1-2. (a) Tʼáadoo hooyání ban ánihiʼdiilyaago haʼátʼíísh biniinaa doo tʼóó bikʼee didiilyis da? (b) Haʼátʼíísh éí baa nídadíitʼįįł?

2018 yę́ędą́ą́ʼ, Jiihóvah Yá Dahalneʼé 223,000 bilááh ánéelą́ąʼgo daʼníłtsʼą́ą́ʼgóó kéyah bikááʼ nidahojilneʼ yę́ę hatsʼą́ą́ʼ neʼ kólyaa. Áłtséédą́ą́ʼ baa nídasíitʼįįd yę́ę, éí Oodlání atídabidiʼdoolníiłgo bił béédahózin. (2 Tim. 3:12) Áko kéédahwiitʼı̨́įgi ndi tʼáadoo hooyání Jiihóvah bá neilʼaʼ yę́ę nihitsʼą́ą́ʼ ban ádoolníiłgo átʼé.

² Bílaʼashdlaʼii binahatʼaʼígíí łaʼ Jiihóvah bá nideiilʼaʼígi nihitsʼą́ą́ʼ ban ályaago, díigi átʼéegoda baa tsídidiikos: ‘God bichʼįʼ doo ákódeiidzaaígíí biniinaa daatsʼí atínihiʼdilʼı̨́? Ban ánihiʼdiilyaagoósh Jiihóvah bá naʼaʼaʼgi neʼ kwíidoolííł? Náánáłahjįʼgo daatsʼí náá deeshnééł tʼáá shí nisingo God bá naashʼaʼ dooígi?’ Díí baa nidaʼídéelkidgíí baa nídadíitʼįįł. Áádóó Jiihóvah bá neiilʼaʼgi nihitsʼą́ą́ʼ ban ályaago haitʼéego tʼáá bá neiilʼaʼ doo, dóó haʼátʼíí bitsʼąą ádaa áhwiilyą́ą dooígíí baa nídadíitʼįįł.

3. 2 Corinthians 11:​23-27 bikʼehgo yilʼaadii Paul haʼátʼíí bee bichʼįʼ nahwiisnááʼ, dóó haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó bíhwiidiilʼááł?

³ Bílaʼashdlaʼii binahatʼaʼ łaʼ Jiihóvah bá nideilʼaʼ yę́ę nihitsʼą́ą́ʼ ban ályaago, éí God bichʼįʼ doo ákódeiidzaaígíí biniinaa daatsʼí atínihiʼdilʼı̨́ díníidzįįł. Ndi béénílniih, atínihiʼdilʼínígíí éí doo Jiihóvah nihikʼijįʼ yisʼánígíí biniinaa da. Yilʼaadii Paul baa nitsíníkees. Éí God ayóó yaa bił hózhǫ́. Éí Christian Greek Scriptures 14go naaltsoos yikʼeʼashchı̨́,  dóó doo Jew dineʼé danilíinii yichʼįʼ yilʼaadii nilı̨́ı̨́ ńtʼééʼ. Azhą́ ákójíítʼįįd ndi, yéigo tiʼhojoozniiʼ. (2 Corinthians 11:​23-27 yíníłtaʼ.) Paul ábiʼdilyaa bitsʼą́ą́dóó bikʼidaʼdidiitı̨́łígíí éí, Jiihóvah yá ndaalʼaʼígíí atídabiʼdilʼı̨́įgo łahda tʼóó yá hoołʼaah.

4. Haʼátʼíí biniinaa nihokááʼ dineʼé danihijoołá?

⁴ Jesus éí tʼáá íídą́ą́ʼ atídanihidiʼdoolnííł nihiłní. Éí nihokááʼ bił nidahaztʼiʼii doo nihídadéétʼiʼ da biniinaa diné danihijoołáa doo. (John 15:​18, 19) Atídanihiʼdilʼı̨́įgo éí tʼáá ákogi íitʼįįłígíí biniinaa łeh!

