1-2. Apa niul᷊ịu malaekatẹ̌ su manga wawine su kubul᷊ẹ̌, kụ laahạ apa nighělị i Yesus si sire?

TEMPO ene mal᷊uka-l᷊ukadẹ̌, tanggalẹ̌ 16 Nisan 33 M. Pirang katau manga wawine makěndagẹ̌ su Mawu nakoạ sarang kubul᷊ẹ̌. I sire sěbạe masusah naung. Dua ěllo tamai, mayati Yesus nitaho su kubul᷊ẹ̌ ene. Su tempong nahumpạ sene, i sire mapulu měmuhạ manga rampa dingangu lana mawěngi su wadang i Yesus, katewe kubul᷊ẹ̌ ene seng tawẹ lohone. Sěngkatau malaekatẹ̌ něhabarẹ̌ si sire i Yesus seng něbiahẹ̌ bọu papate, kụ i sie lai nẹ̌bera, ”I sie seng něngal᷊imona si kamene gunang makoạ sarang Galilea, kụ i kamene sarung mẹ̌sombang dingange paị sene.”​—Mat. 28:1-7; Luk. 23:56; 24:10.

² Su apang manga wawine ene něněntangu kubul᷊ẹ̌ ene, Yesus nẹ̌těngkatodẹ si sire kụ naul᷊ị, ”Dakọe, paul᷊ị su anạu sěmbaụku tadeạu i sire makoạ sarang Galilea. Paị sene i sire sarung mẹ̌sombang dingangku.” (Mat. 28:10) Si Yesus tantu piạ piram baụ parenta sěbạe penting harusẹ̌ koatengu manga murite, ual᷊ingu pertemuan ini kai hal᷊ẹ̌ humotong niatore su apang i sie saụ nipěbiahẹ̌.

3-4. Kawe nụe i kitẹ botonge maul᷊ị parenta niwohẹ su Matius 28:19, 20, tawe kětạeng nighělị su manga rasulẹ̌? (Pěmanda gambarẹ̌ sampul.)

³ Basa Matius 28:16-20. Su pertemuan niatori Yesus, i sie nělahẹ hal᷊ẹ̌ penting sarung koatengu manga murite su kanandụu abad humotong, kụ hal᷊ẹ̌ ene lai kẹ̌koateng i kitẹ orasẹ̌ ini. Yesus naul᷊ị, ”Dakọe kụ koạko taumata bọu haghing bangsa mariadi muritẹ̌ku. . . . Těntiroi i sire měkoạ kěbị apa seng takụ niparenta si kamene.”

⁴ Yesus mapulu kěbị tumatol᷊ene měnginjilẹ̌. I sie tawe kětạeng něgělị parenta ene su 11 rasule. Bọu apa i kitẹ masingkạ? Apa kětaẹng manga rasulẹ̌ ene su wul᷊udẹ̌ su Galilea  su tempong Yesus něgělị parenta gunang měkoạ muritẹ̌? Pẹ̌tahěndung bawerang malaekatẹ̌ su manga wawine: ”I kamene sarung mẹ̌sombang dingange [su Galilea].” Nal᷊ahẹ, manga wawine masatia tantu ene lai su tempo ene. Katewe bal᷊inẹ kětạeng i sire. Rasul Paulus bọu nẹ̌bera, ”Sěngsul᷊ẹ tempo [i Yesus] nẹ̌těngkatodẹ su 500 su kataune anạu sěmbaụ.” (1 Kor. 15:6) Su apa?

