Hashkée Naʼnitin—God Bibee Ayóóʼóʼóʼniʼ Átʼé
“Bóhólníihii [Jiihóvah] éí ayóóʼáyóʼníinii tʼáá hashkée neinitin.”—Hebrews 12:6.
SIN: 123, 86
1. Diyin Bizaad éí hashkée naʼnitin haitʼéego yaa halneʼ?
“HASHKÉE naʼnitin” haʼníigo haʼátʼíí baa tsídíkos? Áháchįʼ bee hojishkéego áádóó atíʼjíłʼı̨́įgo óolyé hwiindzin. Ndi Diyin Bizaad éí hashkée naʼnitin nihá yáʼátʼééh ní, éí áháchįʼ tʼáágééd ayóóʼóʼóʼniʼ bee hashkée nazhnitin doo. Ił ééhóyoozįįh, hódzą́, ayóóʼóʼóoʼniʼ, índa iináanii bił nítʼiʼgo ííłʼı̨́. (Proverbs 1:2-7; 4:11-13) Háálá God éí hashkée yee naʼnitingi bee bééhózingo ayóóʼánihóʼní índa hoolʼáágóó dahiniiʼnáa doo nízin. (Hebrews 12:6) * (Footnote níníłʼı̨́.) Jó, azhéʼé dóó amá beʼawééʼ íhwiidoołʼááł biniyé neinitinígi átʼéego “hashkée naʼnitin” éí íhooʼaah bił aheestłʼǫ́.
2, 3. Hachʼįʼ hashké hwiindzingo éí haitʼéego naʼnitin dóó binahjįʼ bikʼidiʼdootı̨́įłii bił nítʼiʼ? (Áłtsé eelkidígíí níníłʼı̨́.)
2 Ashkii yázhí Johnny wolyéego hooghan góneʼ jooł yee nidzíłneʼ. Bimá ábíłní: “Johnny, hooghan góneʼé
jooł doo bee naʼaʼnée da nidishní! Tʼáádóó leʼéda łaʼ bee dííłtsʼił.” Ndi Johnny éí bimá doo yiyíistsʼą́ąʼ da. Chʼil bee sikánę́ę jooł bístałgo diitaaʼ! Áko haitʼéego hayáázh hashkée bee bichʼįʼ hajoodzííʼ? Éí hazhóʼó bee bichʼįʼ hajoodzííʼ. Akʼeh hóʼı̨́ı̨́jígo há yáʼátʼéehgi baa ákozhdínóozįįł biniyé hamá hachʼįʼ haadzííʼ. Akʼizhdiʼdootı̨́ı̨́ł biniyé haanízahjįʼda jooł hatsʼą́ą́ʼ nídiitʼą́ągo bee atíhoʼdiilyaa. Biniinaa doo hoł yáʼátʼéeh da, ndi kótʼéego éí binahjįʼ akʼeh hóʼı̨́ bééjílniih doo.3 Oodlání daniidlı̨́įgi éí God bighan hazʼą́ą́dóó atah daniidlı̨́. (1 Timothy 3:15) Jiihóvah Nihizhéʼé éí haʼátʼíí tʼáá ákogi átʼé índa doo ákogi átʼée da nihididooniiłgi áádóó doo bikʼeh honiilʼı̨́ı̨́góó nihichʼįʼ hashké dínóozįįłgi bí bee bóhólnííh. Asiilziihgo bitsʼą́ą́dóó nihihodiitʼiʼgo ayóóʼóʼóʼní bee Jiihóvah nihichʼįʼ hashké niizı̨́įʼgo éí akʼeh hóʼı̨́ ílíinii átʼéé lágo bénéiilniih doo. (Galatians 6:7) God ayóóʼánihóʼní, tʼáadoo nihichʼįʼ nahwiiʼnání doo nízin.—1 Peter 5:6, 7.
4. (a) Jiihóvah éí haitʼéego naʼniitin doo nihóʼní? (b) Haʼátʼíí baa nídadíitʼįįł?
