1. Baʼáłchíní tʼahdoo baptize ádabiʼdilnéehgo haʼátʼíísh azhéʼé dóó amá Oodlání danílínígíí yaa ákodanízin doo?

“DÍKWÍÍ shı̨́ı̨́ nídeezid chʼééh Shizhéʼé dóó Shimá bił náháshʼnihgo baptize áshidiʼdoolnííł nisin áádóó tʼáá ałhą́ą́h yee shił náhálnih. Díí tʼáá íiyisíí ádeeshłííł nisingo tʼáásh aaníí baa ákozhnízin shóʼní. December 31, 1934, sheʼiinaʼ ílı̨́įgo áshłaaígíí éí íiyisíí baa shił hóozhǫǫd.” Ákótʼéego Blossom Brandt éí baptize áshidiʼdoolnííł jiniizı̨́ı̨́ʼ éí baa chʼíhozhníʼą́. Dííshjı̨́įdi, azhéʼé dóó amá ałdóʼ baʼáłchíní hódzą́ bee ádá nahatʼáagi ázhdoolííł yee yíká adoolwoł. Awééʼ baptize ábidiʼdoolníiłgo tʼáá áłtsé nízingo éí Jiihóvah bił kʼé áhidiʼnínę́ę yidoołchxǫǫł. (James 4:17) Azhéʼé dóó amá éí tʼahdoo beʼawééʼ baptize ádabiʼdilnéehgo tʼáá aaníí bá bíighahgo Christ yídahoołʼaahii dazhdooleeł danízin.

2. (a) Circuit overseers éí haʼátʼíísh achʼįʼ anídahaztʼiʼígíí yaa ákoniizı̨́ı̨́ʼ? (b) Haʼátʼíísh éí baa nídadíitʼįįł?

 ² Łaʼ circuit overseer danilínígíí ániid daniseʼígíí dóó 20 bee dááhaiígíí tʼahdoo baptize ádabiʼdilnéeh da yaa ákoniizı̨́ı̨́ʼ azhą́ tʼáá aanííjí bee biyaa dahooʼaʼ. Díí daniseʼígíí áłah náʼádleehgóó nidaakai dóó ndahalneʼ danilı̨́ dóó Jiihóvah Yá Dahalneʼé yee ádaʼdójí. Ákondi, haʼátʼíí shı̨́ı̨́ biniinaa doo Jiihóvah yaa ádaʼdeetʼą́ da tʼahdoo baptize ádabiʼdilnéeh da. Łahda azhéʼé dóó amá baʼáłchíní baptize ádabiʼdoolniił tʼahdoo yeeʼ da danízin yá yaa nitsídaakees łeh. Dı̨́ı̨́ʼgóó baa nídadíitʼįįłígíí éí haʼátʼíí biniinaa azhéʼé dóó amá danílínígíí baʼáłchíní baptize ádabiʼdidoolníiłgo doo yá yídaneedlı̨́į da.

3. Haʼátʼíísh Blossom bizhéʼé dóó bimá yaa bíniʼ ńtʼééʼ?

³ Blossom bizhéʼé dóó bimá éí baptize áhodiʼdoolníiłgo yaa bíniʼ. Blossom shı̨́ı̨́ baptize tʼahdoo yikʼiʼdiitą́ą da áádóó baa hastiʼgo tʼahdoo yaa ákonízin da. Haitʼéego azhéʼé dóó amá bił bééhózin beʼawééʼ kʼadísh Jiihóvah yaa ádidootʼááł?

4. Matthew 28:19, 20 éí haitʼéego azhéʼé dóó amá yíká adoolwoł?

⁴ Matthew 28:19, 20 yíníłtaʼ. Díkwíí honááhaigo índída baptize áhodiʼdoolnííł éí Diyin Bizaad doo yahalneʼ da. Ndi azhéʼé dóó amá éí ídahoołʼaahii ádaalneʼgo hazhóʼó yaa nitsídaakees. Gríik saad kʼehjí Matthew 28:19 “ídahoołʼaahii danilı̨́įgo ádaahłeʼ” áhyiłnínígíí éí tʼáá háida łaʼ nazhnitingo Diyin Bizaad yídahoołʼaahii ázhdoolííł. Ídahoołʼaahii éí Jesus neineeztą́ʼígíí yikʼiʼdadiitą́ągo dóó yikʼeh dahółʼı̨́įgo deinízin. Áłchíní nidabiʼdiichíídę́ę́ʼ éí azhéʼé doo amá baʼáłchíní neinitingo Jiihóvah yaa ádidootʼááł dóó Christ yídahoołʼaahii dadooleeł yee yíká adoolwoł. Awééʼchíʼí éí doo baptize ádabiʼdilneʼ da. Ákondi, tʼáá ánínígíí áłchíní yázhí yikʼiʼdidootı̨́įłgi dóó ayóóʼáyóʼníigi Diyin Bizaad ííshjání ííłʼı̨́.