5. Kawe nụe i kitẹ mangimang bawera su 1 Korintus 15:6 ene nẹ̌bisara soal u pertemuan su Galilea?

⁵ Piạ alasang mapia gunang mangimang su tempong Paulus naul᷊ị bawera su 1 Korintus 15:6, i sie tantu nakatahěndung pertemuan penting su Galilea nilahẹ su Matius pasalẹ̌ 28. Apa alasange? Humotong, kal᷊awokange muriti Yesus kai tau Galilea. Hakị u ene, wul᷊udẹ̌ su Galilea limembong nẹ̌tatahino gunang pẹ̌tampungangu lawọ taumata, sul᷊ungu sěmbaụ wal᷊e su Yerusalem. Karuane, Yesus bọu nẹ̌sombang dingangu 11 rasule su sěmbaụ wal᷊e su Yerusalem su tempong i sie saụ nipěbiahẹ̌. Manga i Yesus mapulu měgělị parenta měnginjilẹ̌ dingangu měkoạ muritẹ̌ kětạeng su manga rasule, tantu i sie seng někoạ ene su Yerusalem, sul᷊ungu mẹ̌dorong si sire, su manga wawine, dingangu su manga murite wal᷊inẹ gunang mẹ̌sombang dingange su Galilea.​—Luk. 24:33, 36.

6. Kerea Matius 28:20 něnodẹ parenta měkoạ muritẹ̌ ene lai harusẹ̌ koateng sarang orasẹ̌ ini, kụ kerea taumata timuhụ parenta ini orasẹ̌ ini?

⁶ Pẹ̌tiněna alasang penting katělune. Parentang i Yesus gunang měkoạ muritẹ̌ tawe kětạeng nighělị gunang tau Kristen su abad humotong. Kerea i kitẹ masingkạ? Yesus něnutu parentane ene dingangu bawera: ”Iạ sarung sěntiniạ duměndingang si kamene sarang pěngěngsuengu zaman ini.” (Mat. 28:20) Kere bawerang i Yesus, orasẹ̌ ini lawọ taumata měkẹ̌koạ hal᷊ẹ̌ měkoạ muritẹ̌. Pẹ̌tiněna hal᷊ẹ̌ ini! Sabang taung, maraning 300.000 taumata nibaptisẹ̌ nakoạ Sahiding Yehuwa dingangu nakoạ muriti Yesus Kristus.

7. Apa sarung ěndungang i kitẹ, kụ kawe nụe?

⁷ Lawọ taumata apang něngěndung Alkitapẹ̌ někoạ kemajuan sarang nibaptisẹ̌. Katewe, pirang katau apang marading měngěndung aramanung matakụ makoạ muriti Yesus. I sire mapulu měngěndung, katewe tawe někoạ kemajuan sarang nibaptisẹ̌. I kitẹ apang něněntiro Alkitapẹ̌ su taumata wal᷊inẹ tantu mapulu mẹ̌tul᷊ung si sire měkoạ apa seng niěndungang dingangu makoạ muriti Kristus. Su pěngangěndungang ini i kitẹ sarung měngěndung kerea mẹ̌tul᷊ung měngangěndung tadeạu kuměndagẹ̌ si Yehuwa dingangu měkoạ kemajuan rohani. Kawe nụe i kitẹ harusẹ̌ měngěndung soal u topik ini? Ual᷊ingu pẹ̌sěngsul᷊ẹ i kitẹ aramanung harusẹ̌ měmutusẹ̌ apa měnurusẹ̌ pěngangěndungang Alkitapẹ̌ arau tala.

8. Kawe nụe pẹ̌sěngsul᷊ẹ tawe gampang mẹ̌tul᷊ung měngangěndung Alkitapẹ̌ kuměndagẹ̌ si Yehuwa?

⁸ Yehuwa mapulu taumata mẹ̌tahamawu si Sie ual᷊ingu makěndagẹ̌ si Sie. Hakị u ene, timonang i kitẹ ute mẹ̌tul᷊ung měngangěndung Alkitapẹ̌ gunang makaěna Yehuwa sěbạe mapadul᷊i si sire pẹ̌sěngkatau dingangu sěbạe makěndagẹ̌ si sire. I kitẹ mapulu mẹ̌tul᷊ung si sire měmanda Yehuwa kai ”papạ gunang anạ tawẹ apa i papạe dingangu měndariagạ wawine wal᷊u”. (Mz. 68:5) Su tempong měngangěndung něnětạ něngarěga kakěndagi Yehuwa si sire, i sire lai sarung kuměndagẹ̌ si Sie. Pirang katau měngangěndung aramanung masigěsạ měmanda Yehuwa kai Amang makěndagẹ̌ ual᷊ingu i papạ i sire tawe makěndagẹ̌ arau matal᷊ěntụ si sire. (2 Tim. 3:1, 3) Mạeng kerene, su tempong měngěndung, i kau botonge mělahẹ manga sipati Yehuwa mal᷊ěnggihẹ̌. Tul᷊ungko i sire makaěna Mawu makěndagẹ̌ mapulu i sire  makaěbạ pěbawiahẹ̌ kěkalẹ̌, kụ i Sie sadia mẹ̌tul᷊ung si sire makaěbạ ene. Apa lai botonge koateng i kitẹ?

