1. Haʼátʼíísh biniyé Jiihóvah bikʼeh dahwiiniilʼı̨́į doo?

JIIHÓVAH éí bikʼeh dahwiiniilʼı̨́įgo biniinaanii tʼáá ałtso áyiilaa. Áko tʼáá ałtso bee nóhólníihgo kótʼé nihidiʼní. (Rev. 4:11) Naa ałdóʼ Jiihóvah bikʼeh dahwiiniilʼı̨́įgo biniinaa éí tʼáá ałtso yee nihá hooʼáałii bąąh silá. Tʼáá níléídę́ę́ʼ hodeeyáádą́ą́ʼ éí bílaʼashdlaʼii dahwéeʼaahgo yaa nídiikai. Áko Jiihóvah binahatʼaʼígíí bił ahąąʼ náʼnilgo éí łahgo átʼé. Jiihóvah éí hódzą́, ayóóʼóʼóʼní, dóó ajoobaʼ yee hooʼááł.—Ex. 34:6; Rom. 16:27; 1 John 4:8.

2. Hebrews 12:​9-11 bikʼehgo, haʼátʼíísh biniyé Jiihóvah bikʼeh dahwiiniilʼı̨́į doo?

² Jiihóvah bikʼeh dahwiiniilʼı̨́į doo nihóʼní háálá nihizhéʼé nilı̨́ dóó ayóóʼánihóʼní. Doo éí tʼóó binéiildzidígíí biniyé da. Paul, Hííbrew naaltsoos nichʼįʼ áyiilaago ání, ‘aTaaʼ nilíinii tsʼídá agháago bikʼeh dahoniilʼı̨́. . . . Tʼáá bí tʼéiyá nihá yáʼátʼéehii biniyé tʼáá hashkée yee nanihinitin.’—Hebrews 12:​9-11 yíníłtaʼ.

3. (a) Jiihóvah bikʼeh hwiiniilʼínígíí haash yitʼéego ííshjání íinisin doo? (b) Haʼátʼíísh baa nídadíitʼįįł?

³ Jiihóvah bikʼeh dahwiiniilʼı̨́ tʼáá íilʼínígíí yáʼátʼéehgo dóó nizhónígo ádiilnííł, tʼáá nihí íiniidzinígíí éí doo bikʼeh da. (Prov. 3:5) Jiihóvah átʼéhígíí nihił bééhózingo éí bikʼeh dahwiiniilʼı̨́ doo nihá nantłʼa da doo. Haʼátʼíí biniyé? Háálá íinízinígíí bikʼehgo tʼáá ałtsoní áyiilaa. (Ps. 145:9) Tʼáá náásgóó hazhóʼó Jiihóvah bíhoołʼaah, éí ayóóʼííníʼníi dooleełígíí noosééł. Ałdóʼ tʼáá náásgóó ayóóʼóʼóʼniʼ, doo tʼáá íiyisíí tʼóó ahayóí bee hazʼáanii bikʼeh ádaniitʼée da.  Yáʼátʼéehgo nitsíikees dóó íiʼníłígíí bineilnishgo éí nihá yáʼátʼééh dóó doo yáʼádaatʼéhígíí éí bitsʼą́ąjįʼ kóniitʼée doo. (Ps. 97:10) Ákondi, łahda Jiihóvah bikʼeh dahwiiniilʼı̨́į dooígíí tʼáá nantłʼa. Haʼátʼíísh biniinaa? Elders éí Niihemáíyah yitsʼą́ą́dę́ę́ʼ, haʼátʼíí yídahoołʼą́ą́ʼ? Azhéʼé éí Naatʼáanii David yitsʼą́ą́dóó, haʼátʼíí yídahoołʼą́ą́ʼ? Amá danilínígíí éí Jesus bimá Mary yitsʼą́ą́dóó, haʼátʼíí yídahoołʼą́ą́ʼ? Díí ndaʼídíkidígíí baa nídadíitʼįįł.

4-5. Romans 7:​21-23 bikʼehgo, Jiihóvah bikʼeh dahwiiniilʼı̨́į doogi haʼátʼíísh biniyé nihá nantłʼa?

