Skip to content

Skip to table of contents

Jiihóvah éí ‘Haʼahóní Bee Bineestʼąʼ Bąąh Nídahoodleełii’ Ayóóʼáyóʼní

Jiihóvah éí ‘Haʼahóní Bee Bineestʼąʼ Bąąh Nídahoodleełii’ Ayóóʼáyóʼní

“Índa łeezh yáʼátʼéehjįʼ ahineezdeeʼígíí éí . . . haʼahóní bee bineestʼąʼ bąąh nídahoodleeł.”​—LUKE 8:15.

SIN: 68, 72

1, 2. (a) Haʼátʼíí biniyé nihibrothers dóó nihisisters hooghan tahgóó nidahalneʼ azhą́ shı̨́ı̨́ doo dabíistsʼą́ąʼ da ndi éí bee hadaʼííníilní? (Áłtsé eelkidígíí níníłʼı̨́.) (b) Jesus éí “tʼáá hakéyahgi” biiʼ nazhnitingo haitʼé ní? (Footnote níníłʼı̨́.)

SERGIO DÓÓ OLINDA alą́ąjįʼ nahajilneʼígíí United Statesdę́ę́ʼ nijiʼaash. Tʼáá ájíłah 80 honááhai. Hajáád diniihgo éí nahoníłtłʼah hazhóʼógo ałnáájítʼash. Ląʼí nááhai ałnáájítʼash abínígo tsostsʼid oolkił éí kintah hasłą́ągi. Ákweʼé bus ninádaaltłiʼígi bíighahgi dahaneʼígíí bił ninadziłbąąs diné hwíighah dahidikááh. Łaʼ diné doo há ákodanízin da, ákondi Sergio dóó Olinda tʼáá ákweʼé hoł hózhǫ́ǫgo jizké. Ałnéʼéʼaah doo, hazhóʼógo hooghango ałnáájítʼash. Biiłkáhí abínígo, tsostsʼid oolkiłgo, tʼáá akǫ́ǫ́ bus ninádaaltłiʼígi nínáájítʼash. Hastą́ą́ jı̨́, tʼááłáʼí damóo náʼádleeh hojilneʼgo nináháhááh.

2 Ląʼí nihibrothers dóó nihisisters éí Sergio dóó Olinda nahalingo tʼóó ahayóí nááhai nidazhʼnitingo, azhą́ shı̨́ı̨́ diné doo dahwíistsʼą́ąʼ da ndi tʼáá hakéyahgi nidahojilneʼ. Ní shı̨́ı̨́ ałdóʼ ákótʼéego nahólneʼ. Ákónítʼı̨́įgo, dooládóʼ naa dahwiiʼniih da, azhą́ shı̨́ı̨́ ná nanitłʼah ndi tʼahdii naʼnitin. * (Footnote níníłʼı̨́.) Ní óʼoolʼįįłígíí nihibrothers dóó nihisisters yee hadaʼólní, tʼóó ahayóí nídááhai nidaʼnitin ndi ałdóʼ yee hadaʼólní. Díí circuit overseers kóní: “Nihibrothers dóó nihisisters bił nideilnishgo shiinéehgo ánáshoodlííł.” “Bedaʼoodląʼ dabidziil doo dadiniitłóhgo bee haʼííníshní naʼnishtingo bichʼįʼ shidziilgo áshósin.” “Bee ádaʼoolʼįįłígíí éí shijéí bił hózhǫ́ǫgo áyósin.”

3. Haʼátʼíí táaʼgo ndaʼídíkidígíí baa nídadíitʼįįł, dóó haʼátʼíísh biniyé?

3 Díí ndaʼídíkidígíí táaʼgo baa chʼíhootʼánę́ę: Haʼátʼíí biniinaa nihaa nináhákaʼ? Bineestʼąʼ bąąh nídahoodleeł haʼátʼíí óolyé? Haʼátʼíí bineestʼąʼ bąąh nídahoodleeł bee hadaʼííníilníigo yee nihíká adoolwoł? Díí ndaʼídíkidígíí ííshjání ííłʼı̨́ nihił béédahózingo bee hadaʼííníilní. Jesus yahalneʼ yę́ę éí naanish niháí diníʼą́ągo tʼahdii baa nidahwiilneʼ.

HAʼÁTʼÍÍ BINIINAA NIHAA NINÁDAHAKAʼ?

