BAA ÍHOOʼAAH 47
Hashtʼeʼninániʼdiidlóosgo Báásh Hosíníłʼą́ą Doo?
“Shikʼisóó, . . . baa nihił dahózhǫ́ǫgo bíniʼdii hashtʼeʼninánihiʼdiidlóós.”—2 COR. 13:11, NW.
SIN 54 “This Is the Way”
BAA NÁHÓDÓOTʼĮĮŁII *
1. Matthew 7:13, 14 bikʼehgo háadi chʼídiidááł niidzin?
TʼÁÁ áníiltso éí yéigo Jiihóvah bá nideilnish. Áko éí bibee ayóóʼóʼóʼniʼ yee hodeezʼą́ągo nahasdzáán ániidíii ánáhoodlaago ákwii kééhwiitʼı̨́į doo. Tʼáá ákwíí jı̨́ wołí bee ádeetʼı̨́įgo díí ákǫ́ǫ́ beʼatiin góneʼ deíníikááh. Jesus ádííniidgo éí díí bichʼįʼ atiinígíí áhoołtsʼóózígo yaa ahóótʼiʼ, ákóneʼ bikááʼ oodáał dooleełgo łahda nantłʼago átʼé. (Matthew 7:13, 14 yíníłtaʼ.) Tʼáá áníiltso nidaʼayiilzííh. Ákǫ́ǫ́ atiin bikááʼgóó oodáał dooleełígíí nanitłʼah.—Gal. 6:1.
2. Haʼátʼíí baa nídadíitʼįįł? (“ Aʼohgo Éʼétʼéii Hashtʼeʼnináʼiidlóós” níníłʼı̨́.)
2 Atiin áhoołtsʼóózígóó iiná atiingóó tʼáá yiidáał doogo éí nitsíikeesgi índa íiʼníiłgi bee hashtʼeʼnináʼídidiidlóós niidzin doo. Yilʼaadii Paul éí “bíniʼdii hashtʼeʼninánihiʼdiidlóós” níigo Kórinthdi Oodlání yę́ę yichʼįʼ haadzííʼ. (2 Cor. 13:11, NW) Nihí ałdóʼ díí nihídéétʼiʼ. Díí baa nídadíitʼįįłgo éí hashtʼeʼnináʼídiidlóosgo Diyin Bizaad haitʼéego nihíká adoolwoł? Díí baa nídadíitʼįįł: Iiná bichʼįʼ atiingóó tʼáá yiidáał dooleełgo brothers dóó sisters dahóyáanii haitʼéego nihíká anájah doo. Áádóó Jiihóvah biorganization kótʼéego nihiłníigo bikʼehgóó oodáał dooleełgi haadaatʼéhígóó łaʼ nihá nanitłʼah. Tʼáá nihił hózhǫ́ǫgo Jiihóvah bá naʼaʼaʼgi haitʼéego aʼohgo ániitʼéego hashtʼeʼnináʼídiidlóos doo.
BÍNIʼDII DIYIN BIZAAD HASHTʼEʼNINÁNIIDLÓÓS
3. Diyin Bizaad haitʼéego níká adoolwoł?
3 Tʼáá nihí nitsíikeesgi bee náʼídíilkaahgo nanitłʼahgo átʼé. Háálá nihijéí nihiʼdoolohgo éí dah didiidááł góneʼ nihitsʼą́ą́ʼ neinółtłʼah doo. (Jer. 17:9) Adidiʼdiidlohígi doo nihá nanitłʼah da. (Jas. 1:22) Áko Diyin Bizaad choiniilʼı̨́įgo bee náʼídíilkaah doo. Háálá éí íiyisíí ániitʼéiigi, ‘nihijéí biiʼ nitsíikeesii índa íiniidzinii nihá neiłkaah.’ (Heb. 4:12, 13) Diyin Bizaad éí bee agháʼdeeldlaadí nahalingo nihiyiʼdi bee ániitʼéii yee nihinéłʼı̨́. Diyin Bizaad biiʼdę́ę́ʼ doodaiiʼ nihá alą́ąjįʼ naazíinii nihichʼįʼ háádaadzihgo nihíká adoolwołgo éí aʼohgo ániitʼéego ádaa nitsíikees doo.
