1, 2. (a) Yiską́ągo bidiʼyoolyéełgo, haʼátʼíí Jesus éí ídahoołʼaahii yił yaa nídaastʼįįd? (Áłtsé naashchʼąąʼígíí níníłʼı̨́.) (b) Haʼátʼíí biniyé íiyisíí ílínígíí béédeilniihgo nidahwiilneʼ? (c) Haʼátʼíísh baa nídadíitʼįįł?

YISKĄ́ĄGO bidiʼyoolyéełgo, Jesus éí daalʼaadii nízáágóó yichʼįʼ haadzííʼ. Ayóóʼájóʼníigo bichʼįʼ ííshjání ájiilaa. Haneʼ bee akʼidiʼdootı̨́łígíí éí chʼil naʼatłʼoʼii yee yił hólneʼ, éí áłtséédą́ą́ʼ baa nídasíitʼįįd. Jesus éí ídahoołʼaahii yee hadaʼólní biniyé “aneestʼąʼ tʼóó ahayóí nihitsʼą́ą́dóó náhoodleełígíí” bee yéigo hadaʼíínółníigo God biNahatʼaʼ baa dahołneʼ.​—John 15:8.

² Jesus éí ídahoołʼaahii yił hólneʼ, haʼátʼíísh ádaʼdoołííł dóó haʼátʼíí biniyé. Díí íiyisíí ílínígíí béédaałniihgo éí tʼah náásgóó dahwiilneʼ doo. Díí baa nitsídaakees bídaniidlı̨́įgo bee hadaʼííníilníigo éí náánáłahjįʼ “ałʼąą dineʼé tʼáá ałtso . . . hoł dahodoonih.” (Matthew 24:13, 14) Diyin Bizaad bitsʼą́ą́dóó dı̨́įʼgo nihichʼįʼ ííshjání íidoolíłígíí haʼátʼíí biniyé nidahwiilneʼgo baa nídadíitʼįįł. Ałdóʼ, dı̨́įʼgo Jiihóvah nihainíláhígíí baa nídadíitʼįįł éí nihineestʼąʼ bąąh náhoodleeł yee nihíká adoolwoł.

3. (a) John 15:8 binahjįʼ, haʼátʼíísh aláahdi ílínígíí baa nidahwiilneʼ? (b) Jesus haneʼ bee akʼidiʼdootı̨́łígíí éí haʼátʼíísh chʼil naʼatłʼoʼii yá sizı̨́įgo ííłní, áádóó haʼátʼíí biniinaa ahąąh niiʼnilgo ákótʼé?

³ Aláahdi ílínígíí baa nidahwiilneʼ Jiihóvah éí baa hwiiʼniihgo daniidzin dóó bízhiʼ diyingo ííníilzin doo. (John 15:1, 8 yíníłtaʼ.) Hádą́ą́ʼ Jesus haneʼ bee akʼidiʼdootı̨́łígíí éí chʼil naʼatłʼoʼii yaa hólneʼ, bił ahąąh náʼnilgo Jiihóvah chʼil naʼatłʼoʼii yaa áhályáanii nílı̨́. Jesus ání éí tʼáá shí chʼil naʼatłʼoʼii nishłı̨́ dóó shikééʼ naakaígíí éí atsʼádaʼiitłʼóohii danílı̨́. (John 15:5) Díí baa haneʼígíí chʼil naʼatłʼoʼii bineestʼąʼ Jesus bídahoołʼaahii bitsʼą́ą́dóó hooleeł, doodaiiʼ nidahalneʼ. Jesus bídahoołʼaahii kwííłní: “Aneestʼąʼ tʼóó ahayóí nihitsʼą́ą́dóó náhoodleełígíí bee shiTaaʼ ayóó átʼéego baa haʼniih.” Chʼil naʼatłʼoʼii nizhóní baa haleehgo éí yaa áhályánígíí bee baa haʼniih. Nihí ałdóʼ ákóniitʼé God biNahatʼaʼ baa dahwiilneʼ hazhóʼó ádaʼiilʼı̨́įgo Jiihóvah baa dahwiiʼniih.​—Matthew 25:20-23.

4. (a) Haitʼéego God bízhiʼ diyingo ííníilzin? (b) God bízhiʼ diyingo dadíníilzin doo, haitʼéego baa nitsíníkees?