4. (a) Ląʼí Jew dineʼé tʼáadoo daʼoosdląąd da, haash yitʼéego Paul nahwiisnááʼ? (b) Haʼátʼíísh biniinaa Paul ákójiidzaa?

4 Niísh łahda nąąh nináhákaʼ łeh, nanitingo God biNahatʼaʼ baa hólneʼgo doo daníistsʼą́ą́ʼ? Yilʼaadii Paul baa nináhákaʼ yę́ęgi átʼéego nihí ałdóʼ ákódaniitʼée łeh. 30 nááhai nahojilneʼgo, dóó tʼóó ahayóí diné Oodlání daazlı̨́įʼgo bee bíká ajoolwod. (Acts 14:21; 2 Corinthians 3:2, 3) Ákondi, ląʼí Jew dineʼé haneʼ bee bíká ajoolwod ndi łaʼ tʼáadoo daʼoosdląąd da. Náánáłaʼ doo dahwíistsʼą́ąʼ da dóó łaʼ éí atídahóółʼįįd. (Acts 14:19; 17:1, 4, 5, 13) Haʼátʼíí biniinaa éí Paul doo ákótʼéégóó yaa nitsídeezkééz? Paul ání: “Tʼáá íiyisí bąąh shíniʼgo shijéí yineesgai.” (Romans 9:1-3) Haʼátʼíí biniyé ákójítʼé? Nazhnitinígíí dóó diné ayóóʼájóʼníigo biniinaa. Paul éí Jew dineʼé ayóóʼáyóʼníi ndi łaʼ tʼáadoo daʼoosdląądígíí yaa bíniʼ, God bibee ajoobaʼ doo deiniizı̨́įʼ da.

5. (a) Haʼátʼíísh biniyé nidahwiilneʼ? (b) Haʼátʼíí biniinaa łahda tʼáá ákótʼéego há nináhákaʼ łeh?

5 Paul nahalingo, nihí ałdóʼ diné bił nidahwiilneʼ biniinaa ayóóʼádeíníiʼní dóó bíká adiilwoł daniidzin. (Matthew 22:39; 1 Corinthians 11:1) Jiihóvah bá nideilʼaʼgo niheʼiinaʼ baa nihił dahózhǫ́. Tʼáá bééhózinígo Jiihóvah bikʼeh joogáał yáʼátʼéehgo hweʼiinaʼ ájíłʼı̨́į doo. Náánáłaʼ yáʼátʼéehgo beʼiinaʼ íidoolíłígíí bee bíká adiijah daniidzin áko ałdóʼ bił dahózhǫ́ǫ doo! Éí biniinaa tʼáá aaníí Jiihóvah átʼéhígíí deidoodląąłgo dóó yaa íiníziníí yee hadaʼólníigo bił chodahooʼı̨́ bee nidaniitin. Díí ílíinii aa yílyáhígíí nahalin: ‘Tʼáá shǫǫdí díí nídiiléh.’ Áko aa jileeh yę́ę doo deinízingo, Paul nahalingo ‘nihijéí daneezgai’ łeh. Diné ayóóʼííníiʼníigo biniinaa díí baa nihíneʼ łeh. Doo éí niheʼoodląʼ biniinaa da. Ákondi nihaa ninádahakaʼ ndi tʼahdii nidahwiilneʼ. Nihí tʼáá ákótʼéego baa nitsíikees éí Elena, 25 nááhai alą́ąjįʼ nahalneʼ jílı̨́įgo, ájíní: “Nahashneʼígíí shá nanitłʼah. Ndi éí aláahgo baa nitséskees.”

BINEESTʼĄʼ BĄĄH NÍDAHOODLEEŁ HAʼÁTʼÍÍ ÓOLYÉ?

6. Haʼátʼíí naʼídíkidígíí baa nídadíitʼįįł?

6 Tʼáá ałtso yiidáałgo nidahwiilneʼ Jiihóvah baa bił hózhǫ́ éí haitʼéego nihił bééhózin? Nihił ííshjání ádoolnííł, éí Jesus haneʼ bee akʼidiʼdootı̨́įłii naakigo Jesus yaa chʼíhoníʼą́ “honeestʼąʼ haleehgo,” díí baa nídadíitʼįįł. (Matthew 13:23) Áłtsé haneʼ bee akʼidiʼdootı̨́įłii éí chʼil naʼatłʼoʼii baa haneʼ.

