1. Brothers dinééh danilíinii haʼátʼíí yee dabidziil?

BROTHERS dinééh danohłíinii congregationgi bee áká anánílwoʼ dooleełii daaląʼí. Ląʼí nołtʼéego ayóó danihidziilgo energy ayóó nihee dahólǫ́. (Prov. 20:29) Congregationgi nihídin dahóyééʼ. Ministerial servant deeshłeeł shı̨́ı̨́ danohsin. Ndi tʼah yeeʼ ániid nijighá doodaiiʼ naanish ílíinii ázhdoolíiłgi doo jiichįįh da, shidóʼníí shı̨́ı̨́ danohsin. Tʼah ániid nanináá shı̨́į ndi, brothers dóó sisters éí trust índa respect bitsʼą́ą́dóó earn ádíílíiłgo éí kʼad binanilnishgo yáʼátʼééh.

2. Haʼátʼíí baa nídadíitʼįįł?

² Tááltʼéego naatʼáanii danílı̨́ı̨́ ńtʼéeʼgo éí David, Éísa, áádóó Jiiháshafat baa nídadíitʼįįł. Éí challenges ádaatʼéii bichʼą́ą́h dahólǫ́ǫ́ ńtʼéʼígíí áádóó haitʼéego hashtʼedayiilaagi índa éí dinééh danilíinii díí haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó bídahwiizhdoołʼáałgi baa nídadíitʼįįł.

3. Ániid nanináii nilą́ąjįʼ ndaakaii haitʼéego bíká adiilwoł?

³ David éí tʼah ániid nagháago skills develop áyiilaago binahjįʼ chohoʼdoolʼı̨́ı̨́ ńtʼééʼ. Éí tʼáá bééhózinígo beʼoodląʼ bidziil áádóó music ádaatʼéii ayóó jiichįįh jizlı̨́įʼgo éí bee Diyin naatʼáanii ábiilaii Saul bá bee ninájiʼneeh ńtʼééʼ. (1 Sam. 16:16, 23) Dinééh danohłíinii skillísh łaʼ nihee dahólǫ́ǫgo éí bee chonihiʼdoolʼı̨́į doo? Tʼáá aaníí  éí ląʼí nołtʼéego ákódanohtʼé. Nihilą́ąjįʼ ndaakaii éí tablets doodaiiʼ náánáłaʼ electronic devices ádaatʼéii bee nidanohtingo yaa ahééh danízin. Éí personal study dóó áłah náʼádleehgi chodayoołʼı̨́. Áko éí nilą́ąjįʼ ndaakaii díí devices yídahołʼą́ąʼgo ayóó bíká inídaalwoʼ.

4. Brothers ániid ndaakaii haitʼéego David bedaʼjiłʼı̨́į doo? (Naaltsoos bikááʼdę́ʼígíí níníłʼı̨́.)

⁴ David éí hojíyą́ índa haʼahódlíigo jiníyá. Éí tʼah dinééh jílı̨́įgo hazhéʼé bidibéhéh ayóó baa áhojilyą́ą́ ńtʼééʼ. Éí dibé baa áháyą́ągi há báhádzid silı̨́ı̨́ʼ. Háálá David éí tʼahádóó Naatʼáanii Saul kóníigo yił hólneʼ: “Ná naalʼaʼí bizhéʼé bidibé yaa áhályą́ągo náshdóítsoh bitsiijįʼ ditłʼoii áádóó shash ałdóʼ dibé yázhí yił dah diilwodgo bichʼįʼ nídiishwodgo bił dzidíłhaalgo bizééʼ hááhííłhan.” (1 Sam. 17:34, 35) Áko David éí dibé baa áháyą́ągi shinaanish átʼé jinízingo doo nídzíldzidgóó bichʼą́ą́h nijiyá. Dinééh danohłíinii David bidaʼołʼı̨́įgo naanish nihaa hiditʼaahígíí ádaałííł.

5. Psalm 25:14 éí brothers ániid ndaakaii haʼátʼíí ádajooníił doo ní?

⁵ David tʼah ániid naagháago Jiihóvah áhą́digo bikʼis nilı̨́įgo áyiilaa. Éí doo náhizhnilyées daaígíí doodaiiʼ music bee naʼaʼnéegi jiichįįhígíí biláahdi ílı̨́įgo yaa nitsíkees. David éí Jiihóvah biDiyin índa áhą́digo bikʼis nilı̨́. (Psalm 25:14 yíníłtaʼ.) Brothers ániid ndaakaii aláahdi ílíinii éí Jiihóvah áhą́digo bił danohłı̨́. Áko congregationgi naanish ádaatʼéii nihaa hiditʼaah doo.

