Xeen tiʼ baʼax ku taasik

Xeen tu cuadroil baʼax ku taasik

Táankelem paal, chaʼa u nuʼuktikech le baʼax ku yaʼalik le Bibliaoʼ

Táankelem paal, chaʼa u nuʼuktikech le baʼax ku yaʼalik le Bibliaoʼ

Táankelem paal, chaʼa u nuʼuktikech le baʼax ku yaʼalik le Bibliaoʼ

«Yanak tiʼ tech ojéelajil yéetel maʼalob tuukulil.» (PRO. 4:5)

1, 2. 1) ¿Baʼax áant Pablo u aktáant le baʼaxoʼob úuchtiʼoʼ? 2) ¿Bix jeʼel u yantaltech kʼaj óolalil yéetel naʼatileʼ?

«KEN in wóolt in beet le utsoʼ, chéen kin wilik tiʼ teen le kʼaasoʼ.» ¿A wojel wa máax aʼal le tʼaanoʼobaʼ? Maʼ chéen wa máaxiʼ, apóstol Pablo. Kex jach u yaabiltmaj Jéeobaeʼ, yaan kʼiineʼ talamchajtiʼ u beetik baʼax maʼalob. ¿Bix tu yuʼubiluba yoʼolal leloʼ? Letiʼeʼ tu yaʼalaj: «¡Jach óotsilen!» (Rom. 7:21-24). ¿Ka wuʼuykaba wa bey xanoʼ? ¿Yaan wa kʼiin ku talamtaltech a beetik baʼax maʼalob, le oʼolal ka wuʼuykaba jeʼex Pabloeʼ? Wa beyoʼ, maʼ u lúubul a wóol. Letiʼeʼ páajchaj u aktáantik le baʼax úuchtiʼoʼ, le oʼolal jeʼel u páajtal xan a beetkeʼ.

2 Pabloeʼ bin utsil tiʼ tumen tu chaʼaj u nuʼuktaʼal tumen «le maʼalob kaʼansaj» ku tsʼáaik le Kiliʼich Tsʼíiboʼoboʼ (2 Tim. 1:13, 14). Beyoʼ yanchajtiʼ le kʼaj óolalil yéetel le naʼatil kʼaʼabéet utiaʼal u aktáantik le talmiloʼoboʼ yéetel utiaʼal u chʼaʼatuklik u beetik baʼax maʼalob. Jéeoba xaneʼ jeʼel u tsʼáaiktech naʼatil utiaʼal a beetik baʼax maʼalobeʼ (Pro. 4:5). Le oʼolal ku tsʼáaiktech jach maʼalob tsolnuʼukoʼob teʼ Bibliaoʼ (xokaʼak 2 Timoteo 3:16, 17). Koʼoneʼex ilik jujumpʼéel tsolnuʼukoʼob jeʼel u yáantkech a bisaba maas maʼalob yéetel a taataʼobeʼ, jeʼel u yáantkech a kanáant a taakʼineʼ yéetel jeʼel u yáantkech a beet baʼax maʼalob tak ken yanakech chéen ta juunaleʼ.

Chaʼa u nuʼuktikech le Biblia ichil a wotochoʼ

3, 4. ¿Baʼaxten yaan kʼiineʼ ku talamtaltech a wuʼuyik u tʼaan a taataʼob, yéetel baʼaxten ku yaʼalikoʼobtech baʼax unaj a beetik?

3 Maʼ xaaneʼ talam a wilik a beetik baʼax ku yaʼalik a taataʼob. ¿Baʼaxten? Maʼ xaaneʼ ka tuklik teech unaj a chʼaʼatuklik baʼax ken a beete. Lelaʼ bey u yúuchul, tumen táan a nojochtal. Baʼaleʼ tumen tiʼ kajaʼanech yiknal a taataʼobeʼ unaj a wuʼuyik u tʼaanoʼob (Efe. 6:1-3).