9-10. Bukẹ̌ apa paketang i kitẹ su tempong měněntiro Alkitapẹ̌, kụ kawe nụe?

⁹ Pakẹe bukẹ̌ ”Alkitapẹ̌ Něněntiro Apa si Kitẹ?” dingangu bukẹ̌ ”Cara agar Tetap Dikasihi Allah”. Darua bukẹ̌ ini nikoạ gunang mẹ̌tul᷊ung si kitẹ měmahangsang měngangěndung kuměndagẹ̌ si Yehuwa. Contone, pasalẹ̌ 1 bọu bukẹ̌ Alkitapẹ̌ Něněntiro simimbahẹ̌ kakiwal᷊o ini: Apa Mawu mapadul᷊i si kitẹ arau apa i Sie matingkaị?, Kerea pěndangu Mawu su tempong taumata nakahombang kasasusah?, dingangu Apa i kau botonge makoạ hapị i Yehuwa? Kerea dingangu bukẹ̌ Dikasihi Allah? Bukẹ̌ ini makatul᷊ung měngangěndung tumol᷊e prinsip Alkitapẹ̌ tadeạu pěbawiahi sire makoạ limembong mapaelẹ̌ kụ i sire limembong marani dingangi Yehuwa. Maning i kau bọu něněntiro něpakẹ darua bukẹ̌ ini, tatapẹ̌ pěkoạ persiapan pakapia su tempong měněntiro taumata nẹ̌tatěntang, dingangu turusẹ̌ pẹ̌tiněna kebutuhan měngangěndung.

¹⁰ Apa harusẹ̌ koatengu mạeng měngangěndung Alkitapẹ̌ nẹ̌kiwal᷊o soal u topik nilahẹ su bawasang wal᷊inẹ, kụ ene tawe  nilahẹ su bawasang pẹ̌paketang gunang měngěndung Alkitapẹ̌? Aramanung i kau botonge měmahangsang si sie mẹ̌basa bawasang ene sẹ̌sane tadeạu i kau botonge tatapẹ̌ měnurusẹ̌ pěngangěndungang měpakẹ bukẹ̌ Alkitapẹ̌ Něněntiro arau bukẹ̌ Dikasihi Allah.

11. Kange i kitẹ botonge měmuka lai měnutu pěngangěndungang dingangu daroa, kụ kerea carane mělahẹ topik ene?

¹¹ Tětạe pěngangěndungang dingangu daroa. Mạeng i kau měnětạ měněntiro Alkitapẹ̌, mapaelẹ̌ mạeng i kau měmuka lai měnutu pěngangěndungang dingangu daroa. Kụ kapaelange abe pẹ̌děngụ měkoạ ene. I kitẹ harusẹ̌ mẹ̌tul᷊ung měngangěndung masingkạ i kitẹ makaěna Hengetangu Mawu mạeng i kitẹ mẹ̌dorong tul᷊umang rohkẹ̌ u Mawu. Pirang katau měnaněntiro něpakẹ Yakobus 1:5 gunang mělahẹ mẹ̌doa ene kai penting. Su ayatẹ̌ ene niul᷊ị, ”Mạeng i kamene perlu limembong lawọ pelesa, turusẹ̌e pẹ̌dorong ene su Mawu.” Bọu ene i sie mẹ̌kiwal᷊o su měngangěndung, ”Kerea carane mẹ̌dorong pelesạ bọu Mawu?” Měngangěndung ene tantu sarung setuju i kitẹ harusẹ̌ mẹ̌doa su Mawu.

