1, 2. (a) Diyin Bizaad ádingo neʼiinaʼ haitʼée doo? (b) Diyin Bizaad haitʼéego nihíká análwoʼ?

DIYIN BIZAAD nee ádingo neʼiinaʼdaásh haitʼée doo? Hódząʼ bee oodáał dooleełgi shı̨́ı̨́ ádin doo. God, iiná, índa náasdi áhootʼée dooleełgi tʼáá aaníí baa haneʼgi, doo shı̨́ı̨́ nił bééhózin da ńtʼééʼ. Áádóó Jiihóvah éí bílaʼashdlaʼii níléídę́ę́ʼ yá áátʼįįdgi doo nił bééhózin da doo ńtʼééʼ.

² Baa ahééh hwiindzin, doo kótʼéego yiikah da. Jiihóvah éí Bizaad nihá niiníʼą́. Éí ádee hadoodzíiʼgo biiʼ haneʼ hoolʼáágóó hólǫ́. Yilʼaadii Peter éí Isaiah 40:8 yee haadzííʼ. Díí Isaiah éí Diyin Bizaad doo íiyisíí yee nítʼı̨́į da, biiʼ haneʼígíí yee nítʼı̨́. (1 Peter 1:24, 25 yíníłtaʼ.) Diyin Bizaad éí tʼáá nihí nihizaad kʼehjí bee ályaago yíníłtaʼgo éí ayóó nihíká adoolwoł. Diyin Bizaad ayóóʼádayóʼníinii díí tʼáá ałkʼidą́ą́ʼ bił béédahózin. Ląʼí nááhai, azhą́ ayóó átʼéego bikʼijįʼ ídlı̨́įgo dóó nanitłʼah ndi, Diyin Bizaad éí łahjįʼ saad bee áńdaalneʼgo diné bá dahólǫ́ǫgo hoolzhiizh. Jiihóvah kwíinízingo éí ląʼí diné “yisdádookah índa tʼáá aaníinii bił béédahodoozįįł.”—1 Timothy 2:3, 4.

3. Haʼátʼíí baa nídadíitʼįįł? (Áłtsé naashchʼąąʼígíí níníłʼı̨́.)

 ³ Diyin Bizaad haitʼéego hólǫ́ǫgo hoolzhiizh azhą́ (1) saad bee yátiʼgi łah ánááʼníił ndi, (2) bílaʼashdlaʼii binahatʼá łah ánááʼníiłgo saad bee yádaatiʼii ałdóʼ łah ánááʼníił ndi, áádóó (3) Diyin Bizaad éí łahjįʼ saad bee áńdaalneʼ yę́ęgi bikʼijįʼ ídlı̨́į ndi, baa nídadíitʼįįł. Díí haitʼéego nihíká adoolwoł? Éí Diyin Bizaad dóó Haidiilaaii ayóó átʼéego baa ahééh niidzingo ánihidoolííł.—Micah 4:2; Romans 15:4.

4. (a) Saad bee yádaatiʼ haitʼéego łahgo ánááʼnííł? (b) God éí, díí saadígíí tʼéiyá shił yáʼátʼééh, doo nízin daaígi haitʼéego nihił béédahózin? Áko díí haa nohsin?