⁴ God bízhiʼ tʼáá íídą́ą́ʼ diyingo átʼé. Tsʼídá tʼáadoo bohónéedzą́ diyingo anaanoolneʼé da. Haitʼéego God bízhiʼ baa dahwiiʼniihgo baa dahwiilneʼ? Baa ákonínízin éí Jiihóvah bidineʼé áhyiłní: “Shízhiʼ diyingo deidósin doo . . . índa Ízrel biDiyin God deidósin doo.” (Isaiah 29:23) Jiihóvah God bízhiʼ ayóó átʼéego dadíníilzin chodeilʼı̨́įgo łaʼ diné bee bił nidahwiilneʼ bízhiʼ diyin óolzingo yikʼidaʼdidootı̨́ı̨́ł. (Matthew 6:9) Jiihóvah tʼáá aaníinii átʼéhígíí dóó bílaʼashdlaʼii hoolʼáágóó iiná doo ninítʼiʼii kéyah ayóó áhonóolingi kéédahatʼı̨́į doo niháí yinízin bee diné nidaniitin. Díí ákódeitʼı̨́įgo diné nidaniitin bíká adiilwoł doo yáʼátʼéhígíí éí Séítan yee haadzííʼ yę́ę yoochʼííd átʼéego, hoł béédahodoozįįł. (Genesis 3:1-5) Nízhiʼ diyingo dadíníilzin diné bíká adiilwołgo, Jiihóvah tʼáá bí tʼéí “ayóó éʼétʼé áádóó ił ídlı̨́ índa óhólnííh bą́ą́h nílı̨́” bił béédahodoozįįł. (Revelation 4:11) Rene éí 16 nááhai ałą́ąjįʼ nahalneʼii jílı̨́įgo, ájíní: “Tʼáá bá ashjaʼiilaa éí díí ayóó átʼéii Ánihiilaii baa ahééh nisingo baa nahashneʼ doo niizı̨́ı̨́ʼ.” *—Footnote níníłʼı̨́.

5. (a) John 15:9, 10 binahjįʼ, haʼátʼíí biniyé nidahwiilneʼ? (b) Haitʼéego Jesus bídahoołʼaahii hadaʼólní yikʼidaʼdiitą́ągo yee yíká eelwod?

⁵ John 15:9, 10 yíníłtaʼ. Naaki góneʼ haʼátʼíí biniyé God biNahatʼaʼ baa nidahwiilneʼ éí Jiihóvah dóó Jesus ayóóʼádeíníiʼníigo biniinaa. (Mark 12:30; John 14:15) Jesus bídahoołʼaahii ííłní “sheʼayóóʼóʼóʼniʼ biiʼ dahonohłǫ́ǫgo.” Haʼátʼíí biniyé Jesus ákózhdííniid? Biniinaa éí hakééʼ naakaígíí haʼahóní deinízin éí tʼáá aaníinii Oodlání bee iiná ádazhdoolíiłgo bił bééhózin. John 15: 4-10 binahjįʼ Jesus díí saad “dahonohłǫ́ǫgo” éí ląʼídi choyoosʼįįd bídahoołʼaahii yikʼidaʼdidootı̨́įłgo yee hadaʼólníi doo biniyé yee yíká eelwod.

6. Haitʼéego Christ beʼayóóʼóʼóʼniʼ biiʼ dahoniidlǫ́ǫgo ííshjání íílı̨́?

⁶ Haitʼéego Christ beʼayóóʼóʼóʼniʼ biiʼ dahoniidlǫ́ǫgo dóó bił hózhǫ́ bił ííshjání íílı̨́? Bikʼeh dahwiiniilʼı̨́. Jesus tʼáá bí íʼiilaaígíí átʼéego ádadoołííł nihiłní. Éí kójíní: “Tʼáá shiTaaʼ yee nahasʼáanii bikʼeh honishʼı̨́įgo beʼayóóʼóʼóʼniʼ biiʼ honishłónígi átʼéego.” Jesus akʼeh holʼı̨́ nihaa áyiilaa.​—John 13:15.

