Hebrews 12:16 binahjįʼ díí tʼáá aaníí ákótʼé daniidzin ńtʼééʼ. Ákwii áníigo Íísa “doo hodísin da.” Éí “átsé yizhchíinii jílı̨́įgo bee hóhólníih dooleeł yę́ę tʼááłáhídi oodą́ʼígíí bee haa nahaazniiʼ,” áko Jéíkab baazhdiníʼą́. Kódeiniidzin ńtʼééʼ, Jéíkab éí “átsé yizhchíinii jílı̨́įgo bee hóhólníih” jizlı̨́ı̨́ʼ, áko Mesáíyah bizází jizlı̨́ı̨́ʼ.​—Matthew 1:2, 16; Luke 3:23, 34.

Áko hazhóʼó Diyin Bizaad naalkaahgo binahjįʼ bééhoozingo éí ayeʼ alą́ąjįʼ hoʼdichíihgo tʼéiyá Mesáíyah bizází jílı̨́į doo, doo níi da. Kodóó łaʼ baa nídadíitʼįįł.

Jéíkab aląąjįʼ biyeʼígíí éí Rúben, díí beʼasdzą́ą Líyah há yishchı̨́. Réíchel átsé há yishchínígíí éí Jóseph. Rúben éí azhdííláago biniinaa ayeʼ átsé yizhchíinii jílı̨́įgo bee hóhólníih yę́ęgi haa náádiilyáago Jóseph baa deetʼą́. (Genesis 29:31-35; 30:22-25; 35:22-26; 49:22-26; 1 Chronicles 5:1, 2) Ákótʼée ndi Mesáíyah éí Rúben doodaiiʼ Jóseph doo bitsʼą́ą́dóó biʼdizhchı̨́į da. Ndi Jéíkab dóó Líyah dı̨́ı̨́ʼ góneʼ beʼawéʼígíí Júdah bitsʼą́ą́dóó Mesáíyah yizhchı̨́.​—Genesis 49:10.

Matthew 1:5 éí dı̨́įʼgo Mesáíyah dabizází yę́ę chʼíiníʼą́, éí tʼáá dı̨́įʼgo ayeʼ átsé yizhchíinii dajílı̨́ nahalingo chʼétʼą́. Bóʼaz éí Óbed bizhéʼé jílı̨́, áádóó Óbed éí Jésii bizhéʼé jílı̨́.​—Ruth 4:17, 20-22; 1 Chronicles 2:10-12.

David doo ayeʼ átsé yizhchíinii jílı̨́į da, éí tsʼídá akéédę́ę́ʼ tseebíí góneʼ Jésii biyeʼ jílı̨́. Ákondi Mesáíyah éí David bitsʼą́ą́dóó hoʼdizhchı̨́. (1 Samuel 16:10, 11; 17:12; Matthew 1:5, 6) Azhą́ David biyeʼ Sálaman ałdóʼ ákótʼéego doo ayeʼ átsé yizhchíinii  nilı̨́į da ndi, Mesáíyah éí Sálaman bitsʼą́ą́dóó yizhchı̨́.​—2 Samuel 3:2-5.

Ayeʼ átsé yizhchíinii jílíinii éí ajílı̨́. Hakʼis hakééʼdóó nidabiʼdiizhchínígíí tʼáá biláhígo haa nitsáhákees ńtʼééʼ. Hooghan dah oonééłdóó bá alą́ąjįʼ atsiiʼ jileeh, dóó naakidi ahą́ą́h nániilyáago hwííʼ dooleełii haayilyééh.​—Genesis 43:33; Deuteronomy 21:17; Joshua 17:1.

Ndi ayeʼ átsé yizhchíinii bee hóhólníihgi éí náánáłahjįʼ ayeʼ nílínígíí baa ditʼááh. Éíbraham éí Íshmeiyel dashdiiłʼaʼgo éí átsé yizhchíinii nilínę́ęgi Áízak baa deetʼą́. (Genesis 21:14-21; 22:2) Baa nídasíitʼįįd yę́ęgi éí Rúben átsé hoʼdizhchíinii bee hóhólníih yę́ęgi Jóseph baa deetʼą́.

Hebrews 12:16 ání: “Łaʼda naʼageh doo yee tsiʼnaagháa da dooleeł, doodaiiʼ Íísa doo hodísin da yę́ęgi átʼéego tʼááká doo ádá dahodíínółzin da yíilaʼ. Jó, éí átsé yizhchíinii jílı̨́įgo bee hóhólníih dooleeł yę́ę tʼááłáhídi oodą́ʼígíí bee haa nahaazniiʼ.” Áko yilʼaadii Paul kweʼé haʼátʼíí níigo ání?

Paul éí Mesáíyah dabizází yę́ę doo yee nítʼı̨́į da. Ndi, éí Oodlání yichʼįʼ haadzííʼ. Éí kwííłní: “Kʼéhézdongo deínóhkáahgo ádaʼdołneʼ,” áko “tʼáá háiida tʼááká Diyin God bibee ajoobaʼ tʼáadoo shóyoołtʼeeh da lágo.” Áko Oodlání łaʼ naʼageh yee tsiʼnaagháago éí God bibee ajoobaʼ doo shóidoołtʼeeł da. (Hebrews 12:12-16) Íísa “doo hodísin da” yę́ęgi ádajítʼée doo, éí ádá jinízinígíí bee hwiih jizlı̨́ı̨́ʼ.

Íídą́ą́ʼ nahalzhiishgo Jiihóvah bichʼįʼ nááʼiiniihgi Íísa shı̨́ı̨́ tʼáá ahą́ą́h áʼjíłʼı̨́ı̨́ ńtʼééʼ. (Genesis 8:20, 21; 12:7, 8; Job 1:4, 5) Ndi Íísa tʼáá hó bee hwiish dooleełígíí bee ádaa nitsíjíkeesgo atooʼ biniyé, átsé hoʼdizhchı̨́įgi bee hóhólníih yę́ęgi ninázhdiníʼą́. Jiihóvah éí Éíbraham baʼáłchíní náás daʼahílchíihii bichʼįʼ dahodiyooʼnááł níigo yee haadzííʼ yę́ę éí Íísa haʼáłchíní doo bichʼįʼ ndahwiidiyooʼnáał da jinízingo daatsʼí biniyé ájítʼı̨́. (Genesis 15:13) Áádóó sáanii naakigo doo Jiihóvah yichʼįʼ hodísinii nilı̨́įgo hweʼasdzą́ą́ ájiilaa, áko éí biniinaa hazhéʼé dóó hamá bee bíniʼ jiiłʼaʼ. (Genesis 26:34, 35) Doo éí Jéíkab átʼéhígi ájítʼée da. Háálá Jéíkab éí asdzání Jiihóvah yidísinii deeshxeh jinízingo nitsíjíkees ńtʼééʼ.​—Genesis 28:6, 7; 29:10-12, 18.

Díí Diyin Bizaad biiʼ baa dahaneʼígíí éí Mesáíyah dabizází yę́ę haitʼéego yee nanihinitin? Łaʼ éí ayeʼ átsé biʼdizhchíinii danilı̨́ı̨́ ńtʼééʼ, ndi łaʼ éí ndagaʼ. Haitʼéego nihił béédahózingo Jew dineʼé ákótʼéego yaa ákódanízingo bił béédahózin ńtʼééʼ? Jó, ádajiníigo Jésii biyeʼ akéédę́ʼígíí David bitsʼą́ą́dóó Christ bidiʼdoochííł.​—Matthew 22:42.