4 Upʼéel baʼax jeʼel u yáantkech a beet baʼax ku yaʼalikoʼobeʼ, letiʼe ka tukult baʼaxten ku yaʼalikoʼoboʼ. Maʼ xaaneʼ, yaan kʼiineʼ yaan a wuʼuykaba jeʼex Beatriz, * utúul x-chʼúupal yaan 18 jaʼaboʼob tiʼ, letiʼeʼ ku yaʼalik: «[In taataʼobeʼ] maʼ kʼajaʼantiʼob wa tu máansaj u táankelmiloʼobiʼ. Maʼ utstutʼaan u yuʼubikoʼob baʼax kin waʼalikiʼ, mix in chʼaʼatuklik baʼax unaj in beetik... maʼ tu naʼatkoʼob wa tsʼoʼok in nojochtal». Maʼ xaan xaneʼ, ka tuklik yaʼab baʼaloʼob chéen maʼatech u chaʼabal a beetik. Baʼaleʼ kʼaʼajaktech a taataʼobeʼ u kʼáatoʼob ka xiʼiktech utsil, le oʼolal ku yaʼalikoʼobtech baʼax unaj a beetik. Tsʼoʼoleʼ wa táan u meyajtkoʼob Jéeobaeʼ u yojloʼob yaan u kʼubikoʼob cuenta tiʼ letiʼ yoʼolal bix úuchik u líiʼsikechoʼob (1 Tim. 5:8).

5. ¿Baʼax utsil jeʼel u taasiktech a wuʼuyik u tʼaan a taataʼobeʼ?

5 A wuʼuyik u tʼaan a taataʼobeʼ bey jeʼex a jóoʼsik wa baʼax a boʼot jujumpʼíitileʼ: wa ka boʼol teʼ kʼiin unajoʼ, jeʼel u kaʼa tsʼaʼabaltech uláakʼ wa baʼax a boʼot jujumpʼíitileʼ. Jeʼel u páajtal u yaʼalaʼal xaneʼ, techeʼ yaan a pʼaax tiʼ a taataʼob, le oʼolal unaj a weʼesik tsiikil tiʼob yéetel a wuʼuyik u tʼaanoʼob (xokaʼak Proverbios 1:8). Wa ka beetik baʼax ku yaʼalikoʼobeʼ maas yaan u chaʼikoʼob a beetik uláakʼ wa baʼax (Luc. 16:10). Baʼaleʼ wa maʼ a wuʼuyik u tʼaanoʼobeʼ, maʼ xaaneʼ maas yaʼab baʼaxoʼob maʼ ken u chaʼob a beetik wa jeʼel tak u pʼáatal maʼ ken u chaʼob a beetik baʼax utstatʼaaneʼ.

6. Le taatatsiloʼoboʼ, ¿bix jeʼel u yáantik u paalal u yuʼuboʼob tʼaaneʼ?

6 Taatatsileʼex, le bix a kuxtaleʼexoʼ jeʼel u yáantik a paalaleʼex u yuʼuboʼob tʼaaneʼ. Ken a beeteʼex yéetel kiʼimak óolal le baʼax ku yaʼalik Jéeobaoʼ, a paalaleʼexeʼ yaan u yilkoʼob maʼ talam u beetaʼal baʼax ku kʼáatikiʼ. Leloʼ yaan u yáantkoʼob u yiloʼob maʼ talam jeʼel u beetkoʼob xan le baʼaxoʼob ka waʼalikeʼextiʼoboʼ (1 Juan 5:3). Maʼalob xan ka kʼaʼajakteʼexeʼ, le Bibliaoʼ ku yaʼalikeʼ Jéeobaeʼ tu yuʼubaj le baʼax tu yaʼalaj le máaxoʼob meyajt úuchjeakiloʼ (Gén. 18:22-32; 1 Rey. 22:19-22). Leloʼ ku yeʼeskeʼ maʼalob xan ka a wuʼuyeʼex baʼax ku yaʼalik a paalaleʼex yoʼolal wa baʼax.

7, 8. 1) ¿Baʼax chan talam u yilik u beetik jujuntúul táankelem paalaloʼob? 2) ¿Baʼax jeʼel u yáantkech a kʼam le tsolnuʼuk ku tsʼaʼabaltechoʼ?