⁴ Nihił hoolzhishgóó saad bee yátiʼgi dóó saad áhyiłníigi bee yádaatiʼ ńtʼééʼ yę́ęgi dííshjı̨́įdi éí łahgo ánááʼnííł. Tʼáá ni nizaad bee yáníłtiʼígíí shı̨́ı̨́ łaʼ ákótʼé. Tʼáá níléídę́ę́ʼ ałkʼidą́ą́ʼ saad bee yádaatiʼ yę́ę ałdóʼ ákótʼé. Hííbrew dóó Gríikjí saad bee yádaatiʼ ńtʼéʼígíí Diyin Bizaad bee hadilyaa yę́ę, tʼáá éí dííshjı̨́įdi bee yádaatiʼ ndi doo bił aheełtʼée da. Ląʼí diné éí Diyin Bizaad tʼáá ałkʼidą́ą́ʼ saad bee hadilyaa yę́ęjı̨́ doo yikʼidaʼdiitįįh da, áko łahjįʼ saad bee áńdaalneʼgo tʼéiyá. Łah éí tʼáá ałkʼidą́ą́ʼ Hííbrew dóó Gríikjí saad bee yátiʼígíí bóhoołʼą́ąʼgo éí Diyin Bizaad bikʼidiʼdeeshtı̨́ı̨́ł danízin ńtʼééʼ. Ndi ákohwiindzingi éí doo áká adoolwoł da. * (Footnote níníłʼı̨́.) Baa ahééh daniidzingo tʼáá átʼé doodaiiʼ łahdóó Diyin Bizaad kʼasdą́ą́ʼ 3,000di łahjįʼ saad bee áńdaalyaa. Jiihóvah éí Bizaad, “ałʼąą dineʼé bił nidahazʼáanii áádóó ałʼąą dineʼé áádóó bizaad ałʼąą ádaatʼéii” bíká análwoʼ doo nízin. (Revelation 14:6 yíníłtaʼ.) Áko díí binahjįʼ Diyin ayóóʼóʼóʼníinii índa doo ałʼohgo aa nitsíkeesii áhánígo ánihósin.—Acts 10:34.

5. King James Version haitʼéego ílíinii átʼé?

⁵ Saad bee yátiʼgi łah ánááʼníiłgo biniinaa Diyin Bizaad łahjįʼ saad bee áńdaalneʼgo hazhóʼó bikʼidiʼdootı̨́ı̨́ł yę́ęgi nantłʼa áyiiłʼįįh. Éí King James Version ákótʼé, díí 1611 yę́ędą́ą́ʼ áłtsé ályaa. Díí bilagáanakʼehjí Diyin Bizaad átʼéego ayóó bééhoʼdílzin silı̨́ı̨́ʼ. Éí bilagáanakʼehjí saad bee áháʼníinii chodaozʼįįd. Díí bilagáanakʼehjí ánályaago yízhí Jiihóvah tʼáá díkwíhídi choozʼįįd. Diyin Bizaad Hííbrewjí tʼóó áłtsé ályaa yę́ęjı̨́ Diyin bízhiʼ yę́ęgi éí saad bee naadzooígíí nitsaago, “LORD” dah bikáaʼgo ádaalyaa. Tʼahádóó Diyin Bizaad Gríikjí ályaaígíí ałdóʼ łahgóó tʼáá ákótʼé. Áko King James Version kótʼéego ályaago binahjįʼ éí Diyin bízhiʼ éí Ahaʼdeetʼą́ Ániidíii bidiʼníigo bee wójíhígíí biiʼ daasdzoh ńtʼééʼ, daaníigo ádaaní.

6. New World Translation haʼátʼíí biniyé baa ahééh daniidzin?

⁶ King James Version tʼóó ályaa yę́ędą́ą́ʼ  ákwíí nahalzhiishgo bilagáanakʼehjí saad bee yátiʼígíí bee hadilyaa. Áádóó wóshdę́ę́ʼ hodeeshzhiizhdóó díí saad bee yátiʼ yę́ę doo chooʼįįh da silı̨́ı̨́ʼ, áko dííshjı̨́įdi áádę́ę́ʼ daasaad yę́ę bikʼidiʼdootı̨́įłgi ndanitłʼa. Ałkʼidą́ą́ʼ Diyin Bizaad łahjįʼ saad bee áńdaalyaaígíí tʼáá ákódaatʼé. Baa ahééh hwiindzin, New World Translation of the Holy Scriptures éí dííshjı̨́įdi saad bee yádaatiʼígíí choozʼįįdgo bee hadilyaa. Díí Diyin Bizaad tʼáá síʼą́ą́ ńtʼééʼ doodaiiʼ łahdóó 150 saad ałʼąą ádaatʼéego bee hadilyaa. Éí nahasdzáán bikááʼ ląʼí diné tʼáá bí dabizaad kʼehjí dayółtaʼgo bá hólǫ́. Dííshjı̨́įdi saad bikʼidiʼyiitįįhii bee yátiʼígíí choozʼįįdgo binahjįʼ Diyin God bitsʼą́ą́dę́ę́ʼ haneʼii ajéí nayiiłná. (Psalm 119:97) New World Translation íiyisíí nizhónígo ályaago éí Diyin God bízhiʼ biiʼ dasdzoh yę́ęgi bįįh nídaasdzoh.