4 Nihaʼáłchíní doodaiiʼ Diyin Bizaad bee naniitinii łaʼ, Diyin Bizaad binahjįʼ bichʼįʼ hanéiidzihgo éí Christ yikééʼ yigáał dooleeł. Diyin Bizaad choiniilʼı̨́įgo éí naniitinii tʼáá ákóneʼí ádaatʼée yaa ákonízin doo, yikʼidiʼyiitįįh, índa ‘Jesus yee hahásdzíiʼii yikʼeh hółʼı̨́į doo.’ (Matthew 28:19, 20; 2 Timothy 3:16) Jiihóvah kótʼéego yá yinízin, áko nabidiʼneestą́ąʼii ałdóʼ łaʼda tʼáá kótʼéego Christ yikééʼ yigáał dooleełgo neinitin doo. (Titus 2:11-14 yíníłtaʼ.) Díí baa nídadíitʼįįł: (1) God hashkée naʼnitingi haitʼéego bééhózingo éí ayóóʼánihóʼníigo átʼı̨́? (2) God hashkée naʼneeztą́ą́ʼ yę́ę, haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó bíhooʼaah? (3) Jiihóvah dóó Jesus hashkée naʼnitingi haitʼéego bedaʼiilʼı̨́į doo?
GOD ÉÍ AYÓÓʼÓʼÓOʼNIʼ YEE HASHKÉE NAʼNITIN
5. Jiihóvah hashkée naʼnitingo haitʼéego bééhózingo éí ayóóʼánihóʼní?
5 Jiihóvah éí hashtʼeʼnináʼiidlóós dóó naʼnitin, háálá ayóóʼánihóʼní. Bí éí áhánígo shił hónílǫ́ áádóó hoolʼáágóó hiniiʼnáa doo nihóʼní. (1 John 4:16) Éí doo tʼóó baaʼihgo nihichʼįʼ yáłtiʼ da, ndi ániidlı̨́įgo nihaa nitsékees. (Proverbs 12:18) Éí yáʼádaatʼéehii bee ániitʼéii yee nihinéłʼı̨́, dóó nihíniʼ bee ádá nitsíikeesgo nihá yee hasʼą́. Diyin Bizaad, naaltsoos ádaalyaaígíí, nihizhéʼé índa nihimá, dóó elders éí hashkée yee nidanihinitingo, éísh Jiihóvah ayóóʼánihóʼníigo baa ákonínízin? Bąąhági íidzaago doo baa ákoniidzingóó, elder łaʼ ayóóʼóʼóʼniʼ yee aʼohgo áʼdólzingo hashtʼeʼninánihidoodlóós, éí Jiihóvah bibeʼayóóʼóʼóʼniʼ yeʼełʼı̨́.—Galatians 6:1.
6. Azhą́ łaʼda áłah náʼádleehgi bindaʼanishii doo bá bohónéedzą́ą da yileeh ndi, Jiihóvah bibee ayóóʼóʼóʼniʼ yee hashkée naʼnitingi haitʼéego ííshjání áyósin?
6 Hashkée bee nahoʼdinitingo doo tʼóó hachʼįʼ haʼadzihígíí átʼée da. Łaʼda tʼáá yéigo bąąhígi átʼéego asiihgo éí áłah náʼádleehgi bindaʼanishii aníjílwoʼ dooígi doo há bohónéedzą́ą da yileeh. Kóhoʼdiilyaa ndi, God bibee ayóóʼóʼóʼniʼ hoł ííshjání ályaa. Éí Diyin Bizaad hazhóʼó jółtaʼgo hazhóʼó nabikʼítsíjíłkees dóó sozdilzingo ílíinii átʼéé lá jidínóozįįł. Kójítʼı̨́įgo éí Jiihóvah bił kʼé ahizhdiʼníigi bidziilgo há íidoolííł. (Psalm 19:7) Áádóó náás hodeeshzhiizhgo áłah náʼádleehgi bindaʼanishii há bohónéedzą́ągo áńdoolníiłgoda átʼé. Łaʼda disfellowship ályaago shąʼ? Díí éí Jiihóvah bibee ayóóʼóʼóʼniʼ ííshjání yee áyiilaa, éí áłah nádleehígíí doo yihodidoołtʼih da biniyé disfellowship álʼįįh. (1 Corinthians 5:6, 7, 11) Áádóó Jiihóvah hashkée yee naʼnitinii yáʼátʼééh áko biniinaa disfellowship ályaaígíí tʼáá yéigo bąąhági ádzaa lágo yaa ákodínóozįįł. Áko hazhóʼó tsíńdidookosgo Jiihóvah yichʼįʼ dah nídidoodáałgoda átʼé.—Acts 3:19.