7 Yaan táankelem paalaloʼobeʼ maʼatech u beetkoʼob baʼax ku yaʼalik u taataʼob, tumen ku yilkoʼob chéen bey maʼ tu chaʼabal u beetkoʼob baʼax u kʼáatoʼobeʼ. Maʼ xaaneʼ ku yuʼubikubaʼob jeʼex Craig, utúul táankelem paal, letiʼeʼ ku yaʼalik: «In maamaeʼ tiaʼan tin paach bey utúul policía [...] utiaʼal u yilik baʼax hora ken in beet baʼax maʼ maʼalobiʼ».

8 Yaan kʼiineʼ le taatatsiloʼoboʼ ku kʼeyik u paalaloʼob yoʼolal baʼax ku beetkoʼob. Yéetel jeʼex u yaʼalik le Bibliaoʼ, maʼ chéen chʼaʼabil u kʼamik máak le tsolnuʼukoʼob, kex jaaj le baʼax ku yaʼalaʼaloʼ (Heb. 12:11). Táankelem paal, ¿baʼax jeʼel u yáantkech a kʼam le tsolnuʼukoʼ? Táanileʼ unaj a kʼaʼajskeʼ ku tsoʼololtech u nuʼuk tumen u yaabiltaʼanech (Pro. 3:12). A taataʼobeʼ u kʼáatoʼob ka beet baʼax maʼalob mantatsʼ. U yojloʼobeʼ wa maʼ tu tsolkoʼobtech u nuʼukeʼ bey maʼ u yaabiltmechoʼobeʼ (xokaʼak Proverbios 13:24). Tsʼoʼoleʼ, le táan u bin a kaambaloʼ yaʼab baʼaxoʼob ken a beet maʼ jach maʼalobiʼ. Le oʼolal maʼalob ka jach uʼuy baʼax ku yaʼalikoʼobtech utiaʼal a wutskíintkoʼob. Wa ka beetkeʼ yaan a kʼamik yaʼab utsiloʼob, kʼaʼajaktecheʼ le naʼatiloʼ maas «maʼalob baʼax ku tsʼáaik maʼ jeʼel bix le plataoʼ yéetel [maas] nukuch utsil baʼaloʼob ku beetik tiʼ [...] le orooʼ» (Pro. 3:13, 14).

9. ¿Baʼax unaj a beetik utiaʼal maʼ u seguer a tukultik maʼ maʼalob baʼax ku yaʼaliktech a taataʼobiʼ?

9 U jaajileʼ, yaan kʼiineʼ a taataʼobeʼ ku beetkoʼob baʼax maʼ maʼalobiʼ (Sant. 3:2). Ken u tsoloʼobtech u nuʼukeʼ, maʼ xaaneʼ maʼatech u tuklikoʼob tubeel baʼax ku yaʼalikoʼobtech (Pro. 12:18). ¿Baʼaxten ku beetkoʼob beyoʼ? Maʼ xaaneʼ tumen yaʼab baʼaxoʼob chiʼichnakkúuntkoʼob wa tumen ku tuklikoʼob maʼ maʼalob bix u nuʼuktikechoʼobiʼ. Baʼaleʼ maʼ chʼíikil a tukult maʼ maʼalob le baʼax ku yaʼalikoʼobtechoʼ, baʼaxeʼ tsʼáa u diosboʼotikil tiʼob ikil u yáantkechoʼob. Wa ka kʼamik le tsolnuʼukoʼoboʼ yaan u yáantkech ken maas nojochchajkech.

10. ¿Baʼax jeʼel u yáantkech a kʼam le baʼax ku yaʼalik a taataʼoboʼ?