7. Haitʼéego akʼeh hojíłʼı̨́ dóó éí ayóóʼóʼóʼní bił ahídéétʼiʼ?

⁷ Akʼeh hojíłʼı̨́ dóó éí ayóóʼóʼóʼní bił ahídéétʼiʼ éí Jesus ííshjání ájiilaago kóní: “Bee nahoséłʼáanii hoł bééhózingo bikʼeh hojíłʼíinii éí ayóóʼáshijóʼní.” (John 14:21) Jesus bee hazʼáanii éí hazhéʼé bitsʼą́ą́dę́ę́ʼ. Áko Jesus bee hazʼáanii bikʼeh hwiiniilʼı̨́įgo nahwiilneʼ áádóó Jiihóvah ayóóʼííníiʼnínígíí bee ííshjání íílı̨́. (Matthew 17:5; John 8:28) Jiihóvah dóó Jesus ayóóʼádeíníiʼníigo ííshjání ádeilʼı̨́įgo, áádóó beʼayóóʼóʼóʼniʼ biiʼ dahoniidlǫ́ǫ doo.

8, 9. (a) Náánáłaʼ haʼátʼíísh biniinaa nidahwiilneʼ? (b) Ezekiel 3:18, 19 dóó 18:23, haitʼéego Jiihóvah bizaad baa daʼííníidlı̨́įgo nidahwiilneʼ?

⁸ Tááʼ góneʼ haʼátʼíí biniyé Jiihóvah beidoołkááł bijı̨́įdi bichʼįʼ hoolzhish diné tʼáá bítséedi bił ííshjání ádeilneʼ. Diyin Bizaad biiʼdę́ę́ʼ Nóah éí ‘nahalneʼii’ nílı̨́į ńtʼééʼ. (2 Peter 2:5 yíníłtaʼ.) Jesus ání: “Éí yoołkááł yę́ędą́ą́ʼ tʼah doo tó yiląąhgóó Nóah tsinaaʼeeł yiih yíyáajįʼ diné daʼayą́ áádóó daʼadlą́ áádóó nidaʼayeh índa ahaa dahaʼnííł nítʼééʼ, áko tó dooląąłígíí doo bił béédahózingóó tó yíląąd áádóó ábiʼniiłdįįdgo índa bił béédahoozin, áko Diné Silı̨́įʼii yígháahgo tsʼídá ákóhootʼée doo.”(Matthew 24:38, 39) Jó, chʼééh hoł dahólneʼ. Diné ląʼí tʼáadoo Nóah há ákodaniizı̨́įʼ da. Hweʼoodląʼ bidziilgo kodę́ę́ʼ nihodoogááł jiníigo diné bił hojilneʼ éí Jiihóvah bitsʼą́ą́dę́ę́ʼ haneʼ.

⁹ Dííshjı̨́įdi tʼah ndi God biNahatʼaʼ baa dahwiilneʼ. Tʼáá baa ashjaʼósin náʼádleeh góneʼ Jiihóvah éí bílaʼashdlaʼii náásgóó yá íidoolíłígíí bee nidaniitin. Jiihóvah nahalingo, baa haneʼígíí  tʼáá íiyisíí diné dayíistsʼą́ąʼgo áko tʼáá dahiináa doo. (Ezekiel 18:23) Dahooghangóó dóó dahasłą́ą́góó nidahwiilneʼ éí tʼáá bítséedi ląʼí diné bił dahwiilneʼ God biNahatʼaʼ doo yáʼáshǫ́ǫ́góó hoogáłígíí éí néidoołtʼih.​—Ezekiel 3:18, 19; Daniel 2:44; Revelation 14:6, 7.

10. (a) Matthew 22:39 binahjįʼ, haʼátʼíísh baa nidahwiilneʼ? (b) Fílipaidi, Paul dóó Sáílas haitʼéego awáalya yaa áhályáanii bíká ajoolwod?

¹⁰ Dı̨́ı̨́ʼ góneʼ haʼátʼíí biniyé diné ayóóʼííníiʼníigo bił nidahwiilneʼ. (Matthew 22:39) Díí nihee ayóóʼóʼóʼní nihíká análwoʼgo nidahwiilneʼ biniinaa diné doo ákwii ádaatʼéii ákondi łahgo ádaatʼéego nitsindahidikeez. Ákótʼéego, Paul dóó Sáílas bikʼijįʼ danilínígíí awáalya yah hoʼdoonilgo éí Fílipaidi. Tłʼéʼííłníiʼgo, niʼ hideesʼnááʼ éí awáalya bidáádílkał ąą ádaadzaa. Awáalyaa yaa áhályáanii násdzííd tʼáá ałtso awáalyaaí chʼéheezhjééʼ jiniizı̨́įʼgo áko tʼáá bí ádiʼniilyı̨́ ńtʼééʼ. Ndi Paul hadoolghaazhgo ání: “Atíʼádóólnééh lágo!” Awáalyaa yaa áhályáanii ání: “Haayeeʼ yitʼéego yisdádeeshááł?” Paul dóó Sáílas bił hólneʼ: “Bóhólníihii Jesus Christ yinídląąh áádóó baa dzíínílíigo yisdádíínááł.”​—Acts 16:25-34.