JIIHÓVAH HASHKÉE NAʼNITINGI NIHÍKÁ ANÁLWOʼ
7. Háí éí Shébna átʼı̨́ı̨́ ńtʼééʼ dóó haajiidzaa?
7 Hashkée bee naʼnitinii ílíinii átʼéegi bikʼidiʼdootı̨́ı̨́ł biniyé nizhdiltʼéego Jiihóvah hachʼįʼ hashkée niidzı̨́įʼgi baa nídadíitʼįįł. Łaʼ éí Shébna, Ízrel dineʼé jílı̨́įgo Naatʼáanii Heziikáíyah bíyoołkááł yę́ędą́ą́ʼ nijighá. Łaʼígíí éí Graham joolyé, éí kʼad nihitah hóyoołkááł. Shébna éí Heziikáíyah yá “kin bee bóhólníhígíí” jílı̨́, áádóó ląʼígóó hóhólnííh ńtʼééʼ. (Isaiah 22:15) Shébna éí ayóó áníshtʼéego shaa nitsídajikees doo, áádóó ádeijódlíigo tsízdeezkééz. Ájídingo biih hodiʼdooltééł biniyé ayóó átʼéego ílı̨́įgo tséníʼootséél ádá ájiilaa áádóó ayóó átʼéii “tsindaabąąs bijáád naakiígíí” bee chʼaa nijighá.—Isaiah 22:16-18.
8. Jiihóvah éí haitʼéego Shébna yichʼįʼ hashkée niidzı̨́ı̨́ʼ? Haitʼéego Shébna díí bíká eelwod?
8 Shébna éí ayóó áníshtʼé jiniizı̨́įʼgo biniinaa God éí Iiláíyakim wolyéego Shébna bee bóhólnííh yę́ę yee diníʼą́. (Isaiah 22:19-21) Díí éí Asíriya binanitʼaʼí Senákerib Jerúsalem yikʼiidoojah biniyé yinahaʼáago, éí Iiláíyakim Shébna binaanish yę́ę bąąh niilyá. Jew dineʼé nídazhdooldzííł áádóó binaatʼáanii Heziikáíyah tʼóó haa ádidootʼááł biniyé Senákerib éí bídahólníihii łaʼ índa ayóó átʼéego siláo dah yinéełgo hachʼįʼ ayííłʼaʼ. (2 Kings 18:17-25) Heziikáíyah éí Iiláíyakim dóó hastóí nidiltʼéego, bídahólníihii yíkai yę́ę yichʼįʼ ayííłʼaʼ. Díí hastóí nidiltʼéhígíí łaʼ Shébna átʼı̨́, éí kʼad naaltsoos ííłʼíinii jílı̨́. Naanish tʼáá aʼohígíí nízhdiiláago kʼad aʼohgo nitsíjíkees jizlı̨́ı̨́ʼ índa doo bikʼee hániʼ siʼą́ą da. Shébna ábiʼdilyaagi bitsʼą́ą́dóó táaʼgo baa íhwiidooʼáłígíí baa nídadíitʼįįł.
9-11. (a) Shébna éí haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó íhooʼaah? (b) Jiihóvah hashkée yee naʼnitingi haitʼéego baa nitsíníkees?
9 Áłtsé éí, Shébna béédeilniihgo “ádaa haʼniih haleehgo bighą́ąhjįʼ atíʼoolnííł hólǫ́.” (Proverbs 16:18) Áłah néidleehgi naanish shı̨́ı̨́ łaʼ nihąąh niilyá, dóó ayóó ániidlíinii niidlı̨́ nihidoʼní. Ákoósh aʼohgo ániitʼée doo? Haʼátʼíí shı̨́ı̨́ ayóó yiichįįhgo índa yáʼádaatʼéehii łaʼ deiilyaaígíí tʼáá átʼé Jiihóvah binahjįʼ ákótʼé, díísh bénéiilniih doo? (1 Corinthians 4:7) Yilʼaadii Paul ání: “Nihitahgóó tʼááłáʼí nootínígo tʼáadoo aláahgo ádaa nitsídaahkeesí doo, nidi tʼááłáʼí nootínígo . . . hazhóʼó ádaa nitsídaahkees doo.”—Romans 12:3.