5. Jiihóvah bá naʼaʼaʼgiísh bílaʼashdlaʼii neʼ kódeidoolíiłgo átʼé? Łaʼ baa chʼíhoníʼaah.

⁵ Jiihóvah bá naʼaʼaʼgi éí diné bikʼijįʼ danilínígíí doo tʼáá ałtsojįʼ neʼ kódeidoolíił da. Ląʼí éí chʼééh ádaatʼįįd. World War II áhóótʼįįd yę́ę baa nitsíníkees. Íídą́ą́ʼ ląʼí bílaʼashdlaʼii binahatʼaʼ kéyah bikááʼgóó God bidineʼé atídayiilaa. Doo Nazi Germanydi tʼéiyá da, tʼáá ałtsogóó bílaʼashdlaʼii bindahatʼaʼ Australiadi, Canadadi, dóó náánáłaʼ daakéyahgóó Jiihóvah Yá Dahalneʼé ban ádayiilaa. Áko haash hoodzaa? Éí 1939 yihah yę́ędą́ą́ʼ anaaʼ hazlı̨́ı̨́ʼ, ndi kéyah tʼáá náhwiistʼą́ą́ ńtʼééʼ bikááʼ 72,475 dahalneʼii hólǫ́. 1945 yihahdóó anaaʼ daʼííłtso, 156,299 dahalneʼii ląʼí silı̨́ı̨́ʼ éí biniinaa Jiihóvah bidineʼé yikʼihasdliʼ. Dahalneʼii ahąąh nániiláago bilááh silı̨́ı̨́ʼ!

6. Azhą́ atéʼélʼı̨́ bee nihídaʼjitsʼih ndi, haʼátʼíí yáʼátʼéehii bitsʼą́ą́dóó nídidiilyééł? Łaʼ baa chʼíhoníʼaah.

⁶ Azhą́ atéʼélʼı̨́ bee nihídaʼjitsʼih ndi, Jiihóvah bá nideiilʼaʼígíí tʼóó náásgóó bídaniidlı̨́įgo ádanihileʼ. Łaʼ azhéʼé dóó amá beʼawééʼ yił kééhatʼínígi Jiihóvah yá ndaalʼaʼ yę́ę bitsʼą́ą́ʼ neʼ kólyaa. Ndi doo yééʼ biniinaa neʼ kójiilaa da, tʼóó regular pioneer jizlı̨́ı̨́ʼ. Eʼasdzą́ą́ ląʼí béeso ííłʼínę́ę ndi tʼóó neʼ kóyiilaa. Ahastiin éí ájíní, ban ánihiʼdilyaa dóó wóshdę́ę́ʼ ląʼí diné háí ádeitʼínígíí yindaʼídíłkid silı̨́ı̨́ʼ. Éí binahjįʼ, tʼóó ahayóí Diyin Bizaad bíhodeeshʼááł danízinígíí hazlı̨́ı̨́ʼ. Áádóó elder łaʼ ání, Jiihóvah yá ndaalʼaʼ ńtʼééʼ yę́ę łaʼ kʼad áłah náʼádleehgóó dóó nahaneʼ ánáádeiłʼı̨́.

7. (a) Leviticus 26:​36, 37 haʼátʼíísh bitsʼą́ą́dóó bídahwiilʼą́ą́ʼ? (b) Ban ánihiʼdiilyaago haash diiʼnííł?

⁷ Nihiʼanaʼí, Jiihóvah bá nideilʼaʼgi nihitsʼą́ą́ʼ ban ádayiiłʼįįhgo niheʼoodląʼ tʼóó  neʼ kódadiilnííł danihóʼní. Náá ałdóʼ tʼáá ádzaagóó nihaa nidahalneʼ, nihighangi nihee nidaʼachʼid, ánihwiiʼaahii bidáahjįʼ adanihiilóós, doodaiiʼ łaʼ awáalyaa góneʼé ádanihiinííł. Díí átʼéego bee nihichʼįʼ nidahojiiłnánígíí biniinaa nídazhdooldzííł danihóʼní. Áko, tʼóó baa ádadiitʼą́ągo éí tʼáá nihí hazhóʼó Jiihóvah bá nideilʼaʼ yę́ę dadíníiltłʼah. Leviticus 26:​36, 37 (Yíníłtaʼ.) baa chʼídahwiistʼánígíí éí doo bedaʼdiilníił da. Yééʼ éí doo nihidínóołtłʼah da doodaiiʼ Jiihóvah bá neiilʼaʼígíí doo neʼ kwíidoolíił da. Jiihóvah éí tsʼídá tʼáá ałtsojįʼ baʼííníidlí, áko doo éí tʼóó yóóʼadíníilcheeł da. (Ps. 56:3) Jiihóvah sodizin bee shíká anilyeed bidiiʼníi doo. Nihił bééhózingo éí Jiihóvah nihił nilínígíí biniinaa bílaʼashdlaʼii binahatʼaʼ ayóó ádabóodziil ndi, Jiihóvah deiniidlą́ągi tsʼídá doo nihitsʼą́ą́ʼ neʼ kódeidoolíił da.—Heb. 13:6.