11, 12. (a) Awáalya yaa áhályáanii baa haneʼ haʼátʼíísh bitsʼą́ą́dóó yee nanihinitin? (b) Haʼátʼíí biniyé tʼahdii nidahwiilneʼ daniidzin?

¹¹ Díí awáalyaa yaa áhályáanii baa haneʼígíí éí nidahwiilneʼii haʼátʼíísh yee nanihinitin? Niʼ hideesʼnááʼ bikééʼdóó awáalyaa yaa áhályáanii doo ákweʼé ájítʼé yę́ę łah átʼéego nitsíńdeezkééz áádóó háká oʼoolwod. Tʼáá ákótʼéego, łaʼ diné Diyin Bizaad doo dayíistsʼą́ąʼ da. Doo ákóhodoonííł yę́ę átʼįįhgo índída łahgo átʼéego tsíńdahidohkees, shíká adoolwoł daniizįįh. Łaʼ éí hanaanish bitsʼá hoʼdiltéehgo dóó hachʼooní yóóʼahodííʼą́ągo bee tʼóó bikʼeh tsiʼtʼoolyiz. Náánáłaʼ éí bitsʼíís baa dahooʼaahgo doodaiiʼ hakʼéí łaʼ hatsʼą́ą́ʼ ádin yileehgo yínííł jílı̨́į łeh. Ákódahootʼįįhgo índída iiná yaa nitsídaakees łeh, tsʼídá doo ákóhodooníił da yę́ę yaa naʼídíłkid łeh. ‘Łaʼ éí haash deeshníiłgo yisdádeeshááł?’ daaní. Díí bee bił chodahooʼı̨́įgo baa nidahwiilneʼígíí índa shı̨́ı̨́ dayíistsʼą́ąʼgo deiniizı̨́ı̨́ʼ.

¹² Tʼáá aaníí ádeitʼı̨́įgo tʼáá áłahjįʼ nidahwiilneʼ éí haneʼ yáʼátʼéehii bił nidahwiilneʼ yee hadaʼólníi doo. (Isaiah 61:1) Carla éí 38 nááhai alą́ąjįʼ nahalneʼii jílı̨́įgo, ájíní: “Dííshjı̨́įdi diné yooʼaheeskai. Éí haneʼ yáʼátʼéehii dazhdidootsʼįįł yę́ę.” Eva éí 34 nááhai alą́ąjįʼ nahalneʼii jílı̨́įgo, ájíní: “Dííshjı̨́įdi tʼóó ahayóí diné yínííł danílı̨́. Tʼáá íiyisí bíká adeeshwoł nisin. Éí biniinaa tʼáá hashneʼ nisin.” Tʼáá bééhózínígo, diné ayóóʼádeíníiʼníigo nihił danilı̨́įgo bił nidahwiilneʼ.

13, 14. (a) Haʼátʼíísh aa yílyáhígíí John 15:11 góneʼ yaa chʼíhoníʼaah? (b) Jesus bił hózhóonii, haitʼéego nihí ałdóʼ kóniitʼée doo? (c) Haitʼéego nihił dahózhǫ́ǫgo nidahwiilneʼ yee nihíká adoolwoł?

¹³ Yiską́ągo bidiʼyoolyéełgo, Jesus daalʼaadii beílyáhígíí éí yaa chʼíhoníʼą́ bee háká adoolwołgo haneestʼąʼ bąąh náhoodleeł doo. Haʼátʼíísh haʼílyáhígíí ádaatʼé? Haitʼéego dííshjı̨́įdi yee nihíká adoolwoł?