4. Naatʼáanii Saul éí haitʼéego ádeidzódlí silı̨́ı̨́ʼ?
4 Ádaa hodzódlíigo éí Naatʼáanii Saul nihinááł áátʼįįd yę́ęgi bitsʼą́ą́dóó íhooʼaah. Éí ayóó átʼéego ádaa dzódlí silı̨́ı̨́ʼ. Shíyeeʼ nitséskeesgi índa ááshníiłgi doo átʼéhí da nízingo ádaa nitsékees. (Ps. 36:1, 2; Hab. 2:4) Ámalek dineʼé bikʼeh jideesdlı̨́ı̨́ʼdóó bikʼijįʼ kótʼéego ádíínííł hodooʼniid yę́ędą́ą́ʼ bee bééhózin. Jiihóvah tʼáadoo bikʼeh hojííłʼįįd da. Áádóó prophet Samuel yee hachʼįʼ haadzíiʼgo shí doo ashtʼı̨́į da jiní. Áko díí ásdzaaígíí tʼáadoo yeeʼ átʼéhí da jiní. Áádóó diné ádashiłní jiníigo bikʼi hozhdiiʼą́. (1 Sam. 15:13-24) Tʼah hodiinaʼídą́ą́ʼ ałdóʼ tʼáá ákótʼéego ájíítʼįįd. (1 Sam. 13:10-14) Kótʼéego ádeijódlíigo tʼáadoo hashtʼeʼnitsínáznikéez dago biniinaa Jiihóvah yee hachʼįʼ haadzíiʼgo doo honiizı̨́įʼ da.
5. Saul áátʼįįdgi haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó bídahwiilʼaah?
5 Saul áátʼįįdgi bitsʼą́ą́dóó íhwiidiilʼáałgo díí baa nitsíikees doo: ‘Diyin Bizaad yíníshtaʼgo díí yeeʼ doo shídéétʼiʼ da, nisinísh? Ááshníłígíí yeeʼ tʼáadoo átʼéhí da, nisinísh? Ááshníiłgi łaʼdaásh tʼóó bikʼeháshʼáah łeh?’ Díí tʼáá aaníí ákóniitʼéego éí nitsíikees dóó íiʼníiłgi bee hashtʼeʼnináʼídiʼdiidlóós. Doo ákwíitʼı̨́ı̨́góó éí ádaa dzííníidlí diidleełgo Jiihóvah bikʼis nilı̨́įgi doo nihidínóozįįł da.—Jas. 4:6.
6. Naatʼáanii Saul dóó David haʼátʼíí yee áłʼąą átʼé?
6 Naatʼáanii Saul dóó Naatʼáanii David ałʼąą átʼéegi baa nitsíníkees. David éí Jiihóvah “yee hasʼáanii ayóóʼáyóʼní.” (Ps. 1:1-3) David bił bééhózingo Jiihóvah éí aʼohgo ádaatʼéii yisdáyiinííł, ndi ádaa dadzódlíii yikʼijįʼ nilı̨́. (2 Sam. 22:28, NW) David éí Diyin bibee hazʼáanii bintsíkees bá hashtʼenáyoodlííł ńtʼééʼ. Éí kóní: “Jiihóvah baa hashniih, éí kótʼéego shiłní. Áko tłʼééʼgo tsʼídá shiyiʼdi bee nitséskeesgo hashtʼeʼnináshiidlóós.”—Ps. 16:7, NW.
7. Aʼohgo ániitʼée dooleełgo haʼátʼíí ádíínííł?
7 Doo yáʼátʼééhgóó nitsáhákeesgo áádóó tʼah doo biyiʼ góneʼ anihiniʼááhgóó éí aʼohgo éʼétʼéego Diyin Bizaad bíniʼdii hashtʼeʼninánihidoodlóós. Diyin Bizaad éí hachʼįʼ yáłtiʼ nahalingo kónihiłní: ‘Díí honítʼiʼii átʼé, ákǫ́ǫ́ deínóhkááh.’ Áádóó índa doo yáʼáshóonii íiʼníiłgo baa nídiidzáago éí tʼah kodą́ą́ʼ yee nihichʼįʼ haadzih. (Isa. 30:21) Jiihóvah yísíníiltsʼą́ąʼgo díkwíígóó shı̨́ı̨́ yee nihíká adiilwołgo átʼé. (Isa. 48:17) Áko łaʼda nihichʼįʼ haadzihgoda doo baa yáhodoosįįł da. Áádóó Jiihóvah áhą́dígo bił niidlı̨́į doo. Háálá éí Bí baʼáłchíní ayóóʼáyóʼníinii niidlı̨́įgi baa ákoniidzin.—Heb. 12:7.