8-9. (a) Hooghan hazʼą́ągi alą́ąjįʼ bá jizínígíí haʼátʼíísh tʼáá hó bee hóhólnííh? (b) Diné hazhóʼó áʼdoolíiłgi haʼátʼíí lá bíká adoolwoł?

⁸ Kééhonítʼı̨́įgi bílaʼashdlaʼii binahatʼaʼ Jiihóvah bá neiilʼaʼ yę́ęgi neʼ kódayiilaago, tʼóó daatsʼí náánáłahjįʼgo náá deeshnééł díníízįįł. Díí tʼáá ni bee níhólnííh doo éí háiida kótʼé nididooniił da. Náánáłaʼ éí first century yę́ędą́ą́ʼ Oodlání atídabiʼdilʼı̨́įgo haa daadzaa yę́ę yinahjįʼ hadaʼoosnííʼ. Stephen yił nidadzisneʼgo dayiisxı̨́ yę́ędą́ą́ʼ bídahoołʼaahii Jerúsalem daʼníłtsʼą́ą́ʼgóó ádaa haazná, éí Judíya dóó Samériya índa nilééh Finííshiya, Sáípras, dóó Ántiyak ánízáadi ałdóʼ. (Matt. 10:23; Acts 8:1; 11:19) Áko ńtʼééʼ Oodlání łaʼ atínáádabiʼdilʼı̨́įgo hanááhoolzhiizh, ndi yilʼaadii Paul tʼáadoo yitsʼą́ąjįʼ dah diináa da. Azhą́ atídahodoolíiłgo átʼée ndi, tʼáá náásgóó haneʼ yáʼátʼéehii baa nahojilneʼ ńtʼééʼ dóó habrothers dabidziilgo ádajiilaa.—Acts 14:​19-23.

⁹ Díí baa chʼíhootʼáanii haʼátʼíísh bitsʼą́ą́dóó bíhwiilʼą́ą́ʼ? Hooghan hazʼą́ągi alą́ąjįʼ jizínígíí éí łahjįʼgo náázhdooʼnééł daatsʼíhígíí éí tʼáá hó hąąh silá. Áłtsé éí haghan hazʼą́ągi hazhóʼó baa nitsízdookos, éí daatsʼí nihá yáʼátʼééh doodaiiʼ daatsʼí doo yáʼátʼéeh daígíí baa sozdidoolzįįł. Díí átʼéego, éí Oodlání tʼááłáʼí jinítínígo ‘ádá nihozhdiitʼaahgi tʼáá hó bá nidzizı̨́.’ (Gal. 6:5) Nihí kótʼé dadidiiʼniiłgi doo bee nihá ahóótʼiʼ da, háálá diné tʼáá bí íinízingo yikʼeh áʼdoolííł.

10. Branch office dóó elders haitʼéego nihíká adoojah?

¹⁰ Neʼoodląʼ neʼ kólyaa ndi, haash yitʼéego Jiihóvah tʼáá náásgóó bá nanilʼaʼ doo? Branch officedę́ę́ʼ diyin kʼehgo chʼiyáán shóidoołtʼeełígíí dóó haitʼéego nahaneʼ dooígíí éí elders nihá bee nidabiʼdínóotįįł. Branch officedę́ę́ʼ elders yichʼįʼ nídahalnihgo chʼééh ádáátʼįįdgoshąʼ? Azhą́ ákótʼée ndi elders éí áłah nídeidleehígíí Jiihóvah bá nideilʼaʼgi tʼahdii yee nihíká anídaajah doo. Diyin Bizaad dóó Oodlání binaaltsoos ádaalyaaígíí bitsʼą́ą́dę́ę́ʼ hazhóʼó yee nidanihinitin doo.—Matt. 28:​19, 20; Acts 5:29; Heb. 10:​24, 25.

