1, 2. (a) Apa hal᷊ẹ̌ sěbạe maarěga su pěbawiahu? (b) Katěngadẹ̌ apa sěbạe lẹ̌arěgang i kitẹ, kụ kawe nụe? (Pěmanda gambarẹ̌ humotong su pěngangěndungang ini.)

APA hal᷊ẹ̌ sěbạe maarěga su pěbawiahu? Si kitẹ ělang i Yehuwa, hal᷊ẹ̌ sěbạe maarěga ene kai pẹ̌dal᷊ahapị dingang’E. I kitẹ tawe měnukarẹ̌ ene dingangu barang bal᷊inẹ. I kitẹ lai měngarěga katěngadẹ̌ bọu Alkitapẹ̌, ual᷊ingu ene nakakoạ si kitẹ mědal᷊ahapị dingangi Yehuwa.​—Kolose 1:9, 10.

² Yehuwa kai Měnaněntiro Mawantugẹ̌, kụ i Sie něněntiro lawọ katěngadẹ̌ maarěga su Hengetang’E, Alkitapẹ̌. I Sie něněntiro si kitẹ apa mangal᷊ene areng’E dingangu naul᷊ị manga sipat’E mapaelẹ̌. I Sie lai nẹ̌běke i Sie sěbạe makěndagẹ̌ si kitẹ, hakị u ene i Sie něgělị pěbawiahu Ahuse gunang i kitẹ. Yehuwa něněntiro si kitẹ Kararatuang i Mesias. I Sie něgělị pělaharapẹ̌ měbiahẹ̌ su sorga si sire apang nilanisẹ̌ dingangu měbiahẹ̌ su Firdaus su dunia si sire apang ”domba wal᷊inẹ”. (Yohanes 10:16) Yehuwa něněntiro si kitẹ carane měbiahẹ̌. Kěbị katěngadẹ̌ ini kai arětạ ual᷊ingu ene makatul᷊ung si kitẹ  marani dingangu Měndariading i kitẹ lai nakakoạ biahi kitẹ piạ timonane.

3. Apa Yehuwa nẹ̌dorong doitẹ̌ si kitẹ gunang pěmaehẹ̌ katěngadẹ̌?

³ Yehuwa kai Mawu maělugẹ̌. I Sie sěbạe maělugẹ̌, hakị u ene i Sie něgělị Ahuse gunang i kitẹ. Su tempong Yehuwa nakasilo piạ taumata mědẹ̌deạ katěngadẹ̌, Yehuwa nẹ̌tul᷊ung si sie gunang makaěbạ ene. Yehuwa tawe nẹ̌dorong doitẹ̌ si kitẹ gunang pěmaehẹ̌ katěngadẹ̌. Sěnsul᷊ẹ tempo, sěngkatau esẹ arenge Simon mapulu měgělị doitẹ̌ si Petrus tadeạu botonge makawěli kawasa gunang měgělị rohkẹ̌ masusi su taumata wal᷊inẹ. I Petrus naul᷊ị apa tẹ̌tiněnange ene nẹ̌sal᷊a, kụ i sie nẹ̌bera, ”I kau sarung mawinasa dingangu roitu, ual᷊ingu i kau nẹ̌tiněna gaghělịu Mawu botonge kawěliangu roitẹ̌.” (Kisah 8:18-20) Mạeng kerene, apa mangal᷊ene bawera ’měměli katěngadẹ̌’?

4. Su pěngangěndungang ini, apa sarung ěndungang i kitẹ soal u katěngadẹ̌?

⁴ Basa Amsal 23:23. I kitẹ harusẹ̌ mẹ̌tawakal᷊i tadeạu makaěndung katěngadẹ̌ bọu Alkitapẹ̌. Piạ pengorbanan harusẹ̌ koateng i kitẹ tadeạu makaěbạ ene. Kụ, su apang bọu ’něměli katěngadẹ̌’, mangal᷊ene něngěndung katěngadẹ̌, i kitẹ harusẹ̌ maingatẹ̌ abe sarang ’mẹ̌bal᷊ụ ene’, mangal᷊ene měněntang katěngadẹ̌ ene. Kerea i kitẹ ’měměli’ katěngadẹ̌? Pira arěgane? Sasimbahu manga kakiwal᷊o ini makatul᷊ung si kitẹ limembong měngarěga katěngadẹ̌ dingangu makakoạ si kitẹ tawe měněntang ene. I kitẹ sarung makaěna kawe nụe katěngadẹ̌ bọu i Yehuwa limembong maarěga bọu barang bal᷊inẹ.

