1. Jiihóvah yá ndaalʼaʼí éí haʼátʼíí yikʼee yéigo yínííł danilı̨́?

NAHASDZÁÁN bikááʼgóó Jiihóvah yá ndaalʼaʼí éí achʼįʼ nahwiiʼná índa idaʼdiiłʼáhígíí yikʼee yéigo yínííł danilı̨́. Bił yah anáníjahígíísh łaʼ kódaatʼéego baa ákonínízin? Oodlání éí łaʼ ąą dahazʼą́ índa ayóóʼádayóʼnínę́ę bitsʼą́ą́ʼ ádingo yikʼee yínííł danilı̨́. Łaʼ éí bikʼéí índa bikʼis Jiihóvah yá ndaalʼaʼ yę́ę yitsʼá heeskaigo yikʼee bijéí daneezgai. Náánáłaʼ éí natural disasters ádahooníłígíí yikʼee bichʼįʼ nidahwiiʼná. Brothers dóó sisters kótʼéego bił nahazʼáanii bidziilgo ádiilníiłgi yídin danilı̨́. Haitʼéego bíká adiijah?

2. Yilʼaadii Paul éí haʼátʼíí biniinaa hoł náhodooshǫǫłii łaʼ bídin níjídleeh ńtʼééʼ?

² Yilʼaadii Paul éí ląʼídi kʼasdą́ą́ʼ biʼdiisyı̨́. (2 Cor. 11:​23-28) ‘Shitsʼíís bąąh dah hazʼą́,’ jiní. (2 Cor. 12:7) Díímas éí łah bił nijilnish ńtʼééʼ yę́ę “nihokááʼ bił nidahaztʼiʼii ayóóʼáyóʼníigo” biniinaa yóóʼashidííʼą́ jiníigo bikʼee hąąh nááhonikaʼ ńtʼééʼ. (2 Tim. 4:10) Paul éí doo náhinilyéesii Oodlání anoint ályaaígíí nilı̨́įgo bił hadleeʼgo diné yíká análwoʼ ńtʼééʼ. Ndi hadineʼé bąąh hániʼgo łahda hajéí neezgai łeh.—Rom. 9:​1, 2.

3. Paul éí háí bíká anájahgo bidziil ábósin ńtʼééʼ?

³ Paul éí adziil yídin nilíinii baa nályééh ńtʼééʼ. Jiihóvah biníłchʼi diyinii choyoołʼı̨́įgo hadziilgo ánáhoodlííł.  (2 Cor. 4:7) Hanaagóó Oodlání danilínígíí ałdóʼ Jiihóvah choyoosʼįįdgo háká anídaajah. Paul éí yił nidaalnishii łaʼ “shił náhoojǫǫłii danilı̨́” níigo yaa haadzííʼ. (Col. 4:11) Éí Aristárkas, Tíkakas, dóó Mark hataaʼ íízhiʼ. Éí Paul bíká aníjíjahgo yee haʼólní. Díí Oodlání táltʼéego haʼátʼíí yee ádaatʼéego yee ił nidaʼooshǫǫh? Áko nihí haitʼéego bedaʼiilʼı̨́įgo áłká anéijahgo ahidiniłnáago hadaʼahííníilníi doo?

4. Aristárkas éí haitʼéego Paul áhánígo bikʼis jílı̨́ı̨́ ńtʼééʼ?

⁴ Aristárkas éí Masedóniyadę́ę́ʼ Thesalonáíka hoolyéédóó Oodlání jílı̨́įgo Paul áhánígo bikʼis jílı̨́. Éí Paul Éfesasdi nahalneʼ yiniyé táadi náánádzáá góneʼ ákweʼé Paul yił diné dahasił. (Acts 19:29) Aristárkas doo tʼáá bí tʼéí ádaa nitsékees da, áko béédoochidgo azhą́ náhádzid ndi, Paul yił tádíʼaash. Díkwíí shı̨́ı̨́ nídeezidgo Gríisdi azhą́ Paul bikʼijįʼ danilíinii dahodiyiilyééł daaníi ndi, Paul tʼahdii bił nahojilneʼ. (Acts 20:​2-4) 58 C.E. yihahgo daastiʼ, Paul éí awáalyahí nilı̨́įgo ayóó ánízáádgóó Romejįʼgo ábiʼdoodlóóz. Aristárkas éí akééʼ dashdiiyá, ńtʼééʼ tsinaaʼeeł hatsʼą́ą́ʼ neheestǫʼ ndi, yisdájiiʼáázh. (Acts 27:​1, 2, 41) Romedi awáalyah góneʼ Paul bił jizkéego tʼáá hodíínaʼ. (Col. 4:10) Bahatʼaadí Paul áhánígo bikʼis jílı̨́įgi yee haʼólníigo bidziilgo ábósin ńtʼééʼ.