10 Naakigo góneʼ éí, Jiihóvah éí Shébna yichʼįʼ hashkée niidzı̨́įʼgo Shébna éí tʼáá íídą́ą́ʼ hashtʼeʼnitsíńdookosgo nayólí. (Proverbs 3:11, 12) Yáʼátʼéehii honaanish yę́ę haa náádiilyáago bitsʼą́ą́dóó íhooʼaah. Tʼáadoo éí bikʼee háháchįįhí índa bikʼee nijiltalígo tʼóó wołí bee Jiihóvah bá ájítʼı̨́į doo. Jiihóvah ayóóʼáshóʼníigo átʼı̨́ jinízin doo. Béénílniih, Jiihóvah éí aʼohgo ádá dólzinii yaa áhályą́. (1 Peter 5:6, 7 yíníłtaʼ.) Jiihóvah bibee ayóóʼóʼóʼniʼ yee nihichʼįʼ hashké niidzı̨́įʼgo hashtłʼish yilzhólígíí nahoniidlingo hashtʼéénihidoodlíiłgo átʼé.
11 Tááʼ góneʼ éí, Jiihóvah hashkée yee naʼnitingi bitsʼą́ą́dóó íhooʼaahii átʼé. Jiihóvah hashkée yee naʼnitingo bee bééhózingo éí niʼiidzííh yijoołxá, ndi asiihii éí ayóóʼáyóʼní. Jiihóvah éí yáʼádaatʼéehii tʼéiyá diné yee haisííd. Áko azhéʼé, amá, doodaiiʼ elder nilı̨́įgo, Jiihóvah hashkée yee naʼnitinígi átʼéegoósh beʼíłʼı̨́į doo?—Jude 22, 23.
12-14. (a) Łaʼda Jiihóvah bichʼįʼ hashkée niidzı̨́įʼgo haadaatʼı̨́į łeh? (b) Nihibrother łaʼ, haitʼéego Diyin Bizaad bíká eelwod?
12 Łaʼda hashkée bichʼįʼ hwiiniidzįįhgo éí God áádóó bidineʼé yitsʼą́ąjįʼ kódaatʼįįh. (Hebrews 3:12, 13) Ákoósh bíká adoolwołii ádin? Ndagaʼ! Graham baa haneʼgo disfellowship ályaa áádóó tʼahádóó Jiihóvah Yá Halneʼé násdlı̨́ı̨́ʼ. Ndi nahaneʼgi dóó áłah náʼádleehgóó áłnááʼádááh yę́ę neʼ áyiilaa. Elder łaʼ Graham bikʼis áyiilaa, áádóó Graham éí Diyin Bizaad bee shíhoołʼaah hodííniid.
13 Elder ání: “Graham éí ádaa hodzódlí bee bichʼįʼ anáhóótʼiʼ. Elders disfellowship ádahoolaa yę́ę doo yáʼátʼééhgóó baa níjítʼı̨́. Áko Diyin Bizaad bíhojiiłʼaahgo ádaa hodzódlí índa haitʼéego eidínóotʼįįłgi baa nísíitʼįįd. Éí binahjiʼ Graham íiyisíí ájítʼéegi baa ákozhniizı̨́įʼgo doo hoł yáʼíítʼéeh da. Nástáán hanákʼee sitą́ągo biniinaa ádaa hodzódlí índa doo yáʼátʼééhgóó aa yátiʼ éí tʼáá hó bee achʼįʼ nahojiiłnáago bee ádaa ákozhniizı̨́įʼgo tʼáá akǫ́ǫ́ tsı̨́įłgo hashtʼejiilaa. Kingdom Halldi áłah náʼádleehgóó ałnáájídáahgo, wołí bee Diyin Bizaad bíhojiiłʼaahgo, dóó tʼáá ákwíí jı̨́ sozdilzingo baa nízhdiidzá. Áádóó haghangi á jizı̨́įgi honaanishii baa ákozhniizı̨́ı̨́ʼ, hweʼasdzą́ą́ dóó haʼáłchíní yaa bił dahóózhǫǫd.”—14 Elder ánáádíʼní: “Graham shił hoolneʼgo ayóó átʼéego shijéí yidiisnááʼ. Éí ání, ‘Jiihóvah bééhasingo ląʼí nááhai, dóó pioneer nishłı̨́ı̨́ ńtʼééʼ. Kʼad éí Jiihóvah ayóóʼííníshʼní.’” Tʼáadoo hodíínaʼí Graham éí áłah néidleehgi biiʼjįʼ yátiʼii yee áká análwoʼgo ályaa, éí baa hoł hózhǫ́. Elder ání: “Shinááł kójiidzaago binahjįʼ íhoołʼą́ąʼgo éí God bidááhdóó aʼohgo ázhdólzingo hashkée yee hachʼįʼ hanádzihgo éí nitsaago hakʼihadlí!”