5, 6. (a) Kerea měměli katěngadẹ̌ tawe měpakẹ doitẹ̌? Lahẹko. (b) Apa gunane katěngadẹ̌ su pěbawiahi kitẹ?

⁵ Sěmbaụ barang tawẹ bawaehe ene bal᷊inẹ mangal᷊ene tawẹ apa ongkosẹ̌ masěbang. Bawera Ibrani niterjemahkan ”bělịe” su Amsal 23:23 ene lai mangal᷊ene ”makaěbạ”. Darua bawera ene něnodẹ sěngkatau harusẹ̌ mẹ̌tawakal᷊i arau měkoạ pengorbanan tadeạu makaěbạ barang limembong maarěga. Tadeạu makaěna kerea měměli katěngadẹ̌, kěnang pẹ̌tiněna situasi ini. I kitẹ nakaringihẹ̌ boghasẹ̌ pẹ̌pahiạkeng tawẹ bawaehe su balai desa. Apa i kitẹ mẹ̌tiněna sarung piạ taumata měngěntudẹ̌ boghasẹ̌ ene sarang bal᷊eng i kitẹ? Tala, i kitẹ harusẹ̌ makoạ sarang balai desa kụ měngal᷊ạ boghasẹ̌ ene. Hakị u ene, maning boghasẹ̌ ene tawẹ bawaehe, i kitẹ harusẹ̌ tatapẹ̌ mẹ̌tawakal᷊i makaěbạ ene. Kerene lai, maning i kitẹ tawe harusẹ̌ měněbang doitẹ̌ gunang měngěndung katěngadẹ̌, i kitẹ harusẹ̌ mẹ̌tawakal᷊i dingangu měkoạ pengorbanan.

⁶ Basa Yesaya 55:1-3, dingangu catatan kaki. Apa niul᷊ị i Yehuwa nakatul᷊ung si kitẹ makaěna apa mangal᷊ene ’měměli katěngadẹ̌’. Su ayatẹ̌ ini, katěngadẹ̌ nisul᷊ung dingangu akẹ, susu, lai anggorẹ̌. Mẹ̌sul᷊ungu akẹ matěho makakoạ taumata narou mal᷊unsemahẹ̌, katěngadẹ̌ lai makakoạ si kitẹ mal᷊unsemahẹ̌. Kụ kere susu makakoạ anạ tumuwo matoghasẹ̌, katěngadu Alkitapẹ̌ lai makatoghasẹ̌ pẹ̌dal᷊ahapị i kitẹ dingangi Yehuwa. Yehuwa lai napẹ̌sul᷊ungu hengetang’E dingangu anggorẹ̌. Kawe nụe? Alkitapẹ̌ naul᷊ị anggorẹ̌ makakoạ taumata  mal᷊uasẹ̌. (Mazmur 104:15) Hakị u ene su tempong Yehuwa něngoro ”pěmělịe anggorẹ̌”, i Sie mapulu i kitẹ masingkạ mạeng i kitẹ tumol᷊e laahạ’E su pěbawiahẹ̌, i kitẹ sarung mal᷊uasẹ̌. (Mazmur 19:8) Yehuwa něpakẹ manga sasihing ini tadeạu i kitẹ makaěna apa gunane měngěndung katěngadẹ̌ dingangu měkoạ ene su pěbawiahẹ̌. Mahi měngěndung su lima hal᷊ẹ̌ apa i kitẹ harusẹ̌ měkoạ pengorbanan tadeạu makawěli katěngadẹ̌.

7, 8. (a) Kawe nụe lawọ tempo mapakẹ gunang měngěndung katěngadẹ̌? (b) Pengorbanan apa nikoạ u sěngkatau měngangěndung Alkitapẹ̌, kụ apa hasile?