8. James 1:22-25 éí Diyin Bizaad biiʼadéestʼı̨́ı̨́ʼ nahalin níigi haitʼéego chooʼı̨́į doo?
8 Diyin Bizaad éí biiʼadéestʼı̨́ı̨́ʼ nahalin. (James 1:22-25 yíníłtaʼ.) Ląʼí niiltʼéego éí abínígo hooghandóó dah diidáahgo biiʼadéestʼı̨́ı̨́ʼ biiʼ díniitʼı̨́įʼgo índa chʼíidááh. Éí haaʼígi lá hashtʼedoolnííł hwiindzingo biiʼ ádiníilʼı̨́. Tʼáá ákótʼé Diyin Bizaad tʼáá ákwíí jı̨́ yíníiltaʼgo éí nitsíikeesgi áádóó íiʼníiłgi biiʼ bee ádiníilʼı̨́. Ląʼí éí nitsáhákeesgi áká adoolwoł biniyé bighandóó tʼah doo chʼidaakááhgóó daily text tʼáá ákwíí abíní nídayółtah. Áko éí Diyin Bizaad biiʼdóó naʼnitinii haitʼéego lá bikʼehgo áʼdeeshłííł danízingo yaa nitsídaakeesgo bee ádaʼaʼááh. Áádóó Diyin Bizaad tʼáá ákwíí jı̨́ yíníiltaʼgo nabikʼítsíilkees doo. Díí éí doo nanitłʼah da nahalin ndi, atiin áhoołtsʼóózígóó tʼáá yiidáał doogo éí díí íiʼníiłgo tʼáá íiyisíí ílíinii átʼé.
BROTHERS DÓÓ SISTERS DAHÓYÁANII YÍSÍNÍŁTSʼĄ́Ą́ʼ
9. Nihikʼis éí haʼátʼíí biniyéda nihichʼįʼ hadoodzih?
9 Jiihóvaásh bitsʼą́ąjįʼ tʼáá dah diniyáago átʼé? (Ps. 73:2, 3) Brother doodaiiʼ sister hóyáanii nilı̨́įgo doo bił yééʼgóó nichʼįʼ haadzíiʼgo yísíníłtsʼą́ąʼgoósh bikʼehgóó íinidzaa? Ákwíinidzaa ládą́ą́ʼ tʼáá ákónéehee íinidzaa. Áádóó nikʼis kótʼéego nichʼįʼ haadzíiʼgo baa ahééh ninizı̨́ı̨́ʼ.—Prov. 1:5.
10. Nikʼis nichʼįʼ haadzíiʼgo haitʼéego baa tsídííkos?
10 Diyin Bizaad kónihiłní: “Hakʼis adahodiłnih [atíhoołʼįįh] nidi éí baʼahódlí.” (Prov. 27:6) Díísh éí haitʼéego tʼáá aaníigo ání? Atiingi tséʼnaa nidíínááł biniyé sínízı̨́įgo baa nitsíníkees. Ńtʼééʼ nicell phone diistsʼą́ą́ʼ. Áádóó tʼáadoo díníʼı̨́ı̨́ʼgóó tʼóó atiinjįʼ chʼíínílwod. Ńtʼééʼ nikʼis tsxı̨́įłgo nigaan yisiłgo tʼą́ą́ʼ anániyííłhan. Yéigo nigaan yisiłgo biniinaa dah dinitłʼiizh, ndi nikʼis tsxı̨́įłgo kótʼéego nisiłgo chidí tʼáadoo łaʼ nídeezgoh da. Áko díí dah dinitłʼiizhígíí biniinaa díkwíí jı̨́ shı̨́ı̨́ nínígai. Ákoósh biniinaa nikʼis bikʼee didíínih? Nda shı̨́ı̨́. Baa ahééh nínízin doo. Tʼáá ákótʼé Diyin bibee hazʼáanii éí nitsíníkeesgi doodaiiʼ ááníiłgi bikʼijįʼ ánítʼéego biniinaa nikʼis yee nichʼįʼ haadzíiʼgo bikʼeʼashchʼíiʼ doo. Ákondi bee nichʼįʼ haʼoodzíʼígíí tʼáadoo nahjįʼ kóníłʼíní doodaiiʼ tʼáadoo bikʼee naniltálí. Kójítʼı̨́įgo éí doo áháyą́ átʼé. (Eccl. 7:9) Ndi nikʼis éí tʼáá ákónéehee doo bił yéeʼgo yee nichʼįʼ haadzíiʼgi baa ahééh nínízin.
