4 yíníłtaʼ.) Díí baa nitsíníkees, ‘Díí scriptures Jiihóvah yaa nitsíkeesígíí éí alą́ąjįʼ íínísingo haitʼéego yee shíká adoolwoł? Internet bił ndaaztʼiʼígíí níshʼı̨́įgo, shikʼis, dóó dahoneeni ádeeshłíłígíí haash yitʼéego yee shíká adoolwoł?’ Díí shichʼįʼ ííshjání áyiilaaígíí haitʼéego Jiihóvah yéigo bee bééhosésįįd. Díí doo yáʼátʼéehgo nihił hazʼánígíí doo bikʼeh yiidáał da doo. Bídahodiilʼáłígíí daniidzingo ‘nihił béédahózin doo biniyé bee nitsíikeesígíí’ éí ałʼąą átʼéego bitaʼ yáʼádaatʼéhígíí dóó doo yáʼádaatʼéhígíí dóó hódzą́ doodaiiʼ doo hódzáanii bił nidahaztʼiʼ da.​—Hebrews 5:14; Ephesians 5:15.

21. Jiihóvah yaa bił hózhǫ́ doo’ígíí haitʼéego “tʼáá ałtsoní yikʼidadiʼyiitįįh” yee nihíká adoolwoł?

²¹ Nóah, Daniel, dóó Job tʼáá átʼé ńtʼééʼ Jiihóvah yéédahoosįįd. Jiihóvah bíká análwoʼgo “tʼáá ałtsoní yikʼidadiʼyiitįįh” yikʼeh dahółʼı̨́įgo nizhónígo bee dajiilaa. Díí ádáátʼįįdígíí éí Jiihóvah yikʼehgo joogáałgo éí ił hózhǫ́ǫgo iiná ádeilʼı̨́į doo. (Psalm 1:​1-3) Áko baa nitsíníkees, ‘Nóah, Daniel, dóó Job ádáátʼįįdígíí shíísh Jiihóvah t’áá íiyisíí bééhonissin?’ Dííshjı̨́įdi éí díí hastóí biláahgo Jiihóvah béédahoniilzin háálá Jiihóvah ląʼígo nihichʼįʼ ádééhoosįįd. (Proverbs 4:18) Áko Diyin Bizaad hazhóʼó bíhoołʼaah. Yéigo baa nitsíníkees. Níłchʼi diyinii bíká sodílzin. Áko díí doo yáʼáshǫ́ǫ́góó hazʼánígíí doo baa nitsídeiikees da doo. Áádóó diyin kʼehgo hódzą́ bee t’áá áhánígo Jiihóvah bił kʼé ahidiiʼníi doo.​—Proverbs 2:4-7.