10 ¿Baʼax uláakʼ jeʼel u yáantkech a kʼam le tsolnuʼukoʼob ku tsʼáaiktech a taataʼoboʼ? Letiʼe a kanik a waʼaltiʼob baʼax ka tuklikoʼ. ¿Bix túun jeʼel u páajtal a beetkeʼ? Táanileʼ unaj a kanik a wuʼuy baʼax ku yaʼalikoʼob. Le Bibliaoʼ ku yaʼalikeʼ jach unaj u yuʼubik máak le baʼax ku yaʼalaʼaltiʼoʼ yéetel «maʼ unaj u séeb tʼaaniʼ mix u séeb pʼuʼujuliʼ» (Sant. 1:19). Le oʼolal maʼ jáan kaxtik chéen baʼax a waʼale, baʼaxeʼ ilawil a naʼatik baʼax ku yaʼalikoʼob utiaʼal maʼ a jáan pʼuʼujul. Tuukulnen tiʼ le tsolnuʼuk ku tsʼáaikoʼoboʼ maʼ tiʼ bix u yaʼalikoʼobiʼ. Tsʼoʼoleʼ aʼaltiʼob yéetel tsiikil baʼax ta naʼataj tiʼ le baʼax tu yaʼaloʼobtechoʼ. Beyoʼ yaan u yilkoʼob ta chʼenxikintaj le baʼax tu yaʼaloʼoboʼ. Baʼaleʼ ¿kux túun wa a kʼáat a waʼal baʼax oʼolal ta waʼalaj wa ta beetaj wa baʼax? Maas maʼalob ka páaʼt uláakʼ súutukil utiaʼal a waʼaliktiʼob, tak ken tsʼoʼokok a beetik le baʼax tu yaʼaloʼobtechoʼ (Pro. 10:19). Ken u yiloʼob tsʼoʼok a beetik le baʼax tu yaʼaloʼoboʼ maas yaan u yuʼubkoʼob baʼax ken a waʼal xan. Wa ku suuktal a beetik beyoʼ, ka weʼesik táan a nuʼuktikaba yéetel le baʼax ku yaʼalik le Bibliaoʼ.

Chaʼa u nuʼuktikech le Biblia tiʼ baʼaloʼob yaan yil yéetel taakʼin

11, 12. 1) ¿Bix u yaʼalik le Biblia unaj k-ilik le taakʼinoʼ, yéetel baʼaxten? 2) ¿Bix jeʼel u yáantkech a taataʼob a kanáant a xuupeʼ?

11 Upʼéel teksto tiʼ le Bibliaoʼ ku yaʼalikeʼ le «taakʼin[oʼ] ku yáantaj», baʼaleʼ utiaʼal u tsʼoʼokbaleʼ ku yaʼalik maas maʼalob ka yanak ojéelaj tiʼ máak (Ecl. 7:12). Kex le Biblia ku yaʼalik kʼaʼabéet le taakʼinoʼ, ku yaʼalik xan maʼ unaj k-yaabiltkiʼ, tumen jeʼel u taasiktoʼon talmileʼ. Jeʼex upʼéel cuchillo jach jóoʼsaʼan u yej, jeʼel u meyaj maʼalob tiʼ utúul máax beetik janaleʼ, jeʼel xan u beetik loob wa ku meyaj tiʼ utúul máak maʼ tu kanáantik baʼaxoʼob ku beetkeʼ. Lelaʼ bey xan u yúuchul yéetel le taakʼinoʼ: ku yáantik le máaxoʼob ku meyajtiʼob tubeeloʼ, baʼaleʼ ku taasik talmil tiʼ «le máaxoʼob u kʼáatoʼob ayikʼaltaloʼ», tumen ku xuʼulul u biskubaʼob tubeel yéetel u amigoʼob, yéetel u láakʼtsiloʼob bey xan yéetel Dios. Tuláakal le máaxoʼob beetik beyaʼ «tsʼoʼok u chupikoʼob yéetel yaayaj óolal u kuxtaloʼob» (xokaʼak 1 Timoteo 6:9, 10).