11. Akʼis yáʼátʼéehgo achʼįʼ haadzíiʼgoda łaʼ éí haitʼéego yaa tsídookos?
11 Akʼis ayóóʼóʼóʼníinii yáʼátʼéehgo saad yee achʼįʼ haadzihgo haʼátʼíí biniinaa łaʼ doo yinízin da łeh? Ádaa hodzódlí lą́ą. Éí “tʼáá bí yidádanoolníinii bikʼehgo nidaʼnitinii tʼéiyá yíchą́deídéelniʼ.” Áádóó “naʼnitin tʼáá aaníinii dayíistsʼą́ąʼii yitsʼádahidookah.” (2 Tim. 4:3, 4) Kótʼéego yeeʼ doo shidiʼníi da danízin. Tʼáá íídą́ą́ʼ tʼáá ałtsoní shił bééhózin, áádóó ayóó áníshtʼé danízin. Ndi yilʼaadii Paul kóníigo yikʼeʼashchı̨́: “Diné tʼáadoo nilíní da nidi ayóó áníshtʼé nízinii, éí ádinaʼadloʼgo átʼé.” (Gal. 6:3) Naatʼáanii Sálaman kóníigo akʼeʼeshchı̨́: “Aláahgo naatʼáanii haastihii doo áhályáanii kótʼéego bidiʼdooʼniiłígíí doo yinízin da silı̨́įʼii biláahgo dinééh hóyáanii áádóó hojoobaʼ átʼéii agháago yáʼátʼééh.”—Eccl. 4:13.
12. Galatians 2:11-14 éí yilʼaadii Peter yaa halneʼgi haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó bíhooʼaah?
12 Yilʼaadii Peter éí doo ákǫ́ǫ́ áátʼįįdgóó biniinaa yilʼaadii Paul éí diné binááł bichʼįʼ haadzííʼ yę́ęgi baa nitsíníkees. (Galatians 2:11-14 yíníłtaʼ.) Peter éí Paul hachʼįʼ haadzíʼígi áádóó diné binááł hachʼįʼ haadzíiʼgi bikʼee há hodoochįįł ńtʼééʼ. Ndi Peter hojíyą́ągo hachʼįʼ haʼoodzíiʼii nízhdiiláago Paul tʼáadoo kótʼé bizhdííniid da. Áko Peter éí tʼahádóó nihikʼis Paul ayóóʼádeíníiʼníinii yiłníigo yá haadzííʼ.—2 Pet. 3:15.
13. Achʼįʼ hadiidzihgoda, haʼátʼíí áłtsé baa ntsídííkos?
13 Nikʼis bichʼįʼ hadeesdzih ninizı̨́įʼgoda Eccl. 7:16) Diné kótʼéhígíí éí náánáłahjįʼ kójítʼé nízingo yinéłʼı̨́, índa doo shı̨́ı̨́ joobaʼ da. Ndi Jiihóvah bikʼehgoígíí doo yeʼełʼı̨́į da. Díí baa nitsídíníkéezgo áádóó shikʼis tʼáá bichʼįʼ hadeesdzih lá nínízingo éí bee bichʼįʼ anáhóótʼiʼígíí áłtsé bił ííshjání ádíílííł. Áádóó doo ákǫ́ǫ́ áátʼįįdgi yaa ákodínóozįįł biniyé nabídíłkid doo. Diyin Bizaad choiníłʼı̨́įgo bee hahídziih. Háálá doo éí ni nichʼįʼ anáhóótʼiʼ hazlı̨́įʼ da. Nikʼisígíí éí Jiihóvah yichʼįʼ ádąąh dah hoolʼaʼ. (Rom. 14:10) Áko łaʼda kótʼéego bichʼįʼ háínídzíiʼgo Jesus joobaʼígi átʼéego beʼdíílííł. (Prov. 3:5; Matt. 12:20) Háálá łaʼda kónítʼé bijinínígi átʼéego tʼáá éí bee Jiihóvah yee haa nídootʼįįł.—Jas. 2:13.