5, 6. (a) Diyin Bizaad éí Timothy baptize ábiʼdilyaa baa chʼíhootʼánígíí haʼátʼíísh bee íhodiilʼááł? (b) Azhéʼé dóó amá baʼáłchíní haitʼéego bá yáʼátʼééhjí yee yíká adoolwoł?

⁵ Timothy tah ániid nagháago Jiihóvah bá naashʼaʼ jiniizı̨́ı̨́ʼ. Yilʼaadii Paul ání Timothy ‘tʼáá awééʼ jílı̨́ı̨́dą́ą́ʼ’ tʼáá áníinii Diyin Bizaad biiʼdę́ę́ʼ yíhoołʼaah. Timothy bizhéʼé éí Jiihóvah doo yá naalʼaʼ da. Ndi Timothy éí Diyin Bizaad ayóóʼáyóʼníigo bimá dóó bimásání bíká anáhiʼnilchééh ńtʼééʼ. Éí yee beʼoodląʼ niłdzilgo áyiilaa. (2 Timothy 1:5; 3:14, 15) Nooséłí doodaiiʼ 20 binááhaigo daatsʼí Yilʼaadii ábiʼdiilyaago áłah náʼádleehgi naanish baa deetʼą́.​—Acts 16:1-3.

⁶ Áłchíní ałʼąą ádaatʼé. Noosééłígíí éí tʼáá ałtso doo tʼáá aheełtʼéego akʼidaʼdiitįįh da. Łaʼ áłchíní éí tʼáá aaníinii yikʼiʼdidootı̨́ı̨́ł, hódzą́ bee ádá nahojitʼáa doo, áádóó baptize áhodiʼdoolnííł. Łaʼ éí baptize tʼahdoo yikʼidaʼdiitįįh da, náás daazlı̨́įʼgo shı̨́ı̨́ índída bikʼiʼdadiʼdootı̨́ı̨́ł. Azhéʼé doo amá éí baʼáłchíní baptize ádabiʼdidoolníiłgo doo yídeiniłchéeh da. Ndi noosééłígíí tʼáá yíneelʼánígo azhéʼé dóó amá éí yíká anáhiʼnilchéehgo íhoołʼaah. Azhéʼé doo amá  beʼawééʼ Proverbs 27:11 (yíníłtaʼ) yikʼeh hółʼı̨́įgo yaa bił hózhǫ́. Yéédaalniih, baʼáłchíní yíká anídaalwoʼgo ídahoołʼaahii ádazhdoolííł. Éí ádá naʼídídóolkił, ‘Sheʼawééʼ tʼáásh bił bééhózingo Jiihóvah yaa ádaa deetʼą́ áádóó baptize ádabiʼdidoolnííł?’

7. Tʼáá háidaásh tʼáá átʼé Diyin Bizaad yee naʼnitinígíí hoł bééhodoozįįłgo baptize áhodiʼdoolnííł? Łaʼ baa chʼíhoníʼaah.

⁷ Azhéʼé dóó amá yíká anáhiʼnilchéehgo baʼáłchíní neinitingo hazhóʼó tʼáá ánínígíí yídahodoołʼááł. Díí bee naʼnitinígíí éí áłchíní dabiʼdiisʼnáaʼgo Jiihóvah yaa ádidootʼááł. Tʼáá átʼé Diyin Bizaad bee naʼnitinígíí éí doo ałtso yídahodoołʼáał da ákondi God yaa ádadidootʼáałgo baptize ádabidiʼdoolnííł. Áádóó tʼáá átʼé Christ yídahoołʼaahii baptize áhoʼdiilyaago éí tʼáá náás dazhnóoséeł doo. (Colossians 1:9, 10 yíníłtaʼ.) Áko shąʼ haash néelą́ąʼgo bóhojoołʼáałgo índída baptize áhodiʼdoolnííł?

8, 9. Fílipaidi awáalyaa yaa áhályání éí hajiidzaa, áádóó haʼátʼíísh bitsʼą́ą́dóó bíhwiidiilʼááł?