5. Proverbs 17:17 éí haitʼéego áhánígo akʼis niidlı̨́į doo ní?

⁵ Aristárkas nahalingo, nihibrothers dóó nihisisters áhánígo bikʼis niidlı̨́į doo. Díí éí yáʼádahootʼéehgo índa ‘ade áhootʼįįhgoda’. (Proverbs 17:17 yíníłtaʼ.) Azhą́ achʼįʼ nahwiiʼná niitʼih ndi, nihibrothers dóó nihisisters éí yee bił náhodooshǫǫłii tʼah yídin nilı̨́į łeh. Frances, * éí hazhéʼé dóó hamá tááʼ nídeezid nahalzhiishgi tʼáá áłah cancer bitsʼą́ą́dóó ádin. Éí ájíní: “Baa  nitséskeesgo achʼįʼ nahwiiʼná tʼáá nízaadgóó bikʼee tiʼhojooníih łeh. Azhą́ shizhéʼé dóó shimá tʼah hodiinaʼídą́ą́ʼ ádin ndi, yínííł nishłı̨́įgo nízaadgóó ahoolzhiizh. Áhánígo shikʼis danilíinii éí tʼahdii shijéí neezgaiígi yaa ákodanízin, éí yéigo baa ahééh nisin.”

6. Áhánígo akʼis niidlı̨́įgo haitʼéego nihidiyoołnááł?

⁶ Áhánígo akʼis ádaatʼéii éí haʼátʼíí shı̨́ı̨́ ninádeidiyiiʼaahgo bibrothers dóó bisisters yíká anídaajah. Nihibrother Peter tʼáá yéigo bąąh dahooʼaʼgo baa haneʼ. Hweʼasdzą́ą́ Kathryn ání: “Brother dóó sister bił yah anéijahígíí łaʼ éí Peter beʼappointmentgóó bił niikai. Áádóó Peter bee bąąh dahazʼánígíí nihił bééhoozin.” Éí ąąh dahazʼą́ íʼdiyoołhéełii átʼé hodooʼniid. Tʼáá éí brother dóó sister ááhyiłníigo Kathryn ání, “doo tʼáá sáhí bikʼee tiʼhooʼníih da doo áádóó nihíká anáhiʼnilchéehgo nihíighahdóó siidzı̨́į doo, nihiłní.” Díí tʼáá aaníí yaʼ akʼis tʼáá aaníinii ił náhooshǫǫłii áádóó nihichʼįʼ nahwiiʼnáago nihíká anájah!

7-8. Colossians 4:​7-9 bikʼehgo Tíkakas baʼahódlíigi haitʼéego bee bééhoʼdílzin?

⁷ Tíkakas éí Éízhadi Roman nahósʼaʼdę́ę́ʼ Oodlání jílı̨́. Éí haʼahódlíigo bee hwééhoʼdílzin áádóó Paul áhánígo bééhojísin. (Acts 20:4) 55 C.E. nahalzhiishgo Júdah Oodlání bichʼįʼ dahodiisnáaʼgo béeso bá náhádláahgi Paul organized áyiilaa, áádóó Tíkakas daatsʼí díí yee háká aalwod. (2 Cor. 8:​18-20) Romedi Paul tsʼídá áłtsé yah abiʼdooltʼeʼ yę́ędą́ą́ʼ Tíkakas éí Paul haneʼ bá nijiʼá. Paul éí Éízhadi áłah nídaadleehígíí naaltsoos yichʼįʼ ánáʼiilʼįįhgo éí ákǫ́ǫ́ bá ałnáájijí.—Col. 4:​7-9.