6. David éí haitʼéego baa nitsáhákees ńtʼééʼ?

⁶ David éí tʼáá íiyisíí doo yáʼátʼééhgóó haa nitsáhákees ńtʼééʼ. Ákótʼée ndi éí bikʼíjooyá. David éí Goláíyath bił ahideeshgą́ą́ł jiníigo Naatʼáanii Saul doo haa dzólíígóó biniinaa “tʼahdii ashkii nilı̨́,” hałní. (1 Sam. 17:31-33) Áádóó tʼahádóó éí hánaaí tʼáá ádílááh átʼéego nitsíníkees hodííniid. (1 Sam. 17:26-30) Ndi Jiihóvah éí David doo tʼáá ádíláahgo naaghá, doo nízingo yaa nitsíkees da ńtʼéeʼ. Éí David ayóó bééhojísin. Áádóó David éí hakʼis Jiihóvah baʼjólíigo Goláíyath jiisxı̨́.—1 Sam. 17:45, 48-51.

7. David haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó bíhwiidííłʼááł?

⁷ David bitsʼą́ą́dóó haʼátʼíí bíhwiidííłʼááł? Éí haʼíínílníi doo. Tʼah awééʼ nílı̨́įgo  néédahósinę́ę éí kʼad dinééh hóyáanii sínílı̨́įʼgi tʼáá hodinaahgo índa yaa ádohoniizįįh. Ndi Jiihóvah éí áníínílningi doo yee ninéłʼı̨́į da. Éí ayóó nééhósin áádóó haʼátʼíí shı̨́ı̨́ bíninilʼáanii bił bééhózin. (1 Sam. 16:7) Áko áhą́digo bił nílı̨́į dooleełgi bidziilgo áálííł. David éí Diyin ahą́dí yił hólǫ́ǫgo áhoʼdilnéehgo éí Jiihóvah ádayiilaii hazhóʼó yinéłʼı̨́įgo binahjįʼ bee bééhoʼdílzingi yee yaa nitsíkees ńtʼééʼ. (Ps. 8:3, 4; 139:14; Rom. 1:20) Áádóó łahgo Jiihóvah ahą́dí bił nílı̨́į dooleełgo éí adziilii bííníkeed doo. Éí bił daʼííníłtaʼígíí Jiihóvah Yá Halneʼé nilı̨́įgi, éísh biniinaa yee naa daadloh? Ákótʼéé ládą́ą́ʼ díí bichʼįʼ haʼííníshníigo áshíínísin bidiʼniihgo Jiihóvah bichʼįʼ sodílzin. Áádóó Diyin Bizaad biiʼdę́ę́ʼ índa Diyin Bizaad binahjįʼ publications ádaalyaaígíí dóó ndaalkidígíí bitsʼą́ą́dóó bikʼeh ááníiłgo nihíká análwoʼ doo. Áko Jiihóvah tʼáá níká análwoʼ bikʼeh yinídlą́ą dooleełgi nooséeł doo. Áádóó Jiihóvah baʼíínílíigo łahdę́ę́ʼ danooʼı̨́įgo éí trust adanoolíił doo.

8. David éí tʼah doo naatʼáanii jileehgóó haʼátʼíí háká aalwod?

⁸ David éí ląʼígo bichʼįʼ nahwiisʼnááʼ. Éí naatʼáanii jidooleełgo anoint áhoʼdilyaadóó bikʼijįʼ Júdah dineʼé binaatʼáanii jidooleełgo bibaʼ ájítʼéego ląʼí nááhai. (1 Sam. 16:13; 2 Sam. 2:3, 4) Áko abaʼ ájítʼéego haʼátʼíí binahjįʼ haʼjólníí ńtʼééʼ? Hachʼįʼ nahwiiʼnánígíí doo tʼóó bikʼee nitsééjíltłiʼ da, ndi ląʼígóó naanish ájoolííł. Éí Filístiya dineʼé bikéyah biiʼ nazhnichéego Ízrel beʼanaʼí bił daʼahijigą́ą́ ńtʼééʼ. Háálá éí ákójiidzaago Júdah bikéyah bináhásdzoígíí baa áhojilyą́ą́ ńtʼééʼ.—1 Sam. 27:1-12.