⁷ Tempo. I kitẹ harusẹ̌ měnadia tempo gunang dumaringihẹ̌ habaru Kararatuang, mẹ̌basa Alkitapẹ̌ dingangu publikasi, měngěndung Alkitapẹ̌ dingangu Sahiding Yehuwa, měkoạ persiapan gunang pěngangibadang, dingangu duměnta su pěngangibadang. Hakị u ene, i kitẹ měpakẹ tempo biasane pẹ̌paketang i kitẹ gunang hal᷊ẹ̌ tawe tumanịu penting. (Basa Efesus 5:15, 16 dingangu catatan kaki.) Pira kal᷊awọe tempo paketang gunang měngěndung katěngadẹ̌ dasarẹ̌? Su pẹ̌sěngkatau ene nẹ̌tatěntang. Tawẹ apa kětạkenge měngěndung soal u pelesang Yehuwa, dal᷊eng’E, dingangu apa seng nikoạ’E. (Roma 11:33) Terbitan humotong majalah Měhabarẹ̌ napẹ̌sul᷊ung katěngadẹ̌ dingangu ”bungang dararodọ”. Majalah ene naul᷊ị, ”Abe pěngědo ual᷊ingu seng nakaěbạ sěmbaụ bungang katěngadẹ̌. Mạeng mẹ̌pěndang ene seng botonge, i kau seng tawe saụ mědeạ. Turusẹ̌e pědeạ, pědeạ pakal᷊awọ.” Hakị u ene, kěnang pẹ̌tiněna, ’Seng kal᷊awọe iạ něngěndung soal i Yehuwa?’ Maning i kitẹ měbiahẹ̌ kěkalẹ̌, bědang mal᷊awọ harusẹ̌ ěndungang i kitẹ soal i Yehuwa. Orasẹ̌ ini sěbae penting měpakẹ tempong i kitẹ gunang měngěndung pakal᷊awọ soal i Yehuwa. Ini contoh sěngkatau seng někoạ ene.

⁸ I Mariko, * (Pěmanda catatan kaki) sěngkatau wawine mangudạ bọu Jepang, něngal᷊ing sarang Amerika Serikat gunang mẹ̌sikol᷊ah New York City. Piạ su sahěllo, sěngkatau saudari perintis němahiạ habarẹ̌ mapia su wal᷊ene. I Mariko seng piạ agamane, katewe i sie něnětạ něngěndung Alkitapẹ̌ dingangu saudari ene. I sie puluang su apa seng niěndungange kụ i sie nẹ̌dorong měngěndung duang sul᷊ẹ sěngkamisa. Maning i Mariko sěbạe sibukẹ̌ ual᷊ingu sikol᷊ah dingangu hal᷊ẹ̌ paruh waktu, i sie něnětạ diměnta su pěngangibadang. I sie něpakẹ mahal᷊i tempo gunang rekreasi, tadeạu piạ lawọ tempo gunang měngěndung soal i Yehuwa. Ual᷊ingu někoạ pengorbanan kerene, i Mariko sauneng kakạranine dingangi Yehuwa, kụ tawe nakaěbạ sěntaung bọu ene, i sie nisahani. Ěnungu wul᷊ang bọu ene, su taung 2006, i sie nakoạ perintis, kụ i sie tatapẹ̌ merintis sarang orasẹ̌ ini.

9, 10. (a) Kerea měngěndung Alkitapẹ̌ makawal᷊ui pěndang i kitẹ soal u arětạ? (b) Pengorbanan apa nikoạ u sěngkatau saudari mangudạ, kụ kerea pěndange soal u ene?

 ⁹ Arětạ. Tadeạu makaěndung katěngadẹ̌, aramanung i kitẹ harusẹ̌ měněntang hal᷊ẹ̌ mapaelẹ̌ arau karir su dunia ini. Contone, i Petrus dingangi Andreas kai tahareạ kinạ, katewe su tempong i Yesus němaringang si sire makoạ murite, i sire apidu něněntang bisnis i sire. (Matius 4:18-20) Ini bal᷊inẹ mangal᷊ene su tempong měngěndung katěngadẹ̌, i kau harusẹ̌ měngědo měhal᷊ẹ̌. Taumata harusẹ̌ měhal᷊ẹ̌ dingangu měnukụ kebutuhan keluargane. (1 Timotius 5:8) Katewe su tempong měngěndung katěngadẹ̌, caranu měmanda arětạ ene mẹ̌bal᷊ui. I kau makasingkạ apa limembong penting su pěbawiahẹ̌. Yesus naul᷊ị, ”Pěngědọe měnampung arětạ su dunia.” Kụ i sie němahansang si kitẹ, ”Pěnampungke arětạ su sorga.” (Matius 6:19, 20) Ene nikoạ u sěngkatau wawine mangudạ arenge i Maria.