⁴ Tʼáá áníiltso nidaʼayiilzííh áko Jiihóvah bikʼeh dahwiiniilʼı̨́į dooleełígi tʼáá íiyisíí nihá nantłʼa. Áko doo tʼááłáhájįʼ God bikʼeh dahwiiniilʼı̨́į da. Ádam dóó Íiv éí Jiihóvah doo yikʼeh hóółʼįįd, áádóó tsʼin bineestʼąʼ bąąh ajííyą́ąʼgo, tʼáá hó íiznízinígíí bikʼehgo chʼízhníʼáázh. (Gen. 3:22) Dííshjı̨́įdi, bílaʼashdlaʼii tʼáá ałtso doo Jiihóvah yikʼeh dahółʼı̨́į da. Tʼáá bí ádeinízinígíí átʼéego deiyíkááh. Yáʼátʼééh dóó doo yáʼátʼéehgo ádaʼoołʼįįł.

⁵ Jiihóvah ayóóʼádeiyóʼníi ndi, bibee hazʼáanii tʼáá bá ndanitłʼah yikʼeh dahółʼı̨́į doogi. Yilʼaadii Paul ałdóʼ ákójiidzaa. (Romans 7:​21-23 yíníłtaʼ.) Paulgi átʼéego, nihí ałdóʼ yáʼátʼéehgo Jiihóvah binááł ádiilnííł. Ákótʼée ndi, áłahjįʼ doo yáʼátʼéhígíí bitsʼą́ąjįʼ kóniitʼée doo.

6-7. Naaki góneʼ haʼátʼíísh biniyé Jiihóvah bikʼeh dahwiiniilʼı̨́į dooígi tʼáá nantłʼa? Łaʼ baa chʼíhoníʼaah.

⁶ Łahda shı̨́ı̨́ nihiʼdineesánígíí dóó diné bee óʼoolʼįįł bikʼehgo Jiihóvah bikʼeh dahwiiniilʼı̨́įgi tʼáá nihá nantłʼa. Bílaʼashdlaʼii ádeinízinígíí éí doo Jiihóvah íinízinígíí bił ahídéétʼiʼ. Éí bitsʼą́ąjįʼ kóniitʼée dooleełígíí tʼáá nihá nantłʼa háálá éí nihintsékees biiʼ hólǫ́. Łaʼ baa ídahwiidiilʼááł.

⁷ Łaʼ kéyah danahazʼą́ą́góó éí nooséłí danilínígíí ląʼí béeso íidoolííł dabiʼdooʼní. Nihisister Mary * kótʼéego yee bichʼįʼ anáhóótʼiʼ. Tʼahdoo Jiihóvah yíhoołʼaah yę́ędą́ą́ʼ, ółtaʼ łaʼ yéigo bohónéedzą́ągo áadi ajółtaʼ. Mary bighan hazʼą́ą́dóó éí tsʼídá ayóó ílı̨́įgo naanish shóidííłtʼeeł dabóʼní. Binahjįʼ yéigo hwee hoʼdílzin dóó ląʼí béeso bee ázhdoolííł biniyé. Hó ałdóʼ díí jinízin. Jiihóvah baa íhojiiłʼą́ą́ʼ dóó ayóóʼájóʼní, índa łahgo átʼéego tsínízdeezkééz. Ákondi, tʼáá há nantłʼa ńtʼééʼ. Kójíní: “Łahda naanish ayóó ílínígíí neistsééh, tʼóó ahayóí béeso ádeeshłiił nisin łeh. Ákondi sheʼoodląʼ yidoołchxǫǫł. Háálá kótʼéego nitsáhákees bee neeyą́, dooda dideeshniiłígíí tʼáá shá nantłʼa. Jiihóvah tʼáá íiyisíí shíká anilyeed bidishníi łeh kótʼéego nitsáhákees shitsʼą́ąjįʼ kónílééh háálá kótʼéego nitsáhákees éí Jiihóvah yitsʼá shidoolóós.”—Matt. 6:24.