11. Haash yitʼéego tʼáadoo bahatʼaadí diyin kʼehgo chʼiyáán nee hólǫ́ǫ doo, áádóó haitʼéego baa áhólyą́ą doo?

¹¹ Jiihóvah bá ndaalʼaʼí éí bedaʼoodląʼ niłdzilgo ádabidoolíłígíí yá yisłáa doogo tʼáá íídą́ą́ʼ yee ádee haadzííʼ. (Isa. 65: 13, 14; Luke 12:​42-44) Jiihóvah biorganization diyin kʼehgo chʼiyáán bídin nilínígíí éí tʼáadoo bahatʼaadí yee níká adoolwołgo nił bééhózin doo. Áko nihíshąʼ haa diiʼnííł? Ban ánihiʼdiilyaago nihiDiyin Bizaad dóó diyin kʼehgo naaltsoos dóó yikʼídadínóotáłígi nídadíníilʼįįł. Díí naaltsoos baa hastiʼ, hazhóʼó baa áhólyą́—naaltsoos bikʼeʼashchínígíí éí doodaiiʼ electronic device—tʼáadoo tʼáá bééhózinígi nináníʼniłí. Tʼááłaʼí niitínígo niheʼoodląʼ yéigo bidziilgo ííníilzin doo.

12. Elders éí haitʼéego áłah nídeidleehígíí doo tʼáá ííshjánígo ádayósin da?

¹² Áłah nídeedleeh yę́ęshąʼ? Éí nihiʼanaʼí doo hadanihidoosił daaígi elders hazhóʼó nihá ánídaʼałʼįįh. Tʼáá díkwííhída tʼéiyá ahínéekah, áádóó hahgo adooleełígíí éí łah ánáólníił doo. Áłah náʼádleehgi nánídaahgo dóó dah nídiidáahgo tʼáadoo ayóó íitsʼaʼgo yáníłtiʼí, éí nihibrothers bee baa ádahwiilyą́. Ééʼ bee háádiitʼįįhígíí ndi, doo tʼáá ííshjání binahjįʼ hanidiʼdoolʼįįł daaígíí bee nánídáah doo.

13. Former Soviet Uniondi nihibrothers ádaadzaaígíí, haʼátʼíísh bitsʼą́ą́dóó bídahwiidiilʼááł?

¹³ Nahaneʼ ban ádaalyaagóó éí nidahalneʼii haitʼéego nidahodoolnihígi bá ałʼąą ádaatʼé. Jiihóvah éí ayóóʼííníiʼní dóó nihił dahózhǫ́ǫgo binahatʼaʼ baa nidahwiilneʼ, áko tʼáá íitʼíní bideiyíníilníish doo. (Luke 8:1; Acts 4:29) Jiihóvah Yá Dahalneʼé éí former Soviet Uniondi ádaadzaa yę́ę baa chʼíhozhníʼą́, éí historian Emily B. Baran ání: “Bílaʼashdlaʼii binahatʼaʼ éí Jiihóvah Yá Dahalneʼé tʼáadoo nidahołneʼé deiłní, ákondi hanaagóó dabighanígíí, yił nidaalnishígíí, dóó dabikʼisígíí yił nidahasneʼ. Díí biniinaa awáalyaa góneʼ nidabiʼdeeʼnil, áko awáalyaaí danilínígíí ałdóʼ yił nidahasneʼ.” Azhą́ ban ádabiʼdiilyaa ndi, former Soviet Uniondi nihibrothers nahaneʼ tʼáadoo neʼ kódayiilaa da. Kééhoniitʼı̨́įgi nahaneʼ nihitsʼą́ą́ʼ ban ályaago, tʼáá nihibrothers nahalingo tʼáá dahwiilneʼ doo.