7. (a) Jesus haneʼ bee akʼidiʼdootı̨́įłii, háísh éí “chʼil naʼatłʼoʼii yaa áhályáanii nilı̨́,” dóó “chʼil naʼatłʼoʼii” nilı̨́, ałdóʼ “atsʼádaʼiitłʼóohii danohłı̨́”? (b) Haʼátʼíí naʼídíkidígíí nihił béénáádahodoozįįł?

7 John 15:1-5, 8 yíníłtaʼ. Díí haneʼ bee akʼidiʼdootı̨́įłii Jesus ání Jiihóvah éí “chʼil naʼatłʼoʼii yaa áhályáanii nilı̨́”, Jesus éí “chʼil naʼatłʼoʼii” nishłı̨́, dóó bídahoołʼaahii éí “atsʼádaʼiitłʼóohii danohłı̨́.” * (Footnote níníłʼı̨́.) Jesus éí bídahoołʼaahii kwííłní: “Aneestʼąʼ tʼóó ahayóí nihitsʼą́ą́dóó náhoodleełígíí bee shiTaaʼ ayóó átʼéego baa haʼniih, áko éí bee shídahoołʼaahii danohłı̨́į doo.” Bineestʼąʼ bąąh nídahoodleeł haʼátʼíí óolyé? Díí binahjįʼ, Jesus éí doo áníi da. Tʼáá áłtsʼíísígo yaa chʼíhoníʼáanii bee bikʼididíítı̨́įłgo yee ííshjání áyiilaa.

8. (a) Jesus haneʼ bee akʼidiʼdootı̨́įłii “bineestʼąʼ dahaleehii,” haʼátʼíí biniinaa doo ániidí ídahoołʼaahígíí áhyiłníi da? (b) Jiihóvaásh tʼáá aaníí tʼáá ałtso ánílééh nihididooniił?

8 Jesus bizhéʼé ííłní: “Shitsʼádaʼiitłʼóohgo doo bineestʼąʼ dahaleehii, tʼáá ałtso shitsʼáyiinííł.” Díí áhyiłnínígíí éí Jiihóvah bá nijilʼaʼgo nihineestʼąʼ hąąh náhoodleełgo tʼéiyá. (Matthew 13:23; 21:43) Díí Jesus baa haneʼígíí binahjįʼ, honeestʼąʼ haleehgo éí ániid ídahoołʼaahígíí ádajileʼgo doo áhyiłníi da. (Matthew 28:19) Ákódzaagoshąʼ, Oodlání nahalneʼígíí doo háida áká adoolwoł da éí Jesus bídahoołʼaahii bitsʼádaʼatłʼóʼígíí éí bineestʼąʼ doo bąąh dahodooleeł da nahalin. Ákondi díí doo tʼáá aaníí átʼée da! Haʼátʼíí biniinaa? Háálá doo diné bídaniilchéehgo ídahoołʼaah da. Jiihóvah éí ayóóʼóʼóʼníinii nilı̨́. Doo bíneelʼánígíí áníléeh, doo nihididooniił da. Tʼáá bííníigahígíí ánílééh nihiłní.​—Deuteronomy 30:11-14.

9. (a) Haitʼéego bineestʼąʼ bąąh nídahoodleeł? (b) Haʼátʼíísh haneʼ bee akʼidiʼdootı̨́įłii baa nínáádadíitʼįįł?

9 Bineestʼąʼ bąąh nídahoodleeł haʼátʼíí óolyé? Éí shı̨́ı̨́ tʼáá áníiltso ádadiilníiłgo bídeíníigah. Jiihóvah tʼáá ałtso bá ndaalʼaʼígíí haʼátʼíísh naanish yee diníʼą́? Éí yáʼátʼéehgo God biNahatʼaʼ baa haneʼ. * (Footnote níníłʼı̨́.) (Matthew 24:14) Jesus haneʼ bee akʼidiʼdootı̨́įłii “kʼééʼdídléehii” nihił ííshjání íílééh. Éí baa nínáádadíitʼįįł.

10. (a) Jesus haneʼ bee akʼidiʼdootı̨́įłii binahjįʼ, haʼátʼíísh éí álástsiiʼ dóó łeezh átʼé? (b) Haʼátʼíísh éí tłʼoh naadą́ą́ʼ yileeh?