⁸ Ałkʼidą́ą́ʼ hooghan hazʼą́ągi baa hóóneʼ yę́ę dííshjı̨́įdi azhéʼé dóó amá haitʼéego bíká adoolwoł. (Acts 16:25-33) 50 góneʼ yihah yę́ędą́ą́ʼ Paul éí Fílipai kin dashijaaʼgi naakidi nahojilneʼgo tázhdííyá. Ákweʼé Paul dóó Sáílas woochʼííd bikʼihodiitʼą́ dóó biʼdiiltsood áádóó awáalyaa góneʼ yah hoʼdooʼnil. Tłʼéʼííłníiʼgo ayóó átʼéego niʼ nahaasʼnáaʼgo awáalyaa bidáádílkał tʼáá ałtso ąą ádaadzaa. Awáalyaa yaa áhályánígíí éí awáalyaaí ałtso chʼéheezhjééʼ jiniizı̨́įʼgo ádiʼniilyı̨́ ńtʼééʼ. Ndi Paul atíʼádóólnééh lágo hodííniid. Áádóó Paul dóó Sáílas éí awáalyaa yaa áhályáanii bighan hazʼánígíí Jesus bahaneʼ yee neineeztą́ą́ʼ. Jesus bahaneʼ deiyoosdląąd áádóó yikʼeh dahółʼínígíí ílı̨́ átʼé bił béédahoozįįd. Áádóó tʼáá hooshchʼįʼ baptize ádabiʼdiilyaa. Haʼátʼíísh bitsʼą́ą́dóó bídahwiilʼą́ą́ʼ?

⁹ Awáalyaa yaa áhályánígíí éí Rome dineʼé bisiláo jílı̨́ı̨́ ńtʼééʼ. Naanish éí joosbą́. Diyin Bizaad éí doo hoł bééhózin da. Oodlání jizhdooleełgo Diyin Bizaad tʼáá áníinii bahaneʼ bihozhdoołʼááł dóó Jiihóvah bá nidaalʼaʼí yee hoołʼaʼígíí bikʼizhʼdidootı̨́ı̨́ł áádóó Jesus ałdóʼ bikʼeh hojíłʼı̨́ jizhdínóozįįł. Kónízáajįʼ bíhojoołʼą́ʼígíí éí háká eelwodgo baptize áhodiʼdoolnííł jiniizı̨́ı̨́ʼ. Ákondi baptize ábiʼdiilyaa bikééʼdóó tʼáá náás óhojoołʼáał doo. Neʼawééʼ baptize áshidiʼdoolnííł nisin niłníigo, haash díínííł? Neʼawééʼ éí elders yił hodoolnih áko tʼáá daatsʼí baptize ábidiʼdoolníiłgo yíneelʼą́ dabidiʼdooʼniił. * (Footnote níníłʼı̨́.) Tʼáá átʼé  Oodlání baptize ádabiʼdiilyaaígíí nahalingo éí tʼáá náás Jiihóvah yíhoołʼaah, éí hoolʼáágóó iiná yee ííłʼı̨́į doo.​—Romans 11:33, 34.

10, 11. (a) Łaʼ azhéʼé dóó amá, haʼátʼíísh yaa nitsídaakees? (b) Haʼátʼíísh nihee awééʼ tʼáá íiyisíí baa áhályą́ą doo?

¹⁰ Azhéʼé dóó amá éí beʼawééʼ áłtsé hazhóʼó hwódaadi óltaʼ dóó naanish yáʼátʼéhígíí chóizhdoołtʼeeł índída baptize áhodiʼdoolnííł danízin. Díí azhéʼé dóó amá yáʼátʼéehgo yá yaa nitsíkees ndi ádá naʼízhdídóołkił: ‘Sheʼawééʼ íʼiilaaígíí éísh yee bíká adoolwoł? Daʼ díísh Diyin Bizaad biiʼdę́ę́ʼ bíhwiilʼą́ą́ʼígíí bił ahídéétʼiʼ? Haitʼéego éí Jiihóvah nihee iiná choiniilʼı̨́įgo nihá yinízin?’​—Ecclesiastes 12:1 yíníłtaʼ.