14. Psalm 39:1 haash yitʼéego nihíká adoolwoł?

¹⁴ Łaʼ information éí doo tʼáá ałtso bá átʼée da. Ban ánihiʼdiilyaago éí hahgo ‘adéesyéél baa hwiilzhíshígíí’ bee ádaa ákoniidzin doo. (Eccl. 3:7) Áko nihibrothers dóó nihisisters dabízhiʼ, áłah néidleeh dooígi, dóó haitʼéego hootahgóó nidahwiilneʼ, nááná haitʼéego diyin kʼehgo chʼiyáán nihanáʼáltsoʼígíí baa hą́ą́h daniidzingo doo tʼáá azlı̨́ı̨́ʼgóó baa nidahwiilneʼ da doo. Nihokááʼgóó bídahólníihii éí díí doo bee bił dahodiilnih da. Áádóó danihikʼis doodaiiʼ danihikʼéí bił kééhwiitʼínígíí doodaiiʼ náánáłahdę́ę́ʼ kéédahatʼíinii ałdóʼ doo bił dahodiilnih da.  Ákwíídzaago éí nihibrothers beʼiinaʼ dóó bindaanishígíida bitsʼą́ą́ʼ diilchxǫǫłgo átʼé.—Psalm 39:1 yíníłtaʼ.

15. Séítan haash diiʼnííł nihóʼní, dóó haitʼéegoshąʼ doo nihidínóoʼah da?

¹⁵ Ałkʼijįʼ áháchįʼ áłtsʼísí ndi bitsʼąą ádaa ádahołyą́. Hooghan hazʼą́ągi ałkʼééʼ iijahgo doo bee hodidoonaał daaígíí Séítan bił bééhózin. (Mark 3:​24, 25) Éí ałtsʼá nihidooniłígíí yéigo yinaalnish. Éí ałkʼijįʼ dadiidleeł nihóʼní, bí bitsʼą́ąjįʼ daniidlínę́ę tʼóó baa deidiyiiʼná nízin.

16. Sister Gertrud Poetzinger áátʼįįdígíí haʼátʼíísh bitsʼą́ą́dóó bíhwiidiilʼááł?

¹⁶ Oodląʼ yaa danísánígíí ndi, Séítan binahagiz yee hakʼeh didoodleełgo daʼátʼé. Azhą́ nihisisters Gertrud Poetzinger dóó Elfriede Löhr anointed jílı̨́į ndi haa lá jiidzaa? Nazi concentration campdi awáalyaa góneʼ jizkéé ńtʼééʼ. Elfriede éí náánáłaʼ sisters yił awáalyaa naháaztánígíí saad haʼahóníinii yee yichʼįʼ yałtiʼgo biniinaa Gertrud hoołchʼı̨́ı̨́d. Ndi tʼahádóó Gertrud tʼóó baa yázhniizı̨́ı̨́ʼ áko Jiihóvah shíká anilyeed bijiníigo níjoozkan. Kótʼéego saad áyiilaa: “Náánáłaʼ yádaałtiʼgi doodaiiʼ nidaʼnitingoda ayóó dayiichįįhígíí baa nihił dahózhǫ́ǫ doo.” Haitʼéego ajoołchʼı̨́ı̨́d yę́ę bikʼeh jideesdlı̨́ı̨́ʼ? Gertrud éí Elfriede asdzání yáʼátʼéehii nilínígíí dóó ayóó haa áhwiinítʼínígíí baa ahééh jiniizı̨́ı̨́ʼ. Díí binahjįʼ, Elfriede hazhóʼó bił kʼé nízhdooʼniid. Tʼáá ájíłah concentration campdę́ę́ʼ yisdájiiʼaazh dóó nahasdzáán bikáaʼgi tʼáá ájíłah hweʼiinaʼ ninítʼiʼjįʼ Jiihóvah bá nijisʼaʼ. Azhą́ nantłʼa ndi wołí bee ádeitʼı̨́įgo ałkʼijįʼ ádlı̨́ tʼáágéedgo nihibrothers hazhóʼó bił nideilnish doo, ákótʼéego bił łááʼ daniidlı̨́į doo.—Col. 3:​13, 14.