⁸ Tíkakas éí Paul haʼólíigo bikʼis jílı̨́. (Titus 3:12) Íídą́ą́ʼ doo tʼáá ałtso Oodlání Tíkakas nahalingo badaʼahódlíi da. 65 C.E. nahalzhiishgo Paul éí naaki góneʼ awáalya náájísdáago éí Éízha nahósʼaʼgi hastóí Oodlání danilínígíí shitsʼádahaaskai jiníigo áʼjiilaa. Díí éí akʼijįʼ  danilíinii daatsʼí béédajildzidgo ádajitʼı̨́. (2 Tim. 1:15) Tíkakas éí doo ákójítʼée da, áko Paul éí haʼólíigo naanish łaʼ haa náánéidiníʼą́. (2 Tim. 4:12) Paul éí Tíkakas bikʼis nilı̨́įgi yéigo yaa ahééh nízin.

9. Tíkakas haitʼéego bedaʼiilʼı̨́į doo?

⁹ Tíkakas baʼahódlí yę́ęgi átʼéego nihí ałdóʼ nihá ahódlíi doogo átʼé. Nihibrothers dóó nihisisters yéigo bichʼįʼ anídahaztʼiʼii doodaiiʼ tʼáá áłtsʼísígo bíká anéiilwoʼ doogo ádaa dadeetʼą́. (Matt. 5:37; Luke 16:10) Bichʼįʼ anídahaztʼiʼii éí bíká adiilwołgo átʼéegi bił bééhózingo éí bee bił náhooshǫǫł. Nihisister łaʼ ání: “Łaʼda níká adeeshwoł hałníigo éí ádeeshłííł nínę́ę áyiiłʼįįhgo bee hatah hodéesyéel łeh.”

10. Proverbs 18:24 éí łaʼda yéigo bichʼįʼ nahwiiʼnáago háí bíká adoolwołgo hadaʼólníi doo?

¹⁰ Łaʼda yéigo bichʼįʼ nahwiiʼnáago éí áhánígo bikʼis bóʼníinii yił halneʼgo yee haʼólníi łeh. (Proverbs 18:24 yíníłtaʼ.) Ben joolyéego hayeʼ disfellowship ályaago baa hániʼgo ájíní: “Díí bikʼee áníshtʼéii éí áhánígo shikʼis shóʼníinii łaʼ bee bił hodeeshnih nisin.” Carlos éí ajiisihgo biniinaa congregationgi honaanish yę́ę haa náádiilyáago ájíní: “Tʼáadoo bee shaa hwiinítʼíní díí shiʼdiiłʼáhígíí łaʼda bee bił hodeeshnih nisin.” Carlos éí díí hoʼdiiłʼáhígíí elders bee bił hojoolneʼgo háká ííjééʼ. Elders bee bił hojoolneʼígíí éí doo yaa nidahalneʼ da doołeełgo hoł bééhózingo bee hatah yáʼáhootʼééh.

11. Haitʼéego akʼis niidlı̨́į doo?

¹¹ Nihaʼahódlíigo éí ajéí yineesgaii łaʼ bee nihił hóoneʼgo éí haʼííníilníi doo. Zhanna bahastiin bitsʼą́ą́ʼ eelwod, áko bee hajéí yineesgaigo éí áhánígo dahakʼisígíí bił hojoolneʼgo bee hatah yáʼáhootʼééh. “Azhą́ shı̨́ı̨́ łahda tʼáá łáʼígíí baa náháshnih ndi, shichʼįʼ hadaʼólníigo dashíistsʼą́ą́ʼ,” jiní. Ni ałdóʼ akʼis hazhóʼó íistsʼą́ąʼii dííleełgo átʼé.