8. Haʼátʼíísh bídahwiidiilʼááł?

⁸ Jiihóvah bikʼeh dahwiiniilʼı̨́į dooígi éí nihá yáʼátʼééh. Náánáłaʼ haashı̨́ı̨́ níłtsogo bídaholniihgo alą́ąjįʼ naazı̨́ éí elders, azhéʼé, dóó amá, Jiihóvah yikʼehgo deiyíkááh dooígíí bídadéétʼiʼ. Éí náánáłahjįʼ diné yíká adoolwołgo bee bá hazʼą́. Łaʼ bídahwiidiilʼááł Diyin Bizaad yee nanihinitinígíí éí haitʼéego alą́ąjįʼ naazínígíí Jiihóvah yił dahóshǫ́ǫ dooleełgo bídadéétʼiʼ.

9. Niihemáíyah éísh haʼátʼíí bee bichʼįʼ nahwiisʼnááʼ?

⁹ Jiihóvah éí elders danilínígíí hazhóʼó diné nideinitin doo biniyé yá neinílá.  (1 Pet. 5:2) Elders éí ląʼída Niihemáíyah áátʼįįdígíí yitsʼą́ą́dóó yídahwiidoołʼááł. Júdah binaatʼáanii jílı̨́, Niihemáíyah ląʼída bąąh niilyá. (Neh. 1:11; 2:​7, 8; 5:14) Baa nitsíníkees, ląʼída shı̨́ı̨́ bee hachʼįʼ anáhóótʼiʼ. Diné kin biiʼ sohodizinii dayííłchxǫʼgo baa ákozhniizı̨́ı̨́ʼ. Líívai dineʼé danilínígíí ałdóʼ doo yíká anájah da. Bee hazʼáanii kótʼéego ályaa éí doo yikʼeh dahółʼı̨́į da. Jew diné éí Sabbath bee hazʼáanii ałdóʼ yikʼijįʼ daazlı̨́ı̨́ʼ, dóó łaʼ hastóí éí sáanii náánáłahdę́ę́ʼ déʼéyóní danilı̨́įgo beʼasdzą́ą́ ádayiilaa. Niihemáíyah éí díí tsʼídá doo yáʼátʼééhgóó hazʼą́ągi hashtʼezhdoolííł hąąh niilyá.—Neh. 13:​4-30.

10. Niihemáíyah bichʼįʼ nahwiisʼnáaʼgo éísh haa jiidzaa?

¹⁰ Niihemáíyah naanish baa deitʼánígíí doo tʼáá naʼníleʼdii choyoosʼı̨́įd da. Doo tʼáá bí íinízinígíí átʼéego Diyin God bidineʼé neinitin da. Jiihóvah áłahjįʼ yichʼįʼ sodilzin, dóó Jiihóvah bibee hazʼáanii diné yee neinitin. (Neh. 1:​4-10; 13:​1-3) Niihemáíyah aʼohgo íʼdólzin éí binahjįʼ bibrothers Jerúsalem tsé ahénátłʼin álnéehgi yindaalnishgo áká eelwod.—Neh. 4:15.

11. 1 Thessalonians 2:​7, 8 binahjįʼ, elders yah hanajahígíí haʼátʼíísh yá yaa nitsídaahkees doo?

¹¹ Dííshjı̨́įdi, elders bee bichʼįʼ anídahaztʼiʼ éí łahgo átʼé. Ákondi, Niihemáíyah bedaʼjiłʼı̨́į doo. Bibrothers dóó bisisters yéigo yíká anídaajah. Doo éí ádaa dadzódlíigo deiyíilníish da. Ákondi áłah náʼádleehígíí ayóóʼádeiyóʼní. (1 Thessalonians 2:​7, 8 yíníłtaʼ.) Beʼayóóʼóʼóʼniʼ dóó aʼohgo ádaʼdólzin binahjįʼ saad yáʼátʼéehgo yee yádaałtiʼ. Andrew, elder ídlı̨́įgi bił bééhózin, ání: “Nihibrothers dóó nihisisters hazhóʼó dóó nizhónígo bichʼįʼ yádeiltiʼgo éí bił naʼanish doo nantłʼa da. Díí binahjįʼ congregation nizhónígo yilwoł, tʼáá ałtso elders yił deiyíilníish.” Tony ałdóʼ ląʼí nááhai elder jílı̨́įgo, ání: “Philippians  2:3gi tʼáá íiyisíí bikʼehgo áníshtʼée łeh. Tʼáá ayáhígo ádííníszingo náánáłaʼ éí shiláahgo ádaatʼéego baa nitséskees. Éí shíká análwoʼ. Éí binahjįʼ doo naatʼáanii nahalingo yáshtiʼ da.”