díí baa ntsídííkos: Díísh tʼáá aaníí bee bichʼįʼ haʼdoodzih, doodaiiʼ “tʼáá ákogi éʼétʼéii” biláahgoósh áníshtʼéego ádaa nitséskees? (DIYIN BIORGANIZATION YEE NIDAHODIIʼAAHII BIKʼEH ÁNÍTʼÉ
14. Diyin biorganization haʼátʼíí yee nihíká análwoʼ?
14 Nahasdzáán bikááʼdóó Jiihóvah biorganization éí iiná bichʼįʼ atiingóó nihooʼish. Éí videos, publications, áádóó áłah nídeidleehgóó chooʼı̨́įgo Bizaad biiʼdóó binaʼnitinii nihíká análwoʼgo bikʼehgóó deíníikááh. Díí éí tʼáá ałtso Diyin Bizaad binahjįʼ bee naʼnitingo ádaalyaa. Governing Body éí níłchʼi diyinii yadaʼólíigo nahaneʼ boʼoonishgi álʼínígi dooleełii yaa nínádaatʼįįh. Éí boʼoonishgi binahatʼáhígíí tʼáá ałhąąh yaa nínádaatʼįįh. Háálá “nihokááʼ áhootʼéhígíí łah ánááʼnííł.” (1 Cor. 7:31, NW) Diyin biorganization éí díí łah ánáhooʼníłígíí bikʼehgo éí nahaneʼgi ałdóʼ łah ánáálnííł.
15. Nidahalneʼii haʼátʼíí łaʼ bee bichʼįʼ anídahaztʼiʼ silı̨́ı̨́ʼ?
15 Diyin Bizaad hazhóʼó bikʼináádiʼdootı̨́įłgi doodaiiʼ Diyin bikʼehgo oodáał dooleełgi nihił ííshjání álʼı̨́įgo bikʼehgóó ániitʼée łeh. Ndi Diyin biorganization éí náánáłahgo nihídéétʼiʼii łah ánáádayiidlaa. Éí kin naaznilgóó índa baa áháyą́ągi ayóó daʼílı̨́ daazlı̨́ı̨́ʼ. Governing Body éí Kingdom Hall yéigo chooʼı̨́į dooleeł dadííniid. Áko congregations ahiih dahaasnil áádóó Kingdom Hall łaʼ ndahaazniiʼ. Éí béeso bee ádaalyaaígíí Kingdom Hall bídin dahóyééʼgóó nidahaʼnííł. Kingdom
Hall nidahaazniiʼgóó áádóó congregation ahiih dahaasnilgóó kééhonítʼı̨́įgo kótʼéego hooʼaʼgo ná shı̨́ı̨́ nanitłʼah silı̨́ı̨́ʼ. Łaʼ éí áłah náʼádleehgóó bá danízaad daazlı̨́ı̨́ʼ. Łaʼ éí Kingdom Hall yindaashnish dóó yaa ádahalyą́ągo binaanish ádayiilaaígíí, díísh éí haʼátʼíí biniyé Kingdom Hall nahaniih danízingo shı̨́ı̨́ nitsídaakees. Tʼáadoo biniyéhígóó atah binishishnish shı̨́ı̨́ danízin. Azhą́ ákótʼée ndi, díí łah átʼéego nihił nááhooʼaʼgo yikʼeh ádaatʼé. Áádóó baa nihił dahózhǫ́.16. Colossians 3:23, 24 bikʼehgóó ániitʼéego haitʼéego tʼáá nihił hózhǫ́ǫ doo?