¹⁰ Maria puluang měnalang golf dongkeng kadodọ. Su SMA, i sie turusẹ̌ měngẹ̌ngěndung tadeạu limembong jago měnalang golf sarang i sie nakaěbạ beasiswa su sěmbaụ universitas. Cita-citane kai makoạ měnanalang golf profesional dingangu makaěbạ lawọ doitẹ̌. Bọu ene i Maria něnětạ něngěndung Alkitapẹ̌. I sie sěbạe puluang su apa seng niěndungange kụ někoạ ene su pěbawiahe. I sie naul᷊ị, ”Kakạsaune iạ měmal᷊ui kakanoạ dingangu pěbawiahẹ̌ku tadeạu mẹ̌tatahino dingangu standar Alkitapẹ̌, iạ nakoạ limembong mal᷊uasẹ̌.” I Maria nakaěna tawe gampang si sie mạeng fokus su hal᷊ẹ̌ rohani dingangu su arětạ. (Matius 6:24) Hakị u ene i sie něnukarẹ̌ cita-cita makoạ měnanalang golf profesional dingangu hal᷊ẹ̌ limembong kapaelange. Orasẹ̌ ini, i Maria nakoạ perintis kụ naul᷊ị i sie ”sěbạe mal᷊uasẹ̌ dingangu pěbawiahe piạ timonane”.

11. Su tempong i kitẹ měměli katěngadẹ̌, aramanung apa sarung mariadi su pẹ̌dal᷊ahapị i kitẹ?

¹¹ Pẹ̌dal᷊ahapị dingangu taumata wal᷊inẹ. Su tempong i kitẹ buhudeng měkoạ apa seng niěndungang bọu Alkitapẹ̌ su pěbawiahẹ̌, aramanung pẹ̌dal᷊ahapị i kitẹ dingangu hapị lai keluarga nẹ̌bal᷊ui. Yesus nẹ̌tul᷊ung si kitẹ nakaěna alasange su tempong i sie nẹ̌doa soal u manga murite, ”Pakasusiko i sire dingangu katěngadẹ̌. Hengetang’U kai katěngadẹ̌.” (Yohanes 17:17; ctk.) ’Masusi’ mangal᷊ene ”nahae”. Su tempong něněta timol᷊e těntirong katěngadẹ̌ su pěbawiahẹ̌, i kitẹ nahae bọu dunia ual᷊ingu i kitẹ seng timol᷊e standar bọu Alkitapẹ̌. Maning i kitẹ mẹ̌tawakal᷊i tatapẹ̌ mararame dingangu hapị lai keluarga, pirang katau aramanung seng madiri měhapị si kitẹ arau piạ u lai tawe setuju dingangu pangangimang i kitẹ. I kitẹ tawe huměkosẹ̌ su tempong ene mariadi. Yesus naul᷊ị, ”Sěběnarẹ̌e, sědụu taumata ene kai kěluargane.” (Matius 10:36) Katewe i Yesus  lai nẹ̌diandi, mạeng i kitẹ měměli katěngadẹ̌, al᷊amatẹ̌ kaěbakeng i kitẹ limembong gěguwạ bọu apa seng nitěntang i kitẹ!​—Basa Markus 10:28-30.