12. Elders danilínígíí éísh haʼátʼíí biniyé aʼohgo ádaʼdólzin?

¹² Jiihóvah aʼohgo ádólzin éí bąąh elders ałdóʼ aʼohgo ádaʼdólzin. Jiihóvah éí yótʼááh hiníláii nilı̨́į ndi, “yaa ánátʼįįhgo” éí “badahojoobáʼíii łeeshtahdóó néidiyiiłjeeh.” (Ps. 18:35; 113:​6, 7) Naa ałdóʼ, Jiihóvah ádaa dadzódlíhígíí dóó tʼáá naʼníleʼdii yádaałtiʼígíí yijoołxá.—Prov. 16:5.

13. Haʼátʼíísh biniyé elders éí ‘yájíłtiʼgi baa áhojilyą́’?

¹³ Elder, Jiihóvah yikʼeh hołʼínígíí éí ‘yájíłtiʼgi baa áhojilyą́.’ Doo ájítʼéégóó, éí łaʼ doo akʼeh hółʼı̨́ı̨́góó saad doo yáʼátʼéehii bee bichʼįʼ hazhdoodzih. (Jas. 1:26; Gal. 5:​14, 15) Andrew baa chʼíhootʼánígíí ání: “Łahda brother doodaiiʼ sister saad tʼáá naʼníleʼdii bee bichʼįʼ hadeesdzih nisin łeh, háálá doo akʼeh dahółʼínígíí biniinaa. Ákondi Diyin Bizaad naashkaahgo, hastóí beʼoodląʼ dabidziilgo deiyíkaiígíí bikʼehgo áníshtʼé.” Elders, Jiihóvah yikʼeh hółʼı̨́įgo beʼayóóʼóʼóʼniʼ dóó łaʼ yah anídaajahígíí yáʼátʼéehgo yichʼįʼ yáłtiʼgo ííshjání íiyosin, nááná elders yił danilínígíí ałdóʼ.—Col. 4:6.

14. Jiihóvah éísh haʼátʼíí azhéʼé danilínígíí yee yá neinílá, dóó haʼátʼíísh naanish hąąh niilyá?

¹⁴ Jiihóvah éí azhéʼé hooghan hazʼą́ągi alą́ąjįʼ sizı̨́įgo yee diníʼą́. Ákótʼéego baʼáłchíní neinitin dóó yichʼįʼ yáłtiʼ. (1 Cor. 11:3; Eph. 6:4) Azhéʼé bee hazʼáanii haashı̨́ı̨́ níłtsogo bąąh niilyá. Háálá Jiihóvah éí tʼáá ałtso hooghan hazʼánígi áyiilaa, áko azhéʼé éí hooghangi haitʼéego baa áháyánígíí hąąh niilyá. (Eph. 3:​14, 15) Azhéʼé éí Jiihóvah bikʼeh hojíłʼı̨́įgo hąąh niilyáhígíí hazhóʼó Jiihóvah bił hojíshǫ́ǫ doo. Naatʼáanii David beʼiinaʼ bitsʼą́ą́dóó bídahojiiłʼą́ą́ʼ.