16 Jiihóvah bá neiilnishgi áádóó biorganization yooʼishgo átʼéegi bénéiilniihgo éí nihił hózhǫ́. (Colossians 3:23, 24 yíníłtaʼ.) Naatʼáanii David nizhónígo nihinááł áʼiilaago éí temple álnéehgi béeso yee áká aalwod. Éí ání: “Shíshąʼ éí haʼátʼíí nishłı̨́ áádóó shidineʼéshąʼ haʼátʼíí ádaatʼı̨́įgo tʼáá nihí ádeiniidzingo kótʼéego adaʼiyeeʼnil? Háálá tʼáá ałtsoní nitsʼą́ą́dę́ę́ʼ hólǫ́ áádóó tʼáá níiʼii naa nídahiiʼnil.” (1 Chron. 29:14) Béeso bee anéiilwoʼígíí Jiihóvah tʼáá íídą́ą́ʼ nihainíláii tʼáá, éí bichʼįʼ kónéiilʼı̨́. Azhą́ ákótʼée ndi, niheʼadziil índa nihibéeso bee anéiilwoʼgo Jiihóvah naanish łaʼdoolnííł nízinígíí bikeeʼ siidzı̨́įgi yaa ahééh nízin.—2 Cor. 9:7.
ATIIN ÁHOOŁTSʼÓZÍGÍÍ BITSʼÁONÁÁŁ LÁGO
17. Tʼáadoo leʼé áníłʼínę́ęgi nitsʼą́ą́ʼ łah ádzaa ndi, haʼátʼíí biniinaa tʼáadoo naa nááhákaʼí doo?
17 Atiin áhoołtsʼózígíí iiná bichʼįʼ atiinígíí tʼááká bitsʼáonááł lágo. Jesus ádzaa yę́ęgi bikʼehgóó deíníikááh dóó łahgo hashtʼeʼninádoodááł lá hwiiniidzı̨́įʼgo tʼáadoo bikʼee naa nááhákaʼí. (1 Pet. 2:21) Éí tʼáá ákónéehee ákónítʼé. Jó, éí bee bééhózingo Jiihóvah kojigo nihiłnínígíí bikʼehgo yisháał doo nínízin. Niʼiisíihii niidlı̨́įgo átʼéegi Jiihóvah bił bééhózingi béénílniih. Áko Jesus áátʼįįdgi tʼáadoo niʼiyiilzíhígo bikʼehgóó áʼdiilníiłgi doo nihił nayólíi da.
18. Haʼátʼíí íiʼníił doo?
18 Tʼáá áníiltso éí náasdi dooleełii bíká dadíníitʼı̨́įʼ doo. Áádóó nitsíikeesgi índa íiʼníiłgi bee hashtʼeʼnináʼídeeshdlóós niidzin doo. (Prov. 4:25; Luke 9:62) Aʼohgo ádadííníilzingo éí “baa nihił dahózhǫ́ǫgo bíniʼdii hashtʼeʼninánihiʼdiidlóós” niidzingo éí “Diyin God ayóóʼóʼóʼníinii índa tʼáá éí achʼįʼ hózhǫ́ eidiiʼaahii nihił hólǫ́ǫ doo.” (2 Cor. 13:11, NW) Áko éí yiidááłgóó nihił hózhǫ́ǫgo áadi diidááł.
SIN 34 Walking in Integrity
^ par. 5 Díkwíniiltʼéego shı̨́ı̨́ éí nitsíikeesgi índa íiʼníiłgi bee hashtʼeʼnináʼídiidlóosgi nihá ndanitłʼah. Haʼátʼíí biniyé hashtʼeʼnináʼídiidlóós áádóó haitʼéego éí baa nihił hózhǫ́ǫgo áʼdiilnííł? Díí baa nídadíitʼįįł.
^ par. 76 EELKIDÍGÍÍ: Brother ániid naagháii éí doo yáʼátʼéhígi átʼéégóó ádá hozdeezʼą́ągo bitsʼą́ą́dóó bee ádíhozhdiiłtʼiʼgi éí náánáłaʼ brother bee bił hojilneʼ. Hazhóʼó ajíistsʼą́ąʼgo éí díí daatsʼí bee hachʼįʼ hadoozih dooleełgi baa nitsíjíkees.