12. Mark éí háí ájítʼı̨́ áádóó haitʼéego áká aníjílwoʼ ńtʼééʼ?

¹² Mark éí Jerúsalemdę́ę́ʼ Jew Oodlání jílı̨́. Bárnabas bił naaʼaash nilíinii éí missionary jílı̨́įgo hwééhoʼdílzin. (Col. 4:10) Mark éí bikʼéí shı̨́ı̨́ daʼatʼı̨́, ákondi bí éí naadeełii doo yíká átʼı̨́į da. Yaa bił hózhǫ́ǫgo tʼáá ałtsojįʼ diné yíká análwoʼgo bíiníłką́. Yilʼaadii Paul dóó Peter ákótʼéego bíká aníjílwoʼgo binaanish łaʼyoolííł ńtʼééʼ. Éí yídin nilíinii yee yíká análwoʼ ńtʼééʼ. (Acts 13:​2-5; 1 Pet. 5:13) Paul éí Mark ííłní: “Diyin God bee bóhólníihgo bił hazʼáanii yá nidaalnishgo shił nidaalnishii . . . , áádóó bee shił náhoojǫǫłii” danilínígíí hó ałdóʼ łaʼ jílı̨́.—Col. 4:​10, 11.

13. 2 Timothy 4:11gi Paul éí Mark yaa ahééh nízingi haitʼéego ííshjání áyiilaa?

¹³ Paul éí Mark ląʼídi háká eelwodgi yéigo baa ahééh jinízin, áko áhánígo hakʼis silı̨́ı̨́ʼ. 65 C.E. nahalzhiishgo Romedi Paul tsʼídá akéeʼdi yah anáábiʼdooltʼeʼgo áádę́ę́ʼ Timothy naaki góneʼ bichʼįʼ anááʼjiidlaa. Díí naaltsoos biiʼdę́ę́ʼ, Romejįʼ Mark bił dííʼash bizhdííniid. (2 Tim. 4:11) Háálá Paul éí biʼdiyoolyééł bichʼįʼ hoolzhishgo bił bééhózin shı̨́ı̨́. Mark éí chʼiyáán ádaatʼéii doodaiiʼ Paul yikʼiʼdoołchíiłii dóó yee akʼeʼdoołchíiłii bee bíká ajoolwod. Áko kótʼéego Paul éí Mark háká análwoʼgo bee haʼjólníigo ahóyííłką́.

14-15. Áká anéiilwoʼgo Matthew 7:12 haitʼéego yee nanihidínóotı̨́ı̨́ł?

 ¹⁴ Matthew 7:12 yíníłtaʼ. Yéigo nihichʼįʼ nahwiiʼnáago yee nihíká anídaajahii baa ahééh daniidzin! Ryan éí tʼáadoo kótʼéʼílíní hazhéʼé ádingo ájíní: “Hachʼįʼ nahwiiʼnáago haa shı̨́ı̨́ néelą́ą́ʼ tʼáá ákwíí jı̨́ ájoolííł yę́ę doo bízhneelʼą́ą da nahalin łeh. Áká anáʼáwoʼgi azhą́ tʼáá kóníshéhí ndi, bee ił náhoojǫǫłgo átʼé.”

¹⁵ Haʼiilzíidgo éí nihibrothers bił ádahootʼéegi baa ákoniidzingo éí bee bíká adiilwołgi bahatʼaadí doo. Tʼáá íídą́ą́ʼ baa chíhootʼą́ągo éí sister nilı̨́įgo Peter dóó Kathryn beʼappoinmentgóó bił deeshkah jiniizı̨́ı̨́ʼ. Peter dóó Kathryn éí chidí doo nijiłbąąs da jizlı̨́ı̨́ʼ, áko díí sister éí schedule áyiilaago bikʼehgo brothers dóó sisters áká anájahgo azeeʼííłʼíní bichʼįʼ hoł ałnáádaakah. Ákoósh díí áká aalwod? Kathryn ájíní: “Hééł nidaazii nihá ászólí ályaa nahalin.” Béénílniih, kóníshéhí ndi bee áká anánílwoʼgo éí ił náhoojǫǫłii átʼé.

16. Mark ádzaagi bitsʼą́ą́dóó haʼátʼíí ílíinii bídahwiilʼą́ą́ʼ?

¹⁶ Mark, Paul yił naashnishii éí binaanish daaląʼí ńtʼééʼ. Éí Jiihóvah bá naʼanishgi ląʼí, éí Gospel házhiʼ binahjįʼ bee wójíhígíí binjishnish. Honaanish ląʼí ndi, Paul bíká aníjílwoʼgo yee haʼólní, áko Paul éí haʼólíigo shíká anilyeed ná hodiʼniih. Angela éí hamá sání biʼdiisyı̨́, áko éí bikʼee yínííł jílı̨́. Mark nahalingo áká adeeshwoł danízinii háká anájahgo ayóo baa ahééh jinízin. Angela ájíní: “Akʼis łaʼ tʼáá aaníí áká adeeshwoł nízingo éí hazhóʼó hwíistsʼą́ąʼ łeh. Éí doo tʼą́ą́ʼ danilı̨́į da.” Díí baa nitsíikees doo: ‘Brothers dóó sisters bíká anáshwoʼgoósh bee shééhoʼdílzin?’