ŁAʼDA BICHʼĮʼ HANIDZIIHGO GOD DÓÓ CHRIST BEʼÍŁʼĮ́
15. Łaʼda bichʼįʼ hanéiidzihgo nihí haaniitʼéego éí nihí didootsʼı̨́ı̨́ł?
15 Nizhónígo naʼnitinii niidlı̨́įgo éí nihichʼįʼ haʼadzihgo akʼeh honiilʼı̨́į doo. (1 Timothy 4:15, 16) Tʼáá ákótʼéego, Jiihóvah chonołʼı̨́įgo łaʼda bichʼįʼ hadiidzihgi aʼohgo íʼdíínílzingo bíniʼ Jiihóvah niyoołááł. Aʼohgo íʼdíínílzingo éí ił ídlı̨́ bee nihidiʼnélʼı̨́, áádóó bichʼįʼ haiidzíʼígíí doo bá nantłʼa da doo. Jesus bitsʼą́ą́dóó bídahwiidiilʼáałgo átʼé.
Aʼohgo íʼdíínílzingo éí ił ídlı̨́ bee nihidiʼnélʼı̨́, áádóó bichʼįʼ haiidzíʼígíí doo bá nantłʼa da doo
16. Jesus éí idééłníigo achʼįʼ hanádzihgi dóó naʼnitingi haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó bídahwiidiilʼááł?
16 Azhą́ baa nantłʼa ndi, Jesus tʼáá áłahájįʼ Bizhéʼé yikʼeh hółʼı̨́. (Matthew 26:39) Dahwíistsʼą́ąʼ yę́ę honaʼnitin dóó hódząʼ Shizhéʼé bitsʼą́ą́dę́ę́ʼ bizhdííniid. (John 5:19, 30) Jesus éí aʼohgo nitsékees dóó akʼeh hółʼı̨́įgo binahjįʼ saad bee ajoobaʼii yee naʼneeztą́ą́ʼ. Íhwiideeshʼááł danízinii ayóó hódaneedlı̨́ı̨́ ńtʼééʼ. (Matthew 11:29 yíníłtaʼ.) Ajoobaʼii éí bizaadgo diné bąąh nidahóneeskaadii yee hazhóʼó yichʼįʼ hahasdzííʼ. (Matthew 11:28) Hódahoołʼaahii éí shí yeeʼ ayóó áníshtʼé daaníigo ałghadaʼditʼáahgo Jesus tʼáá naʼníleʼdii bichʼįʼ hazhdoodzih ndi ayóóʼóʼóʼniʼ yee hazhóʼó yichʼįʼ hanádzih.—Mark 9:33-37; Luke 22:24-27.
17. Elders éí haʼátʼíí bee ádajítʼéego God bidineʼé baa ádahojilyą́?
17 Elders éí Diyin Bizaad binahjįʼ naʼnitinii yee achʼįʼ háádajidzihgo Christ bedaʼjíłʼı̨́, kótʼéego God hoyoołáał łeh. Yilʼaadii Peter ání: “Diyin God bidibé nihainínilígíí bídanoohdlı̨́įgo baa ádahołyą́ą doo. Tʼáadoo 1 Peter 5:2-4) Elders éí God dóó Christ íinízinii bikʼehgo yaa bił dahózhǫ́ǫgo yaa ádahalyánígíí tʼáá yił bikʼidahojidlíi doo.—Isaiah 32:1, 2, 17, 18.
bínihidiʼnilkadí, nidi Diyin God íinízinii bikʼehgo bikʼi dadíínóhʼı̨́ı̨́ʼ. Bikʼé shichʼįʼ azláago tʼéiyá tʼáadoo danohsiní, nidi bídanoohdlı̨́įgo baa nidaahkai. Diyin God nihainínilígíí tʼáadoo nihinaalteʼ ádeínóhsiní, nidi binááł yáʼátʼéehgo ádaahníiłgo nihidaʼałʼı̨́į doo.” (18. (a) Azhéʼé dóó amá haʼátʼíí hąą niilyá? (b) God éí haitʼéego háká análwoʼ?