15. Haʼátʼíísh biniinaa Naatʼáanii David éí azhéʼé danilínígíí yáʼátʼéehgo akʼeh dahółʼı̨́į doo?

¹⁵ Jiihóvah éí David yikʼidiilniiʼ éí bighan hazʼą́ągi dóó Ízrel dineʼé alą́ąjįʼ bá jizı̨́įgo áhoʼdiilyaa. Naatʼáanii David, ayóó beʼadziil ńtʼééʼ. Łahda éí doo yáʼátʼééhgóó choyoosʼįįd. Áko binahjįʼ yéigo niʼjiisííʼ. (2 Sam. 11:​14, 15) Ndi Jiihóvah hachʼahóóshkeedgo bikʼeh hojííłʼįįdgo ííshjání ájiilaa. Bijéí tłʼááhdę́ę́ʼ Jiihóvah náyookąąhgo yichʼįʼ sodilzin. Áko tsʼídá yéigo  Jiihóvah binaʼnitin yikʼeh hółʼı̨́įgo níyá. (Ps. 51:​1-4) Naa ałdóʼ, ayáhígo ádólzin hastóí dóó sáanii bichʼįʼ yádaałtiʼígíí yikʼeh hółʼı̨́. (1 Sam. 19:​11, 12; 25:​32, 33) David éí niʼiisíhígíí bitsʼą́ą́dóó íhojiiłʼą́ą́ʼ, beʼiinaʼ ííłʼínígíí Jiihóvah yikʼehgo iiná áyiilaa.

16. Azhéʼé danilínígíí éísh haʼátʼíí David yitsʼą́ą́dóó yídahwiidoołʼááł?

¹⁶ Azhéʼé danilínígíí Naatʼáanii David yitsʼą́ą́dóó yídahwiidoołʼááł. Jiihóvah naanish baa hastiʼii nąąh neinílá éí tʼáadoo naʼníleʼdii choiníłʼíní. Asínísihgo tʼáadoo naníłʼiní. Diyin Bizaad biyiʼdóó naʼnitinígíí bikʼeh honíłʼı̨́. Ákotʼéego éí nighan hazʼą́ągi nikʼeh dahółʼı̨́į doo. Nighan hazʼą́ągi bił sodilzingo nijéí tłʼááhdę́ę́ʼ tʼáá átʼé bee nichʼįʼ anáhóótʼiʼii Jiihóvah bee bił hólneʼ. Tʼáá íiyisíí ílínígíí, Jiihóvah bá nanilʼaʼ aláahdi íinisin. (Deut. 6:​6-9) Bikʼehgo íníłʼínígíí éí nighan hazʼą́ą́dóó bee bíká adiilwołgo átʼé.

17. Jiihóvah éísh haʼátʼíí amá yá neinílá?

¹⁷ Jiihóvah éí amá danilínígíí ałdóʼ naanish yá neinílá. Haashı̨́ı̨́ níłtsogo ałdóʼ baʼáłchíní yaa áhályą́ą dooígíí bá niilyá. (Prov. 6:20) Amá baʼáłchíní yinááł eʼełʼı̨́įgo tʼóó ahayóí yaa ákódanízin, éí náásgóó iiná ííłʼı̨́į doogo yee bimá yaa ákonízin łeh. (Prov. 22:6) Amá danohłínígíí éí Jesus bimá Mary, bitsʼą́ą́dóó yídahwiidoołʼááł.

18-19. Amá danilínígíí éísh haʼátʼíí Mary yitsʼą́ą́dóó yídahwiidoołʼááł?

¹⁸ Mary éí Diyin Bizaad há hasdzooígíí tʼáá yéigo bééhózin. Jiihóvah tʼáá íiyisíí hoł nilı̨́įgo ízhʼdiilyaa dóó bitsxeʼgo bił kʼé áhizhdiʼní. Jiihóvah áháłnínígíí bikʼeh hojíłʼı̨́, éí beego hweʼiinaʼ łahgo átʼéego chʼízhníłtʼiʼ.—Luke 1:​35-38, 46-55.