12. Pengorbanan apa nikoạ u sěngkatau Yahudi tadeạu makawěli katěngadẹ̌?

¹² Su kanandụu wiahe, sěngkatau esẹ Yahudi arenge i Aaron, mangimang arengu Mawu tawe wotonge sěbạkeng. Katewe, i sie sěbạe mapulu makasingkạ katěngadẹ̌ soal u Mawu. Piạ su sahěllo, sěngkatau Sahiding Yehuwa něnodẹ mạeng i sie měnambah huruf vokal su ěpạ huruf Ibrani arengu Mawu, i sie botonge měsěbạ ene ”Yehuwa”. Ual᷊ingu sěbạe masěmangatẹ̌, i Aaron nakoạ sarang sinagoga kụ něhabarẹ̌ apa seng niěndungange su manga rabi! I sie nẹ̌pikirẹ̌ manga rabi ene sarung mal᷊uasẹ̌ makasingkạ katěngadẹ̌ soal u Mawu, katewe tala. I sire kai něngědu si sie kụ i sie lai nitokol᷊ẹ̌ bọu masyarakatẹ̌. Keluargang i Aaron lai pědu si sie. Katewe, i sire tawe nakakoạ si sie něngědo něngěndung soal i Yehuwa. Aaron nakoạ Sahiding Yehuwa kụ tatapẹ̌ masatia sarang pěngěnsuengu wiahe. Su tempong i kitẹ něngěndung katěngadẹ̌, aramanung pẹ̌dal᷊ahapị i kitẹ dingangu taumata wal᷊inẹ lai sarung mẹ̌bal᷊ui.

13, 14. Kerea tiněna dingangu kakanoạ i kitẹ harusẹ̌ bal᷊uiang su tempong i kitẹ něngěndung katěngadẹ̌? Gělịko contoh.

¹³ Tiněna dingangu kakanoạ tawe wurěsi. Su tempong i kitẹ něngěndung katěngadẹ̌ kụ něnětạ timol᷊e standar bọu Alkitapẹ̌, i kitẹ harusẹ̌ měmal᷊ui tiněna dingangu kakanoạ. Rasul Petrus němohẹ, ”I kamene manga anạ matuhụ, pěngědọe ahạkengu kapulung i kamene kangerẹ, . . . I kamene harusẹ̌ masusi su kěbị kakanoạ i kamene.” (1 Petrus 1:14, 15) Su soa Korintus kangerẹ, lawọ taumatane měkẹ̌koạ amoral. I sire apang mětẹ̌tanạ sene harusẹ̌ měkoạ pẹ̌bawal᷊ui gěguwạ tadeạu makoạ burěsi su těngong Yehuwa. (1 Korintus 6:9-11) Orasẹ̌ ini, lawọ lai někoạ pẹ̌bawal᷊ui kerene su tempong i sire něngěndung katěngadẹ̌. I Petrus nělahẹ ene su tempong i sie naul᷊ị, ”Kangerẹ, seng marěngụ i kamene timol᷊e kapulung taumata su dunia, ene kai kakanoạ tawe mamamea, tụtol᷊e abul᷊i tawe kẹ̌kědangeng, měnginung tumanịu mal᷊awọ, timol᷊e pesta liar, tandingu měnginung, dingangu něněmbah berhala isẹ̌sědingu hukung.”​—1 Petrus 4:3.

¹⁴ I Devynn dingangi Jasmine seng taunge nakoạ tahawukaneng. I Devynn mělẹ̌hal᷊ẹ̌ su bageang keuangan, kụ i sie pande su hal᷊ẹ̌ ene. Katewe ual᷊ingu masau mẹ̌bukang, i sie masau nisěbang bọu hal᷊ẹ̌e. I Jasmine kai mapědu dingangu puluang měngoka. Piạ su sahěllo, su tempong i Jasmine bukang su ral᷊eng, i sie nẹ̌sombang dingangu darua utusan injil. I rẹ̌dua naul᷊ị sarung makoạ sarang bal᷊ene gunang měngěndung Alkitapẹ̌. Katewe su tempong i rẹ̌dua diměnta misa tuhụe, i Devynn dingangi Jasmine seng bukang. Tawe napikirẹ̌ si Devynn dingangi Jasmine manga utusan injil ene sěbạe mapadul᷊i kụ sarung duměnta su wal᷊eng i rẹ̌dua. Bọu ene, su tempong utusan injil ene saụ diměnta, situasine seng nẹ̌bal᷊ui. I Devynn dingangi Jasmine apidu něnětạ něngěndung Alkitapẹ̌, kụ i rẹ̌dua masahawụ někoạ apa seng niěndungang. Tawe nakaratingu tělu wul᷊ang, i rẹ̌dua něngědo nẹ̌bukang dingangu pẹ̌kakawing i rẹ̌dua nikoạ sah. Lawọ taumata su kampong i sire lai mapulu měngěndung Alkitapẹ̌ ual᷊ingu  nakasilo pẹ̌bawal᷊uing i Jasmine dingangi Devynn.