¹¹ Díí ílínígíí béénílniih, nihokááʼ bił nidahaztʼiʼígíí éí Jiihóvah yinízinígíí dóó nitsíkeesígíí yikʼijįʼ danílı̨́. (James 4:7, 8; 1 John 2:15-17; 5:19) Séítan, nahasdzáán bił nidahaztʼiʼ, dóó tʼóó baaʼihgo nitsáhákeesígíí éí neʼawééʼ Jiihóvah bił ahą́dí ádólzingo baa áhályą́ą doo. Azhéʼé dóó amá éí óltaʼ dóó yáʼátʼéehgo naʼanishígíí éí áłtsé beʼiinaʼ áyósingo, neʼawééʼ tʼáá ákótʼéego Jiihóvah yił kʼé ahidiʼnínę́ę doo bił ílı̨́į da doo. Díí báhádzid. Nihokááʼ bił nidahaztʼiʼígíí baa nitsáhákees éí neʼawééʼ neinitingo éísh bił hózhǫ́ íidoolííł nínízin? Jiihóvah áłtsé nihee iinaʼ ádeíníilzingo tʼéiyá ádadíílíłígíí yáʼátʼéehgo nihá ádoolnííł dóó tʼáá íiyisíí baa nihił dahózhǫ́ǫ doo.​—Psalm 1:2, 3 yíníłtaʼ.

12. Haʼátʼíí biniyé łaʼ azhéʼé dóó amá beʼawééʼ tʼah áłtsé baptize ábiʼdidoolnííł danízin?

¹² Łaʼ amá éí bichʼéʼé doo baptize ábiʼdidoolnííł da nízin ńtʼééʼ. Bá nídzíldzid éí azhdosihgo biniinaa Jiihóvah Yá Dahalneʼé bitahdóó atsʼáábiʼdidooltʼééł jinízin. Nihisister nahalingo, łaʼ azhéʼé dóó amá beʼawééʼ tʼah áłtsé baptize  ábiʼdidoolnííł áko hóyą́ jizlı̨́įʼgo doo azhdoosih da danízin. (Genesis 8:21; Proverbs 22:15) Beʼawééʼ doo baptize ábiʼdidoolnííłdą́ą́ʼ doo bitsʼáábiʼdidooltʼéeł da yaa nitsídaakees. Haʼátʼíí biniyé díí doo ákótʼéego nitsíkeesígíí átʼé?​—James 1:22.

13. Áłchíní tʼahdoo baptize ábiʼdilnééhdą́ą́ʼ tʼáásh Jiihóvah bikʼeh hojíłʼı̨́į doo? Łaʼ baa chʼíhoníʼaah.

¹³ Tʼáá shı̨́ı̨́ aaníí, azhéʼé dóó amá beʼawééʼ tʼahdoo Jiihóvah yee yichʼįʼ ádeehaadzíiʼgo éí doo baptize áhodiʼdoolnííł da danízin. Tʼahdoo baptize ádabiʼdilnéeh da ndi Jiihóvah éí áłchíní bikʼeh dahółʼı̨́įgo yinízin. Jiihóvah éí yáʼátʼéhígíí dóó doo yáʼátʼéhígíí áłchíní ídahoołʼaahgo yikʼeh dahółʼı̨́į doo. (James 4:17 yíníłtaʼ.) Azhéʼé dóó amá beʼawééʼ tʼáá baptize ábidiʼdoolnííł yá deinízin. Hwee awééʼ tʼahdii nooséełgo Jiihóvah bił yáʼátʼéhígíí éí ayóóʼáyóʼní áádóó doo bił yáʼátʼéhígíí yijoołxáago bee nazhnitin doo. (Luke 6:40) Jiihóvah ayóóʼáyóʼníigo éí doo yéigo azhdoosih da. Jiihóvah bił yáʼátʼééh ázhdoolíiłgo yee haa áhályą́.​—Isaiah 35:8.

14. Haitʼéego elders éí azhéʼé dóó amá yíká anídaahjah?

¹⁴ Áłchíní nidanítingi éí elders azhéʼé dóó amá ayóó bóhoneedlı̨́įgo yichʼįʼ yádaałtiʼ áko Jiihóvah yá nidaalʼaʼgo ayóó yídaneedlı̨́į doo. Nihisister łaʼ hastą́ą́ binááhai yę́ędą́ą́ʼ Brother Russell hachʼįʼ yáłtiʼgo yéénáálniiʼ. Áko ájíní, “15 minutesjįʼ Jiihóvah bá naʼaʼaʼígíí bee ahił nahosiilneʼ.” Éí biniinaa haajiidzaa? Tʼahádóó 70 bilááh nááhaigo pioneer ájíłʼı̨́įgo ahoolzhiizh! Hazhóʼó hachʼįʼ haʼoodzíiʼgo éí tʼáá háida bee iinaʼ yideiyołnáałgo átʼé. (Proverbs 25:11) Elders éí azhéʼé dóó amá dóó baʼáłchíní yił Kingdom Halldi bintʼóónishígíí áká anídaahjah. Áłchíní tʼáá yídaneelʼánígíí yee áká anídaahjah.