7, 8. (a) Ałkʼidą́ą́ʼ Jew dineʼé haʼátʼíí biniinaa Hííbrewjí Diyin Bizaad ályaa yę́ę yikʼidaʼdidootı̨́įłgi bá ndanitłʼah daazlı̨́ı̨́ʼ? (b) Gríik Septuagint éí haʼátʼíí átʼé?

⁷ Bílaʼashdlaʼii binahatʼaʼ łah ánááʼníiłgo binahjįʼ saad bee yádaatiʼ yę́ę łaʼda yitsʼą́ąʼ łah áńdayoodlííł. Ndi Jiihóvah éí diné tʼáá bí bizaad yee akʼidaʼdiyiitįįhígíí yee Bizaad bá hólǫ́ǫgo áyósingo hoolzhiizh. Éí Diyin Bizaad biiʼ áłtsé 39go naaltsoos bee sinilígíí Ízrel dineʼé yikʼedaʼashchı̨́. Éí hó alą́ąjįʼ “Diyin God bizaad bee baʼahoosdlííʼ.” (Romans 3:1, 2) Díí áłtsé naaltsoos sinilígíí éí Hííbrew dóó Aramaicjí saad chodayoosʼįįdgo bee ályaa. Jesus doogááł bichʼįʼ hoolzhishgo, éí 300-201 B.C.E. bitaʼ yihahgo, ląʼí Jew dineʼé éí Hííbrewjí saad bee yátiʼ yę́ę yaa diikai. Haʼátʼíí biniinaa? Éí Alexander the Great joolyéego Gríik bee bóhólníihgo ayóó áhoníłtsxogo bee bóhólnííh silı̨́ı̨́ʼ. Áko biniinaa Gríikjí saad tʼéiyá bee yátiʼ silı̨́ı̨́ʼ, áádóó diné tʼáá bí dabizaad yę́ę doo yee yádaałtiʼ da daazlı̨́ı̨́ʼ, Gríik tʼéiyá bee yátiʼgo hahoolzhiizh. (Daniel 8:5-7, 20, 21) Díí éí Jew dineʼé ałdóʼ ákódaadzaa, áko biniinaa Diyin Bizaad Hííbrewjí ályaa yę́ę bikʼidiʼdootı̨́įłgi há ndanitłʼah silı̨́ı̨́ʼ. Áko haa hóótʼįįd?

⁸ Éí 250 nídoohah Jesus bidiʼdoochíiłjįʼ nahalzhiishgo, Diyin Bizaad biiʼ áłtsé 5go naaltsoos sinilígíí Gríikjí saad bee ályaa. Áádóó tʼahádóó éí łahdóó Hííbrewjí saad bee sinilígíí ałdóʼ ákólyaa. Díí éí Gríik Septuagint bidiʼníigo bee yééjiʼ. Díí Diyin Bizaad Hííbrewjí ályaa yę́ę kótʼéego łahjįʼ saad bee ánályaago tsʼídá áłtsé bee bééhoʼdílzin.

9. (a) Diné éí Diyin Bizaad dayółtaʼgo, Septuagint dóó łahjįʼgo saad bee áńdaalyaaígíí haitʼéego bíká eelwod? (b) Diyin Bizaad Hííbrewjí ályaaígíí háiidígíí lá nił yáʼátʼééh?