12. Kerea i kau botonge měpakẹ Mazmur 139:2-4 gunang mẹ̌tul᷊ung měngangěndung Alkitapẹ̌ mẹ̌běke dal᷊ohong naunge si Yehuwa?

¹² Těntiroi měngangěndung kerea carane mẹ̌doa. Paul᷊ị si sie Yehuwa mapulu dumaringihẹ̌ daroane bọu naung. Lahẹko si sie, su daroang i kitẹ hala i kitẹ botonge měhabarẹ̌ dal᷊ohong naung i kitẹ si Yehuwa. Contone, mẹ̌běke apa nikapěndangeng i kitẹ kụ masigěsạ běkeng su taumata wal᷊inẹ. Pẹ̌tahěndung, Yehuwa masingkạ tiněnang i kitẹ karal᷊ungange. (Basa Mazmur 139:2-4.) I kitẹ lai botonge měmahangsang měngangěndung mẹ̌dorong tul᷊umangu Mawu gunang měmal᷊ui tiněna nẹ̌sal᷊a lai kebiasaan dal᷊akị. Contone, měngangěndung Alkitapẹ̌ aramanung měkẹ̌koạ hari raya tawe nẹ̌tatahino su tau Kristen. I sie masingkạ ene nẹ̌sal᷊a, katewe bědang měkẹ̌koạ piram baụ hal᷊ẹ̌ piạ sěmpụe dingangu perayaan ene. Bahangsang i sie mẹ̌běke si Yehuwa apa nikapěndangenge dingangu mẹ̌dorong tul᷊ung gunang kuměndagẹ̌ apa ikẹ̌kapulung Mawu.​—Mz. 97:10.

13. (a) Kawe nụe i kitẹ harusẹ̌ pakal᷊ighạ měmaringang měngangěndung sarang pěngangibadang? (b) Apa wotonge koateng i kitẹ tadeạu i sie limembong mal᷊uasẹ̌ duměnta su pěngangibadang?

¹³ Pakal᷊ighạ měmaringang sarang pěngangibadang. Apa nikasilong dingangu nikaringihangu měngangěndung su pěngangibadang makakoạ si sie mapulu mẹ̌tahamawu si Yehuwa dingangu makatul᷊ung si sie měkoạ kemajuan. Todẹko video Apa Kẹ̌koateng su Pěngangibadang i Kami? kụ paringang i sie duměnta sěngkasio dingangu. Mạeng botonge, tul᷊ung i sie makoạ sarang pěngangibadang. Mapaelẹ̌ lai mạeng měmaringang anạu sěmbaụ nẹ̌tatěntang gunang měngěndung Alkitapẹ̌ dingange. Mạeng měkoạ ene, měngangěndung ene sarung makasingkạ pirang katau anạu sěmbaụ su sidang, kụ i sie sarung limembong mal᷊uasẹ̌ duměnta su pěngangibadang.

14. Apa wotonge makakoạ měngangěndung měkoạ kemajuan rohani?

¹⁴ Timonang i kitẹ ene kai mẹ̌tul᷊ung měngangěndung měkoạ kemajuan rohani. (Ef. 4:13) Su tempong piạ u mapulu měngěndung Alkitapẹ̌ dingangi kitẹ, i sie aramanung mapulu makasingkạ kerea pěngangěndungang Alkitapẹ̌ piạ gunane si sie. Katewe, su tempong kakěndage si Yehuwa kakạtuwone, i sie aramanung sarung mẹ̌tiněna kerea i sie botonge mẹ̌tul᷊ung taumata wal᷊inẹ, sarang lai taumata su sidang. (Mat. 22:37-39) Mạeng tempone nẹ̌tatahino, abe ghěnggang mẹ̌bisara si sie soal u sumbangan gunang mẹ̌tul᷊ung hal᷊ẹ̌ u Kararatuang.