9. Brothers ániid ndaakaii éí haʼátʼíí David bitsʼą́ą́dóó bídahwiizhdoołʼááł?

⁹ Brothers ániid ndaakaii éí haʼátʼíí David bitsʼą́ą́dóó bídahwiizhdoołʼááł? Éí Jiihóvah dóó brothers bá naʼaʼaʼ dooleełgi há ashjadaʼósinii ájoolíił doo. Ricardo * kótʼéego baa haneʼ. Éí ten daatsʼí honááhaigo regular pioneer deeshłeeł jiniizı̨́ı̨́ʼ. Elders éí kʼad doo ná bohónéedzą́ą da dahodííniid. Ndi tʼáadoo tʼóó bikʼee hąąh nahóókaad da, nahaneʼgi tʼóó yéigo bizhdeeshnish. Éí ájíní: “Nátʼą́ą́ʼ nídíníshtʼı̨́įʼgo ląʼígóó hashtʼedadoolníiłii shee dahólǫ́ǫ́ lágo baa ákoniizı̨́ı̨́ʼ. Áko nahashneʼgóó diné shił nahodoonih danízinígíí éí hazhóʼó bíká adeeshwoł biniyé hashtʼéédiishtʼįįhgo baa nídiisdzá. Áádóó tsʼídá áłtsé Bible study łaʼ conduct áshłaa. Kótʼéego éʼéshʼı̨́įgo bitsʼą́ą́dóó bíhooshʼaahgo doo ayóó shił yéeʼ da silı̨́ı̨́ʼ.” Ricardo éí kʼad regular pioneer áádóó ministerial servant jílı̨́.

10. Honeeztłʼahgo David éí haitʼéego áʼjiilaa?

¹⁰ David ałdóʼ kótʼéego bił hooʼaʼ. David dóó hastóí bił nijikaígíí Saul bitsʼąą nidaazhnichéego hweʼasdzą́ą́ dóó haʼáłchíní tʼáá hooghandígo hweʼanaʼí bił daʼahizhdoogą́ą́ł biniyé daash diikai. Áko áadi nijikaigo hweʼanaʼí haghan yaatįįh yiikaigo hweʼasdzą́ą́ dóó haʼáłchíní ałtso deisnáá. David éí naʼabaahgi ayóó jiichįįhii jílı̨́įgo bee adaa tsízdókosgo éí daasnánígíí doo nantłʼagóó shóineezhdoołtʼeeł. Ndi David éí Jiihóvah yichʼįʼ choʼoosʼįįdgo nááʼiiłniihii Abáíyathar éí Jiihóvah há yichʼįʼ haadzííʼ. Áko David ájíníigo “daʼ díí dabiʼdisnánígíísh bikééʼ nídiishyeed?” Áádóó Jiihóvah éí tʼáá bíighah shónéidííłtʼeeł hodííniid. (1 Sam.  30:7-10) Áko díí áhóótʼįįdígíí haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó bíhwiidííłʼááł?

11. Tʼah doo decision ánílééhgóó haʼátʼíí éí áłtsé ádíínííł?

¹¹ Tʼah doo decisions ádaníleʼgóó łaʼda níká adoolwołígíí hánítʼı̨́. Nizhéʼé dóó nimá níká ahidiʼnóolchééł. Áádóó elders badaʼahódlíii níká adoojah. Háálá Jiihóvah éí díí hastóí appoint ádayiilaaígíí yaa dzólí áádóó ni ałdóʼ elders baa dzíínílí. Jiihóvah éí díí hastóí dahóyáanii congregation “yeinínilii” ádaatʼéego yaa nitsíkees. (Eph. 4:8, New World Translation) Éí bibee daʼoodląʼ beʼíłʼı̨́įgo áádóó hódząʼ yee nichʼįʼ yádaałtiʼgo yíísíníłtsʼą́ąʼgo níká análwoʼ doo. Kʼad éí Naatʼáanii Éísa haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó binááhodiilʼáałgi baa nídadíitʼįįł?