17. Haʼátʼíísh biniyé tʼáá áłahájįʼ akʼeh honiilʼı̨́į doo?

¹⁷ Tʼáá áłahájįʼ akʼeh honiilʼı̨́į doo. Nihibrothers kótʼéego danihiłníigo bikʼeh dahwiiniilʼı̨́į doo ákótʼéego éí doo daʼdíníiltłʼah da. (1 Pet. 5:5) Łaʼ kéyahgóó nahaneʼ yę́ęgi bitsʼą́ą́ʼ ban ályaago, ákweʼé nihibrothers tʼáadoo naaltsoos nidaoniihí bidooʼniid. Ndi ákweʼé pioneer brother łaʼ naaltsoos neizniiʼ azhą́ dooda bidooʼniid ndi. Áko haa hóótʼįįd? Tʼáadoo hodiinaʼí, ákweʼé bí dóó hoł nidahasneʼ yę́ę bikéédóó siláo nidahódééłkid. Áko díí naaltsoos nidajiiznil yę́ę binahjįʼ siláo hadahodeesʼı̨́įʼgo hatsʼą́ą́ʼ náádayiisdlááʼ. Díísh haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó bídahwiilʼą́ą́ʼ? Ádanihidiʼnínígíí bikʼeh dahwiiniilʼı̨́į doo, azhą́ doo nihił aaníi da ndi. Jiihóvah díí nihibrothers nihikʼidadéezʼı̨́įʼ doo, biniyé nihá niiʼnil, áko hazhóʼó bił nideilnishgo Jiihóvah nihikʼijidlíi doo.—Heb. 13:​7, 17.

18. Haʼátʼíísh biniinaa bee hazʼáanii tʼáadoo ádá ádeilneʼí doo?

 ¹⁸ Tʼáadoo bee hazʼáanii ádá ádaołeʼí. Łaʼ elders tʼáá bí bibee hazʼáanii ádeileʼgo biniinaa łaʼ bibrothers deiníłtłʼah. Former Czechoslovakiadi nahaneʼ yę́ę ban ályaago, Brother Juraj Kaminský bééjílniihgo kójíní: “Nihibrothers badaʼahódlíhígíí dóó elders ląʼí dabiʼdiiltsood. Áko nihibrothers tʼáadoo dabiʼdiiltsoodígíí éí áłah nídaʼadleehgóó dóó daa circuit biiʼ, tʼáá bí bibee hazʼáanii ádeiłʼı̨́įgo yaa nídiikai.” Náánáłaʼ díí átʼéego ádíílííł bididiiʼniiłgi Jiihóvah doo yee nihíhóósniiʼ da. Łaʼ bee hazʼáanii kótʼéego ádeileʼígíí éí bibrothers doo yaa ahąąh danízin da—éí bibrothers bedaʼoodląʼ yinaatʼáanii ádaʼdilʼı̨́įgo yaa nidiikah.—2 Cor. 1:24.

19. Azhą́ Séítan nihikʼijįʼ yilnish ndi, haash yitʼéego 2 Chronicles 32:​7, 8 nihidziilgo ánihidoolííł?

¹⁹ Séítan, Devil aláahdi nihiʼanaʼí nilíinii éí wołí bee átʼı̨́įgo Jiihóvah yá ndaalʼaʼí doo yikʼidighááhgóó tʼahdii atííłʼı̨́. (1 Pet. 5:8; Rev. 2:10) Séítan dóó bichʼijí danilíinii éí Jiihóvah bá nideilʼaʼgi, tʼahdii ban ánihidoolíiłgo yee nihínítaah. Ákondi, doo yééʼ bikʼee nihił ánáhádįįh da doo! (Deut. 7:21) Jiihóvah éí nihichʼijí nilı̨́, dóó náásgóó nihíká análwoʼ doo, azhą́ nihinaanish ban ályaa ndi.—2 Chronicles 32:​7, 8 yíníłtaʼ.

20. Nish éí haa díínííł nínízin?

²⁰ First century yę́ędą́ą́ʼ Oodlání danilíinii łaʼ naatʼáanii kótʼéego yichʼįʼ hadaasdzííʼ: “Tʼáá nihí baa nitsídaahkees, Diyin God yiníłʼı̨́įgo nihíjí nihikʼeh dahoniilʼı̨́įgo daatsʼí yáʼátʼééh, doodaiiʼ Diyin God bikʼeh honiilʼı̨́įgo daatsʼí yáʼátʼééh. Háálá nihí tʼéiyá níilʼı̨́įʼii áádóó disiitsʼą́ąʼii doo baa hodiilnihgóó tsʼídá doo bohónéedzą́ą da.” Nihí ałdóʼ tʼáá ákótʼéego Jiihóvah bá deidiidzįįł.—Acts 4:​19, 20.