¹⁴ Aa yílyáhígíí éí ił hózhǫ́. Nidahwiilneʼgoósh  nihá nanitłʼah? Ndagaʼ. Jesus chʼil naʼatłʼoʼii yaa hólneʼ bikééʼdóó ání, nidahwiilneʼgo nihí ałdóʼ tʼáá bígi átʼéego nihił dahózhǫ́. (John 15:11 yíníłtaʼ.) Haitʼéego ákóniitʼée doo? Béénílniih, Jesus baa haneʼ éí chʼil naʼatłʼoʼii nishłı̨́ dóó bídahoołʼaahii atsʼádaʼiitłʼóohii danilı̨́. Atsʼádaʼiitłʼóohii éí tó yee nooséłígíí, chʼil naʼatłʼoʼii bídíítʼiʼgo tʼéiyá. Nihí ałdóʼ ákótʼéego, baa nihił hózhǫ́ bił áhání niidlı̨́įgo bikééʼ yiidáał doo. Áko éí bił hózhónígíí átʼéego, nihí ałdóʼ baa nihił dahózhǫ́ǫgo Jiihóvah íinízinígíí bitsʼą́ą́dę́ę́ʼ ádeilʼı̨́. (John 4:34; 17:13; 1 Peter 2:21) Ana éí 40dóó baʼaan nááhai alą́ąjįʼ nahalneʼii jílı̨́įgo, ájíní, “Éí tʼáá áłahjįʼ bíneeshdlı̨́įgo baa shił hózhǫ́ǫgo tʼahdii Jiihóvah bá naashʼaʼgo nahashneʼ.” Nihił dahózhǫ́ǫgo bee danihidziilgo nidahwiilneʼ azhą́ diné doo danihíistsʼą́ąʼ da ndi.​—Matthew 5:10-12.

15. (a) Haʼátʼíísh aa yílyáhígíí John 14:27 góneʼ yaa chʼíhoníʼaah? (b) Haitʼéego hashtʼehodítʼéhígíí nihíká adoolwołgo nihineestʼąʼ bąąh náhoodleeł doo?

¹⁵ Aa yílyáhígíí éí hashtʼehodítʼé. (John 14:27 yíníłtaʼ.) Jesus tʼahdoo daatsaahgo tʼáá bítséedi daalʼaadii ííłní: “Shibee ił hózhǫ́ nihaa dinishʼaah.” Jesus bee ił hózhǫ́ haitʼéego nidahwiilneʼgo nihíká adoolwoł? Nidahwiilneʼgo nihił hashtʼehodítʼé, áko Jiihóvah dóó Jesus bił honiilzhǫ́ǫ doo biniyé. (Psalm 149:4; Romans 5:3, 4; Colossians 3:15) Alfredo éí 45 nááhai aląąjįʼ nahalneʼii jílı̨́įgo, ájíní, “Nahashneʼgo baa chʼééh ndíshdá ndi bee haʼííníshníigo éí sheʼiinaʼ yee hashtʼeʼ áyósin.” Díí baa ahééh daniidzingo nihił hashtʼehodítʼéhígíí haashı̨́ı̨́ nízáágóó nítʼiʼ!

16. (a) Haʼátʼíísh aa yílyáhígíí John 15:15 góneʼ yaa chʼíhoníʼaah? (b) Haitʼéego daalʼaadii éí Jesus tʼah ndi bikʼis dajílı̨́?

¹⁶ Aa yílyáhígíí éí kʼé hasin. Nááʼákóneʼ, Jesus éí daalʼaadii haʼátʼíísh biniyé ílı̨́įgo ayóóʼóʼóʼní ííshjání ádeiłʼı̨́ yidííniid. (John 15:11-13) Áádóó kóní: “Shikʼisóó nihidííniid.” Jesus bikʼis jílı̨́įgo niháí níláhígíí aláahgo ílı̨́! Haitʼéego daalʼaadii tʼah hakʼis danilı̨́į doo? Jesus ání: “Nihitsʼą́ą́dóó aneestʼąʼ nidahwiileeh doo biniyé dahidohkááh.” (John 15:14-16 yíníłtaʼ.) Jesus éí tʼah nidahołneʼ yiłní. Naaki nááhai tʼáá bítséedi Jesus éí daalʼaadii yił hólneʼ: “Áádóó  dayínóhkááhgóó kódadohníigo dahołneʼ, Yáʼąąshii bee bóhólníihgo bił hazʼáanii koshídę́ę́ʼ bichʼįʼ hoolzhish.” (Matthew 10:7) Éí biniinaa, yiską́ągo bidiʼyoolyéełgo, Jesus éí ídahoołʼaahii hadaʼíínółníigo nidahołneʼ yiłní. (Matthew 24:13; Mark 3:14) Jesus bił bééhózin habee hazʼáanii yídadoolíiłgo bá ndanitłʼah. Ákondi ádeidoolííł dóó tʼah dahakʼis danilı̨́į doo. Haitʼéego? Náánáłaʼ nihaʼdoolyééł yee nihíká adoolwoł.