12. Naatʼáanii Éísa éí tʼah doo naatʼáanii yileehgóó haitʼéego hwééhoʼdílzin ńtʼééʼ?

¹² Naatʼáanii Éísa éí tʼah ániid nijigháago doo ayóó ádeidzódlíi da, índa doo náhinilyéesii jílı̨́ı̨́ ńtʼééʼ. Éí hazhéʼé Abáíjah daaztsą́ą́dóó bikʼijįʼ naatʼáanii jizlı̨́įʼgo éí edaʼalyaaii ałtso nahjįʼ kójiilaa. Áádóó “Júdah dineʼé yichʼįʼ haadzíiʼgo ííłní, Danihizhéʼé yę́ę biDiyin God [Jiihóvah] hádaahtʼı̨́ áádóó bibee hazʼáanii índa bibikʼeh óʼooʼníiłii bikʼeh ádanohtʼé.” (2 Chron. 14:1-7) Iithiyópiyadę́ę́ʼ Zíírah wolyéego one million siláo ánéelą́ąʼ Júdah yaatįįh yiikaigo Éísa hojíyą́ągo Jiihóvah bichʼįʼ chojoosʼįįdgo ájíní: Jiihóvah “nílíinii, dabidziilii, doodaiiʼ doo dabidziilii bíká adíílwołgi doo nániłdzil da, nihíká anilyeed, [Jiihóvah] nihiDiyin God nílíinii, naa dadzííníidlí.” Éísa kótʼéego hazaad nizhónígo bee hadzoodzíiʼgo éí ho índa hodineʼé Jiihóvah yisdá hodooníiłgo átʼéegi yoodlą́. Áko Hazhéʼé Jiihóvah baʼjóozlíiʼgo éí “Iithiyópiya dineʼé yikʼeh deesdlı̨́įʼgo” ałtso adahineezhchą́ą́ʼ.—2 Chron. 14:8-12.

13. Tʼahádóó Éísa éí haitʼéego bił hooʼaʼ, éí haʼátʼíí biniinaa?

¹³ Kótʼéego one million siláo ánéelą́ąʼ hakʼiijéeʼgo tʼóó shı̨́ı̨́ nááhóódzííd, áko Éísa éí Jiihóvah yaʼoozlíiʼgo akʼeh jideesdlı̨́ı̨́ʼ. Ndi, doo yáʼáshxóonii Naatʼáanii Béíyasha éí Ízrel yéheedááh. Éísa  éí Jiihóvah tʼáadoo yaʼoozlíiʼ da, ndi Síriyadóó naatʼáanii yichʼįʼ choʼoosʼįįd. Ákójiidzaago biniinaa doo yáʼátʼééhgóó hoł hooʼaʼ. Éí áádóó hodeeshzhiizhgo tʼáá áłahjįʼ anaaʼ hólǫ́ǫgo hoł hazʼą́ą́ ńtʼééʼ. Prophet Hanéínai binahjįʼ Jiihóvah áháłní: “Síriya dineʼé aláahgo binanitʼaʼí baa jiisínílííʼ, [Jiihóvah] niDiyin God éí doo baa jiisínílíiʼ da.” (2 Chron. 16:7, 9; 1 Ki. 15:32) Áko díí éí haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó bóhooʼaah?

14. Haitʼéego éí Jiihóvah baʼíínílí, áko ákónítʼéego 1 Timothy 4:12 haitʼéego níká adoolwoł?

¹⁴ Aʼohgo íʼdíínílzingo Jiihóvah baʼíínílíigo yínááł. Baptize ániʼdiilyaa yę́ędą́ą́ʼ éí neʼoodląʼ bidziilgo Jiihóvah baʼíínílíigo íinilaa. Áádóó Jiihóvah baʼáłchíní bidiniyáago yaa bił hózhǫ́. Áko yéigo Jiihóvah baʼíínílíigo yínááł. Haʼátʼíí shı̨́ı̨́ ayóó daʼílíinii bee ádá nihozhdiiʼaahgo éí Jiihóvah baʼjólíigo doo nantłʼa da nahalin łeh. Ndi, ákoshąʼ ádaałtsʼísígíí bee ádá nihodiitʼaahgo éí haitʼéego hashtʼeníłʼı̨́? Áko ádá nihodiitʼaahgo Jiihóvah yéigo baʼíínílí. Éí entertainment, secular work, áádóó goals ádá ádanileʼígíí tʼáá bił. Jiihóvah bichʼįʼ díníʼı̨́įʼgo bee baa dzíínílí, tʼáá ni nihódząʼ tʼáadoo baa dzíínílíhí. (Prov. 3:5, 6) Ndi Diyin Bizaad binahjįʼ bee nidaʼnitinii bikʼehgo yínáałgo éí Jiihóvah bił honishǫ́ áádóó éí binahjįʼ brothers dóó sisters respect ádanóhsin doo.—1 Timothy 4:12 yíníłtaʼ.

15. 2 Chronicles 18:1-3 dóó 19:2 éí Naatʼáanii Jiiháshafat haitʼéego ajisiih ní?