10 Luke 8:5-8, 11-15 yíníłtaʼ. “Kʼééʼdídléehii” baa haneʼígíí bee akʼidiʼdootı̨́įłii, Jesus ání díí álástsiiʼ éí “Diyin God bizaad átʼé,” doodaiiʼ éí God biNahatʼaʼ baa haneʼ átʼé. Łeezh éí diné bijéí áhyiłní. Álástsiiʼ éí łeezh yáʼátʼéehjįʼ biiʼ ahineezdeeʼgo dadínéesą́. Áádóó bineestʼąʼ dahazlı̨́įʼgo 100 “bilááh nídaasdlı̨́ı̨́ʼ.” Tłʼoh naadą́ą́ʼ átʼéegoshąʼ, haʼátʼíí bineestʼąʼ dooleeł? Tłʼoh naadą́ą́ʼ dah diniisąą daatsʼí? Ndagaʼ, éí álástsiiʼ bee haleeh, áádóó díníséehgo tłʼoh naadą́ą́ʼ yileeh. Díí haneʼ binahjįʼ, tʼááłaʼí álástsiiʼ éí 100 bílááh álástsiiʼ yileeh. Díí baa nidahwiilneʼígíí haʼátʼíísh yee nanihinitin?

Haitʼéego éí ‘hadaʼííníilní bee nihineestʼąʼ bąąh nídahoodleeł’? (¶11 bił)

11. (a) Kʼééʼdídléehii baa haneʼígíí bee akʼidiʼdootı̨́įłii, haʼátʼíísh yee nanihinitin? (b) Haitʼéego ániid álástsiiʼ ádiilnííł?

11 Áłtséédą́ą́ʼ azhéʼé dóó amá Oodlání danilínígíí doodaiiʼ náánáłaʼ Dáhalneʼígíí God biNahatʼaʼ yee naneeztą́ą́ʼ yę́ę éí álástsiiʼ łeezh yáʼátʼéehii biyiʼ kʼidoolyá nahalin. Haneʼ baa ahééh daniidzin dayooʼı̨́įgo baa bił dahózhǫ́. Éí álástsiiʼ tʼóó náás nooséełgo bineestʼąʼ dahazlı̨́ı̨́ʼ jįʼ. Béénílniihgo éí tłʼoh naadą́ą́ʼ doo ánáyoodlíił da ániidígíí álástsiiʼ tʼéiyá. Tʼáá ákótʼéego, nihí ániidí ídahoołʼaahígíí doo ádeilneʼ da, álástsiiʼ ániidíii tʼéiyá. * (Footnote níníłʼı̨́.) Éí haitʼéego ádeełʼı̨́? Tʼáá áłahájįʼ God biNahatʼaʼ łaʼ bił hwiilneʼgo, díí tʼóó ahayóí álástsiiʼ náhoodleeł éí hajéí biiʼ hólǫ́ łeh. (Luke 6:45; 8:1) God biNahatʼaʼ tʼáá áłahájįʼ baa nahwiilneʼgo bichʼįʼ ‘hadaʼííníilní bee nihineestʼąʼ nídahoodleeł.’

12. (a) Jesus haneʼ bee akʼidiʼdootı̨́įłii éí chʼil naʼatłʼoʼii dóó kʼééʼdídléehii haʼátʼíísh bitsʼą́ą́dóó bídahwiilʼą́ą́ʼ? (b) Díí bídahwiilʼą́ą́ʼígíí haitʼéego baa nitsíníkees?

12 Jesus haneʼ bee akʼidiʼdootı̨́įłii éí chʼil naʼatłʼoʼii dóó kʼééʼdídléehii haʼátʼíísh bitsʼą́ą́dóó bídahwiilʼą́ą́ʼ? Azhą́ shı̨́ı̨́ diné bił nidahwiilneʼ ndi doo danihíistsʼą́ąʼ da ákótʼée ndi nihineestʼąʼ tʼahdii danóosééł éí bídahwiilʼą́ą́ʼ. Tʼáá náásgóó nidahwiilneʼ. Paul ádííniidígíí tʼáá binaalteʼ: “Hanaanish silı̨́ʼígíí bikʼehgo Diyin God hachʼįʼ niʼdoolééł.” (1 Corinthians 3:8) Jiihóvah bá nideilʼaʼgo nihaʼdoolyééł, doo éí diné danihíistsʼą́ʼígíí binahjįʼ da. Matilda éí 20 nááhai alą́ąjįʼ nahalneʼii jílı̨́įgo, ájíní, “Shił bééhózin Jiihóvah nihainíláhígíí baa nihił dahózhǫ́ǫgo nidahwiilneʼ.”