⁹ Jew dineʼé Grííkjí yádaałtiʼígíí éí Septuagint binahjįʼ Diyin Bizaad Hííbrewjí ályaa yę́ę Gríikjí dayółtaʼgo bá bohónéedzą́ silı̨́ı̨́ʼ. Tʼáá bí dabizaad kʼehjí Diyin Bizaad dayíistsʼą́ąʼgo dóó dayółtaʼgo ayóó átʼéego shı̨́ı̨́ baa bił dahóozhǫǫd! Łahdóó Diyin Bizaad łahjįʼ saad łaʼ bee ánínáádaalyaa, éí Syriac, Gothic, dóó Latin. Áko ląʼí diné éí Diyin Bizaad dayółtaʼ dóó yikʼidaʼdiyiitįįhgo ayóóʼádayóʼní daazlı̨́ı̨́ʼ. Dííshjı̨́įdi ádeiitʼínígi átʼéego, éí saad  haadzogo łaʼ ayóó bił yáʼádaatʼééh daazlı̨́ı̨́ʼ. (Psalm 119:162-165 yíníłtaʼ.) Bílaʼashdlaʼii binahatʼaʼ łah ánááʼníiłgo binahjįʼ saad bee yádaatiʼ yę́ę łah ánááʼnííł, azhą́ ákótʼée ndi Diyin Bizaad hoolʼáágóó hólǫ́.

10. John Wycliffe biyóołkááł yę́ędą́ą́ʼ haʼátʼíí biniinaa ląʼí diné éí Diyin Bizaad doo dayółtaʼ da ńtʼééʼ?

¹⁰ Bidziilgo bídahólníihii éí Diyin Bizaad yídóoltahgi diné yichʼįʼ yaa danichįʼgo hoolzhiizh. Ndi, God deidísinii éí diné tʼáá ałtso Diyin Bizaad bee dahólǫ́ǫ dooígi yideiyílníishgo tʼáadoo neʼ ádayiilaa da. Łaʼ éí John Wycliffe joolyéego, 1300 biiʼ yihah yę́ędą́ą́ʼ Englandi kééhojitʼı̨́ı̨́ ńtʼééʼ. Éí diné tʼáá ałtso Diyin Bizaad dajółtaʼ doo nízin. Englandi ląʼí diné tʼáá bí dabizaad bee Diyin Bizaad baa haneʼgi tʼah doo deidiitsʼı̨́įh da. Íídą́ą́ʼ Diyin Bizaad nahidoonihgi ayóó ílı̨́, dóó tʼáá yílá bee bééʼélʼı̨́ı̨́ ńtʼééʼ. Áko tʼáá díkwíhí diné éí Diyin Bizaad bee dahólǫ́. Áádóó naaltsoos yídóoltahgi doo yee dahósin da. Churchgóó ałnáádaakahgo Latinjí saadígíí Diyin Bizaad hachʼįʼ nídáóltah, ndi Latin éí ałkʼidą́ą́ʼ saad átʼéego doo bikʼihoʼdiitįįh da ńtʼééʼ. Jiihóvah éí haitʼéego diné tʼáá bí dabizaadígíí Diyin Bizaad bá hólǫ́ǫgo áyiilaa?—Proverbs 2:1-5.

11. Wycliffe Bible haitʼéé ńtʼééʼ?

¹¹ 1382 yihahgo John Wycliffe dóó łaʼ, Diyin Bizaad éí bilagáanakʼehjí áńdayiidlaa. Lollards bee dahoʼdójíigo éí Wycliffe Bible wolyéego ayóó béédahojísin dajizlı̨́ı̨́ʼ. Diyin Bizaad éí ayóóʼádajóʼní. Englandi kin dah naazhjaaʼgóó tʼáá neʼ tázhdíkáahgo Diyin Bizaad éí diné bichʼįʼ dajółtaʼ dóó łahdóó tʼáá yílá bee béédaʼalyaago bitaanídajíʼnih. Kótʼéego honaanish ádajiilaago Diyin Bizaad ayóó átʼéego bééhoʼdoosdzįįd.