12 ¿Bix jeʼel a kanáantik a taakʼineʼ? Salomoneʼ ku yaʼalikeʼ le máax yaan naʼatil tiʼeʼ ku yuʼubik tʼaan «yéetel ku yantal u yojéelaj» yéetel «ku maʼalob kaambal xan», lelaʼ u kʼáat u yaʼaleʼ, ku kaxtik maʼalob nuʼuktaj (Pro. 1:5). Le oʼolal kʼáat tiʼ a taataʼob bix jeʼel u páajtal a kanáantik a xuupeʼ. Lelaʼ bey tu beetil Anna, utúul x-lóoʼbayan chʼúupal, letiʼeʼ ku yaʼalik: «In taataeʼ tu yáanten in kanáant in xuup yéetel ka in man chéen baʼaxoʼob jach kʼaʼabéetten». Áantaʼab xan tumen u maama, Annaeʼ ku yaʼalik: «Tu kaʼansajten in ket u tojol le baʼax kʼaʼabéet in mankoʼ». Letiʼeʼ ku yaʼalik yoʼolal le áantaj tu kʼamoʼ: «Tsʼoʼok in kanik in wil baʼax maas kʼaʼabéetten. Kin kanáantik baʼax kin manik yéetel maʼatech in pʼaxik baʼaxoʼob maʼ jach kʼaʼabéetoʼobiʼ. Beyoʼ maas minaʼan chiʼichnakiloʼob ten».

13. ¿Bix jeʼel a kanáantik maʼ jach xuupeʼ?

13 Utiaʼal maʼ pʼaxkabaeʼ, kʼaʼabéet a kanáantik maʼ a jáajan manik jeʼel baʼaxakeʼ wa chéen utiaʼal u yilaʼal tumen u maasil. ¿Baʼax jeʼel u yáantkecheʼ? A kanáantik a xuup. Ellena, utúul x-chʼúupal yaan maas tiʼ veinte jaʼaboʼob tiʼeʼ, ku yaʼalik: «Wa yaan in jóokʼol yéetel in amigaʼobeʼ, kin tuklik bajux ken in xupe yéetel kin kanáantik maʼ in xupik u maasil. [...] Uláakʼ baʼax áantkeneʼ letiʼe in jóokʼol maan yéetel in amigaʼob maʼatech u jáajan xuupoʼoboʼ yéetel ku yilik u kaxtikoʼob tuʼux maas maʼ jach koʼoj le baʼax kʼaʼabéettiʼoboʼ yéetel maʼatech u manikoʼob chéen le baʼax ku yáax ilkoʼoboʼ».

14. ¿Baʼaxten unaj a kanáantik maʼ a bin tu paach «le ayikʼaliloʼ»?

14 Kex kʼaʼabéet u náajaltik máak taakʼin yéetel u kanáantik bix u xupikeʼ, Jesuseʼ tu yaʼaleʼ chéen «le máaxoʼob wiʼijoʼob tiʼ tuláakal le baʼaxoʼob ku tsʼáaik Dios» yaan kiʼimak óolal tiʼoboʼ (Mat. 5:3NM). Tu yaʼalaj xaneʼ «le ayikʼaliloʼ» jeʼel u beetik u xuʼulul k-meyajtik Dioseʼ (Mar. 4:19). Le oʼolal jach maʼalob ka a chaʼa u nuʼuktikech le Bibliaoʼ yéetel maʼ a yaabiltik le taakʼinoʼ.

Chaʼa u nuʼuktikech le Biblia ken yanakech chéen ta juunaloʼ

15. ¿Tiʼ baʼax súutukil maas jeʼel u túuntaʼal u yóol máakeʼ?

15 ¿Baʼax kʼiin ka tuklik maas jeʼel u túuntaʼal a wóoleʼ? ¿Teʼ súutukoʼob yaan uláakʼ máakoʼob ta wiknaloʼ wa le ken pʼáatkech chéen ta juunal? U suukileʼ, teʼ tu najil xook wa teʼ tuʼux ka meyajoʼ jach ka kanáantkaba. Ka wilik maʼ a beetik baʼax kʼaas jeʼel u náachkuntkech tiʼ Dioseʼ. Baʼaleʼ ken yanakech ta juunaleʼ, ku pʼáatal maas maʼ táan a kanáantikaba tiʼ baʼaloʼob jeʼel u túulchʼinkech a beet baʼax kʼaaseʼ.

16. ¿Baʼax jeʼel u yáantkech a beet baʼax ku yaʼalik Jéeoba tak ken yanakech chéen ta juunaleʼ?