¹⁵ Tʼáá aaníí tʼáá áníiltso nidaʼiyiilzííh, áko tʼáá naʼiisih doo. Ndi éí biniinaa Jiihóvah bá naʼaʼaʼgi tʼáadoo tʼą́ą́ʼ kónóhsíní. Naatʼáanii Jiiháshafat baa haneʼgo éí dinééh yáʼátʼéehii jílı̨́ı̨́ ńtʼééʼ. Tʼóó naatʼáanii jizlı̨́ı̨́ʼdóó éí “hazhéʼé yę́ę biDiyin God [Jiihóvah] hájítʼı̨́įgo áádóó bibikʼeh óʼooʼníiłii bikʼeh hojíłʼı̨́įgo jiníyá.” Áádóó diné éí Jiihóvah bee nidadínóotı̨́ı̨́ł biniyé Júdahgi kin dah naazhjaaʼgóó princes ajiisʼaʼ. (2 Chron. 17:4, 7) Azhą́ Jiiháshafat kótʼéego ájíítʼįįd ndi, éí łahda decision doo yáʼátʼééhgóó ájiilaa. Áko biniinaa Jiihóvah bá naalʼaʼí łaʼ yee hachʼįʼ haadzííʼ. (2 Chronicles 18:1-3; 19:2 yíníłtaʼ.) Díí haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó bíhwiidííłʼááł?

16. Rajeev haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó bíhwiidííłʼááł?

 ¹⁶ Nichʼįʼ haʼadzihgo bikʼehgóó ánítʼé. Jiihóvah bá naʼaʼaʼgi áłtsé óolzin dooleełgi ná shı̨́ı̨́ nantłʼago átʼé. Ákondi tʼáadoo bikʼee naanááhákaʼí. Nihibrother ániid naagháago Rajeev wolyéego éí tʼahdii teenager jílínę́ędą́ą́ʼ baa yájíłtiʼgo ájíní: “Sheʼiinaʼ bee ádeeshlíiłii doo ayóó baa nitséskees da. Ląʼí ániid ndaakaii ádaatʼéhígi átʼéego sports áádóó honeeni tʼéiyá baa nitséskees. Áłah náʼádleehgóó doodaiiʼ nahaneʼgóó doo ayóó baa nitséskees da.” Áko Rajeev haʼátʼíí háká aalwod? Elder łaʼ ayóó hąąh bíniʼgo hachʼįʼ haadzííʼ. Áádóó Rajeev ájíní: “Éí 1 Timothy 4:8 yee shichʼįʼ haadzíiʼgo ayóó shíká aalwod.” Díí bikʼehgo áʼjiilaago hweʼiinaʼ siláagi íiyisíí ílíinii átʼéii baa tsízdeezkééz. Áádóó ájíní: “Jiihóvah bá naʼaʼaʼgi áłtsé bá hoséłʼą́ą doo niizı̨́ı̨́ʼ áádóó éí díkwíí shı̨́ı̨́ nááhaidóó bikʼijįʼ kótʼéego shichʼįʼ haʼoodzíiʼgo ministerial servant aʼdoodleełgi shá bohónéedzą́ silı̨́ı̨́ʼ.”

17. Alą́ąjįʼ ndaakaii éí haitʼéego ániid ndaakaii Jiihóvah yá ndaalʼaʼgo yaa nitsídaakees?

¹⁷ Nilą́ąjįʼ ndaakaii éí “tʼáá łaʼ bizhiʼee” Jiihóvah bił bá ndaałʼaʼgi ayóó yaa ahééh danízin. (Zeph. 3:9) Naanish naanidítʼáahgo éí ayóó bínindlı̨́įgo binahjįʼ ayóóʼádanóʼní. Éí nídaneedlı̨́įgo íinilaa.—1 John 2:14.

18. Proverbs 27:11 bikʼehgo Jiihóvah éí dinééh bá ndaalʼaʼii haitʼéego yaa nitsíkees ní?

¹⁸ Dinééh danohłíinii Jiihóvah ayóóʼánihóʼníigo trust ánihíłʼı̨́įgi tʼááká baa dayoonééh. Éí nihoogháahdi yoołkáałgo dinééh danílíinii tʼáá bí ádeinízingo á naashʼaʼ dooleeł daaníigo baa chʼíhootʼą́. (Ps. 110:1-3) Éí bąą tʼáá ałtso diné bił haʼíínílní, tʼáá ni ałdóʼ ádił haʼíínílní. Naʼiisihgo bitsʼą́ą́dóó íhoołʼaah, áádóó nichʼįʼ hááʼádzihgo baa ahééh nínízin. Díí éí Jiihóvah binaʼnitinii átʼé nínízingo baa nitsíníkees. (Heb. 12:5) Naanish naa nidítʼáhígíí yéigo binanilnish. Aláahdiígíí éí tʼáá ałtsoní ááníiłgi Jiihóvah bee bił honishǫ́.—Proverbs 27:11 yíníłtaʼ.