15. Apa sěmbaụ hal᷊ẹ̌ masigěsạ těntangeng i kitẹ tadeạu makawěli katěngadẹ̌, kụ kawe nụe?

¹⁵ Kebiasaan dingangu tradisi tawe makal᷊uasẹ̌ naungu Mawu. Sěmbaụ hal᷊ẹ̌ masigěsạ koateng i kitẹ ute měngědo měkoạ kebiasaan dingangu tradisi tawe makal᷊uasẹ̌ naung i Yehuwa. Maning pirang katau seng masingkạ kerea pěndang i Yehuwa soal u manga hal᷊ẹ̌ ene, i sire tatapẹ̌ masigěsạ měngědo měkoạ ene. I sire gụgěnggang soal u apa sarung koatengu keluarga, hapị su pělahal᷊ẹ̌kang, arau manga hapị i sire. I sire masingkạ pirang katau sěbạe měngẹ̌ngarěga piram baụ kebiasaan, kere měngadatẹ̌ keluarga seng nate. (Ulangan 14:1) Hakị u ene, apa makatul᷊ung si kitẹ měkoạ pẹ̌bawal᷊ui? I kitẹ botonge měngěndung bọu contoh mapaelẹ̌ tau Sahani abad humotong su Efesus.

16. Pengorbanan apa nikoạ u pirang katau su Efesus?

¹⁶ Su soa Efesus, lawọ taumata měpẹ̌pakẹ ilmu gaib. Apa nikoạ u taumata apang měpẹ̌pakẹ ilmu gaib su tempong i sire nakoạ tau Sahani? Alkitapẹ̌ nělahẹ, ”Lawọ bọu i sire apang kangerẹ měpẹ̌pakẹ ilmu gaib něnampung manga bukẹ̌ i sire kụ něnutung ene su těngong taumata l᷊awọ. Su apang bọu nirekeng, arěgane ute 50.000 doitẹ̌ sal᷊aka. Hakị u ene dingangu cara makạlaherang, hengetang i Yehuwa turusẹ̌ tụtuwo dingangu nakauntung.” (Kisah 19:19, 20) Tau Sahani masatia něnutung bukẹ̌ i sire mal᷊ěghadẹ̌, kụ i Yehuwa něngal᷊amatẹ̌ si sire.

17. (a) Pengorbanan apa seng nikoạ i kitẹ tadeạu makaěndung katěngadẹ̌? (b) Kakiwal᷊o apa simbaheng i kitẹ su pěngangěndungang tuhụe?

¹⁷ Pengorbanan apa seng nikoạu tadeạu makaěndung katěngadẹ̌? I kitẹ kěbị seng něgělị tempo. Pirang katau seng němělọ kesempatan gunang makoạ taumata kalạ. Kụ aramanung piạ lai seng tawe pẹ̌pandungangu hapị lai keluarga. Lawọ bọu i kitẹ seng němal᷊ui tiněna dingangu kakanoạ dingangu seng tawe timol᷊e kebiasaan lai tradisi ikẹ̌kawěnsing i Yehuwa. Katewe i kitẹ mangimang katěngadẹ̌ limembong maarěga bọu kěbị apa seng nitěntang i kitẹ. Katěngadẹ̌ makakoạ si kitẹ botonge mẹ̌dal᷊ahapị dingangi Yehuwa, ene sěbạe maarěga su pěbawiahi kitẹ. Su tempong mẹ̌tiněna kěbị al᷊amatẹ̌ nikaěbạ i kitẹ ual᷊ingu katěngadẹ̌, i kitẹ tantu masigěsạ makaěna kawe nụe piạ u mapulu ’mẹ̌bal᷊ụ ene’. Kerea sarang hal᷊ẹ̌ ene nariadi? Kụ kerea tadeạu i kitẹ tawe měkoạ pẹ̌sasal᷊a gěguwạ kerene? Kakiwal᷊o ini sarung ěndungang i kitẹ su pěngangěndungang tuhụe.