17. 2 Corinthians 1:​3, 4 nabikʼítsíilkeesgo éí haitʼéego saad bee haʼahóní bee yéiiltiʼ doo?

¹⁷ Nihibrothers dóó nihisisters bił ná hodiilzhǫǫł dooleełii tʼáá béédahóziní. Saad bee haʼahóní łahda yee nihichʼįʼ  haadzííʼ yę́ę, tʼáá éí saad náánáłaʼ bee bichʼįʼ hanáádiidzihgo éí yee hanááʼólníi doo. Nihisister Nino bimá sání ádingo éí ájíní: “Jiihóvah choníhoołʼı̨́įgo tʼáá éí bee diné hadabiʼiyiilníih doo.” (2 Corinthians 1:​3, 4 yíníłtaʼ.) Frances, tʼáá íídą́ą́ʼ baa chʼíhootʼánę́ę ání: “2 Corinthians 1:4 tʼáá aaníí ání. Bee hanihiʼdiyoosniiʼii tʼáá éí bee náánáłaʼ bee háábiʼdiyiilniih dooleełgo átʼé.”

18. (a) Łaʼda saad yee haʼíídoolniiłii bíká adiilwołgi haʼátʼíí biniinaa yikʼee bił yéeʼ łeh? (b) Haitʼéego éí łaʼda haʼólníigo ádiilnííł? Łaʼ chʼíníʼaah.

¹⁸ Nihił yéeʼ ndi, łaʼda bíká adiilwołgi éí nihąąh silá. Łaʼda bichʼįʼ nahwiiʼnáago éí bichʼįʼ hadiidzihgi índa bá ádiiʼníiłgi bikʼee nihił yéeʼ łeh. Elder łaʼ Paul wolyéego bizhéʼé ádingo łaʼ bichʼįʼ hadaasdzííʼ yę́ę yénálniihgo ání: “Saad yee shichʼįʼ hadadoodzihgi bá ndanitłʼa. Haʼahóní yee shíká adoojah danízingi éí yéigo baa ahééh nisin.” Nihibrother Tajon éí kééhatʼı̨́įdi kéyah hideesʼnááʼ, éí kójíní: “Kéyah hideesʼnááʼdóó díkwíí jı̨́ shı̨́ı̨́ haneʼ shichʼįʼ ádaalyaii doo bénáshniih da, ndi shąąh dabíniʼgo shaa nidaneeztą́ąʼgi éí bénáshniih.” Aa aʼááh niidzingo éí yáʼátʼéehgo łaʼda haʼólníigo ádiilnííł.

19. Haʼátʼíí biniyé ił náhooshǫǫłii nílı̨́į doo?

¹⁹ Nihooghááh koshídę́ę́ʼ, áko tʼóó yówehda bąąhági ádahooníił índa tʼóó tséʼádin iiná nantłʼa doo. (2 Tim. 3:13) Áádóó bąąhági átʼéii biiʼjįʼ nidanihiʼdiizhchı̨́ índa nidaʼiyiilzííh biniinaa nihichʼįʼ anídahaztʼiʼgo hoolzhish, áko haʼahóní bídin daniidlı̨́. Yilʼaadii Paul éí beʼiinaʼ ninítʼiʼjįʼ haʼólníí ńtʼééʼ, háálá íídą́ą́ʼ Oodlání bíká anájah. Haaʼíshąʼ Aristárkas nahalingo ahánígo akʼis niidlı̨́, Tíkakas nahalingo nihaʼahódlí, índa Mark nahalingo áká anéiilwoʼ doo. Kóniitʼéego éí nihibrothers dóó nihisisters bíká anéiilwoʼgo biʼoodląʼ dabidziilgo yee naazı̨́į doo.—1 Thess. 3:​2, 3.