¹⁹ Amá nilı̨́įgo, Mary áátʼįįdígíí bedaʼiilʼı̨́įgo bídahwiidiilʼááł. Haitʼéego? Áłtséhígíí, Jiihóvah áhą́dígo nikʼis íinisin. Áłahjįʼ Diyin Bizaad yíníłtaʼ dóó bichʼįʼ sodilzin. Naaki góneʼ, neʼiinaʼ łahgo átʼéego ádíílííł áko Jiihóvah ná íinízinígíí bił honishǫ́ǫ doo. Nizhéʼé dóó nimá łahda shı̨́ı̨́ baʼáłchíní yichʼįʼ tʼáá naʼníleʼdii hashké yee yáłtiʼ. Kótʼéego shı̨́ı̨́ neeyą́. Áko tʼáá ákotʼéego haʼáłchíní ałdóʼ bichʼįʼ tʼáá naʼníleʼdii yádajiłtiʼ. Azhą́ Jiihóvah baa íhwiiniłʼą́ąʼ ndi, chʼééh diniyáago áádóó naʼáłchíní doo daníistsʼą́ąʼ da éí haʼíínílní há nantłʼa. (Eph. 4:31) Ákónítʼéego, Jiihóvah bichʼįʼ sodilzingo níká adoolwoł. Lydia, amá nilı̨́įgo ání: “Łahda, shiyáázh doo shíistsʼą́ą́ʼgóó yéigo sodiszin áko doo tʼáá naʼníleʼdii bichʼįʼ hadeesdzih  da. Shintsíkees bee baa áháshyą́. Sháhochįįh lágo tʼáá shiyiʼídi Jiihóvah shíká anilyeed bidishníigo sodiszin. Sodizin éí bee áhódiniszééʼ.”—Ps. 37:5.

20. Łaʼ amá éísh haʼátʼíí bá ndanitłʼah, dóó haitʼéego ádeidoolííł?

²⁰ Łaʼ amá shı̨́ı̨́ díí átʼéego bee bichʼįʼ anídahaztʼiʼ—baʼáłchíní ayóóʼánííníshʼní yididooniiłígíí tʼáá bá ndanitłʼah. (Titus 2:​3, 4) Łaʼ sáanii shı̨́ı̨́ bighan hazʼą́ągi ayóóʼóʼóʼniʼ doo bee nidabidiʼneestą́ąʼ da. Ni ákótʼéego niʼdineeszą́, tʼáadoo nizhéʼé dóó nimá nineesánígíí átʼéego naʼáłchíní niséhé. Amá éí Jiihóvah yikʼeh hółʼı̨́įgo éí ayóóʼóʼóʼniʼ yíhoołʼaah, éí binahjįʼ baʼáłchíní ayóóʼáyóʼníi łeh. Nitsáhákeesígíí dóó áátʼįįłígíí łahgo átʼéego íidoolíłígíí bá ndanitłʼah. Beʼdíílíiłgo átʼé, éí łahgo átʼéego iiná chiiniłtʼiʼgo níká adoolwoł, dóó nighan hazʼą́ągi ałdóʼ.

21-22. Isaiah 65:​13, 14 bikʼehgo, Jiihóvah bikʼeh dahółʼı̨́įgo haitʼéego nihíká adoolwoł?

²¹ Naatʼáanii David bił bééhózin Jiihóvah bikʼeh hojíłʼı̨́įgi nihá yáʼátʼééh. Éí ání: “Bóhólníihii yee nihwiizʼáanii tʼáá ákogi ádaatʼé; éí ajéí yił dahóshǫ́. Bóhólníihii bibikʼeh óʼooʼníiłii tʼáadoo haada yitʼéhí ił chʼíʼdiiłdlaad. Éí tʼah náábíláhígo ninaalʼaʼí nilíinii bee bínabidiʼniltin; éí yeʼełʼı̨́įgo ayóó átʼéego bichʼįʼ nináʼdoolyééł.” (Ps. 19:​8, 11) Dííshjı̨́įdi, Jiihóvah bikʼeh ádaaníłígíí dóó éí bibee naʼnitin yitsʼą́ąjįʼ kódaatʼéhígíí ałdóʼ bééhózin. Jiihóvah yikʼehgo ádaaníłígíí éí “bijéí bił dahózhǫ́ǫgo dahataał doo.”—Isaiah 65:​13, 14 yíníłtaʼ.

²² Elders, azhéʼé, dóó amá tʼáá bíniikʼehgo Jiihóvah yikʼeh dahółʼı̨́įgo beʼiinaʼ yáʼátʼéehgo dahidikááh, hooghan hazʼą́ą́dóó bił dahózhǫ́, dóó áłah nídaʼadleehígíí tʼáá átʼéé ńtʼééʼ ahił daniidlı̨́. Íiyisígíí éí kótʼé, Jiihóvah bijéí yił dahóshǫ́. (Prov. 27:11) Éí dooládóʼ tsʼídá tʼáá íiyisíí baa hózhǫ́ǫ da!