15. Kerea carane mẹ̌tul᷊ung měngangěndung měkoạ barang nihino su tempong piạ masalah?

 ¹⁵ Těntiroi měngangěndung soal u apa harusẹ̌ koateng su tempong piạ masalah. Contone, pělọe měngangěndung seng nakoạ penyiar bědang tawe nibaptisẹ̌ naul᷊ị i sie natědụ naung ual᷊ingu anạu sěmbaụ su sidang. Abe pěbera i sai nihino arau i sai nẹ̌sal᷊a, katewe lahẹko apa niul᷊ịu Alkitapẹ̌ harusẹ̌ koatenge. I sie botonge měgělị ampung kụ seng tawe mẹ̌tahěndung pẹ̌sasal᷊ang anạu sěmbaụ ene. Arau, mạeng i sie tawe makakoạ, i sie botonge mẹ̌bisara su anạu sěmbaụ ene, kụ timonane ute gunang mẹ̌dame. (Bandingkan Matius 18:15.) Tul᷊ung měngangěndung měnadia apa harusẹ̌ ul᷊ịkange. Todẹ si sie kerea měpakẹ aplikasi JW Library^®, Panduan Riset untuk Saksi-Saksi Yehuwa, dingangu jw.org^® gunang měngěndung carane tumatěngo masalah kerene. Mạeng i sie měngěndung carane tumatěngo masalah dingangu taumata wal᷊inẹ těntal᷊ang bědang tawe nibaptisẹ̌, i sie aramanung sarung mědal᷊ahapị mapia dingangu anạu sěmbaụ su sidang su apang seng bọu nibaptisẹ̌.

16. Kawe nụe mapaelẹ̌ měmaringang penyiar wal᷊inẹ gunang měndingang si kau měněntiro Alkitapẹ̌?

¹⁶ Paringang sěngkatau penyiar bọu sidang arau lai pengawas wilayah, maeng i sie mẹ̌tiwo sidangu, gunang měndingang si kau měněntiro Alkitapẹ̌. Kawe nụe? Ual᷊ingu penyiar wal᷊inẹ ěndịu lai botonge makatul᷊ung měngangěndung Alkitapẹ̌ dingangu cara tawe ikakoạu. Contone, aramanung měngangěndung nẹ̌tawakal᷊i měngědo měnosọ, katewe pirang sul᷊ẹ i sie saụ něnosọ. Mạeng kerene, pěmaringang anạu sěmbaụ apang piạ pengalaman kerene, katewe seng nakakoạ limawang kebiasaan dal᷊akị ene. Anạu sěmbaụ ene aramanung botonge měgělị sasasa makatul᷊ung měngangěndung ene. Mạeng i kau tawe wahani měněntiro Alkitapẹ̌ su těngong anạu sěmbaụ ene, pẹ̌dorong i sie měněntiro su tempo ene. Mạeng i kau měgausẹ̌ taumata wal᷊inẹ měndingang si kau, měngangěndung Alkitapẹ̌ sarung makaěbạ gunane bọu pěngalaman i sire. Pẹ̌tahěndung, timonang i kitẹ ute tadeạu měngangěndung měkoạ kemajuan rohani.

17-18. Apa harusẹ̌ tiněnang i kitẹ těntal᷊ang bědang tawe němutusẹ̌ gunang měnurusẹ̌ pěngangěndungang Alkitapẹ̌ arau tala?

¹⁷ Mạeng měngangěndung Alkitapẹ̌ tawe někoạ kemajuan, i kau botonge mẹ̌tiněna, ’Apa iạ měngědọe měněntiro Alkitapẹ̌ si sie?’ Těntal᷊ang bědang tawe někoạ putusang, i kau harusẹ̌ mẹ̌tiněna kemampuan měngangěndung. Pirang katau diọ mal᷊ongge měkoạ kemajuan sul᷊ungu taumata wal᷊inẹ. Kěnang pẹ̌tiněna, ’Apa měngangěndung někoạ kemajuan masuẹ̌ su akal᷊ẹ̌ tuhụ situasine?’ ’Apa i sie někoạ apa seng niěndungange su pěbawiahe?’ (Mat. 28:20) Měngangěndung aramanung mal᷊ongge měkoạ kemajuan, katewe i sie harusẹ̌ měkoạ pẹ̌bawal᷊ui kadodọ-kadodọ.