HAITʼÉEGO HADAʼÍÍNÍILNÍ BEE NIHINEESTʼĄʼ BĄĄH NÍDAHOODLEEŁ?

13, 14. Romans 10:1, 2 binahjįʼ, haʼátʼíí biniinaa Paul nazhnitinígíí tʼáadoo neʼ kójiilaa da?

13 Haʼátʼíí nihíká adoolwołgo ‘hadaʼííníilní bee nihineestʼąʼ bąąh nídahoodleeł’ doo? Paul áátʼįįd yę́ę hazhóʼó ní dadíníilʼįįł. Nihił bééhózingo Paul baa nináháłkaʼígíí, biniinaa éí Jew dineʼé Jiihóvah biNahatʼaʼ baa hojilneʼ yę́ę doo deinízin da. Ákondi, Paul nahojilneʼ tʼáadoo neʼ kójiilaa da. Éí Jew dineʼé kótʼéego baa tsízdeezkéezgo baa hojilneʼ: “Shijéí tłʼááhdę́ę́ʼ laanaa nisingo Diyin God bichʼįʼ sodiszin! Háálá éí tʼáá íiyisí Diyin God yídin danilı̨́įgo shił bééhózingo baa chʼíhwiishʼaah, nidi tʼáá aaníinii bikʼehgo éí doo bił béédahózin da.” (Romans 10:1, 2) Haʼátʼíí biniyé Paul tʼah ndi nahojilneʼ?

14 Áłtsé, Paul ání Jew dineʼé yił nahalneʼ éí biniinaa ‘bijéí bitłʼááhdę́ę́ʼ laanaa nisin.’ Tʼáá íiyisíí yisdádookah jinízin ńtʼééʼ. (Romans 11:13, 14) Naaki góneʼ, ‘Diyin God bichʼįʼ bá sodiszin.’ Paul éí Jiihóvah náyookąąhgo Jew dineʼé tʼááłaʼí nítínígo bíká anilyeed God biNahatʼaʼ baa haneʼígíí nídeididoolééł yiłní. Tááʼ góneʼ: ‘Tʼáá íiyisí Diyin God yídin danilı̨́’ ní. Diné yáʼátʼéhígíí dajílı̨́įgo hooʼı̨́. Éí yaa tsídeezkééz haitʼéegoshąʼ Jiihóvah bá nidajilʼaʼ doo. Jew dineʼé éí Christ yídahoołʼaahii yee yídaneedlı̨́ dazhdooleełgo bił bééhózin.

15. Haitʼéego Paul bedaʼiilʼı̨́? Łaʼ baa chʼíhoníʼaah.

15 Haitʼéego Paul bedaʼiilʼı̨́? Áłtsé, “iiná doo ninítʼiʼii biniyé nídabiʼdiisdláʼígíí” tʼáá íiyisíí hadaniitáa doo. Naaki góneʼ, Jiihóvah nídeiniikąąhgo diné tʼáá aaníí ádaatʼéii bíká anilyeed nidaniitingo danihíistsʼą́ąʼ doo. (Acts 13:48; 16:14) Ákótʼéego Silvana 30 nááhai alą́ąjįʼ nahalneʼii jílı̨́įgo ájiilaa. Ájíní: “Tʼah doo łaʼ hooghangi nisháahgo, Jiihóvah bichʼįʼ sonídíszįįh, yáʼátʼéehgo ádeeshłííł dishníi łeh.” Áádóó diné łaʼ nihididootsʼı̨́łígíí hadaniitáago diyingo ndaalʼaʼí éí nihíká adoojah biniyé sodadiilzin. (Matthew 10:11-13; Revelation 14:6) Robert, 30 nááhai dóó baʼaan alą́ąjįʼ nahalneʼii jílı̨́įgo, ání, “Diyingo ndaalʼaʼí bił naʼanishgo ayóó bóhoneedlı̨́į éí hooghan hazʼánígíí ádahootʼéhígíí bił béédahózin.” Tááʼ góneʼ, éí diné yáʼátʼéhígíí dajílı̨́įgo deiitʼı̨́. Áádóó baa nitsíikees haitʼéego Jiihóvah yá ndaalʼaʼ doo. Carl, éí elder jílı̨́, 50 nááhai yę́ędą́ą́ʼ baptize áhoʼdiilyaa, kójíní, “Diné haʼasíidgo haʼátʼíí shı̨́ı̨́ yee kʼé nisinígíí, baa áhwiinítʼínígíí, doodaiiʼ tʼáá aaníí átʼéegi naʼídíłkidígíí hanishtá.” Paul áátʼįįdígíí átʼéego, díí íilʼı̨́įgo éí ‘hadaʼííníilní bee nihineestʼąʼ bąąh nídahoodleeł.’