18 Hooghangi hashkée bee naʼnitin haitʼée doo? Hooghangi á sizíinii ábidiʼní: “Azhéʼé danohłíinii, tʼáadoo nihaʼáłchíní bánídahołchįįhí, nidi tʼáá hashkée nidanohtin, índa hazhóʼó nidanohtin, éí Bóhólníihii binaʼnitinígíí bee nihaʼáłchíní danohsé.” (Ephesians 6:4) Hashkée bee naʼnitin hólǫ́ǫgoósh yáʼátʼééh? Proverbs 19:18 (NW) ání: “Niyeʼ tʼah tʼáá bá chohooʼínídą́ą́ʼ hashkée bee nanitin, áko dadootsaałgi doo bee nihodidootʼih da.” Azhéʼé dóó amá haʼáłchíní hashkée bee nidazhʼnitingi hąą niilyá. Doo nidazhʼnitingóó éí Jiihóvah bidááhdóó tʼáá hó bá nidajitłizh doo! (1 Samuel 3:12-14) Azhéʼé dóó amá éí hódzą́ dóó dziil biʼoh jílı̨́įgo Jiihóvah bíjókeed doo, áádóó Bizaad dóó biníłchʼiʼ diyinii baʼjólíigo bee haʼáłchíní nooséeł doo.—James 1:5 yíníłtaʼ.
KʼÉ BEE HOOLʼÁÁGÓÓ IINÁ BÍHOOʼAAH
19, 20. (a) God hashkée naʼnitingo éí yísíníiltsʼą́ąʼgo haʼátʼíí bee nihikʼihozhdoodliił? (b) Haʼátʼíí díí bikéédóó baa nídadíitʼįįł?
19 Jiihóvah nihichʼįʼ hashkée niizįįhgo, índa Bí dóó Jesus hashkée naʼnitinii bedaʼiilʼı̨́įgo éí ląʼígóó nihikʼihojidlíi doo! Nihighangi dóó áłah néidleehgi hodéesyéél dóó hasihgo hazʼą́ą doo, áádóó ayóóʼáshidóʼní índa anishłı̨́ niidzin doo. Kʼad éí tʼóó yislįhígo átʼé, ndi náasdi ayóó átʼéego kʼé índa ił hózhǫ́ǫgo hazʼą́ą dooleeł. (Psalm 72:7) Hashkée naʼnitinii éí kʼé bee tʼááłáʼí dah oonéełgo hoolʼáágóó iináa doo biniyé bee nanihiʼdinitin. Jiihóvah éí Nihizhéʼé nilı̨́į doo. (Isaiah 11:9 yíníłtaʼ.) Díí bénéiilniihgo éí hashkée bee naʼnitin íiyisíí óolyéegi nihił bééhózin doo: Jiihóvah bibee ayóóʼóʼóʼniʼ tsʼídá nizhónígo nihił ííshjání ííłʼı̨́.
20 Díí bikéédóó éí hooghan hazʼą́ągi dóó áłah néidleehgi hashkée bee naʼnitin łaʼ baa ínáádahwiidiilʼááł. Haitʼéego hashtʼeʼnináʼdidiidlóosgi bee ádaa áhwiilyą́ą dooígi baa nídadíitʼįįł. Áádóó hashkée naʼnitin biláahdi bikʼeʼashchʼíiʼii bee nihaa hwiidínóotʼįįłii haitʼéego bitsʼąą ádaa áhwiilyą́ą doo.
^ par. 1 Diyin God Bizaad łahda Jiihóvah hashkée naʼnitinii éí adiltsxis nahalingo áhyiłní. (Proverbs 3:12) Łaʼ Diyin Bizaad łahjįʼ saad bee áńdaalyaaígíí éí adiltsxis haʼníigo, “hashtʼeʼnináʼiidlóós” níigo chodayoołʼı̨́. Áko éí hashkée naʼnitin łahda bee bikʼeʼashchʼíiʼ łeh, ndi atéʼélʼı̨́ éí ndagaʼ.