17, 18. (a) Haʼátʼíísh aa yílyáhígíí John 15:7 góneʼ yaa chʼíhoníʼaah? (b) Haitʼéego díí aa yílyáhígíí éí Jesus bídahoołʼaahii yee yíká eelwod? (c) Dííshjı̨́įdi haʼátʼíísh nihaa íílyáhígíí yee nihíká adoolwoł?

¹⁷ Aa yílyáhígíí éí bá sodiilzinígíí achʼįʼ ííshjání ííłʼı̨́. Jesus ání: “Tʼáá danohsinígíí dayínóhkeed, áko nihá biʼdoolnííł.” (John 15:7, 16) Jesus yee ádee haadzííʼ yę́ę daalʼaadii dabidziilgo ádabiilaa! * (Footnote níníłʼı̨́.) Jesus dazhdootsaał dooleełjįʼ daalʼaadii éí doo tʼahdoo bikʼidazhdiitįįh da. Jesus daaztsą́ bikééʼdóó doo tʼáá bíniʼ dajizlı̨́įʼ da. Jiihóvah éí há sohodizin nayólíigo yibaʼ átʼé dóó nidahojilneʼgo háká análwoʼ. Tʼáá ákótʼéego íʼiilaa. Jesus daaztsą́ą doo tʼah hodiinaʼí daalʼaadii nídaʼookąąhgo doo nídahinilyéésgóó áádóó Jiihóvah há sodizin yiyíistsʼą́ą́ʼ.​—Acts 4:29, 31.

¹⁸ Dííshjı̨́įdi tʼáá ákótʼé. Nihí hadaʼííniilníigo nidahwiilneʼ éí tʼah Jesus bikʼis jílı̨́į łeh. Azhą́ nidahwiilneʼgo nihá nanitłʼah ndi Jiihóvah nihisodizin yibaʼ átʼé. (Philippians 4:13) Jiihóvah nihisodizin yiyíistsʼą́ąʼgo dóó Jesus danihikʼis ayóó baa ahééh daniidzin. Díí nihainíláhígíí éí Jiihóvah bitsʼą́ą́dę́ę́ʼ nihidziilgo ánihósin bee nihineestʼąʼ bąąh náhoodleeł.​—James 1:17.

19. (a) Haʼátʼíí biniinaa tʼah nidahwiilneʼ? (b) God bá nideilʼaʼgo haʼátʼíísh nihíká adoolwoł éí tʼáá ałtso bee ádaʼdiilnííł?

¹⁹ Díí baa chʼíhootʼánígíí, dı̨́įʼgo bídahwiilʼą́ʼígíí éí tʼah baa nidahwiilneʼ: Jiihóvah éí baa hwiiʼniihgo daniidzin dóó bízhiʼ diyingo ííníilzin doo, Jiihóvah dóó Jesus ayóóʼádeíníiʼníigo bił ííshjání ádeilʼı̨́, diné tʼáá bítséedi bił ííshjání ádeilneʼ, dóó diné ayóóʼííníiʼníigo bił ííshjání ádeilʼı̨́. Díí dı̨́įʼgo aa yílyáhígíí baa ídahwiilʼą́ą́ʼ éí: ił hózhǫ́, hashtʼehodítʼé, kʼé hasin, dóó bá sodiilzinígíí achʼįʼ ííshjání ííłʼı̨́. Díí niháí yílyáhígíí nihidziilgo ánihósin God bá nideilʼaʼgo ałtso bá ádiilnííł. “Aneestʼąʼ tʼóó ahayóí nihitsʼą́ą́dóó náhoodleełígíí” nihinaanish íilʼı̨́įgo Jiihóvah yéigo baa bił hózhǫ́!