“ABÍNÍGO KʼÉÉʼDÍDLÉÉH ÁÁDÓÓ EʼEʼÁAHJĮʼ AŁDÓʼ BINANILNISH”

16, 17. (a) Ecclesiastes 11:6 haʼátʼíísh bitsʼą́ą́dóó bídahwiidiilʼááł? (b) Binááł nidahwiilneʼgo hadanihisííd haitʼéego nihaa nitsídaakees?

16 Nidahwiilneʼgo diné doo danihíistsʼą́ąʼ da ndi tʼáá hó hódadéétʼiʼ éí doo béédiyiiʼnah da. (Ecclesiastes 11:6 yíníłtaʼ.) Diné hadanihisííd. Hadadiniitʼéhígíí yee nihaa ádahonízin doo kʼé dadiiʼnínígíí. Díí yee nihaa ádahoniizı̨́įʼgo doo ákótʼéego nihaa nitsídaakees yę́ę łahgo átʼéego nihaa tsíńdadidookos. Sergio dóó Olinda díí yaa ákoniizı̨́ı̨́ʼ.

17 Sergio ání: “Nihitah doo ákóhootʼéégóó biniinaa kintahgóó doo ałnáánéítʼashgóó hodiinaʼ. Nániitʼáazhgo, diné ndanihídíłkid, ‘Haa hóótʼįįd? Nihidahosiilzaʼ.’” Olinda baa hoł hózhǫ́ ání: “Bus neiłbąąsígíí nihichʼįʼ dah ndilniih ‘Nizhóní náánootʼazh!’ danihiłní. Łaʼ éí naaltsoos dayókeed.” Sergio dóó Olinda hastiin léiʼ witness cartdi chʼilátah hózhóní háíníłjool áádóó ahéheeʼ nihinaanish ołʼínígíí hodííniid.

18. Haʼátʼíí biniyé ‘haʼahóní bee nineestʼąʼ bąąh nídahoodleeł’?

18 “Abínígo [God biNahatʼaʼ] kʼééʼdídlééh áádóó eʼeʼáahjįʼ ałdóʼ binanilnish”, tʼáá íiyisíí ílínígíí nihaa deetʼą́ “ałʼąą dineʼé tʼáá ałtso . . . hoł dahodoonih.” (Matthew 24:14) Aláahdi baa hózhóníí, Jiihóvah bił hózhǫ́ǫgo íilʼı̨́ biniyé. Tʼáá ałtso ‘haʼahóní bee bineestʼąʼ bąąh nídahoodleełii’ ayóóʼáyóʼní!

^ par. 2 Jesus éí ání “tʼáá hakéyahgi” biiʼ nazhnitingo éí há nanitłʼah. Dı̨́įʼgo Diyin Bizaad biiʼdóó ákótʼéego baa haneʼ.​—Matthew 13:57; Mark 6:4; Luke 4:24; John 4:44.

^ par. 7 Díí haneʼ bee akʼidiʼdootı̨́įłii atsʼádaʼiitłʼóohii éí Oodlánígíí yáʼąąshiigóó náábidiʼdooljah áhyiłní, ákondi éí tʼáá ałtso God yá ndaalʼaʼí yee neinitin.

^ par. 9 “Honeestʼąʼ haleehgo” áhyiłnínígíí éí Jiihóvah biníłchʼi diyin bikʼehgo joogááł dóó nahojilneʼ doo. Díí baa hoolneʼígíí áádóó nááná bikéédę́ę́ʼ éí God biNahatʼaʼ baa nínáádadíitʼįįł.​—Galatians 5:22, 23; Hebrews 13:15.

^ par. 11 Nááná łahda éí Jesus kʼééʼdídlééh dóó daʼdooyishii choyoosʼįįd éí ídahoołʼaahii ádeilneʼgo bindeiilnish.​—Matthew 9:37; John 4:35-38.