16 ¿Baʼax jeʼel u yáantkech a beet baʼax ku yaʼalik Jéeoba, tak ken yanakech chéen ta juunaleʼ? Letiʼe u kʼaʼajaltech le baʼax ka beetkoʼ, jeʼel u beetik u kiʼimaktal u yóol wa u yaatal u yóoleʼ (Gén. 6:5, 6; Pro. 27:11). Lelaʼ ku yúuchul tumen jeʼex u yaʼalik le Bibliaoʼ, «letiʼeʼ u tsʼaamaj u yóol u kanáan[tech]» (1 Ped. 5:7). U kʼáat ka beet baʼax ku yaʼalik utiaʼal a wutsil (Isa. 48:17, 18). Úuchjeakileʼ yaachaj tu yóol ka tu yilaj maʼ beetaʼab baʼax ku yaʼalik tumen le israelitaʼoboʼ (Sal. 78:40, 41). Baʼaleʼ k-ojel jach kiʼimakchaj u yóol yoʼolal baʼax tu beetaj profeta Daniel, le oʼolal tu túuxtaj utúul ángel aʼaliktiʼ «jach yaabiltaʼan» tumen Dios (Dan. 10:11). ¿Baʼaxten jach yaabiltaʼabi? Tumen tu beetaj baʼax utstutʼaan Dios tu táan u maasil bey xan chéen tu juunal (xokaʼak Daniel 6:10).

17. ¿Baʼax kʼáatchiʼiloʼob unaj a beetik ken a tukult a náaysik a wóol?

17 Wa a kʼáat a beet baʼax utstutʼaan Dios tak ken yanakech chéen ta juunaleʼ, kʼaʼabéet u suuktal a chʼaʼanuʼuktik «baʼax le utsoʼ bey xan baʼax le kʼaasoʼ». Tsʼoʼoleʼ kʼaʼabéet a wilik «u suuktal» a beetik baʼax maʼalob (Heb. 5:14). Koʼox aʼalikeʼ a kʼáat a wojéelt wa maʼalob ka wuʼuy upʼéel paax, ka chaʼant upʼéel película wa ka wil wa baʼax Internet. Upʼéel baʼax jeʼel u yáantkech a beet baʼax maʼalob utiaʼal maʼ a lúubul tiʼ baʼax kʼaaseʼ, letiʼe ka tukult: «¿Baʼax jeʼel u péeksken in beeteʼ? ¿Yaan wa u yáantken utiaʼal in chʼaʼik óotsilil tiʼ u maasil, wa yaan u beetik u kiʼimaktal in wóol ikil “u mukʼyaj óotsil”?» (Pro. 17:5). «¿Yaan wa u yáantken in yaabilt baʼax uts yéetel utiaʼal ka in pʼekt le baʼax kʼaasoʼ, wa yaan u beetik u maas talamtal in wilik baʼax ken in beete?» (Amós 5:15.) Le baʼax ken a beet tak ken yanakech chéen ta juunaloʼ yaan u yeʼesik baʼax maas a yaabiltmaj (Luc. 6:45).

18. ¿Baʼax unaj a beetik wa tsʼoʼok a lúubul tiʼ kʼeban, yéetel baʼaxten?