12. Churchjí yá naazíinii éí Wycliffe dóó binaanish áyiilaa yę́ę haitʼéego yaa nitsídaakees ńtʼééʼ?

¹² Wycliffe, Diyin Bizaad łahjįʼ saad bee áńjiidlaaígíí, dóó hakééʼ nidaakai yę́ę churchjí yá naazíinii ayóó dahojoołá.  Lollards dah yiikah yę́ę atídayííłʼįįd dóó Wycliffe Bible yikʼídaneeztą́ʼígíí ałtso nahjįʼ kódayiilaa. Azhą́ John Wycliffe ałkʼidą́ą́ʼ ájídin ndi, churchjí yá naazíinii éí ééʼ neishoodii biʼanaʼí jílı̨́ dahodííniid. Hatsʼin yę́ę háádayiizgeed áádóó deidííłidgo Swift bitooh nílı̨́ı̨́ góneʼ adayiizghaz. Ndi ląʼí diné éí Diyin Bizaad deídíiltah dóó bikʼiʼdadiʼdiitı̨́ı̨́ł danízin, áko churchjí yá naazíinii éí díí doo neʼ ádajóleʼ átʼée da. Ląʼí nááhaigo, Europedi dóó náádaałahdę́ęʼ kéyah éí saad bee yátiʼii ląʼí yikʼidaʼdiyiitįįhígíí Diyin Bizaad bee áńdeidleʼ áádóó bééʼélʼı̨́įgo hahoolzhiizh.

13. Haʼátʼíí éí tʼáá aaníí niidzin? Áko díí éí haitʼéego niheʼoodląʼ bidziil ánáyoodlííł?

¹³ Diyin Bizaad éí God ił halneʼgo bee akʼedaʼashchı̨́. Ndi Septuagint, Wycliffe Bible, King James Version, doodaiiʼ łaʼ łahjįʼ saad áńdaalyaaígíí éí God ił halneʼgo bee akʼedaʼashchı̨́ doo níi da. Ákondi Diyin Bizaad łahjįʼ saad bee áńdaalyaago hazhóʼó baa ákozhnízingo éí tʼáadoo bahatʼaadí Jiihóvah ádííniid yę́ęgi átʼéego Bizaad tʼahdii hólǫ́ǫgo hoolzhish. Áko binahjįʼ niheʼoodląʼ bidziilgo tʼáá átʼé Jiihóvah yee hahadziihii tʼáá aaníí bohodoolnííł.—Joshua 23:14.

14. Diyin Bizaad ályaagi baa íhwiilʼą́ąʼgi, God ayóóʼííníiʼníigi haitʼéego bidziil áyiilaa?

¹⁴ Jiihóvah éí Bizaad yaa áhályą́ągi bídahwiilʼaahgo deiniidlą́ągi dóó ayóóʼádeiyíníiʼníigi bidziil ánáyoodlííł. * (Footnote níníłʼı̨́.) Jiihóvah haʼátʼíí biniyé Bizaad nihá niiníʼą́ áádóó baa áháshyą́ą doo níigo yee ádee haadzííʼ? Jó, ayóóʼánihóʼní dóó yáʼátʼééh honítʼiʼgóó yiidáał dooleełgi bínanihinishtin doo nízin. (Isaiah 48:17, 18 yíníłtaʼ.) Áko ayóóʼííníiʼní dóó bikʼehgóó ániitʼée doo niidzin.—1 John 4:19; 5:3.

15. Haʼátʼíí tʼah baa nídadíitʼįįł?

¹⁵ Diyin Bizaad ayóóʼádeíyíníiʼní, áko yíníiltaʼgo haitʼéego nihíká adoolwoł? Diné bitah nidahwiilneʼgóó éí haitʼéego Diyin Bizaad yaa ahééh danízin dooígi bee bíká adiilwoł? Áłah néidleehgi nidaʼnitinii éí Diyin Bizaadísh biiʼdóó nidazhʼnitingo baa ákodazhnízin? Díí ndaʼídíkid tʼah baa nídadíitʼįįł.