¹⁸ Katewe, kerea mạeng měngangěndung Alkitapẹ̌ tawe něnodẹ pěngangarěga maning  seng marěngụ něngěndung? Pẹ̌tiněna situasi ini: Měngangěndung Alkitapẹ̌ seng nasueng ěndunge bukẹ̌ Alkitapẹ̌ Něněntiro kụ seng něnětạ něngěndung něpakẹ bukẹ̌ Dikasihi Allah, katewe i sie bědang tawe diměnta sarang sěngsul᷊ẹ su pěngangibadang arau lai su Pẹ̌tatahěndungang. Kụ i sie masau tawe měngěndung ual᷊ingu alasang tawe penting. Mạeng ene nariadi, i kau harusẹ̌ mẹ̌bisara terus terang si sie. *

19. Aramanung apa wotonge paul᷊ịkangu su taumata tawe něnodẹ pěngangarěga su pěngangěndungang Alkitapẹ̌, kụ kerea sasimbahe makatul᷊ung si kau?

¹⁹ Gunang měmuka wisara, i kau botonge mẹ̌kiwal᷊o, ’Tumuhụ si kau, apa hal᷊ẹ̌ sěbạe masigěsạ koatengu gunang makoạ Sahiding Yehuwa?’ Měngangěndung aramanung sumimbahẹ̌, ’Iạ puluang měngěndung Alkitapẹ̌, katewe iạ madiri makoạ Sahiding Yehuwa!’ Mạeng i sie tatapẹ̌ nẹ̌tiněna kerene maning seng marěngụ něngěndung, aramanung kapaelange kuhạe měnurusẹ̌ pěngangěndungang dingange. Arau, měngangěndung aramanung buhudeng naul᷊ị apa nakakoạ si sie tawe někoạ kemajuan. Contone, i sie ěndịu nẹ̌pěndang tawe makakoạ měnginjilẹ̌ bọu wal᷊e sarang bal᷊e. Su tempong nakasingkạ kerea pěndange, i kau limembong makaěna cara mẹ̌tul᷊ung si sie.

20. Kerea Kisah 13:48 makatul᷊ung si kitẹ měmutusẹ̌ apa i kitẹ měnurusẹ̌ pěngangěndungang Alkitapẹ̌ arau tala?

²⁰ Pirang katau měngangěndung ene mẹ̌sul᷊ung tau Israel su zaman i Yehezkiel. Yehuwa nẹ̌bisara si Yehezkiel soal i sire: ”Si sire, i kau ene mẹ̌sul᷊ungu lagu cinta kẹ̌kantarịkang mapaelẹ̌ dingangu něnalangeng měpakẹ alat musik pia tal᷊ine. I sire sarung dumaringihẹ̌ baweranu, katewe tawe měkoạ ene.” (Yeh. 33:32) I kitẹ ěndịu masigěsạ maul᷊ị su měngangěndung i kitẹ seng tawe měnurusẹ̌ pěngangěndungang Alkitapẹ̌ dingange. Katewe, ”tempo kate mahal᷊i”. (1 Kor. 7:29) Sul᷊ungu měngěngsue tempo měněntiro taumata apang tawe měkoạ kemajuan, kapaelange i kitẹ mědeạ taumata apang ”piạ kapulu nihino gunang makaěbạ pěbawiahẹ̌ kěkalẹ̌”.​—Basa Kisah 13:48.

21. Apa ayat tahunan i kitẹ gunang taung 2020, kụ ene makatul᷊ung si kitẹ měkoạ apa?

²¹ Su kanandụu taung 2020, ayat tahunan sarung makatul᷊ung si kitẹ limembong matahuěna měkoạ muritẹ̌. Mahịe i kitẹ turusẹ̌ mẹ̌tahěndung bawerang i Yesus su pertemuan penting su wul᷊udẹ̌ su Galilea: ”Dakọe kụ koạko taumata . . . mariadi muritẹ̌ku. Baptisẹ̌ i sire.”​—Mat. 28:19.