15. Áłah náʼádleehgi haitʼéego nooséłígíí yíká anídaahjah?

 ¹⁵ Haitʼéego áłah nádleehgi yił áká anídaahjah? Noosééłígíí bídazhneedlı̨́įgo ííshjání ádajósin doo. Hajisíidgo áłchíní éí Jiihóvah yił áhą́dígo ádaʼdólzin. Áłah nádleehgi nizhónígoósh hajoodzííʼ, doodaiiʼ Damóo Ałníiʼgo Ahínéiikah atah nizhónígo haneʼ ájiilaa? Łaʼdaásh óltaʼdi bił nahojisneʼ? Haʼátʼíí shı̨́ı̨́ doo yáʼátʼééh ázhdoolííł yee nahódínóotah ndi yáʼátʼéhígíí ájiilaa? Tsxı̨́įłgo, yáʼátʼéehgo íinilaa bididíiniił. Tʼahdoo áłah nádleehgo dóó bikéédę́ę́ʼ áłchíní bídaneedlı̨́įgo bichʼįʼ hadíídzih. Áko íilyaago “ayóó átʼé áłah ílı̨́įgi” atah danilı̨́įgo yídaneedlı̨́.​—Psalm 35:18.

16, 17. (a) Haʼátʼíí biniyé ílı̨́įgo nihaʼáłchíní baptize ádabiʼdidoolnííł? (b) Haʼátʼíí éí azhéʼé dóó amá danilíinii yaa bił dahózhǫ́? (Áłtsé eelkidígíí níníłʼı̨́.)

¹⁶ Azhéʼé dóó amá baʼáłchíní éí Jiihóvah ayóóʼáyóʼníigo neinitinígíí éí aláahdi baa hózhǫ́. (Psalm 127:3; Ephesians 6:4) Ízrel dineʼé baʼáłchíní éí Jiihóvah baa ádítʼáahgi tʼáá íídą́ą́ʼ bił ndaʼbidiilchı̨́įh ńtʼééʼ. Ndi dííshjı̨́įdi nihaʼáłchíní éí ndagaʼ. Azhéʼé dóó amá éí Jiihóvah dóó tʼáá aaníinii ádaatʼéii ayóóʼádeiyóʼní ndi baʼáłchíní éí bitsʼą́ą́dóó bídahodoołʼááł. Beʼawééʼ tʼáá biʼdizhchı̨́ı̨́dę́ę́ʼ, éí Jiihóvah bee naʼnitinígíí binahjįʼ baa ádazhdidootʼááł dóó baptize ábidiʼdoolnííł. Haʼátʼíísh íiyisíí ílı̨́? Jiihóvah baa ádazhdeetʼą́ągo dóó baptize áhoʼdidooníiłgo áádóó Jiihóvah bá nidaalʼaʼgo binahjįʼ great tribulationdę́ę́ʼ bá bohónéedzą́ągo yisdázhdoogááł.​—Matthew 24:13.

¹⁷ Íídą́ą́ʼ Blossom Brandt éí baptize áshidiʼdoolnííł jinízin bizhéʼé dóó bimá éí tʼáásh áníigo há bíighahgo ájíní. Blossom yee haadzííʼígíí tʼáá aaníí ázhdoolííł doo há yídaneedlı̨́įgo bíká ahizhnoolchą́ą́ʼ. Yiską́ bitłʼééʼ Blossom baptize ábiʼdiniilyáago éí bizhéʼé ádzaaígíí yahalneʼ: “Nihizhéʼé tʼáá áníiltso nitsidadinohgeh nihidííniid áádóó nihá sodoolzin. Jiihóvah, shitsiʼ baa shił hózhǫ́ díí yee ádeehadzíʼígíí beʼiinaʼ neidiníʼą́.” Blossom ání, “60 bilááh nááhai ndi tʼahdoo baa woshnéeh da.” Azhéʼé dóó amá danółʼíinii baa nihił dahózhǫ́ǫgo nihaʼáłchíní, Jiihóvah yee ádaa ádaʼdeestʼą́ áádóó bá nidaalʼaʼgo baptize ádabiʼdiilyaa.