18 Baʼaleʼ ¿kux túun wa yaan baʼax maʼ maʼalob ka beetik ken pʼáatkech chéen ta juunaliʼ? Maʼ u tuʼubultecheʼ «máax ku muklik [u] kʼebaneʼ, maʼ bíin xiʼik utsil tiʼiʼ; baʼaleʼ máax ku [yaʼalik] yéetel ku pʼatikeʼ bíin [perdonartaʼak]» (Pro. 28:13). Maʼ unaj a beetik baʼax kʼaasiʼ, tumen jeʼel a beetik «u yokʼomtal u yóol u kiliʼich [muukʼ]» Dioseʼ (Efe. 4:30). Wa tsʼoʼok a lúubul tiʼ kʼebaneʼ, unaj a waʼalik tiʼ Dios bey xan tiʼ a taataʼob. Tsʼoʼoleʼ jach jeʼel a wáantaʼal tumen le ancianoʼoboʼ. Le disipulo Santiagooʼ tu yaʼaleʼ kʼaʼabéet u kʼáatik máak áantajtiʼob «utiaʼal ka payalchiʼinakoʼob tu yoʼolal yéetel utiaʼal ka jiʼikʼabtaʼak yéetel aceite tu kʼaabaʼ Yuumtsil. Le ken payalchiʼina[koʼob] yéetel oksaj óolaleʼ, le kʼojaʼanoʼ yaan u tojtal u yóol, yéetel yaan u líikʼsaʼal tumen Yuumtsil; yéetel wa kʼebanchajaʼaneʼ yaan u [perdonartaʼal]» (Sant. 5:14, 15). U jaajileʼ wa ka waʼalik baʼax tsʼoʼok a beetkeʼ, maʼ xaaneʼ yaan a máansik subtsilil yéetel yaan a aktáantik le talmiloʼob ku taaskoʼ. Baʼaleʼ maʼ unaj a sajaktal a kʼáat áantajiʼ, beyoʼ maʼ kun yantaltech yaʼab talmiloʼob yéetel yaan u kiʼimaktal a wóol ken pʼáatak maʼ chiʼichnak a concienciaiʼ (Sal. 32:1-5).

Kiʼimakkúunt u yóol Jéeoba

19, 20. ¿Bix u kʼáat Jéeoba ka wuʼuyaba, yéetel baʼax kʼaʼabéet a beetik utiaʼal a wuʼuykaba beyoʼ?

19 Jéeobaeʼ utúul «Dios kiʼimak u yóol», le oʼolal u kʼáat xan ka kiʼimakchajak a wóol (1 Tim. 1:11). Letiʼeʼ jach u kʼáat ka xiʼiktech utsil. Kex u maasil maʼ u yojeloʼob bix a tsʼáaik a wóol a beet baʼax maʼalobeʼ, letiʼeʼ u yojel, tumen ku yilik tuláakal baʼax ka beetik. Baʼaleʼ maʼatech u beetik chéen utiaʼal u yilik baʼax hora ken a beet baʼax kʼaas, baʼaxeʼ ku beetik utiaʼal u yáantkech a beet baʼax maʼalob. Maʼ u tuʼubultecheʼ, Jéeobaeʼ ku paktik tuláakal le Luʼumaʼ «utiaʼal u muʼukʼaʼankíintik máax [ku tsʼáaik u fe tiʼ] tu jaajil u yóol» (2 Cró. 16:9).

20 Bey túunoʼ, chaʼa u nuʼuktikech le baʼax ku yaʼalik le Bibliaoʼ yéetel beet baʼax ku yaʼalik. Beyoʼ yaan u yantaltech naʼatil yéetel le kʼaj óolalil kun áantkech a aktáant le talmiloʼoboʼ yéetel utiaʼal a chʼaʼatuklik a beetik baʼax maʼalob mantatsʼ. Beyoʼ yaan a kiʼimakkúuntik u yóol a taataʼob bey xan Jéeoba, tsʼoʼoleʼ yaan xan u yantaltech kiʼimak óolal.

[Tsolajiloʼob]

^ xóot’ol 4 Kʼexaʼan le kʼaabaʼobaʼ.

¿Baʼax jeʼel a núukikeʼ?

• ¿Baʼax jeʼel u yáantik le táankelem paalal u kʼamoʼob le tsolnuʼuk yéetel le áantaj ku tsʼáaik u taataʼoboʼ?

• ¿Baʼaxten maʼ unaj u yaabiltik máak le taakʼinoʼ?

• ¿Baʼax jeʼel u yáantkech a beet baʼax ku yaʼalik Jéeoba tak ken yanakech chéen ta juunaleʼ?

[U kʼáatchiʼiloʼob le xookoʼ]

[U tsolajil le oochel teʼ táan juʼun 6]

¿Ka beetik wa baʼax ku yaʼalik Dios tak ken yanakech chéen ta juunal?